JointlieKat94 komentáře u knih
Až se mě někdo bude ptát, u jaké knihy jsem naposled plakala, řeknu, že u Budulínka. :D no je to tak, zrovna dorazilo mé citlivější období, a kapitolu s kozou, kterou chtěl děda s babi odvézt na trh mě dostala. Nemohla jsem přečíst, dočítal za mě přítel.. :D
Jinak tedy, knihu mi naši četli, když jsem byla malinká, pamatuju si básničky (nějak mi uvízly v paměti) a příběh Budulínka je prostě klasika. Krásné, celkem i poučné příběhy.
Jooo! A Perníková chaloupka, pecka! Moc jsem se nasmála ve chvíli, kdy dědek šel po Jeníčkovi a Mařence, a potkal na poli "tetu" :D
Krásné pohádky i říkanky. :)
Myslím, že vše už bylo řečeno.
Já jen dodám, že mně kniha dnes dorazila, jen tak jsem nakoukla, a prostě jsem to hned přelouskla. A s radostí mohu oznámit, že je to naprosto dokonalé dílo, básně-nebásně, živí-neživí, krása-nekrása..
Je to prostě krásný, tak nějak svým způsobem. :)
Pro začátek je to vlastně asi dobrá, seznamující kniha k Lucidnímu snění. Myslím si, že je tam ve stručnosti asi vše, co by mohlo stačit, ale na mě tu čekají ještě dvě podobné, a lepší hodnocení přenechám asi jim.
Polovinu knihy jsem si oštítkovala, a začala jsem používat snový deník. Bylo to pro mě zajímavé, jelikož jsem si ho nějakou dobu vedla už jako malá, ty sny byly dřív takové.. lepší, jen jsem si je nepamatovala dlouho. Spousta létání a zvláštních snů (nemohla jsem přejít přes silnici, oslepla jsem, padaly mi zuby..). Za to teď si ty sny vybavuji třeba celý den, ale jsou naprosto nesmyslné, jakoby se mě snažily upozornit, že to, co se děje, není skutečné a mohu to měnit.
Každopádně lucidní sen jsem měla zatím jen jednou, a až pak jsem se začala zajímat o co se jedná. Tak proto takové knihy. :)
V knize se mi nelíbily asi dvě kapitoly- první, kdy nám autor popisuje, co je nejlepší koupit na zapisování snů (jak má vypadat diář, jakou propiskou zapisovat, jakou lampičku mít..). Nesmysl. Když se proberu ze snu, zapíšu si ho do poznámky na telefonu, a po dospání si ho přepíšu do obyč. sešitu. Tak i tak si to pamatuju.. a druhá kapitola, kdy nám vysvětluje, jak to bylo s lucidními sny (nebo jen sny?) Např. v Egyptě, nebo tak.. to mi přišlo zbytečné, vzhledem k tomu, že se to snažím jen "naučit".
Potom tu je kapitola se sny jiných lidí, co se jim zdálo a jak si to vyložili. Dobrý, ale taky celkem nuda..
Knihu ale hodnotím kladně, 4* budou stačit (rozmýšlela jsem i nad třema..ale budiž..) kapitoly jsou zde krátké, ale dostatečně vysvětlující, asi. :)
Kniha je z poličky PŘEČTU-PRODÁM. Rozečetla jsem ji včera v práci, dnes jsem ji dočetla.
Knihu nám vypráví- ale opravdu vypráví, jako bych snad seděla s někym u kafe a on vedl dlouhý monolog- několik lidí, z několika pohledů, jakýchkoliv zájmů a úžasů k Veronice. Prostě je to příběh o ženě, která nám sama nic neřekne. Prostě od začátku asi tušíme, co se mohlo stát, ale vyčkáváme na to rozuzlení.
Kniha se mi nečetla dobře. Příliš dlouhé byly ty monology, příliš moc informací kolem a kolem.. ale jo, jasně že k tomu patřily.. jen to bylo takové.. nijaké.
Konec mě teda trochu znechutil, ale vím, že se to dělo.. děje. A tak. Víc nic.
Knihu mám v poličce přečtu a prodám. Tyhle knihy čtu hlavně v práci. Doma čtu to lepší. :D ale z této knihy jsem teda překvapena!
Jsou zde dvě ženy a jedno dítě, jedna ho za peníze porodí, druhá ho chce vychovávat. Obě ho milují. A nakonec ho chtějí obě vychovávat.
Jak to dopadne? Které z nich dítě patří? To byly otázky, které mě provázely celou knihu. Chápu obě ženy. Ale jen jedna je pravou matkou. Vše nakonec dopadne naprosto překvapivě!
Když mi vše postupně docházelo, nestačila jsem zírat, co vše jsou lidi schopni udělat.. a to jen proto, aby utišili své vnitřní démony.
Dost dobrá kniha.
AUDIOKNIHA.
