kackahracka
komentáře u knih
![Řbitov zviřátek Řbitov zviřátek](https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/265/rbitov-zviratek-S8r-265.jpg?v=1643880107)
Četla se výborně, až do okamžiku, který jsem jako matka dvouletého dítěte nebyla schopná překonat. Tři hvězdy za to, co jsem přečetla, zážitek ze zbytku (který si tak nějak dokážu představit) snad někdy v budoucnu...Pro ty, co nemají děti, to musí být bezpochyby skvělé čtení. Těm, co děti mají, to moc nedoporučuju. Blbě se to vysvětluje, ale mateřské hormony jsou sviňa.
![3 z 5 3 z 5](img/content/ratings/3.png)
![Fake Fake](https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533341/fake-65e1dc263bfa1.jpg?v=1709300774)
Ou jé. Jsem poměrně rozpolcená. Začněme tím pozitivním.
Knížka měla bezvadné ohlasy, dokonce tak skvělé, že jsem se střežila toho, přečíst si anotaci, abych se neochudila ani o ždibínek zážitku. Celý příběh byl neuvěřitelně čtivý. Přelouskala jsem ho za rekordní dobu, četla jsem dlouho do noci, protože jsem se nedokázala odtrhnout. Opravdu špička! Doporučuju!
Ale co byste měli vědět předem?
1) Nečtěte prolog. Je totiž úplně zbytečný. Jednak je hnusný a jednak nastartartuje úvahy směrem, který není vůbec žádoucí. Ó, jak já bych si libovala, kdybych o prologu nevěděla. Ó, jak já bych byla šokovaná závěrem. Ó, jak já bych po celou dobu tápala úplně vedle. Takhle u mě však od první kapitoly blikala varovná kontrolka, nutila mě formovat teorie, a na konci jsem si tak jen smutně přiznala - hm, tak to jsem si přesně myslela...Příšerně mě to nakrklo!
2) Napište si seznam jmen, protože zhruba za půlkou zjistíte, že se téměř každá z postav nazývá buď od B, G, nebo P. V knížce se setkáme s někým, jako:
Patrick, Peter, Paul, Puhl, Pohn, Portmann
Bohn, Biermann, Bungert, Bickelmann, Brunner, Baumannová
Gobel, Gorthing, Gabriel, Gerhard, Gehlenová
Někdy je člověk oslovován křestním, jindy jinak. Pro představu malá ukázka:
Bohn volá Gobelovi:
"Ahoj Gabrieli," zdraví Gobel.
"Ahoj, tady Bohn. Profesor Gorthing mě právě informoval o videu z bytu Gehlenové..."
A nyní k negativům. Proč dávám jen tři hvězdy? Až po dočtení a vzteku z toho, jak to autor vlastně podělal, jsem zjistila, že jsem podobně hodnotila jednu z jeho předchozích knížek (Cizinec). Skvělý styl, ale totální blbina. Tentokrát je zápletka přece jen o trochu reálnější a závěrečný zvrat (nebýt prologu) perfektní, ale čím víc se dojmy usazují, tím víc mi dochází nesrovnalosti.
Nelze se k nim vyjádřit bez odhalení zápletky, čímž varuji - nyní přijde SPOILER:
.
(Pozor-nyní prozradím celý děj!!!)
.
Ve zmršeném prologu se dozvídáme o muži, co brutálně zmasakruje matku od dítěte, které to celé tiše pozoruje. Skok v čase, zcela bezúhonný muž je obviněn z týrání žen. Důkazy jsou poměrně přesvědčivé-dvě videa, v nichž evidentně figuruje a mluví, na obou dělá dost hrozné věci. Rozjíždí se série vyšetřování prokládaná úvahami muže, který hnije ve vězení a sepisuje příběh o tom, kterak byl nespravedlivě odsouzen. Co připadá v úvahu? Hm, tak ten chlap je buď nevinný, nebo vinný.
a) je nevinný. Někdo to na něj ušil záměrně. Msta z čiré nenávisti. Mohlo by to dělat to dítě, které mezitím vyrostlo. Což ale znamená, že minimálně v minulosti byl ten chlap odpornou bestií a vlastně si to docela zaslouží...a dobře mu tak. Nebo to na něj sehrál kolega, který (zcela očividně!) cvrliká s jeho ženou? Nebo soused, který stojí o mužův dům, který je v lepším stavu? Tomu tedy říkám motivy k činům, při kterých jsou utýrány další dvě nevinné ženské...
b) je vinný. Počítáte s touhle myšlenkou celou dobu, máte za sebou knížky jako "Zmizelá", takže výblitky zhrzeného chudáka dělíte dvěma a hledáte trhliny. A ty tam jakože nejsou.
