Jíťa komentáře u knih

Pokud nebudete tuto knihu brát jako doslovný návod, ale pouze jako pomocníka na cestě, kterou si především musíte vydláždit sami, pak mohu jen doporučit. Rozhodně je to (zatím) to nejlepší, co jsem z této oblasti četla.

30.11.-0001

Stala se mi taková nemilá věc. Po knížce jsem sáhla až po shlédnutí hry, což asi nikoho moc nepřekvapí, protože Bára s punčocháči na hlavě a v nakřivo zapnutém kabátu předbíhala pověst knihy o několik kilometrů. Kniha dobrá, leč asi je pro mě stravitelnější vizuální ztvárnění, které dává více vyniknout demagogii doby, jež jsem (naštěstí) nezažila, kterou však (bohužel) nebude snadné vymlátit z podvědomí národa. A ještě jeden velký tajem na závěr: Horší než-li rusák, je ten *ůrák Husák.

30.11.-0001

Názory na knihy (či na umění obecně) jsou zajisté tak rozdílné a rozmanité jako otisky prstů, to nepopírám. Odpady knihám dávám pomálu, mám dokonce pocit, že tohle je zatím jediný. Každopádně, Pasáček z doliny je pro mě brak a brakem zůstane. Je u mě na nejhlubším dně literární žumpy, proč? Ano, je to neskutečná óda na život v socialismu, infantilně naivní a literárně suché dílo. Snad bych i všechno tohle dokázala pominout, ale nepominu fakt, že tvůrcem tohoto salátu je (pro mě absolutně nepředstavitelné) člověk, který je autorem takových titulů jako Spalovač mrtvol, Mí černovlasí bratři, Obraz Martina Blaskowitze nebo Cesta do zaslíbené země atd. atd. Promiň Láďo, vím, že si musel z něčeho žít, ale tohle za to opravdu nestálo.

Mazarinův drahokam není zrovna povedená povídka, ale Dům U tří štítů, ač docela tragický příběh, se mi vždycky líbil. V povídce Tři Garridebové se sice opakuje již jednou použitý motiv provedení zločinu, ale za to obsahuje něco důležitějšího, totiž ukázku, že Holmes nebyl jenom striktně logicky myslící stroj.

30.11.-0001

Povídka na jedno odpoledne, nenadchne, neurazí.

30.11.-0001

Občas mě z toho malinko mrazilo, ale většinu času jsem se prostě jen bavila autorovým pisatelským uměním, které se mi opravdu zalíbilo. Jednoduše a stručně popisuje (ne)reálné scénky ze života, že se prostě musíte smát, i když to mnohdy moc k smíchu není. Přesto pro mě nebyla tato kniha tak úchvatná, jako jiné. Předně jsem nepobírala chování taxikáře, který se mnohdy stal mnohem zajímavější postavou než pan rada. Ten se mimochodem v druhé půlce knihy podstatně vytrácí. Měla jsem z toho pocit, že autor na něj trochu pozapomněl a natahoval příběh jinými dobrodružstvími. Ne, že by to tedy bylo na škodu, jen mě to k tomu trochu nesedělo. Ačkoli se autor snaží upozornit na to, že staříci to nemají ve společnosti jednoduché, vlastně se mu podařilo vytvořit příběh o skvělém a zážitky nabytém životě několika starců. Snadno totiž najdou spřízněnou duši a všechno jim až na pár maličkostí náramně vychází. Je to trochu jiný pohled, než život lidí v domovech důchodců a na LDN. Ale ta trocha optimismu, že to stáří snad není taková katastrofa, nebyla špatná.

