jitka_dankova komentáře u knih
Dívčí román pro patnáctiletá děvčata, ve kterém dochází k velkému množství trapných situací. Ach, jak já nemusím trapasy. Jenže... jenže tuhle knížku jsem zvládla dočíst právě díky tomu, jak bravurně hlavní hrdinka k těm všem trapasům přistupuje. Mít tak v tomhle věku ten její zdravý přístup k trapasům! Líbilo se mi to. Myslím, že kniha by mohla zaujmout už i třináctiletá děvčata, byť na knížce je napsáno, že je až od patnácti. Pro starší tohle čtení moc není, přecejen je tam hodně rozebraná přesně taková ta hodně dívčí prvotní zamilovanost a nervozita vůbec kluka nějak oslovit. Bylo to milé.
Zvláštní napínavý young adult příběh o zakázané lásce, která se začne při únosu. I když romantická linka nebyla kdovíjak zajímavá, knihu jsem četla dál a dál hlavně kvůli tomu, abych zjistila, jaká tajemství se v té rodině skrývají. Mile mne překvapilo, že se autorka snažila o realistické zakončení a nedošlo na nějaké zázraky a apod. Nemyslím, že by to byla kniha, ke které se člověk bude vracet, ale na jedno odpočinkové čtení, proč ne.
Nedopřekládaná fantasy trilogie z orientálního pouštního světa trochu okořeněného westerny a přestřelkami a pistolníky. Působivý příběh jedné neobvyklé ženy a jejího boje, doplněný o mraky intrik, lží a tajemství, která se postupně odkrývají. Kniha se četla jedna báseň. Jen vás prostě musím varovat, že nemá smysl se do tohoto světa pouštět a číst jej, když ho CooBoo naprosto odepsalo tím, že nedopřekládalo třetí finální díl a ani ho vydat nehodlá a prostě nebude. Tedy celou sérii si mohou číst jen ti, kdo se nebojí pustit do třetího dílu v angličtině.
Pro ty odvážné doplním, že je potřeba se v příběhu připravit i na to, že umírají milé postavy a ukápne nějaká ta slza. Romantická linka je spíš na okraji a nijak moc mne nenadchla.
Půvabná kniha se silnými myšlenkami. Bohužel se obávám, že jsou pro děti nedostatečně konkrétní a uchopitelné. Knihu jsme četli synkovi, když ještě neuměl číst a pak ji sám četl ve druhé třídě. Ona k tomu přímo vybízí, jen pár řádků a krásné obrázky, navíc jsme doma naprosto unešení knížkou "Mám tě ráda" od stejné autorky. Jenže tady jsme se krapet spálili. Myšlenky jsou tak obecné a silné, že je prostě syn nechápal. A já horko těžko hledala příklady, proč to vůbec vadí, když jde blátem a proč je řešením koukat ke hvězdám. A syn se divil, proč se Adamek bojí, že přijde noc a táta akorát pronese samozřejmou věc, že přijde zase den. No jo, no. Ze čtení jsme byli rozčarovaní oba. Pro dospělé a pro starší asi bude mít kniha své poselství a kouzlo, ale zase čekám, že ti sáhnou už po jiné literatuře.
Nádherná kniha pro malé děti i malé samostatné čtenáře, která nese krásné poselství. Nejprve ji malým dětem můžete číst vy rodiče, pozornost jim udrží krásné ilustrace se spoustou lidí, se zvířaty, i lodě a město. No a později je kniha ideální adept na čtení pro malé čtenáře. Syn ji četl v půlce druhé třídy (přecejen některá slova jsou tam složitější) a měl ji za chvilku přečtenou, textu je tam opravdu jen maličko. Tak akorát pro děti, které by stránka plná textu vyděsila. Zároveň ho bavilo číst i doprovodné texty psané psacím písmem i tiskacími velkými písmeny. U toho se krapet zadrhával, ale líbilo se mi, že se setkává i s jiným písmem a učí se číst i takové zápisy.