A to je ten kámen úrazu. Policie (ač hledá důkazy jeho viny!!!) nikoho příliš nevyšetřuje, na místě činu nesbírá stopy, nelustruje mobil, ani elektroniku zatčeného, nedělá domovní prohlídku, prostě nic. Dle vyšetřovatelů je podezřelý, ale nemají nic víc, než dvě videa, na nichž říká a dělá hnusné věci. A protože se knížka jmenuje Fake, tak to bude asi fake...
Fake je reálným videem (někdo ty ženy opravdu ubil), ale místo svého obličeje dosadil pachatel obličej a hlas obviněného. Muž je zproštěn viny.
Vyvstává otázka, kdo to tedy všechno prováděl? Bohužel nejde z videa identita původního predátora zjistit, konec zvonec Japonec.
A nyní přichází ten parádní zvrat-co když je původním pachatelem i pachatel současný? Překryl svůj obličej svým obličejem a doufal, že si někdo bude myslet, že to je fake...Bingo! Super wow efekt, ale-to jako vážně?
-opravdu by riskoval úplně všechno, aniž by měl záruku, že někdo odhalí že se jedná o fake?
-fake se podaří prokázat až soukromému očku (dobře, detektivovi), a ne plejádě policajtů s profesionální armádou techniků???
-současná žena té brutální bestie nikdy (ani při jedné jediné hádce) nezažila, ani nezaregistrovala náznaky násilí? Nikdy? Byl příkladným a hodným člověkem, jen jejich vztahu chyběla vášeň? Ech?
-žena, která řádění toho psychopata zažila a přežila, radši zůstane v anonymitě černé paruky a ústraní, nesvědčí proti němu, nevypovídá, její video je "asi taky fake", dokud někdo (opět soukromé očko) neprokáže, že je skutečné?
-na dvou místech činu a dvou zmasakrovaných, leč zcela zachovalých mrtvolách neexistuje jediný vzorek pachatelovy DNA? Kde skončilo všechno jeho oblečení, které lucidní sérioví vrahové pálí v kotlích, nebo hází do řeky? To v něm nakráčel zpátky domů, bez jedné jediné kapičky cizí krve, a ani své současné slaboduché spící manželce nepřikázal, aby mu ho pro jistotu vyprala? Nikdo z vyšetřovatelů nepovažoval za důležité prolustrovat mu dům od sklepa až po půdu? Vůbec nikdo nic nenašel? Odkud se připojoval k Dark webu? Kde svá videa upravoval? Neměl ve svém okolí jediného člověka, který by si všiml, že na něm něco nesedí?
Ze sta bodů nula, čili celkově takové ušušněné tři hvězdy, omlouvám se.
![3 z 5 3 z 5](img/content/ratings/3.png)
![Dobří sousedé Dobří sousedé](https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/511183/dobri-sousede-0z7-511183.png?v=1677875046)
(SPOILER) Námět zajímavý, ale to zpracování!!! Věty, přirovnání i samotná pointa! Děs, běs, hrůza. Nedalo se to. Pro příklad-autor strašně rád používá "barvy":
(...citace):
-Pod očima vytřeštěnými hrůzou zasychá na lícní kosti slza krémové barvy.
-Holubi pod nimi s prudkým máváním křídel hledají úkryt. Tóny se proměňují. Z půdy barvy jater rozčesané prsty obrů vyrůstají různé druhy obilí.
-V šeru stromového porostu mají jeho větrem ošlehané boky brčálově zelenou barvu.
-Ztmavlé dřevo a omítka změklá vlhkostí. Chemická a pudinková vůně barvy.
-Odřené lišty natřené silnou vrstvou barvy vanilkové zmrzliny.
-Ta představa mu zatemňuje myšlenky strachem stejné barvy, jako je šero místnosti.
-Vrzání pod nohama tlumí koberec v barvě býčí krve.
-Lino má barvu kuřecí polévky.
-Blednoucí světlo cínové barvy dopadá na stříbřité větve, tmavě zelené listy, křupavě hnědé křoví i bledé kopřivy s chlupatými listy, které štípou do nohou.
-voskovým listům barvy limetek
-její oči mají barvu popraskaného šálku.
-spatří hromádku barvy pečené krve, ale nepříjemně lidského vzhledu.
-Stojí pod oblohou zbarvenou chladným vesmírem, posetou vzdálenými temnonukleárními výbuchy.
Nechci, děkuju, odkládám.
