JitulHa komentáře u knih
Komiks Blízko je jednou z letošních čerstvých novinek. Celkem hodně se o něm mluvilo, tudíž očekávání byla poměrně velká. Děj je v zásadě sluníčkový až na pár stinných míst. Ilustrace se skutečně povedla, celá kniha je laděna v barvě akvamarínu. Plusem je také to, že kresby nejsou úplně realistické, a samotné rozložení jednotlivých panelů na stránkách je nepravidelné, což tomu celému dodává jakýsi prvek nahodilosti i originality. Jediné, co by se dalo vytknout, je budování vztahu mezi hrdiny - pořád kolem sebe jen tak krouží, a když už dojde k nějaké konfrontaci, přijde nečekaný twist, rychlý spád a najednou konec... A vy, si říkáte: a to je jako všechno?? Je to sice grafický román, ale stejně... Jakoby autorům prostě došla fantazie... Zasloužilo by si to zkrátka více stran. Nicméně, se určitě jedná o hezký kousek do knihovny.
Kluky ze hřbitova jsem měla delší dobu rozečtené, ale jak se říká nikdy neříkej nikdy. A kdy je lepší příležitost dočíst duchařský příběh z prostředí mexické kultury obestřený temnou atmosférou a špetkou magických rituálů, než právě na Halloween? Tato kniha je unikátní, ať už jde o vystavění světa, kde jsou jedinci obdaření mocí léčit ty potřebné a provázet ty zbloudilé, nebo pro charaktery svých hrdinů, kteří hledají nejen své pravé já, ale i svůj úděl a místo ve společnosti, v níž žijí. Mísí se zde také nadpřirozeno s dávnými tradicemi i odlišnými zvyklostmi. To vše krásně dotváří poměrné množství španělských frází, které možná mohou být pro někoho rušivé (dají se však docela snadno odvodit), navíc dodávají ději takový ten správný nádech exotična. Ve výsledku, jde o velmi nekonvenční a zajímavou knihu, byť nemusí hned zahrát na notu každému čtenáři, ale určitě stojí za druhý pohled. Zkrátka čtivo jako vystřižené pro ponuré podzimní večery.
Závěr série je za mnou. Musím říct, že autorka zase zkrátka nezklamala, a příběh vyprávěný Mikem, který si, jak jinak nebral naprosto žádné servítky, zvládla opravdu bravurně. Opět byli skvělí i všichni ostatní hrdinové. Především pak Dan s Evanem, až mi bylo líto, že zde nedostali ještě více prostoru. Vážně bych si ráda přečetla nějaké další knihy z tohoto světa, ani trochu se mi totiž nechce tuhle jejich povedenou partičku opouštět. Zajímavá série!
Toto byl první díl ze série Trochu a řešil se zde opravdu trochu zvláštní vztah. Nebylo to ani tak tím, že se jednalo o vztah dvou mužů, ale spíše tím, jak to celé vlastně začalo, to bylo až neskutečné... Jak tohle vůbec může někoho napadnout?? Ale, jako námět dobrý. Nicméně, nejvíce zajímavé bylo sledovat to kamarádství mezi ústřední bandou maturantů, to bylo totiž skvěle popsáno. Každý z nich byl úplně z jiného těsta, a přesto byli téměř nerozluční. A když vezmeme v potaz zrovna takového Mikea, tak to je co říct! Je s podivem, že ho někdo v průběhu celého děje něčím už nepraštil. Knize určitě prospělo i to, že autorka nic nepřikrášlovala, například vyjadřování mezi teenagery. Čtení, které uteče, pobaví, prostě jakási středoškolská komedie s příchutí vážných témat a nevšední romantiky.
Další kniha Ricka Riordana v řadě přečtena! Jak sám autor avizoval, tahle kniha není o mytologii, zde hraje prim věda. Je tomu opravdu tak. Nicméně nebyl by to Rick, aby do příběhu opět nezapletl něco fascinujícího a tajemného... Tentokrát, tou inspirací byl sám Verneův Nemo. A rozhodně nešlápl vedle, podařilo se mu vytvořit plnohodnotný dobrodružný příběh, jehož nitky se krásně propojily se vším dosud známým a poodkryly možné neznámé... Nechyběl autorův osobitý styl psaní, nezaměnitelný humor ani výrazné postavy. To vše pod rouškou nevyzpytatelného oceánu i Riordanovy bezbřehé fantazie. Zkrátka se asi budu opakovat (zase)... Nevím, jak to ten chlap dokáže, že jeho knihy neztrácejí jiskru. Ať sáhne po čemkoliv, je to prostě parádní čtení - doporučuji všemi chapadly!!
Knížečka velmi útlá. Kresby docela roztomilé. Plus jeden všední život komiksového páru. Celé to rychle prolistujete, očima doslova prolétnete, ale i poměrně snadno zapomenete... Autorka se zde tzv. vykreslila ze svých zkušeností v partnerském soužití, možná se v něčem najdete, možná také ne, asi záleží na každém čtenáři. Sečteno - podtrženo, neurazí ani nenadchne.