30.11.-0001

Člověk by nevěřil, kolik příběhů (označení pohádka v mnoha případech není podle mého názoru dostatečné) bude v trochu pozměněné podobě znát. Vcelku předvídatelně je lze srovnat se severskými bájemi a s tvorbou H. CH. Andersena nebo bratří Grimmů. V českém prostředí lze nalézt podobnost s Erbenem, ale snad jen v případě drastičnosti. Každopádně mi jsou tyto příběhy s mravoučným podtextem (rozuměj pohádky) velmi sympatické. Pokud se někdo pozastavuje nad tím, jaké krváky dnes děti sledují, popř. čtou, tak by se měl zajímat o to, co četli dětem naši předci.

30.11.-0001

Knih o tvůrčím psaní asi v ČR moc nenajdeme, rozhodně ne od českého autora, takže z tohoto hlediska jde o velmi kladnou záležitost. Kniha obsahuje jak ucelenou teorii, která je (nejspíš) důležitá, tipy a rady od zkušené autorky, která se v oboru psaní pohybuje již dlouho, tak názorné ukázky a praktické úkoly, na kterých se může čtenář pocvičit a zároveň zjistit, jak na tom se svým pisatelským uměním je. Kniha je navíc velmi dobře strukturovaná. Na druhou stranu je pravda, že mi jednotlivé kapitoly občas přišly hodně rozvláčné, hlavně teoretické pasáže a celkově by se text vzhledem k myšlenkovému obsahu dal zkrátit na polovinu. Nejde přece o román, ale spíše odbornou publikaci.

30.11.-0001

Toto není můj šálek kávy, odkládám v půlce (konečně jsem se naučila nedočítat knihy, které mě nebaví), nehodnotím.

Tak na tohle jsem asi moc mladá.

30.11.-0001

Tak Robinson mě jako kniha příliš nenadchl...hodně rozvláčné a ač mám ráda knihy s filosifickým podtextem, tohle dílo mě moc nebavilo. Prozřetelnost mi šla brzy na nervy a zcivilizování Pátka bylo dost nepřesvědčivé. Jedna velká křesťanská agitka, nic pro mě.

30.11.-0001

Trochu zbytečné pokračování. Natahování válečných akcí, které jsou psány stále podle stejného schématu...zklamání.

30.11.-0001

Příběh, ve kterém nejvíce překvapí závěr.

30.11.-0001

Brak!

Ne moc zajímavý příběh bych přetrpěla, ale nemůžu přejít slohovou podobu knihy. Počítám, že takhle uboze napsanou knihu už jsem hodně dlouho nečetla.

30.11.-0001

Jak já mám toho Doylea ráda! Skvěle napsané příběhy, které nenudí a nejsou přehlceny zbytečnými popisy, takže svoji dávku dostává i moje fantazie, bezvadné.

30.11.-0001

Čte se to docela dobře, ale jinak průměrná fantasy.

30.11.-0001

Největší dobrodružství Mumínků

30.11.-0001

!SPOILER! Jsem z toho trošku rozpačitá, po přečtení trilogie o Merlinovi jsem asi od tohoto "volného" pokračování očekávala víc. Na Merlinovu nepřítomnost jsem si zvykala hodně dlouho a ten konec mě vysloveně rozčílil. Vykreslit Mordreda jako v podstatě kladnou postavu je sice zajímavé, ale autorka zřejmě nedomyslela závěr a neobratně z něj vybruslila tímto nešťastným způsobem. Artuš, velký král, chytrý diplomat a vojevůdce se proměnil, když to přeženu, v senilního dědka, který se nechal strhnout věštbou, proti které bojoval celý život. To ještě není nic proti tomu, jak mě popudil fakt, že za smrt největšího středověkého panovníka Anglie (a jeho syna) může blbá náhoda.

30.11.-0001

Naprosto dokonalé. Fantazie autorky je nekonečná, stejně jako její slovní zásoba a smysl pro lehkou nadsázku. Ačkoli všechny autorčiny příběhy bývají dost tragické a osudy hrdinů nezáviděníhodné, dokáže Joanne Harris i pobavit. A důkazem jsou právě Svatí blázni.

30.11.-0001