![Třetí polovička Třetí polovička](https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/480508/treti-polovicka-pNH-480508.jpg?v=1633100095)
(SPOILER) Já vám nevim. Mě na tom něco děsně vadilo. Chybu spatřuju v tom, že jsem knížku nemohla číst na jeden zátah, a tak jsem se neustále vracela o stránky zpátky a nějak mi do sebe nezapadaly souvislosti. Asi jsem to nepochopila úplně správně, protože jestli jo, přijde mi to HODNĚ přitažené za vlasy. No uznejte: mlaďounké maso (dědička velkého jmění) a pupkáč před důchodem (s dluhy a švorc. Navíc má manželku a děti) se do sebe děsně zamilujou. Už od začátku víme, že pupkáč je pěknej prevít, co balamutí jak manželku, tak milenku. Klasická odrůda příživníka, co si z života vyzobává jen to super, a to už od střední, kdy z něj byl povaleč s cígem v koutku. Vzal si před lety za manželku holku, co se snažila něco dokázat a tuhle holku (teď už ženskou v letech), podvádí, páč se nudí. Píše si deník, abychom to všechno pochopili. Ač stále ženat, vyjde mu svatba s naivní husičkou a peníze ze zámožné rodiny mu spadnou do klína. Tady započala má nespokojenost. Jak jako-to si může člověk někoho vzít až takhle jednoduše? To se někde na matrice nekontroluje? Doklady a tak? Rodina, co má miliony, dá úplně s klidem svou jedinou princeznu nějakému pochybnému týpkovi? Na to, jak hloupě ten chlap působil, tam nebylo vůbec vysvětlené, jak obešel všechnu byrokracii. Jediné, co se řešilo byl fakt, že si ten chlap týden před svatbou s hrůzou uvědomil, že musí splašit nějaké "věrohodné příbuzné", aby na svatbě vypadal "normálně". A tak podplatil ožraly ze zapadákova, kde vyrostl, aby mu na svatbě hráli kompars....Prostě-mě přišlo, že co scéna, to bizár. Deník, ve kterém se zpovídá ze všech svých hříchů i z důvodu, proč se žení za dědičku pohádkového jmění (prachy), pak "omylem" pošle její nejlepší kamarádce...(???-tak to určitě). Pak vyjde najevo, že deník nepsal (a neodeslal na špatnou adresu) on, ale zhrzená manželka...(??? Jak, proboha? Vždyť v těch dopisech bylo spousta momentů, o kterých nemohla mít manželka ani páru (pokud si jí teda mažel na své výlety za milenkou nepřibalil do batohu a ona nevykukovala šperhýrkou, co zrovna dělaj sami v pokoji). Takhle dokonalý přehled o rozhovorech, které se udály v soukromí, mohla mít přeci buď jen ta milenka, nebo manžel...). A takových podivných momentů a náhod byla plná knížka. Přišlo mi to úplně absurdní. Navíc ZASE trauma z dětství, ZASE mrtvé dítě...
Závěr už jsem jen přeskákala, takže jsem to možná nepochopila dobře-ale to opravdu skončilo tak, že plánem bylo "fingovat" zamilovanost, "uvolit se "dostat tu mladičkou naivní dědičku" do postele (och, ten nebohý pupkáč, taková strašlivá oběť!), oženit se s ní, ukrást milion dolarů, a pak od ní utéct? Jako trest za to, co v minulosti udělala její matka (která zemřela na rakovinu - scéna s umíráním mi přišla mimořádně nepříjemná a ještě víc to, že se v ní autorka hnípala opakovaně při každé příležitosti). Vyvrcholením knížky bylo sdělení, se ten "chudák" SKUTEČNĚ a OPRAVDOVĚ zamiloval do té překrásné, mladé holky. Ne! Fakt?
Bože, to byla blbost!
Proč dávám tři hvězdy? Za styl psaní, ten se mi líbil. Ale ten zbytek. Proč????
![3 z 5 3 z 5](img/content/ratings/3.png)
![Nenalezená Nenalezená](https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/383794/nenalezena-GZf-383794.jpg?v=1537861069)
(SPOILER) Začátek byl super, hodně mě navnadil. To si takhle jednou večer, přímo před zraky snoubence, zmizí dívka a po deseti letech se na facebooku objeví její fotka. Vypadá to, že si někde spokojeně žije, že ignoruje to, že ji už deset let hledá půlka světa, a že si aktuálně užívá někde na hudebním festivalu. Alespoň takhle to policie zbaští. Jenže snoubenci je jasné, že si neužívá, že se nechala vyfotit schválně, že mu předává vzkaz, že je celou tu dobu živá, v nebezpečí. Že to má přímo napsané na tričku, které někdo vyfotil a postnul na facebook...Zní to skvěle, ale už tady to začalo drhnout-nějak moc náhod a nepravděpodobných situací. Ale dejme tomu. Bylo by skvělé, kdyby to takhle pokračovalo a děj nepřerušila linka soukromého očka. Očko je žena, která je pravidelně, po nocích, mlácena do krve svým manželem. Dvě paralelní linky, ve kterých jsem se ztrácela. A právem, protože to bylo opět překombinované až hrůza. Z komentářů vidím, že jsem dobře udělala, když jsem knížku odložila. Domácí násilí je jistě vážné téma, ale nepotřebuju se jím nechat týrat, když se začtu do thrilleru o zmizelé holce. Nedoporučuju.