Grandiózní. Famózní. Nevídaný. Takto jednoduše by se dal shrnout tento jedinečný počin Tima Burtona!! Na filmové provedení, které jsem kdysi dávno viděla, už si vzpomínám jen matně, ale tato knížka mi ty mezery v paměti, jaksi vynahradila. Tenhle človíček prostě musel stát hned vpředu, když se rozdávala fantazie a kreativita, jinak to zkrátka není možné! Kdoví, kam na všechny ty neuvěřitelné nápady, prapodivná stvoření a neotřelé příběhy asi chodí - důležité je, že se s námi o ně podělí. Pravý poklad v knihovně!
Poté, co jsem první knihu ze série, zhltla takřka na posezení, pustila jsem se ihned do dalšího pokračování, které mělo naštěstí zrovna po vydání. Autoři opět dokázali přijít s příběhem plným akce, vzájemných rozmíšek i nebezpečí. Zárověň, ale nebrali pražádný ohled na nervy svých čtenářů, protože těch patových situací, tady bylo skutečně dost! Prostě si říkáte, jak z tohohle a pak zase tamtoho naše povedená partička hrdinů asi vybruslí, lze to vůbec? A co potom na ně jen může číhat v dalším koutu galaxie, která je stejně nekonečná jako sám počet možných alternativ. Je tahle mise natolik šílená, aby mohla vůbec skončit nějakým přijatelným způsobem? Jinými slovy, to čekání na závěrečnou část se nám bude zdát delší než milion světelných let!
Srdcerváči počtvrté aneb pořád stejní a přesto tak jiní. Ač kniha nabízí opět půvabné, jednoduché a nezaměnitelné kresby spolu s kupou citoslovce, které tomu všemu dodavají jakési prazvláštní kouzlo, celá je taková temnější. Oba hlavní protagonisté tu řeší své vlastní démony a životní dilemata, přičemž se snaží být tomu druhému nablízku. Nejedná se tedy jenom o ten motýlkový sluncem zalitý děj, jako tomu bylo zpočátku. Naopak se do popředí dostává nalomená psychika, rodinné vztahy, kamarádská pouta atd. Uvidíme, kam se příběh posune v závěrečné části.
Příběh měl zajímavou anotaci, a ten začátek byl opravdu dobrý - srážka, napětí, setkání... To všechno fungovalo, ale celou dobu jsem se nemohla zbavit pocitu, že tomu zkrátka něco chybí, nějaká jiskra... Možná víc dialogů a hlubší poznání hrdinů. Nevím, v zásadě mi to přišlo jako hra zhruba pěti postav, nicméně jako oddychovka na víkend, to není špatné čtení.
Další kniha Mariany Zapaty je za mnou! Autorka má svůj specifický styl psaní, který se dá snadno rozpoznat. Vždy si drží svůj typický nevybíravý humor, svéráznou hlavní hrdinku a nezvyklé, povětšinou sportovní prostředí, kde se příběh odehrává. Ani tady tomu nebylo jinak. Jasmine aneb ledová princezna, co si nenechá nic líbit, nevěří lidem a nejde daleko pro ostrá slova. Naproti tomu Ivan, nejen idol dívek a žen, výborný sportovec, ale rovněž skrývající takovou tu něžnou "mazlíkovskou" stránku, díky které byste ho nejraději umačkali, protože prostě, kdo by nemiloval Váňu? Musím však říci, že ty jejich vzájemné roztržky za začátku, mě možná bavily úplně nejvíc z celé knížky, přestože Ivan se posléze projevil jako skvělý romantický hrdina. Nicméně, autorka se v druhé polovině knihy dle mého příliš soustředí právě na různé nenápadné zamilované momenty mezi ústředním párem, doprovázené menšími skoky v čase, na úkor kterých vše ostatní trošičku ustupuje do pozadí a působí jenom jako potřebná kulisa. Závěrem se tedy jedná o pěkný příběh, ale Kulti pořád vede!!!
Knihu mám doma snad od jejího vydání, protože mě tenkrát upoutala svou anotací. Teď, když jsem se konečně dostala k tomu, abych si ji přečetla, přišlo celkem zklamání. Příběh má rozhodně dobrý námět - hlavní hrdina, který na základě jednoho okamžiku musí přehodnotit svou dosavadní představu o budoucnosti, potkává holku obklopenou tajemstvím a zjišťuje že být mezi outsidery je někdy docela cool - ke své vlastní škodě však autorka nedokázala ani zdaleka využít daný potenciál příběhu. Naopak, vytvořila poněkud unylý a nezáživně psaný děj, který se svými myšlenkami snaží vyrovnat autorské špičce YA žánru, což se mu zoufale nedaří. Bohužel.
Už když jsem zahlédla anotaci k této knize, řekla jsem si, že by to mohl být super příběh... No, byl naprosto peckovní! Mám načteno celkem dost knih z YA žánru, ale tohle jsem tedy ještě nečetla! Autorovi se podařilo skloubit věci, které se zdají být nad naše chápání, k tomu přimíchat reálný život, kterému někdy nerozumíme o nic víc a vytvořit příběh. Takový ten, u kterého se vám na tváři objeví slzy od smíchu i zoufalství zároveň. Ve výsledku jde o moderní humor neztrácející vyprávění, postavené na problémech, které zprvu působí neškodně, možná malicherně, ale jen do té doby, než nás přemohou, zavřou za sebou dveře a my si uvědomíme, že jsme popíráním jejich existence, nadobro ztratili klíč k jejich řešení. Fantastická knížka, přečtěte ji.
