Jirinamac komentáře u knih
Mně se knížka moc líbila a dobře se četla. Škoda, že k odhalení nedošlo dříve a tak bych mu přála, aby měl Elliot dlouhý život, aby si to taky ,,užil,, Čtení mi nepřišlo zdlouhavé, ale byla jsem netrpělivá na pokračování příběhu.
Knížka se čte moc dobře, je v ní i ke každé zastávce na cestách příběh nebo informace o daném místě. Černobílé fotky mám ráda, i když tady moc kvalitní nejsou, tak jsou dostačující. Na knížce mě štvalo jen to, že je dost váhově těžká a stránky musíte stále držet, aby se vám knížka nezavírala, takže žádné cestovní čtení do baťůžku nebo kabelky.
Myslím, že podobné zážitky máme všichni, co máme děti, jen jsme to nehodili na papír. Je to až moc ,,roztomilé žvatlání,, ale nějak mě to nebavilo.
Není to žádné velké napětí, ale detektivka, která je psaná i k pobavení. Určitě zkusím i další příběhy ze života sympatické Stephanie Plumové
Dneska jsem tuto knížečku objevila v knihobudce a i když jsem nikdy na básničky nebyla, tak jsem si jí vzala. Jaroslava Seiferta samozřejmě znám a titul Maminka taky, ale nikdy jsem jí nečetla. Ty básničky jsou milé a na pár stránkách je ve vzpomínkách cítit láska, cit a něha, kterou by mělo prožívat každé dítě. A krásné obrázky od J. Trnky mě zase dostaly do dětství.
Byly části, kdy jsem s Matyldou napětím ani nedýchala a nebo jsem se bála o Jo, ale pak byly úseky, který mě nudily, bylo to zdlouhavé a občas nepřehledné. Mám ráda tlusté knížky, ale tady bych nějaké stránky ubrala.
Stále na tuto knížku ráda vzpomínám a bohužel nevím, kam z naší knihovny zmizela. Dokonalé fotky pana Plicky jsem si jako dítě ráda prohlížela. Mám i jinou jeho knížku fotografií, ale tato už mi bohužel chybí, nechci bazarovou, ale tu mojí z dětství.
Rozhodně neočekávejte příběh o týraných manželkách, ale je to úsměvná knížečka, psaná formou deníku o životě rodiny, která se rozhodla provozovat turismus na poušti. Příběh je smyšlený. Přečteno rychle za jedno odpoledne, ale nic, co by mě uchvátilo. Konec knížky, kde je pátrání po předcích z královského rodu, to mě už spíš nudilo.
Začátek mě moc nebavil a přišlo mi to dost zdlouhavé, ale asi mi chybí romantické emoce. Konec života je vždycky bolestivý, tady to bylo chytře vymyšlené a dobře napsané. Za mne tak 3,5*, ale je to má 1. knížka od autorky a její další knížky určitě ještě vyzkouším, tak za 4*
Dnešní nález z knihobudky. Knížka receptů mi udělala velkou radost, jen jsem trošku prolistovala a hned mám chutě alespoň na 5 úžasných moučníků.
Určitě je člověk v životě ovlivněn prostředím ve kterém vyrůstá a nese si to i do dalšího života, ale tady v té knížce každý jen fňuká nad minulostí. Nejstarší bratr by měl zastávat roli skoro otce a vyžaduje se po něm citovost, kterou neumí, protože ani jemu se taková výchova nedostala. Prostřední sestra se stále utápí ve své minulosti a nevěří si v dalším životě. Nejmladší sestra mi občas přijde jako pětileté dítě a někdy zase příliš přechytralá, ale né třináctiletá holka. Je to celé takové ufňukané a každý se lituje.
Knížka obsahuje dva příběhy žen z New Yorku, jeden ze současné doby a druhý je minulost v začátku 20. století. Tady si člověk uvědomí, jaký pokrok za tu dobu nastal. O minulosti se dozvíme z deníku, který si psala dívka Olive a který náhodně našla Amanda, která provozuje retro obchod s oblečením. V knížce jsou i dobové fotografie. Moc pěkné čtení a mrzelo mě, když jsem dočetla poslední stránku.
Podle hodnocení jsem si myslela, že to bude nějaká kravina, ale četlo se mi dobře a knížka se mi líbila. Realný život na malém městečku nebo vesnici, kde se všichni znají. Eliška mi přišla sympatická a milá holka do pohody i nepohody. Nechybí tady humorně popsané situace, ale jsou zde i smutné události v rodině. Knížku nehodnotím jako světové umělecké dílo, jen mě postě bavila.
Vůbec jsem netušila o čem knížka je, líbila se mi obálka, tak jsem to zkusila a nelituji. Milá a odpočinková knížka, kterou asi víc ocení mladší ročníky, ale i starší někdy můžou mít chuť přečíst si pohádku.
Díky čtenářské výzvě jsem se dostala k této knížce a stáhla si jí z MLP v moderní formě e-knihy. Škoda, že se ke mně nedostala forma dobová. Při čtení si člověk představí, že v době našich prarodičů byla Praha taková velká vesnice a příběhy Pražanů se čtou jako pohádka. Při čtení těchto knížek mě mrzí, že nevím, jak žili moji předci, tenkrát na periférii Prahy, kde i já jsem vyrůstala ještě jako na vesnici.
Knížka na jedno odpoledne. Je tady popsáno více příběhů, jak se žije s muslimem, ale hlavní je příběh autorky a příběh Simony. Autorka je nápomocná ženám, kterým unesl partner dítě do muslimské země. Pokud autorka zná mentalitu arabských mužů a ví, že jejich lenost a vytěžení peněz z hlouposti žen je veliká, tak se divím, že by to dotovala i ze svého zdroje obživy a prodala si vlastní podnikání. Trošku se v knížce dozvíme o koránu a historii arabské kultury. Knížka se čte dobře, ale celkem nic hlubšího ve mně nezanechala. Dost mi tam chyběly i nějaké emoce, autorka se stala 2x vdovou, ale přišlo mi, že to ani nijak neprožívala.
Knížka není žádné složité čtení, ale konec je překvapivý a tak jsem zvědavá, jaké bude pokračování společného života sourozenců.
Pokračování už se mi tolik nelíbilo. Styl psaní se víc hodil k vyprávění dítěte a tady už Frank prožíval dospělý život a popis chování spíš dětské. Ale knížka je psaná podle jeho života, tak oceňuji, že se dokázal vypracovat z chudoby vlastní vůlí. Ale i tak, dávám trošku nižší hodnocení.
Nález z knihobudky. Docela příjemný detektivní příběh, který se odehrává v porevoluční Praze.