![2 z 5 2 z 5](img/content/ratings/2.png)
![Nevlastní sestra Nevlastní sestra](https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/468627/nevlastni-sestra-O9e-468627.jpg?v=1616406173)
Dojem z knížky jistě ovlivnil fakt, že jsem jí louskala přes svátky. Tu jsem odběhla vyválet těsto, tu připravit salát. Ke čtení se ne a ne dostat...Když už jsem se do něj pustila, drželo mě, nebylo to napsáno zle, ale něco mi na tom vadilo. Nevím, jestli to bylo tím, jak jsem si děj rozkouskovala, ale nerozuměla jsem pohnutkám hrdinů, jejich myšlenkové pochody uháněly někde před těmi mými a já se s nimi ne a ne ztotožnit. Ke konci mi to celé bylo příšerně protivné a vlastně mi bylo naprsoto fuk, jak to dopadne. Nesedlo mi to.
![3 z 5 3 z 5](img/content/ratings/3.png)
![Mlčící pacientka Mlčící pacientka](https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/433424/mlcici-pacientka-9kh-433424.jpg?v=1583311400)
(SPOILER) Knížku jsem v půlce vzdala a přeskákala na konec, který mi, uznávám, vyrazil dech. Jen díky tomu dávám tři hvězdy, jinak i dvě by byly moc. Zvrat se autorovi opravdu povedl, jenže ten zbytek...
Nějak jsem postavám nedokázala věřit (manžel přijde na nevěru své ženě a zfláká se trávou, jak puberťák na tripu do Amsterdamu. Pak v slzách vyhledá svou psychoterapeutku, jedno, že je jí osmdesát let a táhne na desátou večerní. Autor nás zahltí spoustou pseudomouder z roviny psychologie (rozejdi se s ní, pravá láska za to nestojí), aby je následně popřel další vlnou mouder (nelze ji opustit, je to přece pravá láska). Mimochodem-správný psychoterapeut NIKDY klientům nepodsunuje vlastní myšlenky a dojmy, a už vůbec jim neradí CO mají dělat. Jeho úkolem je navést lidi k tomu utřídit si, co chtějí udělat sami.
Popisované situace mi přišly nereálné (mlčící pacientka napadne terapeuta a zmlátí ho do krve. Doktor celý šťastný sdělí vyšetřující komisi, že super, konečně začala komunikovat...). Jde o uměle vycucané vedení linie příběhu, přesně tak, jak se to autorovi hodí. Ale v reálu? Pacient psychiatrie rozmlátí pokoj prostě proto, že má poruchu a hrábne mu. Někdo má schizofrenii, někdo přistává s letadlem. Rozhodně tím nechce ostatní upozorňovat na to, že jim chce něco podstatného, konkrétního a hlubokomyslného říct...
A pak ty zápisky z deníku-už na ně začínám být v knížkách alergická. To si ti autoři neuvědomují, jak směšně to vyznívá? Chtěla bych vidět jednoho jediného REÁLNÉHO člověka, který si vede deník podobným stylem, který používají spisovatelé. Celé dlouhé odstavce přesného přepisu rozhovorů, slovo od slova, včetně pocitů toho druhého...
Nedá se nic dělat, nesedlo mi to.
![3 z 5 3 z 5](img/content/ratings/3.png)
![Dokonalá manželka Dokonalá manželka](https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428003/dokonala-manzelka-iMK-428003.png?v=1652294611)
(SPOILER) Perfektní rozjezd. Originální námět. Nečetla jsem anotaci, tak mě závěr první kapitoly dost šokoval. Super. Mašinka šlape, užívám si bezva výlet, i když si úplně nejsem jistá, jestli jsem nenasedla do špatného vlaku. Téma se mi dvakrát nepozdává. No uvidíme. Mám kliku, řidič je zkušený, autorsky žádnej brak, navíc se ukazuje, že příběh nabírá neprobádaný a hodně zajímavý směr. Jsem u vytržení, dokonalé. Jenže potom, bác ho, autistické dítě. Dočetla jsem se sebezapřením, vážně jsem nečekala, že u skvěle rozjetého sci-fi thrilleru budu poslední třetinu řešit metody behaviorální terapie a jejich vliv na poruchy autistického spektra. A rozuzlení jsem už vůbec nepochopila. Prostě propadák. Chápu, že měl autor potřebu se vypsat z osobního traumatu (vycházel z vlastních zkušeností), ale narvat to do téhle knížky mi přišlo jako pomsta na čtenářích. Příště prosím bez dítěte, bez autismu a bude to skvělé!
