Kackac77 komentáře u knih
Celou sérii jsem odposlouchala jako audioknihy. Jsem ráda, že jsem na knížky narazila. Moc se mi všechny díly líbily, tento pátý, byl takový poklidnější, asi tím, že už Hermíně nešlo o život (teda skoro). Našla jsem tam pro sebe spoustu námětů k zamyšlení. Zároveň jsem se moc ráda dozvěděla něco o té době, jak tenkrát žili lidi, a o historických událostech té doby. Paní Körnerová, smekám.
Dnes odposloucháno jako audiokniha na cestě z Benátek do Prahy, vyšlo to akorát. Zatím nejzajímavější díl a i když se mi do něj nechtělo, byl super. Lomcovalo to se mnou, jak může být ta Hermína tak blbá..., a zároveň jsem obdivovala tu odvahu. V těchto historických příbězích mi kolikrát přijde na mysl, jak se to všechno pořád opakuje, a jak mi lidi bychom mohli žít docela šťastné a spokojeně, kdybychom si to sami tak nekazili.. Kde se bere ta zloba, závist, nenávist, krutost....???
Opět skvělý příběh, líbí se mi i, že se dozvídám spoustu podrobnosti, jak se žilo v té době a zároveň i politické informace z té doby. I když se přiznám, že nevím, jestli to přesně odpovídá historickým událostem nebo si je autorka přikresluje. Nicméně namotivovala mě si něco dalšího o té době přečíst. Na další knížku se vůbec podle náznaku na konci této netěším, mám neblahé tušení.., ale jdu do toho
Příběh Stefanie a Hermíny pokračuje a je opět super. Děj je zajímavý, plný zvratů a prostě se to krásně čte. Těším se na třetí díl. Ten konec mě ták překvapil a nakopl k dalšímu dílu...
Druhá kniha od autorky, líbí se mi její styl psaní. Příběh dívek a jejich babičky zasazený do období francouzské revoluce. Moc mě baví číst příběhy, které se odehrávají v době nebo v místě, o kterém se tímto způsobem dozvídám víc. Kniha se čte moc dobře, těším se jak se to ještě rozplete.....a pokračuji tedy ve čtení a beru si další díl...
Vím kdo byl Baťa, a tak mě knížka velmi překvapila množstvím informací, které jsem vůbec netušila. I když je kniha velmi rozsáhlá, četla se dobře. Musím říct, že to byl opravdu velmi inspirativní a nadčasový člověk. Zaujalo mě hodně věcí, např. jeho názor, že má škola vychovávat sebevědomé lidi, kteří se nebojí dělat chyby, to bych podepsala a pětkrát podtrhla, proč proboha se pořád ještě i po 100 letech honorují ve škole cvičené opice a potlačuje samostatné myšlení?! Úžasných myšlenek je v knize mnohem víc. Za mě 5 hvězd a ještě to ve mě doznívá a chvíli asi bude.
Druhý díl se mi líbil míň než první. Možná že jsem u prvního byla v náladě na romantiku a druhého tolik ne...nevím. Každopádně děj naprosto předvídatelný, některé popisy sexuálních scén hraničily s debilitou, už mi to hodně připomínalo Harlequin. Jinak čte se to rychle a dobře. Ale dám si teď na chvíli s romantikou pokoj a vrhnu se asi na Hru o trůny ať to sladidlo něčím přebiju..
Poslouchala jsem jako audioknihu. Zaujalo mě téma, byla jsem zvědavá, co se dozvím. Některé věci byly opravdu překvapivé i šokující. Styl života by se mi skoro i líbil, kdyby si ho člověk zvolil, ale bohužel u většiny "nomádů" je k tomuto životu donutily okolnosti. U popisu praktik Amazonu se člověku dělá zle, ale i jiných firem. A uvědomovala jsem si u toho, jak moc jsme konzumní společnost, co pořád něco potřebuje, že taková ta "opravdovost v životě" je v něčem jiném, než v životních jistotách, které ani jistotami nakonec nejsou. Dávám jenom tři hvězdy, protože přestože téma je velmi zajímavé, to zpracování mi nesedělo. Připadalo mi to rozvleklé a nudné, fakt jsem se musela donutit to doposlouchat.
Poslední dobou mi vůbec nesedí romantické knížky, a to jsem je dřív fakt měla ráda. Co jsem četla v nedávné době mi připadalo až přiblblé. Tento příběh se mi ale fakt líbil. Ne, že by to bylo něco světoborného, vlastně to probíhalo podle známých romantických scénářů. Ale četlo se to hezky, chvílemi jsem se i zasmála, Daphne a Simon se mi líbili. Viděla jsem i nějaký díl seriálu z Netflixu a musím říct, že knížka je mnohem lepší. Taková milá odpočinkovka, vlastně jsem se dost často přistihla, že se u čtení culím.
Už jsem knihu přečetla víckrát, tentokrát poslechla jako audioknihu. Klasika kterou mám ráda, Sherlock mě prostě nezklame.
Je to zvláštně psané, bez příné řeči. Ale četlo se to dobře. Ten kontrast života v dětském věku a pak v dospělosti, šel z toho mráz po zádech, když si uvědomím jak život dokáže s člověkem zatočit. Knížka se mi moc líbila, velmi čtivé, od určité chvíle mě nepustila.. Jinak opět jsem tu narazila na to, že problém nebyl "jenom" ten koncentrák, ale i ( nebo zejména i to) potom, po přežití té hrůzy, ten návrat do života, že byl skoro nemožný.... No jdu teď do něčeho lehčího, ty příběhy kolem války jsou silné a potřebuji přestávku..... :-)
Toto je první knížka od paní Körnerové, kterou jsem četla. Moc se mi líbila. Hezký příběh, i když plný smutku a těžkých životních osudů. Dřív jsem takové příběhy neměla ráda, raději jsem četla veselejší věci. Teď si říkám, že mě tyto příběhy učí se z věcí neposr.. Určitě to není moje poslední knížka od autorky.
