Jossie
komentáře u knih
Věštcův rok
Charles Soule
Náhodou na debut dobré a čtivé, hezky to odráželo, jak to ve světě chodí, včetně náboženství, víry, fanatismu, politiky, snahy o zviditelnění a chamtivosti.
Otázka za deset
David Nicholls
Tohle mě hrozně nebavilo, evidentně nejsem cílová skupina a hlavní hrdina mi většinu času připadal jako totální trotl.
Císařovy kosti
Adam Williams
Neuvěřitelně zbytečně silná kniha, zkrátit na polovinu a bylo by to fajn. Téma je samozřejmě zajímavé, ale popravdě řečeno se v těch čínských jménech člověk ztrácí a ještě mi přijde, že autor dost nadržuje komunistům.
Růže ze Sevastopolu
Katharine McMahon
Těšila jsem se hlavně na krymskou válku, takže mě příběh vzorně vychované a nesmírně skromné Marielly spíš vyrušoval, Rosa byla zase až moc ztřeštěná a hlavně první polovina knihy byla k nepřežití nudná. V druhé části už jsme se alespoň dostali na Krym, tam to bylo záživnější, ale to neustálé střídání časů (podle mne dost zbytečné) a odkrývání "hrozných" tajemství minulosti mě moc nebavilo.
Noční klub. Díl druhý
Jiří Kulhánek
První díl se mi líbil víc, ale tady zase oceňuju, že jsou téměř zcela vynechány podivné citoslovce, naznačující zvuky různých zbraní.
Mistr písní
Orson Scott Card
Mistr písní mě nenadchl tak jako Ender, hlavně první část ještě v Domě písní byla hodně zdlouhavá a ne moc záživná.
Děti moře
Charlotte Lyne
Tohle mě moc bavilo, vyloženě jsem se nemohla dočkat, až budu zase číst. Anthony byl moje oblíbená postava i když občas by zasloužil pár facek, aby se probral. A jako bonus moje oblíbené období za vlády Jindřicha VIII.
Veverky z Central Parku bývají v pondělí smutné
Katherine Pancol
Celá trilogie mě moc bavila, ale tenhle díl byl přece jen nejslabší. Všichni pořád jen váhají a hledají sami sebe a to co předvádí junior je už moc velké sci-fi i na mě. A linka s Cary Grantem mě moc nebavila a to je můj oblíbený herec.
Kus temnoty
Margaret Atwood
Shakespearova bouře převedená do vězeňského prostředí a použita jako nástroj pomsty. Nebylo to vůbec špatné, jen konec mi přišel poněkud naivní, že ve skutečnosti by to vše tak lehce neproběhlo. Ale představa je to hezká.
Kolumbova záhada
Steve Berry
Já tenhle typ knih moc nemusím, ale tak od poloviny to bylo celkem napínavé a části věnované Praze se mi moc líbily.
Patriarchátu dávno zašlá sláva
Pavel Brycz
Pro mne velmi milé překvapení, celou dobu mi to připomínalo Sto roků samoty od Márqueze a zase jednou jsem po dlouhé době v knize ležela a nerada jsem ji odkládala. Jen mi přišlo, že je autor ke svým hrdinům až moc krutý :).
Zeď vzpomínek
Anthony Doerr
Popravdě řečeno opravdu hodně se mi líbila jen povídka Zeď vzpomínek. Ale já na povídky moc nejsem, tak je těžko ocením.
Slečna Pettigrewová začíná žít
Winifred Watson
Na to, jakou to má pochvalnou předmluvu, to zas tak skvělé nebylo, ale jako divadelní hra by to nemuselo být vůbec špatné.
Ve čtvrti Brick Lane
Monica Ali
Kdyby se to zkrátilo o nějakých 150 stránek (a to by nebyl problém, protože ty věčné popisy a odbočky, pro děj zcela nepodstatné, jsou dost únavné), tak bych možná šla s hodnocením výš, protože problematika vystěhovalců a pohled do jejich duše je jistě zajímavá. Jen ty popisy vzhledu lidí byly dost šílené, takový Chánu mi z toho vyšel jako naprosto odporné stvoření a měla jsem pak problém pedstavit si soužití s takovým mužem.
Dobrodružství milovníka knih
Charlie Lovett
Nenadchlo mě to ani neurazilo, pravda je, že přitažlivost hlavního hrdiny je mi záhadou, asi musel být výjimečně krásný, jinak si to neumím vysvětlit. Přeskakování z postavy na postavu bylo dost matoucí a časem jsem se přestala trápit tím, kdo Pandosta vlastnil a co s ním udělal. Popisy restaurování knih a odhalování padělků byly sice zajímavé, ale nakonec jich bylo už trochu moc.
Genom
Sergej Lukjaněnko
Detektivka ve sci-fi mě moc nebavila, hlavně neustále opakované důvody, proč měl každý motiv. Jinak byl svět speciálů a naturálů hezký.
Půlnoční slunce
Jo Nesbø
Ne že by to nebylo čtivé, ale na Nesba to bylo trochu moc románkové. První krev na sněhu se mi líbila víc.
Hranice věčnosti
Ken Follett
Naprostá pecka. S každým dalším dílem jsem si myslela, že mě to nebude tak bavit a bylo to přesně naopak. Tenhle díl se mi líbil úplně nejvíc už proto, že se tolik dotýká současnosti. Jímá mě hrůza, jak blízko jsme byli třetí světové válce, nesmírně zajímavé bylo pozadí amerických prezidentů, CIA, Ruska a našeho Pražského jara. Je to opravdu trilogie století.
Půlnoční palác
Carlos Ruiz Zafón
Další skvělá kniha od Zafóna, na které mi vadila jediná věc - nemám ráda motiv, kdy někdo bojuje s duchem, protože to je marný boj.