Audiokniha namluvená Filipem Švarcem se mi moc líbila!
Knihu, jako tu papírovou, jsem minulý rok koupila mé milované tchýni (no opravdu!) s tím, aby měla vše víc trochu.. no víte kde. :) Ale nějak jsem na ní nemohla zapomenout a tak jsem si koupila audioknihu..
Jsem z toho opravdu mile překvapena! Jednu kapitolu jsem si dala asi 4x a do toho jsem ji pustila asi polovině rodiny.. našla jsem se v ní a takhle mě mohla rodina konečně pochopit. Takže to zafungovalo jako inspirace pro další knihu, kterou již mám taky doma. :)
Kapitoly, ze kterých jsem si opravdu něco vzala, je tam spousta věcí, nad kterými se dá rozmýšlet a věřím, že to zabere, pomůže to vyřešit některé problémy. :)
Knihu rozhodně nemohu srovnávat s Důmyslným uměním jak mít všechno.. tu jsem nečetla. Ale tohle se mi líbilo na tolik, že si pořídím i papírovou verzi. :)
Knihy si pročítám znova, abych věděla, co jsem si to jako mrně tak ráda prohlížela. :)
Obrázky z této knihy jsem měla ráda.
Knížka je krásná tím způsobem, že dětem pomocí krátkých příběhů a obrázků s vysvětlivkami na konci každé kapitolky vysvětluje pojmy jako voda, dřevo, vzduch a oheň, k čemu slouží a jak se s nimi dá pracovat.
Snažila jsem se. Fakt!
Sice mám knihu už dlouho v poličce "přečtu a prodám" ale vlastně jsem se ani moc nedivila, když jsme si ani po 58 stranách prostě nesedli. Není to můj styl a ani netuším, proč jsem si jí tak nutně potřebovala koupit. Ale stalo se.
Nechápala jsem význam, způsob ani myšlenky autora, utíkal od jednoho k druhému a dělalo mi opravdu problém se na knihu soustředit.
No a jelikož tento rok jedu v myšlence "mám víc knih, než stihnu v životě přečíst", tak prostě nebudu dočítat věci, který mě úplně neberou.
Kniha je určena pro děti od 4-8 let, jsou tu čtyři pohádky a opravdu velká písmenka. Knihu bych doporučila maximálně těm 4 letým, asi.. na konci každé pohádky je taková doplňovačka (jakože doplnit větu, určit obrázky)..
Pohádky samotné jsou ale opravdu hloupé, nedávají moc smysl a.. no nelíbilo se mi. I když, jako malá jsem z toho byla asi odvařená, protože spousta zvířátek a na každé stránce jsou obrázky (prý k pochopení textu), zrovna obrázky bych vychválila- ty jsou povedené a taky díky tomu dostala kniha tři hvězdičky.
Naprosto souhlasím s komentáři pode mnou!
Netuším už, kdy jsem knihu dostala, jestli to byly narozeniny, či Vánoce, ale strávila jsem s ní.. no, řekla bych i několik let. Vážně! Tak ráda jsem tím listovala, učila se s tím, obkreslovala si obrázky, zpívala..
Nejlepší kniha mého dětství, a i když je tedy v "hodně čteném" stavu, z domu nikdy nepůjde. :)
Tuto knihu jsem si před lety dovezla od maminky z pokojíčku. :D
Určitě, no aspoň myslím, mi jí čítali před spaním. Modrý vláček s Béďou a spoustou zvířecích kamarádů si pamatuji, žlutý už moc né, možná jsem jen listovala.. netuším. :)
A teď po letech jsem se konečně dozvěděla víc. Protože čtu přítelovi před spaním, (no někomu musim, když nemáme děti :D !) tak vím, že jsou zde dva příběhy pro Modrý vláček a dva pro Žlutý vláček. Jeden je vždy úsměvný a druhý je takový do "skoro strašidelna", to berte s rezervou samozřejmě, jde jen o jakýsi nádech něčeho tajemného. :)
Vláčkovým dětem se to bude stopro líbit, a navíc to má krásné obrázky! Jen je to prostě krátké. :)
Už ani nevím, který z dílů byl pro mě zatím nejvíc super, ale tenhle se řadí mezi ty nejlepší, protože prostě Noční hlídka je TOP.. :D
To, jak tam fungujou zákony-nezákony (zloděje a vrahy honíme, ale zas ne tak moc rychle, abysme je nedohnali,.. když je nějaká rvačka, tak prostě počkáme, až se to prežene a tak! :D).
Miluju to, naprosto a totálně. U tady toho dílu jsem se opravdu bavila, bylo to fakt skvělý! Těším se na další skvělý díl. :)
A propo, v tomhle díle se začlo vyskytovat nějako spousta chybiček, dřív jsem to buď nevnímala (nemyslím si) nebo přišla nějaká změna? V jednu chvíli je Tračník Tračníkem a náhle je z něj Točník! Jasný, na Zeměploše je možný všechno, ale.. :D
Jsem na straně 95 a musím to vzdát. Tohle mě opravdu nebaví.