![3 z 5 3 z 5](img/content/ratings/3.png)
![Milé dítě Milé dítě](https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431473/mile-dite-tMZ-431473.png?v=1630149459)
Nedočetla jsem, tak ani nehodnotím hvězdami. Ještě před pár lety bych uslintávala blahem a nemohla si zážitek vynachválit, jenže od té doby, kdy mám vlastní děti, se pro mě prostě některá témata stala zapovězenými. Knížka si právem zaslouží označení bestseller, je napsaná dokonale, každá z kapitol končí v nejlepším, čtení prakticky nelze přerušit. Jenže je to jako když běžíte a v botě máte kamínek. Ten malej prevít vás drásá a mučí a požitek z pohybu je ta tam. Mě bylo všech postav tak nesmírně líto, mě ten příběh tak bolel, že jsem prostě musela přestat. Teď ve mě osudy dětí i rodičů leží a kvasí a já si nadávám, že jsem knížku vůbec otvírala. Asi tak: Pokud máte děti, prostě se knížce vyhněte.
![Lži se mnou Lži se mnou](https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/404875/lzi-se-mnou-ZNT-404875.jpg?v=1551822787)
Proč ten průměr? Do knihy je poměrně těžké se začíst. Možná jsem jí louskala v rozpoložení, při kterém mi myšlenyk neustále odbíhaly jinam, ale kdyby to bylo napsáno skvěle, asi by se mi to nestalo. Zhruba u 70. stránky mi došlo, že mě nějak moc nebaví otáčet listy, ale vzhledem k doporučení ostatních jsem se přinutila vrátit se na začátek, svědomitě si vypsat jména postav a opravdu se soustředit. Tahák se jmény se nakonec ukázal jako dobrý nápad, neboť se autorka s oslovením jednotlivých postav zacyklila u jednoho písmena. Setkat se tak můžeme s Ann, Andrewem, Alexem, Alicí, Archiem, Artanem (což je Albánec-další slovo od A), Angelem, Amisem a Anakritisem. Nepřijde vám to ujeté???? Už jen za tohle prostě nemůžu dát 5 hvězd, tohle je zkrátka podraz na čtenáře. První kapitoly, které jsem si zopákla, mi ani na druhý pokus nepřišly extra smysluplné a záživné, ale od zlomové strany 70 mě to celé nějak začalo bavit. Líbil se mi hrdina, sebestředný budižkničemu, protože si autorka skvěle pohrála s popsáním jeho myšlenkových pochodů. Super byl i nápad nasměrovat děj do Řecka, atmosféra se podařila vystihnout dokonale. Jen to vyvrcholení mi přišlo lehce kostrbaté, tak trochu předvídatelné a celkově divné. Příliš mnoho náhod a lží, které se stočily směrem, který vyhovoval. Dobré to bylo, za přečtení to stálo, ale nevím, víc jak tři hvězdy si to ode mě asi nezaslouží...
![3 z 5 3 z 5](img/content/ratings/3.png)
![Skvrna Skvrna](https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/347798/skvrna-nuV-347798.jpg?v=1501916079)
Řeknu to takhle. Úvodní dvě souvětí povídky charakterizují celé dílo:
Nepřestala jsem honit, protože bych v tom snad nebyla dobrá. Přestala jsem, protože jsem v tom byla nejlepší.
Je to divné a blbě se to čte.
Takže tak.
![1 z 5 1 z 5](img/content/ratings/1.png)
![Spouštěč Spouštěč](https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/240899/spoustec-mxb-240899.jpg?v=1443777791)
Prosímvás, četli jsme stejnou knihu? Tohle byla jedna z nejhorších slohových prací, co jsem se kdy pokoušela strávit. Dala jsem na komentář jedné ze zdejších uživatelek, která upozorňovala na nudný začátek a snažila se přetrpět prvních pár desítek stran.
Bože, odpusť mi, že jsem svůj čas věnovala něčemu tak otřesnému.
Předpokládám, že autor není doktor, jinak by nemohl vyprodukovat tak nestravitelný popis situací z pohledu nemocničního lékaře. Navíc stvořený jak automatem na strojový překlad. Jeden příklad za všechny, a to z okamžiku, kdy psychiatrička Ellen přijímá pacienta Brennera odeslaného s diagnosou paranoidní schizofrenie:
..........................(začátek úryvku)...............
