jprst
komentáře u knih
Knihu jsem po jejím vydání ze zvědavosti přečetl a překvapilo mne, co všechno jsou vydavatelé ochotni vydat a čtenáři ( bohužel i já) koupit. Naivní a dost ubohý pokus obhájit neobhájitelné v jednání tehdejšího premiéra Stanislava Grosse. Je neuvěřitelné, k čemu až může bývalý novinář klesnout. A že Standovy cestičky k majetku byly hodně klikaté, je s postupem času čím dál jasnější a tím i cíl a smysl tohoto knižního odpadu.

Knihu si s chutí přečetli i mí potomci, kteří mají podstatně blíže k současné technice než domácímu zvířectvu.


Kniha pro chvíle, kdy nálada není zrovna nejlepší a kdy se nedaří, co se má. Chybí tomu sice Nepilův přednes, ale ani tak se z toho neztrácí jeho moudrost, klid a nadhled.


Nádherná oslava mistrného a lidského vypravěčství, která potvrzuje autorovu úctu ke slovu: " Každý máme někoho, komu záleží na našem slovu. Slovem mu opěkníme den a někdy i život. Anebo mu ho otemníme - když mlčíme ve chvíli, kdy na naše slovo čeká... "


Tak tohle nemá chybu, nezaregistroval jsem zatím, že by v Čechách někdo další tímto způsobem, přijatelným snad pro každého čtenáře, dokázal, že dobrá detektivka není jen "pokleslý" literární žánr.


Autor se dokáže lidsky a s humorem " pošťourat " i v těch méně kladných lidských vlastnostech.


Citlivě a jednoduše lidsky napsané příběhy většinu čtenářů přinutí se zamyslet nad slovem člověk.


Poprvé jsem tento příběh četl v 17 letech, teď po dlouhé době jsem si to zopakoval a zjistil jsem, že některé hodnoty jsou trvalé a nemění se. Postava ješitného a neomaleného učitele vystihuje dobře typ bezpáteřného, myšlenkově tupého a omezeného člověka ( a tací rozhodně nevymřeli), a ani pan redaktor není bez chyb, autor nenásilně upozorňuje na jeho vnitřní zbabělost.


Dost slabé volné pokračování Půlnočních běžců, což zklamalo asi nejen mě ale i další čtenáře, kterým "běžci" líbili.


Podle mého názoru je to špice Zapletalovy tvorby. Z celé knihy je cítit, že autor tu dobu prožil, dobře ji zná a není mu cizí. A mně také ne, proto se k této jeho knize občas i vrátím (alespoň k některým pasážím).


S odstupem času vyvstává otázka : Takoví jsme skutečně byli? Já jsem se v tom románu nepoznal, mé kamarády také ne, ale může to být částečná ztráta paměti. Jinak celkem čtivý román, v mé knihovně jsem ho zatím nechal.


Hledání cesty ze stereotypu je vždy, a bylo v té době obzvlášť, obtížné, ne-li nereálné. O to více sympatií získávají ti, kteří se o to alespoň pokusí. Pozor, ty sympatie mohou být i skrytá závist.


Jsem vysoce tolerantní čtenář, tak jsem tento román silou vůle dočetl až do konce, ale už se k němu asi nikdy nevrátím. A dodnes nevím, co jsem provedl svému kamarádovi, že tu knihu u mě tak rád zapomněl.


Interpretací historických událostí z našich dějin je hodně a hlavně různých. Ale tento román mistrně využívá historická fakta, přitom čtenáře nenudí a udržuje v napětí. Dokonce jsem přesvědčen, že některé čtenáře dovede i k tomu, že se budou zajímat o další události té doby. A to je dobře, protože na některé věci se zapomínat nesmí.


Autorův vypravěčský styl nemá chybu, jeho hrdina naopak nějaké ty chyby má, ale tím právě je člověčí a čtenáři sympatický. Povídky nepostrádají vtip a logiku a rád se k nim občas vrátím.


Detektivní příběhy umí autor poutavě vyprávět, ale v těchto příbězích nejde jen o detektivní zápletku, nýbrž o zjištění, že proti zneužití politické moci jsou právo a spravedlnost většinou bezmocné. A to bohužel neplatí jen pro Borůvkovy případy.


Vtipně napsané detektivní povídky, rozhodně neotráví a každý si může zkusit, zda dokáže vyřešit kriminalistickou hádanku.


Slabý pokus autora o nastavovanou kaši, sice jsem to přečetl, protože Páralovy knihy jsem přečetl všechny a rád, ale repete v budoucnu nebude - na rozdíl od jiných jeho knih.


Šikovně vybraný námět, řemeslné, ale přitom vtipné a čtivé zpracování. Ale rozhodně se k tomu na rozdíl od jiných Páralových knih už nevrátím.


Jeden z vrcholů spisovatelovy tvorby. Na osudech a počínání svých hrdinů zvýrazňuje, jak se postupem věku, získáváním postavení a majetku mění plány a ideály z mládí. Jak lidé postupně zlhostejní, otupí a navzájem si zevšední. Po nich přicházejí další, noví, ale dopadají obdobně. Z románu je cítit úzkost, kam až tento mechanizmus může vést a jak postihuje vztahy mezi lidmi.
