JitrniPoutnik
komentáře u knih
Vyvolení
Chaim Potok
Poslední kapitola mě nečekaně hodně dojala. Jakoby by se v ní (konkrétně v promluvě jedné z hlavních postav) potkaly myšlenky celé knihy, vztahů věřících s Bohem, rodičů a dětí, tradice, historie, pokory, odpuštění, bolesti...Každý si do toho možná přidá něco jiného. Je to krásné zamyšlení. Kniha mě donutila se znovu a lépe zajímat o dějiny Židů. Je to pozoruhodné.
Mne soudila noc
Valja Stýblová
Autorce se povedlo na mě přenést úzkost, ironii a podivnost situací a životů hlavních i vedlejších postav. Přečteno za den. Nelze odsoudit, jen přečíst a přemýšlet...
451 stupňů Fahrenheita
Ray Bradbury (p)
Rychle se to četlo. Až tak, že mi popisované dny ústřední postavy přišly jako jeden den. Bylo to svižné. Bohužel jsem se nedokázala oprostit od srovnání s Orwelem a proto se mi tento příběh zdál příliš jednoduchý. Ale neumenšuje to velikost myšlenky, která zůstává i po dočtení:). Doporučila bych komukoliv k zamyšlení, přesto, že jsem dala 3 hvězdičky.
Dokud nemáme tvář
C. S. Lewis (p)
Pamatuju si, že když jsem se přehoupla přes polovinu knihy a zrovna si ji četla v šalině, přestala jsem zcela vnímat okolí, překvapená, strnulá, tichá a očarovaná tím, co se tam děje. Vůbec jsem netušila, jestli tomu rozumím, tak jak mám, ale vím, že to byla síla! Doporučuju.
Komu zvoní hrana
Ernest Hemingway
Knížku jsem četla půl roku...Po pár stránkách. Některé pasáže odbyla. Ale po dočtení musím říct, že to stálo za to. Mám trošku knedlík v krku a zamáčkla jsem slzu. Jsem ráda, že jsem se po dlouhé době dokopala ke klasikům, které častěji nahrazuji novějšími autory. Komu zvoní hrana má náladu, která mi dala pocit "nostalgie" z něčeho, co sem naštěstí nikdy nezažila, ale i tak jsem si moudra o životě z úst postav mohla přivlastnit a prožít. Závěrečné připomenutí kontextu doby a života autora to správně zabalilo.
Útěk do divočiny
Jon Krakauer
Silný dojem. Bůh, příroda, mnich, porozumění mladé duši, hledání, tísnivý pocit po dočtení. Popisné komentáře k událostem, občas až přiliš nahuštěné.
Oceán na konci cesty
Neil Gaiman
rychlé, trošku creepy, a nemůžu přijít na to, jak to, že to ve mně zanechalo tak podivnou atmosféru a střet dospělosti s neusměrněnou dětskou fantazií, přestože je to napsáno tak "jednoduše"
a líbí se mi slova jako malinovo anýzové bonbóny, auto mini apod:)
Na volné noze
Robert Vlach
hutná kniha plná opravdu funkčních praktických rad, doporučuji pro každého živnostníka
Petrolejové lampy
Jaroslav Havlíček
Ze začátku jsem si říkala, že v takovém klasickém počtení budu muset tu "dnešní" psychologickou hloubku dolovat, ale celkem mě to ke konci dostalo. Zlomení osudem a nové přemýšlení hl. postavy, ikdyž trochu bolavé a smířené, mě baví. Štěpka byla moc zajímavě vykreslena.
Kouzelný dům
Karel Josef Beneš
Příběh je čtivý, záhadný, možná v lecčem naivní, ale mně se moc líbil. I ta semknutost rodiny B.
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
Ransom Riggs
Má spád, příběh, do kterého se chceš večer ponořit a ať se někdo opováží rušit s věcmi obyčejných smrtelníků. Ale jak rychle mě knížka chytla, tak mi stejnou rychlostí po dočtení zaklapla očekávání a chuť na nějaké další hloubání.
Proč lidé pláčou před obrazy
James Elkins
Začalo to slibně, ale čím dál víc mi to s dalšími kapitolami připomínalo slepenou seminárku, spousta věcí, až moc přeinspirované, subjektivní cosi, na konci není nic. (něco jako tento můj komentář)
Síla zranitelnosti
Brené Brown
Dobrá myšlenka o studu. Od první třetiny se ale témata opakují a nabalují na sebe prázdné fráze.
Dvě věže
J. R. R. Tolkien
Ambivalentní pocity během a po dočtení úleva. Pořád jsem od děje odbíhala. Snové, krásné popisy prostředí i rozmluvy postav, do toho se mi chaoticky mísily obrazy z filmového zpracování a některé pasáže pro mě byly ukrutně zdlouhavéé. Říkala jsem si, co dělám blbě? Proč mi to nejde zhltnout, proč u toho nemám tak libé pocity, když je to tak skvělý autor? Nevím, prostě mi nesedl styl psaní nebo jsem dlouho nečetla...
Hvězdný prach: romance v říši kouzel
Neil Gaiman
Ach...dočteno rychle. Zanechalo krásný pocit. Pohlazení na večer. Ilustrace (Charles Vess) jsou nádherné.
Zrzavý Orm: Plavci na západ / Doma a znovu na lodi
Frans Gunnar Bengtsson
Je mi to líto, ale kniha se mi "otevírala" ztuha a jednoduše mě nebavilo ji číst. Postavy a jejich hrdinské (?) příběhy se mi líbily, také detaily ve vyprávění, úsměvné historky a ilustrace. Jdu si doplnit historické mezery, neboť Vikingové mě nechávali vždy chladnou.