Obrátila se k panu Brennerovi a natáhla se po jeho ruce, která připomínala na dotek mumii. Za to si Ellen poprvé vysloužila Brennerovu pozornost. V mužově pohledu se však nezračil ani náznak toho, že by svůj protějšek poznal, alespoň ve smyslu "Aha, to je nějaká žena v bílém plášti". Způsob, jak se na lékařku podíval, vypovídal přesně to, co muž vzápětí artikuloval:
"Agnnngalll."
Ellen štípla do tuhé kůže na Brennerově zápěstí. Vráska zůstala trčet jako kousek plastelíny.
"Neuvěřitelné!"
Když si Ellen všimla tázavého výrazu na obličeji sestry Marion, dodala: "Co nejrychleji mu dodávejte infuze chloridu sodného. Myslím, že za pár hodin budeme mít co do činění s úplně jiným člověkem."
Sestra svraštila čelo, takže chvíli vypadala jako mops. "Prosím?" "Malé zázraky může konat nejen Bůh, viďte, pane Brennere?" podotkla
"Garrrrsssllll," reagoval pacient a hlasitě si ubrzdil.
Ellen byla vysloveně šťastná, že se odsud může vytratit
............................(konec úryvku).....................
Připomínal na dotyk mumii...
Svůj protějšek poznal ve smyslu...
Způsob vypovídal...
Hlasitě si ubrzdil (???)
Ale hlavně - vsadit lékaři do úst větu "Co nejrychleji mu dodávejte infuze chloridu sodného", je jako přinutit pokladní za kasou vyslovit: "Vyskládejte si své zboží na ten elektronicky poháněný pojízdný pás z pogumovaného materiálu." Nevěřím, že věty podobného typu nervou uši i lidem, co o zdravotnictví neví vůbec nic.
Dále. To, že některá z postav reaguje nesrozumitelně, netřeba čtenáři doslovně a opakovaně předkládat detailním přepisem jeho slovního salátu. Vypadá to pak jako by si autor omylem lehl na klávesnici-čili otravné vsuvky typu: "zimmmzzzeeegnnnn", "šššdlo", případně "garrrrssssllll", mi vážně hýbou čtenářskou žlučí. Stejně jako potřeba zdůraznit hlasité volání stylem: "NIIIKDYYYY", nebo také: " ODEEJDĚTEE!" nebo "NEEEE!"
Autor evidentně trpí obsedantně kompulsivní potřebou popsat čtenáři jakýkoliv nepříjemný zápach. Nimrá se v přirovnání jak nadšený sekundář v játrech na pitevně, ve mě konkrétně to ovšem, místo sblížením se s reálnou situací, zanechalo jen pocit hnusu. Hnusu k autorovi.
................(začátek citací)..............
Ve vzduchu kolem Brannera se navíc vznášel čpavý zápach připomínající přezrálý camembert. Byla to směsice moči, potu a tuku, která tu smutnou postavu halila do neviditelného oblaku.
(...)
"Až přijde, musíš odsud utéct," zasyčela na ni žena. Strašlivě jí páchlo z úst. Ellen se neubránila pomyšlení na červy v tlející psí tlamě-jaká absurdní představa-a musela vynaložit veškeré sebeovládání, aby se nepozvracela. Hlavně to ještě chvíli vydržet...
(...)
Puch v pokoji svědčil rovněž o tělesné zanedbanosti, ale zároveň se mísil s něčím, co se dalo jen těžko popsat a ještě obtížněji snést. Zdálo se, že by ten smrad mohl vést k trvalému poškození, pokud by mu člověk byl vystaven příliš dlouho. Strach, projelo Ellen hlavou. Takhle páchne strach.
......(konec citací)................
"Takhle páchne strach"...Ano, ani podobných duchaplných myšlenek nejste ušetřeni.
Ale co děj skutečně zabilo, byl detailní popis situací, bez respektu k představivosti čtenáře. Zmíním jen scénu, kdy se chce jeden z pacientů psychiatrie zabít hozením fénu na podlahu plnou vody:
.......(začátek úryvku)..............
Bjork se třásl jako osika. Klouby na ruce, ve které křečovitě svíral vysoušeč, mu pod bledou kůží ještě víc zbělaly.
"Můžete mi hrozit, čím chcete, ale já svou Margot nesním."
"No jistě, odtušil Mark. "Hned to proberu s naším kuchařem. A na co vlastně byste měl chuť?"
