Joyce24 komentáře u knih
Druhý dil navazuje na první přesně v momentě, kdy jsme se s hlavní hrdinkou rozloučili, a to v situaci velmi napínavé, proto doporučuji mít oba díly připravené, když chcete začít číst tuto sérii. Jinak v tomto druhém díle se nám příběh pěkně rozuzlil, vše bylo vysvětleno a vyplula na povrch veškerá tajemství. Samotný konec, co se týče vztahu Lexie a Graysona, byl dost předvídatelný. Ale byla to příjemná oddechová četba.
Velmi čtivý příběh, kde se prolíná minulost s přítomností, jak to mám ráda. Neradostné příběhy Olivie, Sadie, Elaine a Libby, kdy na konci knihy se snad začne blýskat na lepší časy.
Knihu jsem objevila zcela náhodou a musím přiznat, že jsem si četbu jak se patří užila. Příběh je to romantický i dobrodružný, kde nechybí pátrání v daleké minulosti založené na skutečných událostech v italské Sieně. Mám ráda Itálii a Sienu zvlášť, proto na mě tento příběh velmi zapůsobil. Díky této knize jsem se vlastně dozvěděla, že původně byl příběh Romea a Julie zasazen do Sieny a až později ho italský spisovatel Luigi da Porto a následně i Shakespeare přesunul do Verony.
Poprvé jsem se pustila do tak objemné knihy z období středověku.
Ačkoliv má přes 900 stránek, čte se velmi dobře, děj rychle ubíhal, jen popisy stavby pro mě byly někdy pěkně zdlouhavé. Život ve středověku byl velmi těžký a já osobně bych ho na vlastní kůži zažít nechtěla.
Je to vlastně takové volné pokračování Domu v zátoce, kdy se dozvídáme něco víc o nejmladší sestře Claire a současně prožíváme s Megan její poslední týdny před porodem, kdy se pustila do renovace Jarního domku. Moc pěkné čtení, těším se na další knihy od této autorky.
Krásné pohodové čtení, kdy se Lexie snaží rozplést i kus vlastní minulosti. A ten otevřený konec? Měla jsem dát na rady zde v komentářích a pořídit si hned i druhý díl. Teď si musím počkat na rozuzlení.
Na knížku jsem čekala čtyři měsíce než na mě vyšla řada v knihovně. Lákala mě k přečtení, protože mám ráda Itálii, italštinu. Po přečtení prvních kapitol a především po přečtení si seznámení Blanky s Agostinem jsem měla chuť knihu zavřít a vrátit, neboť to byla červená knihovna s neuvěřitelností dohromady, ale dala jsem tomu ještě šanci, protože nemám ráda nedočtené knihy a nakonec to byla taková oddechovka, kdy jsem se alespoň v mysli přenesla do slunné Itálie a dostala chuť na italská jídla.
Recepty napsané na konci některých kapitol stojí určitě za vyzkoušení.
Moc pěkné čtení. Vždy jsem se těšila, až se zase budu moci ponořit do děje a přenést se do domu v zátoce. Krásně propojená linka z minulosti s přítomností a velice oceňuji přiložený rodokmen na začátku knihy. Mnohokrát jsem do něho nahlédla, abych se zorientovala ve vzájemných vztazích jednotlivých postav.
Řadím si autorku mezi své oblíbené a určitě se brzy pustím do další její knížky.
Tak tento díl se mi líbil podstatně více než předchozí. Je to chvílemi pěkně zamotané, ale nakonec do sebe opět vše zapadne a viník či viníci vyjdou najevo. Jen tedy ten úplný konec..... Budou ještě pokračovat případy Matěje Mlynáře nebo.....
Krásný a dojemný příběh. Také bych chtěla mít takovou "Knižní zahradu".
Pro mne čtivá kniha a ten konec jsem nečekala, i když autorka má zvykem na závěr překvapit.
(SPOILER) Poslední dobou jsem si oblíbila knihy, kde se hlavní hrdinové, přesněji řečeno hrdinky, přenesou z přítomnosti do dávné minulosti, kde zažívají běžný život tehdejších obyvatel. Tentokrát to byl přesun do roku 1605, kdy musela Xanthe zachránit služku Alici před šibenicí. Poznala při tom, jaký byl běžný život těch nejobyčejnějších lidí a současně i panstva, jak se žilo bez výdobytků dnešní doby. A samozřejmě nechybí v příběhu i láska, i když.....
Po dlouhé době jsem se pustila do druhého dílu série s Erikou Fosterovou. Po několika kapitolách jsem tušila, kdo může být vrahem, v polovině knihy se mi to potvrdilo. Přestože je vrah známý od poloviny knihy, je tento příběh čtivý a nezklamal mě.
Zajímavý ale hlavně smutný příběh ze současné Kuby, ale také z Kuby v roce 1958 v období revoluce. Příběh Marisol, která přilétá na Kubu, aby tu rozptýlila popel své babičky Elisy, která musela před mnoha lety Kubu opustit a která zde prožila svoji osudovou lásku k revolucionáři. Nikdy jsem vlastně nečetla žádnou knihu z prostředí Kuby, proto to bylo pro mě i poučné, co se týče poznání poměrů tehdy a dnes na Kubě.
Kniha o záměně děti v porodnici před dvěma lety. To samo o sobě je nepředstavitelná tragédie. A když k tomu ještě přidáte psychopata v roli jednoho z rodičů, pak je to průšvih na druhou.
Mám ráda knihy tohoto typu, kdy se hrdinka náhle z přítomnosti ocitne v minulosti, v tomto případě konkrétně v roce 1347 v italské Sieně. Díky Beatrice jsem se mohla procházet po středověké Sieně a představovat si, jak se tehdy žilo. Pro mě to bylo o to více příjemné, jelikož jsem měla již možnost Sienu navštívit a tím pádem místa, která byla v knize popisována osobně znám.
Za mě veliká spokojenost.
Tak jsem objevila další nadějnou českou spisovatelku detektivních románů. Kniha se mi velmi líbila. Několikrát to již vypadalo, že vrah je na dosah a ejhle falešná stopa. Vraha jsem do poslední chvíle správně neodhadla, měla jsem úplně jiné tipy. Těším se na další díly se sympatickými vyšetřovateli.
Tento díl se mi líbil z celé ságy nejméně. Jak již zde bylo napsáno děj byl zcela předvídatelný, téměř červená knihovna, kterou právě příliš nevyhledávám.
Tak tato knížka mi dala pořádně zabrat. Příliš dlouho jsem se nemohla začíst, ale dala jsem tomu šanci díky komentářům, které slibovaly zlom v druhé polovině knížky. Podle mě došlo ke zlomu až tak posledních padesát stránek. Po celou dobu se zde střídaly různá časová období, příliš mnoho postav až jsem se často ztrácela a nakonec vlastně zůstala spousta věcí nevysvětlená, nejasná.
Pro mě je to zatím nejslabší knížka od Kate Morton.
I tento díl se mi velmi líbil, četl se téměř sám a poslední třetinu knihy jsem dala téměř na jeden zátah. Sice byly chvíle, kdy mi Mathilda svým chováním štvala a nesouhlasila jsem s ní, ale celkově si myslím, že se jedná o podařenou knihu, potažmo celou sérii. Poslední díl už mám samozřejmě zarezervovaný.