kacaabba komentáře u knih
Způsobem vyprávění neuchvacuje, ale ukázka ohromující vytrvalosti a houževnatosti z toho dělá příběh hodný přečtení. Film se inspiroval začátkem a koncem knihy. Přesto jej hodnotím výše než knihu.
V podstatě byl pro mne druhý díl zajímavější. Ne ani tak kvůli vlastní hlavní postavě, ta mne se svým volnomyšlenkářstvím nijak neimponovala, ale nastaveným zrcadlem naší západní kultury. A vůní domova, kterou jsem intenzivně vnímal, když přijela domů a procházela byt, ve kterém vyrůstala a procházela ulicemi svého města... Tu vůni domova známe, že? Už se těším domů! Navždy!!!
Nejprve film, pak kniha(y). Všechnu chválu napsali předchozí komentátoři, takže co dodat. Snad jen, že o to více bych si rád přečetl knihu o iránské revoluci od Clavella. Jo, a taky se mi stále více zdá, že mezi autory, které nás na školách učí jako "světové", chybí další skvělí spisovatelé z téměř 3/4 světa. Že by uměli "světově" psát jen ti ze "západního" (a ruského) světa? Něco mi tu nehraje... ;-)
Potěší rýmy, děj nic nového. Rozhlasová dramatizace s hudbou J. Suka velmi milá, povedená, filmovou podobu zatím neznám.
Pan Asimov se trefil více, než asi sám tušil. V době , kdy psal tyto povídky, bylo pár let po 2. sv. válce, o počítačích nebylo vidu ani slechu... A on už řešil inteligentní roboty, které se nyní lidstvo snaží přivézt na svět. Ten jeho svět byl lepší v tom, že roboti byli na Zemi zakázáni, u nás to tak nebude a zřejmě nebudou k rozpoznání od skutečných lidí. Horší varianta :-( Filmové zpracování kompiluje řadu postřehů z povídek a samozřejmě jako základ ponechává 3 robotické zákony, které spisovatel zformuloval. Jinak si filmovou podobu neztotožníte s žádnou povídkou. I filmové zpracování ale hodnotím velmi vysoko.
Já vím, že je kniha považována za to nejlepší z Běhounkovy tvorby, ale nikoli pro mne. Mám raději jeho popisy skutečných událostí. Nad to rozhodně nevěřím Darwinově teorii, takže těžko hodnotit výše, když na tom byla založena pointa věděckého objevu profesora Hrona...
Nemám porovnání s jinou knihou na toto téma, ale za mne spokojenost. Přehled jsem získal.
Že je válka svinstvo, to se asi shodneme všichni, ale odsoudit jí sakum prdum? To ne, to nedokážu, protože bych musel popřít jakoukoli snahu o zachování lidskosti. Kdo by za chvíli vládl tomuto světu? Bylo by to dobro?
Fakt si myslím, že je to jak zatoulaná kulka, co může akorát tak ublížit, takže nechápu, proč je to maturitní četba. Ale fakt.
Náhled do světa a způsobu života, který je mi (a doufám, že i zůstane) cizí.
Použil jsem čistě "pracovně" kvůli tématu pro dětský tábor.
Čistě "pracovní" kniha, která mi pomohla se trochu zorientovat v "lesní moudrosti". No, raději zůstanu u té Boží moudrosti, zchudnul bych, kdybych vyměnil. :-)
Velmi rozdílné pocity: na jednu stranu nadšení z čtivého předání informací o světě mravenců, na straně druhé trochu ulítlý vlastní příběh (mám na mysli především ten člověčí). A navíc mne v knize, která by se chtěla prezentovat jako chytrá, intelektuálně urážely některé vývody, jako např. že lidé jsou vlastně bohy malým tvorečkům. Každopádně mne ale svět mravenců zaujal, takže se budu snažit dostat k "čistým" vědeckým poznatkům. Další díly této série se číst nechystám.
Čtivé dílko, ale vzhledem k tomu, že je to již několikátá autorova kniha, kterou jsem četl, přeci jen už se to trochu opakuje. Realita je ještě trochu jiná...
Druhý díl příběhu o Pocahontas. Respektive tentokrát o jejím synu Thomasovi. Obdobně jako u prvního dílu lze konstatovat, že se jedná o milou knihu. Není to asi něco převratného, ale máte možnost sledovat známý příběh z anglické kolonizace Severní Ameriky a dozvědět se při tom i o zvycích tamních indiánů - Algonkinů.
Kniha na motivy princezny Pocahontas, skutečné historické postavy. Z prvních vzpomínek Johna Smitha nevyplývá žádný náznak mileneckého vztahu mezi ním a Pocahontas. Jeho doplněné vzpomínky, poté co udělala velký dojem v Londýně, už o mileneckém vztahu hovoří. Tato kniha, a koneckonců i film Nový svět, zpracovává látku podle pozdějších vzpomínek, kniha Pocahontas, indiánská princezna se drží prvních vzpomínek. Historikové se mírně kloní více k nemileneckému vztahu, ale kdo ví...
Ve své době jistě velký spisovatel dobrodružné a populárně naučné literatury. Dnes už trochu zastaralý jazyk a styl, takže mladými lidmi již v podstatě nečten. Mne na Verneovi vadí přílišná naivita, že vědecko-technický rozvoj vyřeší vše. Ano, mám to snažší, už se to jasně ukázalo, ale stejně. Mimochodem jsem netušil, jak rozdílný je děj mezi knihou a neméně slavným seriálem...
Četl jsem pouze Volání divočiny. K dalším se vrátím později.