Ta otázka nechtěně vyzněla tak komicky, že se Ellen na okamžik zarazila. Vzápětí pochopila, že ho Mark chce vyprovokovat. Dokud Bjork zuří a zuby nehty se brání, nedokáže svůj sebevražendý záměr uskutečnit.
"Přestaň si ze mě utahovat, chlapče! Jen proto, žes něco vystudoval, si ještě nemůžeš myslet, že mi úplně přeskočilo. Opravdu věříš tomu, že jsem neprohlédl, že jste mou Margot rozsekali na kusy, vy surovci?"
"Pročpak si myslíte, že jsme to udělali?" opáčil Mark vážně, klidně a věcně.
To je ono, napadlo Ellen. Jen takhle pokračuj, udržuj s ním konverzaci. Potřebujeme čas. Čas - a nějaký nápad.
......(konec úryvku).............
A pokud byste snad stále byli na pochybách, tak vás snad přesvědčí tohle:
......(začátek)...........
Margit se rozhodla k drastickému kroku. Den před propuštěním z nemocnice sebrala při obědě nůž a tupým ostřím si přeřízla krční tepnu. Když nešťastnici našli, bylo na jakoukoliv pomoc příliš pozdě. Krátce před smrtí pacientka napsala vlastní krví na linoleum podlahy tři slova: Nikdy mu neuniknu.
....(konec úryvku)............
Otřesné. Tak strašně otřesné, že odpad je ještě nadprůměrné hodnocení.
Tento autor never more!
![Stříbrná cesta Stříbrná cesta](https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/412515/stribrna-cesta-B3p-412515.jpg?v=1567452936)
Začíst se do téhle knížky, to je jak schovat se pod páchnoucí navlhlou deku a těšit se, že si tou bezva činností zpříjemníte večer. Dolehne na vás tíha cizích traumat, a to ve dvou paralelách. Budete sledovat otce, co zoufale osamocen hledá svou ztracenou dceru, a pak dívku bydlící opodál, která se snaží vypořádat s osudem, který jí vybrala její nemocná matka. Tyhle dva oddělené příběhy si jedou ve vlastních kolejích a nejsou napsané úplně zle. Mrazí vás a vtáhnou, to ano. Ale nedají se strávit. Když už se odprostíte od toho, jaké téma knížka nabízí (dobře, skandinávský thriller, nic k nedělní kávě), a přesvědčíte se, že chcete vědět, co se stalo, týrá vás autorka zákeřným opakováním popisu tří základních činností: kouření cigaret, pití kávy a odhánění komárů.
Prvních sto stran knížky její postavy dělají něco z toho NEUSTÁLE. A tím myslím na KAŽDÉ stránce. Já osobně jsem sklouzla k tomu, že jsem zhruba po prvních třech kapitolách pročítala text s modlidbou na rtech a přáním, abych si už nemusela číst o tom, že někdo:
-kouřil (strana 13, první věta celé knížky)
-si zapálil další cigaretu (strana 13, první odstavec)
-mu došly cigarety (strana 13,poslední odstavec)
- že kouří jednu cigaretu za druhou (strana 14, horní odstavec)
-koupil si další krabičku lehkých marlborek (strana 14, odstavec níž)
-otevřel si novou krabičku cigaret (strana 14 dole)
-vykouřil jedenadvacet cigaret (strana 15)
-odklepl cigaretu z okna a vyfoukl kouř. (strana 15)
-si zapálila cigaretu a vyrazila (strana 16)
- má v ústech žvýkací tabák (strana 16)
-strčil si do pusy další cigaretu (18)
-kouřila a měla na sobě neznámou flanelovou košili (20)
-podala Meje cigarety (21)...vzala si cigaretu...potáhla z cigarety...(stále strana 21, věty v různých odstavcích).
A takhle se to táhlo a táhlo a táhlo, jak ten cigaretovej čmoud. Hnus. Nikdy předtím jsem nečetla knížku, ve které by popis jedné činnosti zabral tolik místa v textu. Se zadostiučiněním jsem se s knihou po 100 stranách rozloučila, udělila jednu hvězdu a oddechla si, že to mám za sebou. Ale pak mi to nedalo a dočetla jsem. Od druhé půlky chytne vyprávění spád, ubyde vět o cigaretách (i když obsedantně kompulzivní potřeba, činnosti kuřáků neustále zmiňovat, je nejspíše autorčiným prokletím) a vše to vygraduje docela zajímavým finále. Hvězdná bída v mém hodnocení nechť autorce poslouží jako varování, že opírat se o cigaretové berličky, coby spolehlivou vatovou výplň děje a sázku na ponurou atmosféru, se nevyplatí.