Autor dokázal opravdu elegantně zjednodušit takovou složitou věc, jako je život na naší planetě. Kniha vyznívá pozitivně, s nadějí, je krásná a nese poselství. Je to takový klenot v naší dětské knihovničce.
Takový průměrný odpočinkový dívčí románek. Znalost a vlastnictví účtu na Twitteru podle mne netřeba. Alespoň mně ve čtení nijak neomezovalo, že ani zbla nerozumím tomu, v čem ti dva vlastně pořádně soupeřili a jak takové marketingové akce mohly fungovat. Příběh je z počátku hodně milý, navnadí, nicméně ke konci jsem z těch zvratů a rozuzlení byla spíš zklamaná. Čekala jsem boj za aplikaci Weazel, nějaká silná odhodlání a tak. Ale takhe to asi bylo prostě realističtější. Romantiky jsem si v příběhu moc neužila, respektive nějak jsem čekala něco krapet víc. Ale bylo to milé.
(SPOILER) Nečekaně dramatická dvoudílná slovenská young adult romance. Doporučuji rovnou mít po ruce oba díly, protože konec toho prvního je opravdu drsný.
Ve zkratce nejprve ona zachraňuje jeho v těžké životní situaci a pak se sama kvůli němu v složité situaci ocitne a je na všechno úplně sama, protože on si to holt vůbec nepamatuje. No z té části jsem byla na nervy, bylo to hodně bolestivé.
Jak se od pravé young adult knížky sluší a patří, přijdou tam na přetřes složitá témata od problémů s rodiči, přes pokusy o znásilnění i postavy s minulostí poznamenanou znásilněním a do toho krádeže, vyhrožování, adrenalinové blbosti, problémy ve škole, zrada přátel, nerovnost ve společnosti, šikanování dítěte, okrajově drogy, hádky kvůli nedůvěře... no milovníci young adult zaplesají, na ostatní toho ale asi bude prostě možná trochu moc najednou. Bála jsem se, že tam navíc bude i milostný trojúhelník (ten fakt obvykle nemusím), ale naštěstí šlo jen o nedorozumění.
Máme doma téměř celou sérii knih autora Hervé Le Goff, vizuální podoba knih je totiž opravdu lákavá. Jde o malé krátké knihy, kde je vždy jen trochu textu a velké obrázky. No a působí dojmem, že půjde o vtipné příběhy o zvířátkách. Tolik k reklamě a proč jsme za ně utratili peníze. Na synka opravdu působily dobře, chtěl je číst (to je co říct), ony prostě lákají ke čtení malé čtenáře, kteří sotva končí první třídu. Jenže samotný text a příběh byl pro mne velkým zklamáním. Snaha udělat text rýmovaným se nepovedla. Text se dítěti špatně čte, moc nechápe, o čem to tedy opravdu je a hůř sumarizuje, o čem kniha byla. Snaha o poselství v knize byla, ale na dítě měla úplně jiný účinek a spíš chtělo tolik sladkostí, kolik je tam na obrázcích...
Hlavní výhoda těchto knih je ale ta, že se dobře píšou do "čtenářského deníku", který vyžaduje učitelka. Dítě má naoko přečteno spoustu knih, "stíháme", a můžeme se věnovat v klidu hodnotnějším knihám, které syn prostě nedočte za jeden měsíc.
(SPOILER) Oddechový romantický příběh o milém vztahu mezi dvěma rozdílnými lidmi, do kterého ke konci příběhu zasáhne nepříjemná autonehoda. Hned při první krizi a důležitém bodě ve vztahu se Samantha nezachová vhodně a to je důvod, proč jsem se s knížkou nedokázala nějak sžít. Štvalo mě to. Jinak se ale ze začátku četla celkem dobře, na to, jak je děj vlastně nezáživný a rozvláčný a na to, že se Ti dva dají dohromady prostě normálně obyčejně bez nějakých překážek. Prostě oddechové čtení. Ke knize se ale vracet nebudu, ta zachování Samanthy po té nehodě mi fakt vadilo.