Spousta, ale opravdu spousta jmen, která se tam jen vyskytnou a vlastně bezdůvodně.. mnoho příběhů, událostí ale i věci kolem a kolem. Celé je to hrozně zmatené.
Strašně mě to nebavilo a já tohle prostě nedočtu. Škoda.
Přečteno během noční směny.
Ehhm.. cože? O co tady ksakru šlo?
Přišlo mi to jako hloupej humor pana Kozuba. Prostě to nebylo tak moc vtipné, jako si sám autor myslí, že je. I když ano, zasmála jsem se. Během celé knihy jednou. JEDNOU během 160 stran. A to když Míla telefonoval s mámou. To mě rozesmálo.. jinak ale..
Potenciální bestseller? Ahá, tak jo.
Před čtením této knihy doporučuji zapomenout všechny nasbírané informace o vile Tugendhat.
Já osobně o vile třeba nic nevím, nezjišťovala jsem informace (dnes přečtu) a ani jsem zde nebyla (ale dlouho to plánuji!) A přišlo mi to lepší, než vědět vše.
I když jsem od knihy nic nečekala, tak jsem od ní vlastně ani nic nedostala. Já vím, je to zmatené, ale mohlo to být přeci lepší!? Proč autor, který není Čech, píše o vile o které toho vlastně ani moc nenapsal? Zmatené, vím!
Příběh mě prostě nezaujal. O vile toho moc napsáno nebylo. Proč prostě tento autor nenapsal něco z opravdové historie toho domu, té rodiny? Pak bych asi měla nutkání si i knihu ponechat, ale takhle jsem opravdu zklamaná.
Ale! Musím podotknout, že situaci v Československu vystihl dobře. To teda jo. :)
Vlastně knihy o vězení, nebo něčem podobném, moc nečtu. To je prostě fakt. Ale náhodou jsem na knihu najela a pustila se do toho, četla jsem jako eknihu.
Jestli je tohle pro dospívající děti, tak já bych se asi v klidu nevyspala. Bylo to šílený a je to hrozná představa- ta bezmoc, když se tam dostane někdo novej a hlavně někdo, kdo vlastně nic neprovedl. Taky to byla trošku psychárna. :D trošku jsem čekala vysvětlení toho, co dělaj s těma klukama/netvorama, ale nedočkala jsem se. No další díl si kvůli tomu pořizovat nebudu. :)
Čtení bylo poutavé, napínavé.
První polovina nic moc.. s prominutím. Do čtení jsem se celkem nutila, a trošku mi tam vadilo (omlouvám se za to!) lgbt propojení.. já to prostě v knihách nemusim.. a proto takové ani nekupuji (v reálném životě je mi celkem fuk kdo s kym a tak..).
Co se týká druhé poloviny tak to bylo velké wau! To mě nadchlo, bavilo a líbilo se mi, a asi 150 stran jsem dala na jednou.
A teď jen lituji, že u nás třetí díl nevyšel a nějak si nemyslím, že se to změní.. protože by mě opravdu zajímalo, jak tohle dopadne! Že bych to zkusila v aj?
5* jsem dala za knihu a stejný počet bych dala i za audioknihu, namluvenou Danou Černou. Příjemný poslech. :)
Já prostě nemám ráda nedokončené série knih!
Konečně se uvolnil čas, a já mohla plnit novoroční předsevzetí. Přečíst i knihy, které na mě v knihovně čekají dlouho. A tak jsem dočetla Čtenářku..
Čtenářku, která se mi líbila od první stránky. Zaujal mě ten svět, ve kterém se tento příběh odehrává. To, že knihy může číst jen hrstka obyvatel. To, co knihy v tomto světě vyprávějí. To, jak funguje Vidění-Zrak. Vtiskovatelé. Garda..
Tak hezký příběh, plný napětí, akce a spoustu překvapení jsem, myslím, dlouho nečetla. Původně se mi nelíbil příběh "z lodi", ale když jsem to pochopila.. do knihy patří asi všichni, o kom je řeč (no jasný, mohlo být o pár postav méně..).
Bylo to prostě hezké čtení. Oblíbila jsem si Lučištníka, i Sefii, i jejich "kouzla", jasně že jo. Těším se na druhý díl.. škoda, že pro nás poslední.
Třetí díl byl za mně tedy zatím nejslabší.. kolem Sandmana se to jen tak mihne..
Nejzajímavější byla asi "povídka" o Kaliopé, kde jsme se dozvěděli trochu o Sandmanovo minulosti.. a taky na konci, jak se vůbec "píše komiks".
Jinak si myslím, že vše ostatní bylo zbytečné? Tak nějak nezapadající?
I přes to dávám krásné 4* a těším se na další díl. :)