Pokud hledáte příběh, kterému nechybí zasněžené velkoměsto plné světel, jeden zatoulaný zápisník, vůně cukroví, a k tomu dva mladí lidé, kteří možná okusí o těchto svátcích to pravé kouzlo Vánoc - pak je tohle kniha, jakou si přejete! Čtení jsem si opravdu užila, hrozně mě bavilo to jejich dopisování, různé schovky a s nimi spojené zážitky. Knížka mě příjemně naladila na tu správnou vánoční notu doprovázenou vědomím, že třeba nic není nemožné, někdy tomu stačí jít jen trochu naproti.
Třetí pokračování Srdcerváčů je za mnou, musím říct, že se příběh s každou další knihou zlepšuje! Když se mi dostala do ruky jednička, měla jsem pocit, že se jedná o poměrně stručnou insta - love, a to i na grafický román. Protože bylo jasné, že si Charlie něco prožil, ale zřejmě, kdo nečetl Solitaire podobně jako já, mohl si jen domýšlet. Dvojka byla sice bohatší o různé situace či vzájemné poznávání hlavních hrdinů, nicméně příliš velké světlo, co se týče Charlieho dramatu v minulosti, také nepřinesla. Proto jsem ráda, že tady teď mohu napsat, ano konečně jsme se dozvěděli víc! Vnitřní pocity, prožívání, důsledky atd. Doufám, že autorka bude v tomto pokračovat a půjde příště zase dál do hloubky, byla by škoda toho nevyužít. Snad ani nemusím psát, že ty kresby jsou hrozně miloučké a s těmi prostými popisky boží! Navíc, kluci vyrazí do Paříže, takže jsem si párkrát zopakovala i francouzštinu. Pěkný příběh.
Kniha vypráví o poklidném městečku, kde jeho obyvatelé žijí dosti stereotypní život. Vše se zvrtne ve chvíli, kdy do města přichází tajemná neteř zdejšího, nepěknými historkami opředeného, starousedlíka Macona Ravenwooda. Tahle nová obyvatelka totiž vzbudí rozruch nejen svým nevšedním chováním a krásou, ale především nevysvětlitelnými událostmi, které se dějí od doby, co překročila místní hranice... (více v záložce recenze).
Autorky zde přišly s dost originální myšlenkou, jejich magickému světu nejsou vlastní žádná zaříkadla ani kouzelné hůlky, ne tady se magická síla bere z jednotlivých živlů, vody, země, ohně a vzduchu, které doplňuje tzv. magie chaosu, která pochází z nicoty, což je podle mého názoru oproti např. takovému zažitému koštěti, skvělá změna. Avšak, co se jim skutečně povedlo, je sám hlavní hrdina! Call je totiž pořádný rošťák, který se nezalekne žádné spontánní, mnohdy nebezpečné akce, z níž se skoro vždy vyklube pěkný průšvih... (více v záložce recenze).
Příběh byl pro mě velkým překvapením, jelikož jsem předpokládala, vlastně ani nevím proč, snad na základě obálky, že se jedná o fantasy. Nicméně, jak sama autorka uvádí v dovětku, jde o historickou fikci, odehrávající se na pozadí Valašska a Osmanské říše. Už to samotné vypovídá o tom, že půjde o něco netypického, alespoň v YA literatuře. Děj je hodně výpravný a historické kulisy mu dodávají lehce exotický nádech. Avšak příliš akce nečekejte, zde totiž hrají prim intriky, tajnůstkaření, politické manévry, boje o moc či rodové následovnictví, ale i tak kniha rozhodně stojí za přečtení.
Pokračování Srdcerváčů bylo za mě lepší než první část. Možná to bylo tím, že jsem si už přivykla stylu grafických románů (čtěte naučila číst obrázky doplněné trochou textu:) Také tu bylo více prostředí a situací, ve kterých se hlavní hrdinové ocitli, tudíž celý děj byl jaksi pestřejší a oproti minule na mě nepůsobil tak instantně. Autorce i tady patří má pochvala za povedené kresby!
Srdcerváči byli taková moje premiéra, co se čtení grafických románů týče. Musím říct, že dílko to bylo celkem vydařené, nicméně jsem se přesvědčila, že čtení graficky zpracovaných příběhů asi není úplně pro mě. Jelikož jsem zvyklá soustředit se hlavně na text, tím pádem mi tady utíkalo to podstatné, tedy obrázky. Kniha byla zanedlouho přečtená, já vlastně ani nevím, že jsem něco četla. Celé to příliš rychle uteklo, na emoce či začtení se nebyl moc prostor, ale to jsou holt prostě grafické romány. Avšak oceňuji nápad autorky, především pak kreslící um - pěkně zvládnuté.