Humorná fantasy trilogie s detektivními zápletkami. Tak přesně toto jsem od knihy vůbec nečekala a přesně taková byla. Strefuje se do fantasy klišé, dělá si legraci z historie, hlavní klučičí postava je takový "jednodušší" proutník, hlavní hrdinka je všechno, jen ne oduševnělá romantická kráska. Život se jim točí kolem hloupého proroctví, v knize je celkem dost trapně vtipných scének a příběh je celkově celý odlehčený. Vlastně to vůbec není knížka pro mne, potřebuji vážnější témata. Hvězdičkami oceňuji hlavně dobrý spád (v celé sérii), čtivost a dobře zpracovaný humor. Romantické duše ale "to své" budou hledat marně, v knize sice láska hraje roli, ale o romantiku tady moc nejde.
Milá kniha pro malé čtenáře o odvážné hrdince. Nese v sobě poselství o tom, jak je důležité zkoumat svět kolem sebe a snažit se pochopit hlubší souvislosti světa i celých ekosystémů. Na příběhu jde dítěti ilustrovat leckteré ekologické záležitosti a souvislosti. Nicméně syn (druhá třída) příběh četl prostě jen jako takovou pohádku a bavila ho sama o sobě.
Na stránce je vždy jen minimum textu, knihu má dítě přečtené hned a převládají krásné obrázky. To znamená, že pro někoho tam může být textu až moc málo, mému synovi to ale naprosto vyhovovalo, aby neztratil motivaci číst.
Tato tetralogická dysoptie je takový oříšek. Téma mne zaujalo, vlastnost hrdinky taky, ale knihy jsem četla jen s velkými obtížemi. Příliš mnoho slangu, neznámých pojmů a nedostatečně vysvětlených abstrakcí. Ani po třetím díle pořád nechápu, co je to ten éter a co to znamená dostat se do něčí krajiny a už vůbec ne to, jak postavy používají duchy. V knize nejsou dostatečně vysvětleny souvislosti, propojení s tím světem (co ostatní státy, co svět?), prostě jsem neustále tápala. Vykreslení charakteru postavy mi přišlo takové strašně ploché. A romantická linka mezi postavami? Ta tam byla hodně na sílu. Nebylo ani jasné, proč se ti dva do sebe zamilovali a ten vztah vlastně tomu příběhu neprospíval, hrdinka ani nevěděla, co vlastně chce. Sečteno podtrženo, čtení knihy ve mne zanechalo jen pocity prázdnoty, nedorozumění, nepochopení a frustrace z toho, že pořád nechápu, o co tam vlastně šlo.
(SPOILER) Třetí díl série Kroniky Černé čarodějky byl pro mne náročnějším čtení, především kvůli té beznaději, které se tam kolem těch hrdinů plazí. Jednotlivé kapitoly střídají pohledy nejen Ren, ale i Trystana a Tierney a objeví se i nové postavy. Bylo mi smutno z toho, že Ren musela naplnit domluvený sňatek a neměla možnost svobodné volby, stejně jako mi bylo smutno z toho, jak dopadla Aislinn. Láska a svobodná volba tam dostávají na frak, byť to pro Ren ještě dopadlo celkem obstojně, ale mrzelo mne to. A deptalo mne to tajemství elfů, které tam vyplavalo na povrch. Prostě děj je stále temnější, beznaděj je za každým krokem a Ren sama se musí potýkat se spoustou věcí a problémů. Oceňuji ale, že se z ní teď stává silnější hrdinka a už není tolik ustrašená. Už jen aby vyšly ty zbývající dva díly.
Série Zavržený má být především romantickým příběhem dvou osob, které se potýkaly s neustálými strašáky z její minulosti a oba se jim snažili spolu nějak čelit. Příběh má rozhodně zajímavý potenciál, je psán z pohledu hrdinky (to mi vyhovuje), ale musím přiznat, že pro mne to moc nebylo. Nedokázala jsem se začít, rozhovory pro mne byly nedospělé a kostrbaté, romantická linka nešla moc do hloubky a lásku jsem postavám nějak prostě nevěřila. Navíc je mi krajně nepříjemné téma pronikání do mysli a předkládání nepravdivých představ, stejně jako téma vymazávání vzpomínek.
