jiri5171 komentáře u knih
Krásná kniha. Autor umí opravdu živě popsat přírodu způsobem, který vás přímo vtáhne. Máte pocit, že vše vidíte a prožíváte společně s autorem. Mně jsou povídky blízké i tím, že je zde popisován kraj blízký mému rodnému.
Pěkná kniha, ale za Odkazem lovce tajgy zaostává. Možná je to tím, že teď už vím víc o životě autorově. Ovšem chci věřit a snad je to pravda, že politika a ideologie má do lesa a přírody vůbec vstup zakázán.
Asi nejsem čtenář Dostojevského. Ve třetině jsem to vzdal. Mé historické znalosti Ruska jsou chabé a vzdal jsem to po těch dvou stech stranách, ale po přečtení komentáře od @Robin86 se k tomu zkusím někdy vrátit.
Čapek mě nikdy nezklame. Těch úvah a vývodů, které se hodí na kteroukoliv dobu.
Tak to mám za sebou! Pětapadesát příběhů ze sedmaosmdesátého revíru. Od počátku až do konce krásné čtení. Dnes už jako bych byl sám detektiv třetí třídy na stanici, kde u vchodu svítí dvě kulaté zelené svítilny...
Přečetl jsem už podruhé a zase jsem se pobavil.
Začátek byl rozpačitý, ale pak jsem se docela začetl. Podle mě je dobré, že autor předkládá různé názory, sem tam se k některému kloní, ale nevnucuje ho čtenáři. Kniha vše popisuje střízlivě, bez nádechu senzačnosti.
Četl jsem knihu 80 miliónů očí. Tohle je podle popisu asi to samé. Jen mi zaráží, že je na obálce napsáno Matthew Hope. Jak je to tedy?
Hezká kniha, poeticky zachycující přírodu kolem hradu Týřov. Malíř Matoušek dostal jednoho dne od dětí ze Skryj sešit a v něm popisuje své pocity při hledání míst k malování a zážitky, které na svých toulkách prožil se svými dvěma kamarády, dvěma kocourky. Škoda, že kniha je tak krátká.
Tak tohle jsem vzdal. Začínalo to slibně, ale intelektuálně je to asi nad mé síly. Když jsem musel číst každý druhý odstavec dvakrát, abych zhruba udržel myšlenku, řekl jsem si, že to nemá cenu. Možná toho budu litovat, a možná, že se k tomu, až budu starší vrátím...
Po Orwelově 1984 další kniha, která na mě velmi zapůsobila a k jejím myšlenkám se budu stále vracet.