Krásný a silný příběh, je to přesně typ knížek, které miluji. Kolik nevyřčených věcí je mezi lidmi v rodinách?! A kdyby si je řekli pomohlo by to? Chtěla bych umět vyjádřit, co na těch postavách paní Morštajnové miluji, ale neumím. Možná, že jsou bez příkras, do plusu i do mínusu a tím mi připadají tak opravdové.
(SPOILER) Tuto knížku jsem četla na doporučení. Ona je krásná, nemajetná, ale chytrá. On je bohatý, má postavení ve společnosti. Nemůžou být spolu, protože se píše rok 1879, a v Anglii se společnost řídí určitými zásadami. No ale ona ho samozřejemě přitahuje a on ji, no a dopadne to samozřejmě skandálem a happy endem. Ale kupodivu to vůbec není špatné. Čte se to hezky, není to takový ten debilní romanťák. Dozvídáme se tam vlastně i o počátcích feministek - tzv. modré punčochy, probíhá tam boj žen o právo volit, a ne být pouze majetkem mužů. Líbilo se mi to.
Tuto knížku nečtu poprvé, šáhla jsem teď po ní jako po jistotě, že mám dobré čtení na dovolenou. Způsob, jakým Ota Pavel píše, mě dojímá. V tom textu je tolik smutku, ale zároveň i radosti z každodenního života. Učí mě si vážit toho co mám.
(SPOILER) Krásná knížka, asi bych si ji v knihkupectví nekoupila, nezaujala by mne obálka ani téma, ale přinesla mi ji kamarádka z knihobudky, a tak jsem po ní šáhla, že to zkusím. Nikdy jsem nic nečetla od afgánského autora a moc o této zemi nevím, jenom občas něco zůstane v mysli, většinou takový zvláštní strach, po těch střípcích informací o válce. Moc mě překvapilo, jak ta knížka byla čtivá a jak moc mi ty příběhy připadaly "opravdové". Těch postav je tam opravdu poměrně dost a tak je potřeba dávat pozor..., ale vždy, když mě knížka poslala do jiného příběhu, jiné postavy a jiné doby, tak jsem si chvilku zvykala, nakonec to byl zajímavý příběh, který mě pohltil. Trošku navíc mi možná připadala tak část s popisem života dr. Marcose a Thalie, ne že by to nebylo zajímavé, ale nějak mi to celkově nezapadalo. Příběh sourozenců Abduláha a Parí mě zaujal asi nejvíc, to jak může někdo zamávat životem jiných lidí. To jak Parí celý život cítila nepřítomnost "někoho" a až ve stáří se dověděla, že ten někdo, kdo jí chyběl je její bratr, o jehož existenci nevěděla. Jak moc silné jsou naše kořeny? Dá se vůbec člověka úplně změnit přesazením do jiného prostředí? Krásné, dojemné, smutné, ale i nějakým způsobem uklidňující to pro mne bylo. Za mne tak 4 a půl hvězdičky.
Líbila se mi ta myšlenka, jak se člověk změní za 10 let, co s ním život udělá, nutilo mě to přemýšlet o mých posledních deseti letech. Některé pasáže mi ale připadaly dost rozvleklé a něco i úplně zbytečné, např. útržky z blogu Frannie. Byla jsem napjatá, jak to dopadne, ale nakonec celý průběh knihy i konec byl takový....nijaký.
Toto je moje třetí kniha od Backmana, a opět jsem nadšená. U jeho knížek musíte být pořád ve střehu, nejde jen tak klouzat očima po stránkách, protože ten text je plný takových úžasných vět a momentů! Někdy se mi stalo, že jsem se na jedné straně rozesmála, dojmula i rozbrečela. To jak popisuje autor postavy v knížce, je skvělé. Nikdo není černobílý, a na všechno a na všechny se můžu dívat z různých pohledů. Připadá mi to od něj laskavé.
Babička je tak skvělá ženská, že bych jí ráda ve svém životě potkala, i když asi bych ji v něm nechtěla mít na trvalo, protože je na zabití.
Právě dotčeno, ještě mám husí kůži, chce se mi brečet a zároveň to nejde. Pro mě to byl velmi silný příběh. Uvědomovala jsem si při čtení, že tato fikce se někde jinde děje, z toho mi běhá mráz po zádech. Stěžuji si na svoje pidi bolístky, co mě v životě potkaly, a najednou mě nějaká Morštajnová donutila to vidět jinýma očima a být vděčná. A zasmát se tomu, co mi kolikrát dělá starosti nebo mě rozčiluje, např jak se mnou mluví pubertální děti, apod. . Proto knížky od této autorky miluji, donutí vidět věci jinak, donutí k silným emocím. Po této náloži si teď musím dát něco lehčího ať setřesu tu depku. Ale dávam 5 hvězdiček bez zaváhání .
Měla jsem velký problém knížku vůbec dočíst, nebavilo mě to, nutila jsem se do čtení. Občas probleskla linka, která mě zaujala, ale autorka v ní nepokračovala. Prostě nebyl to můj šálek kávy.