Káča2015 komentáře u knih
Knížka pálila. Některé obrazy jsem tedy nemohla dostat z hlavy, během čtení jsem začala používat její slovníček a vařila jsem ostrá jídla. Ten konec byl trochu neuvěřitelný, ale budiž.
Ze začátku jsem měla pocit, že se autor urputně snaží o "velkou" literaturu, osoba vypravěče atd... ale asi po sto stránkách jsem se začetla a byla jsem ztracená. Autor si asi nechal otevřená vrátka na konci, ale stejně si myslím, že jsme se mohli dočkat konkrétnějšího závěru... Dočítala jsem asi ve tři v noci a myslím, že jsem si to zasloužila :)
Z šumavských samotářů jsem cítila sílu a hloubku, ale tato kniha je pro mě bohužel jenom další knihou typu "slepičí polévka pro duši". Neublíží, ale ani mi nic významného nenabídla.
Knihy Františka Niedla jsem si hodně oblíbila, ale Poslední batalion byl za mě nejslabší.
Včera jsem začala číst, jsem v půlce. Smála jsem se tak, že jsem potom nemohla usnout dlouho za půlnoc. I kdyby mě Lucčiny opakující se návaly pláče a euforie přestaly bavit, už za ten jeden super strávený večer jí patří plný počet hvězd.
Pozn. Chápu, že její styl projevu může být někomu nesympatický, ale já bych s ní na kafe rozhodně šla :)
Literatura faktu... no nevím. Je to pelmel. Po celou dobu čtení jsem si říkala, pro koho je ta kniha vlastně určená. Pro zkratkovitost a šablonkovitost nemám odvahu předložit potomkům. Ten, kdo se zajímá víc, zase bude číst známé věci. Naštěstí vtipně a originálně podané. Ale vracet se k ní nebudu.
Tak to jsem nedočetla. Zajímavý nápad, ale v půlce jsem se stále nudila. Nezachránily to ani vkládané intelektuální prohovory.
Věřím, že kniha rozhovorů by mohla být názorově vyhraněnější, protože jsem si jistá, že Václav Malý by nám toho mohl říct víc. Z knihy jsem měla pocit, že hlavním mottem je "diplomacie nade vše". Takže jsem se dozvěděla málo co nového, co by mě burcovalo nebo podněcovalo k dalšímu přemýšlení a bádání. Večer strávený s čestným, moudrým člověkem se ale také počítá...
Nemívám to ve zvyku, ale možná ještě víc doporučuji autorova videa, pro mě je víc poslouchatelný, než čitelný. Nicméně s ním hodně často souhlasím, až budou moje dcery hledat rady "jak na" svého potomka, doporučím jim místo mimimaminek tohoto pána...
Hrdinství lidí tváří v tvář zlu. Pro mládež opravdu potřebné čtení a myšlenky.
Četla se dobře, jenom se mi zdálo, že se autorka hodně opakuje, emoce a myšlenky probírané stále dokola... proti Persepolis slabé.
Nulté číslo mě nezaujalo. Možná proto, že postavy byly typologicky takové, jaké nemám ráda ani v reálném životě. Nebaví mě s nimi být a to ani v knize. Celkem nudná knížka na jeden večer.
Přála bych si, aby mi znovu bylo patnáct a znovu jsem četla příběh pilota, prince, růže, beránka a lišky.
Jitka7655 popisuje ránu... já jsem knihu dočítala usínaje a vlastně ta rána pro mě byla jenom takový záchvěv poznání. O to šílenější bylo, když mi to pozvolna docházelo a nemohla jsem se z toho obratu vzpamatovat. Rozhodně doporučuji.
Tato knížka mě zasáhla jako šíp někdy v roce 1995. Stále se k ní vracím.
Příspěvek do diskuze, tentokrát pro změnu od někoho kompetentního, kdo neviděl muslima jenom ve zprávách.
Četli jsme doma nahlas a váleli jsme se smíchy a ano, ničemnosti nás napadaly. Něco se s námi dělo a vlastně ani nevíme, co... Doporučuji všem, jako takovou bláznivou třešničku z dortu...