kacaabba komentáře u knih
Nemám porovnání s jinou knihou na toto téma, ale za mne spokojenost. Přehled jsem získal.
Že je válka svinstvo, to se asi shodneme všichni, ale odsoudit jí sakum prdum? To ne, to nedokážu, protože bych musel popřít jakoukoli snahu o zachování lidskosti. Kdo by za chvíli vládl tomuto světu? Bylo by to dobro?
Fakt si myslím, že je to jak zatoulaná kulka, co může akorát tak ublížit, takže nechápu, proč je to maturitní četba. Ale fakt.
Náhled do světa a způsobu života, který je mi (a doufám, že i zůstane) cizí.
Použil jsem čistě "pracovně" kvůli tématu pro dětský tábor.
Čistě "pracovní" kniha, která mi pomohla se trochu zorientovat v "lesní moudrosti". No, raději zůstanu u té Boží moudrosti, zchudnul bych, kdybych vyměnil. :-)
Velmi rozdílné pocity: na jednu stranu nadšení z čtivého předání informací o světě mravenců, na straně druhé trochu ulítlý vlastní příběh (mám na mysli především ten člověčí). A navíc mne v knize, která by se chtěla prezentovat jako chytrá, intelektuálně urážely některé vývody, jako např. že lidé jsou vlastně bohy malým tvorečkům. Každopádně mne ale svět mravenců zaujal, takže se budu snažit dostat k "čistým" vědeckým poznatkům. Další díly této série se číst nechystám.
Čtivé dílko, ale vzhledem k tomu, že je to již několikátá autorova kniha, kterou jsem četl, přeci jen už se to trochu opakuje. Realita je ještě trochu jiná...
Druhý díl příběhu o Pocahontas. Respektive tentokrát o jejím synu Thomasovi. Obdobně jako u prvního dílu lze konstatovat, že se jedná o milou knihu. Není to asi něco převratného, ale máte možnost sledovat známý příběh z anglické kolonizace Severní Ameriky a dozvědět se při tom i o zvycích tamních indiánů - Algonkinů.
Kniha na motivy princezny Pocahontas, skutečné historické postavy. Z prvních vzpomínek Johna Smitha nevyplývá žádný náznak mileneckého vztahu mezi ním a Pocahontas. Jeho doplněné vzpomínky, poté co udělala velký dojem v Londýně, už o mileneckém vztahu hovoří. Tato kniha, a koneckonců i film Nový svět, zpracovává látku podle pozdějších vzpomínek, kniha Pocahontas, indiánská princezna se drží prvních vzpomínek. Historikové se mírně kloní více k nemileneckému vztahu, ale kdo ví...
Ve své době jistě velký spisovatel dobrodružné a populárně naučné literatury. Dnes už trochu zastaralý jazyk a styl, takže mladými lidmi již v podstatě nečten. Mne na Verneovi vadí přílišná naivita, že vědecko-technický rozvoj vyřeší vše. Ano, mám to snažší, už se to jasně ukázalo, ale stejně. Mimochodem jsem netušil, jak rozdílný je děj mezi knihou a neméně slavným seriálem...
Četl jsem pouze Volání divočiny. K dalším se vrátím později.
I přesto, že jsem dal pět hvězdiček, nemám potřebu jakkoli doporučovat dál. Ani knihu, ani film. Proč? Protože to, co vypadá jako duchovní slátanina sice pro nás slátanina je, ale ve skutečnosti je to propagace hinduismu, který se tím, že "dokáže" pojmout i naprosté opaky, tváří jako všeobjímající moudro. No, nevím... Protože mám ale rád robinsonády a zápletka je skutečně neotřelá, ohodnotil jsem to plným počtem.
Pro nadšence robinsonád asi nic nového, ale vědomí, že je to sepsáno podle skutečné události a důsledky přežití trosečníka způsobily takové pozdvižení, naplňuje tichou úctou a pokorou.
První verze knihy Dům zelených přízraků. S upravenou verzí se změnil název...
Hodně mi bylo líto, že Pocahontas se do své rodné země už nevrátila. I kvůli jejímu muži, který ovdověl již podruhé... Nedá se nic dělat, druhý díl o jejím synovi si budu muset přečíst.
P.S.: s postavou Pocahontas se můžete setkat i ve filmu Nový svět od T. Malicka.
Rozhodně dramatičtější a tedy čtivější než první díl.