jorgesob komentáře u knih
všechny dostupné informace a fotografie o nejelitnější speciální jednotce světa i o operacích a poválečných konfliktech na kterých se podílela
mazec na entou tahle kniha nezklame a při čtení se budete klátit smíchy
zážitky dnes již bývalého výsadkáře britské armády z války o falklandy. škoda, že v češtině nevyšlo více takových knih. při čtení si parádně vybavíme jak se autor cítil při průběhu operací a i po válce samotné. nechybí i pár vtipných historek a jak na to nahlížel později za mě skvělé
jako již u hodně podobných knih, aby se lépe prodávaly, je tam v názvu jednotka sas. takže o sas kniha opravdu není, ale je to velmi dobře napsaný a ilustrovaný pěchotní manuál s hezkými fotkami a i kapitola o speciálních jednotkách nechybí. všem nadšencům military doporučuju.
kniha ze které jsem měl těžkou hlavu. některé povídky zajímavé jiné mě nudily.
docela těžko čitelná kniha, která ale velice dobře zachycuje atmosféru. valčení jako takového tam moc není. je to spíš o dění mezi postavami. psychycké pochody a to jak spolu vycházejí, no situace ve které by se asi nechtěl ocitnout nikdo z nás. na jednu stranu jsem rád, že jsem tuhle knížku přečetl, ale na druhou stranu jsem se u ní i nudil.
jelikož mám moc rád různé lidové báchorky a pověsti tak mě samozřejmě uhodil do očí i sweeney. a měl jsem i tu výhodu, že jsem si ji přečetl nějakých pár let před filmem. příběh samotný není složitý a má skvělou atmosféru. a četlo se to opravdu samo jelikož je to i celkem lehce napsané. za mě opravdu poctivé 3 hvězdičky
pro mě první knížka co jsem od martina četl. nejvíc mě zajímali písečníci jelikož jsem jako malý velice rád sledoval seriál krajní meze a viděl jsem samozřejmě onen pilotní díl s písečníky. když mi padla knížka do ruky a zjistil jsem, že jsou písečníci až na konci, říkal jsem si, že to nějak přelítnu a vychutnám si písečníky. a pak jsem se nachytal při omylu. všechny povídky byly naprosto úžasné a písečníky překonaly. při čtení jsem si připadal opravdu úplně v jiném světě a ještě dodnes si sem tam vzpomenu na některé povídky opravdu skvělé.
celkem krátká kniha u které byla možná zajímavější než příběh sám, historie ostrova. ale pak se příběh pěkně rozjede a máme tu námět na nejeden scifi horor. sice nejde o nejlepší knihu od windhama co jsem kdy četl, ale rád na ni vzpomínám
konečně žádní superhrdinové, prostě superpadoušské kartely. výborný nápad. superpadouchům všechno prochází i v čele z hlavním hrdinou, kterého zasvěcují do řemesla, které zdědil po otci. a když se tak podíváme co se ve světě děje a kdo je napojen na nějakou mafii, či si přečteme nějakou historii organizovaného zločinu je tenhle komix zajímavé podobenství organizovaného zločinu ve světě.
když tak občas přepnu telku a vidím v ní všechny ty reality nesmysly kdo přežije někde řikám si kde vzali inspiraci, přečtu si pána much a je mi jasný odkud je inspirace, nicméně telka je shit a tahle knížka po právu kult. o ztroskotání na ostrově a robinsonádě si vždycky rád něco přečtu. tady se pěkně ukazuje když lidi necháte bez všeho někde, tak pěkně vidíme jak je civilizovanost fuč. prostě skvělé
taková klasika ..prostě historie metallici a víceméně jsem se dočetl co už jsem věděl z článků v časopisech + něco navíc. nicméně dobrá kniha ale nějak mi v paměti neutkvěla
první kniha co jsem od gaimana četl. a jak moc fantasy nemusím, tak jsem byl mile překvapen. do knížky jsem se začetl téměř okamžitě. a doporučil bych ji každému kdo by si chtěl od gaimana něco přečíst jako počáteční knihu
tohle byla pro mě první kniha od huxleyho. ani jsem vlastně nevěděl co mám čekat. velice zajímavý začátek a po zbytek knihy hodně dialogů atd. takže jsem byl trochu zmatený a asi na měsíc jsem knihu odložil a proložil něčím lehčím. po měsíci jsem ostrov dočetl skoro jedním dechem a užil si psychadelické pasáže, jeho vizi dokonalé společnosti a náhled na východní náboženství. je to zhruba 2 měsíce co jsem ostrov dočetl a pořád mi leží v hlavě. kniha je na čtení docela těžká, ale když jsem se pak začetl byl jsem spokojený. v ostrovu je plno myšlenek a zachycuje myšlenkové pochody jako takové. dle mě určitě stojí za přečtení, ale asi ne všem se bude líbit.
pár věcí jsem od cliva barkera četl...bylo to originální skvělé a tak jsem se těšil na imajiku, kterou jsem dočetl jen protože jsem si ji koupil. jak jsem se na ni tenkrát těšil tak jsem byl zklamaný. příběh sám o sobě byl originální, ale zpracování, mystif, a co se dělo kolem na mě působilo dost naivně a hloupě. takže jsem s knihami od barkera na dost dlouho skončil.