Tuto novelu ze světa Dvorů jsem sice přečetla, ale v podstatě ve mne nic nezanechala. Sérii dvorů jsem si oblíbila kvůli akci, kvůli tomu pocitu z překonávání překážek, kvůli té bojovnosti. A taky kvůli krásným částem o přátelství a věrnosti. Jenže v této novele jsem v podstatě nic z toho nenašla. Nebyl tu zajímavý děj a zvraty (ty jsem ale ani nečekala, ne v novele). Jenže tu nebyla zachycena ani ta krásná atmosféra přátelských setkání (tu jsem v této knížce očekávala především). Číst o vybírání dárků a pocitech, co dál se sebou a s pocity, ... nechávalo to ve mně spíš pocit stresu.
Knihu jsem přečetla, ale není to nic pro mne. Jde o příběh o tom, jak se dva znovu dají dohromady. Celou knihou se prolínají dvě časové roviny, jedna teď a druhá před třemi lety, a to bylo pro čtení hrozně nepříjemné. Mátlo mne, kde zrovna jsme a co se děje, těžko jsem se začítala do toho děje, když pořád skákal tam a zpátky. A nejde ani o nijak zvlášť extra romantiku. Autorka ale jinak píše hezky, takže chápu, že se v knize někdo najde a zaujme ho, pro mne to ale moc není.
Pěkný vtipný příběh na téma "chození jen jako". Absolutně nevadilo, že jsem četla tuto knihu jako první a vůbec neznám první díl série, v podstatě to nenavazovalo (nebo ne tak, aby mi to kazilo dojem ze čtení). V ději je spousta náhod, u kterých si říkáte, že takhle by se asi ve stejném dni nepotkali, nicméně kniha je tak dobře napsaná, že to působí uvěřitelně a dobře. Opravdu jsem se bavila, špičkování mezi hlavními hrdiny se tady fakt povedlo.
Doufám, že jestli knihu někdy přeloží do češtiny, použijí taky tak hezké výrazy, jaké použila překladatelka do slovenštiny. (A ocenila bych lepší obálku, tahle je moc... no... výrazově přehnaná, nepůsobí přirozeně.)
Příběh lásky, vášně, ale i nízkého sebevědomí, nejistoty a vzájemných nedorozumění a ublížení. Části knihy se mi velmi líbily, části jsem dost protrpěla, protože prostě mám raději, když si dva říkají věci narovinu a tak jak jsou. A nemám ráda, když dva zbytečně trpí kvůli okolí a tak. Ale to nic neubírá knize na kvalitě, na čtivosti, na nápadu. Hvězdičku dole dávám knize za nesmyslné popisky snů. Musela jsem se vracet a znovu číst a přemýšlet, co byl sen a co realita. Podle mne měly být sny rozhodně víc oddělené a výrazně označené, aby nemátly. Měla jsem totiž při čtení nejdřív pocit, že ty sny jsou skutečnost a skoro jsem knihu kvůli tomu nedočetla.
Nápad jako takový úplně špatný nebyl. Ale, proboha, co je to za nehorázný styl psaní? Kniha reálně nešla číst. Nedalo se v textu vyznat. Nešla pořádně rozpoznat přímá řeč od myšlenek a těch myšlenek tam bylo přehršel. Určitě si nápad zasloužil vhodnější zpracování a formu.
Kniha mne zklamala. Nápad z rozchodovou agenturou nedostal vlastně žádný prostor, de facto nedával smysl, tak jak byl v knize prezentován. Hlavní zápletka a motivace Coltona byla povrchní a hodně nedospělá. Kdy a kde se Ti dva dopracovali k lásce, to abyste v knize hledali lupou, minimálně mně to vůbec smysl nedávalo. Prostředí kovbojů a koní a pláže mi přišlo popsané tak nějak neuvěřitelně. Rozhodně jsem si nepřipadala, že by to takhle mohlo vypadat. A závěrečné prozření hrdinky? Kde k těm myšlenkovým pochodům přišla, to by taky mne zajímalo.