![1 z 5 1 z 5](img/content/ratings/1.png)
![Tma Tma](https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/246241/tma-246241.jpg?v=1429175695)
Přečíst nejdřív Tmu, tak od Trhliny nic nečekám. Jenže já to udělala obráceně. Takže mě Tma hodně, hodně zklamala. Začátek mi přišel skvělý, a to až do prvního zvratu. Pak jsem se musela trochu přemlouvat ke čtení, připadalo mi, že hlavní postava jedná naprosto nelogicky a podělá, co může. Přišlo mi, že se některé pasáže opakují a listovala jsem, abych zjistila, kolik stránek mi do konce ještě zbývá, abych se dočkala rozuzlení. To se mi u dobré knížky rozhodně nestává. Pár momentů mi přišlo opravdu děsivých, ale samotný závěr mi přinesl tak hluboké zklamání, že se s tím nedokážu srovnat. Knížku číst znovu nechci a ani nevím, jestli jí někomu doporučím. Mrzí mě to.
![3 z 5 3 z 5](img/content/ratings/3.png)
![Kříďák Kříďák](https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/390150/kridak-hrk-390150.jpg?v=1537626585)
Obálku i název knížky považuji v tomto případě za nešťastnou volbu. Tedy v návaznosti na soudobé hitovky plné násilí, pedofilie, peverzností a traumat z dětsví. Tak nějak automaticky jsem se knížce vyhla obloukem a nehodlala jsem se nechat zas a znova nechat nachytat na příběh, který se budu snažit tak akorát zapomenout. Jenže - Kříďák se jako hnusárna jen tváří. Pod obalem se skrývá dost dobře promyšlený a zajímavý příběh z minulosti, kdy se , pravda, událo docela dost málo uvěřitelných zvratů, ovšem podaných tak, že máte chuť jim věřit. Sem tam to skřípe, závěrečná kapitola značně podprůměrná, ale ve výsledku fajn zážitek. Doporučuju.
![4 z 5 4 z 5](img/content/ratings/4.png)
![Za zavřenými dveřmi Za zavřenými dveřmi](https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/341619/za-zavrenymi-dvermi-EZ6-341619.jpg?v=1492608171)
Cítím se zvláštně rozpolcená z celkového hodnocení. Začátek bezvadný. Absolutně jsem netušila, o co jde, dokud autor neodkryl karty (a znovu opakuji, co už jsem napsala mockrát jinde-nečtěte přebaly knih, ani anotace, připravíte se o silné zážitky z momentu překvapení. Prostě si nechte knížku jen doporučit). Pak přišlo zděšení, následované rozpačitým pobíráním skutečnosti. Nějak moc nesrovnalostí a situací přitažených za vlasy. Pak taky povídání o nešťastném dětství a taky jedno o utýrání zvířete. To si to ti autoři fakt nemůžou odpustit? Docela DOST mi to kazí celkový dojem. V jakékoliv knížce. Sloh místy krkolomný, ale těžko říct, zda neleží vina v překladu. Námět ovšem vynikající. Trhliny zřetelné, ale přes to všechno vás to nutí číst na jeden nádech. A závěr bezchybný. Hlavně poslední odstavec. Ten mě dostal. Tři a půl hvězdy, Chtěla bych dát víc, ale přece jen, celkově si vlastně přeju, na knížku zapomenout. A to se mi u těch pětihvězdičkových nestává...
![3 z 5 3 z 5](img/content/ratings/3.png)
![Dokonalý cizinec Dokonalý cizinec](https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/287488/dokonaly-cizinec-v7X-287488.jpg?v=1458068761)
Na knížku jsem se tak těšila, že jsem si jí dokonce nechala rezervovat, což nedělám tak často. Příslibu podobnosti s Dívkou ve vlaku se prostě nedalo odolat. Po prvních stránkách se dostavila ostražitost - traumatický zážitek z minulosti spojený s dítětem - už ZAS?! To někdo nemůže napsat knížku, ve které se nehraje na mateřské city? Navíc se mi motaly postavy i časové linie, nebyla jsem schopná se pořádně začíst, prostě jsem knížku odložila a začetla se do jiné. Jenže nedalo mi to a vrátila jsem se. Zodpovědně jsem si dokonce nakreslila časovou osu (ano, je to trapné), neboť jsem měla dojem, že to, že děj stále nechápu, je kvůli mé chabé koncentraci. Jenže ono popisovat jednotlivé kapitoly stylem-"Jaro 2013", "Před dvěma lety", "Léto 1993"... a v kapitolách navíc děj ujasňovat větami: "Je to už sedm let, co manželka ...", "když byly chlapci tři roky...", případně-"stalo se to již před 20 lety...", je zkrátka zlomyslné. Navíc jsem narazila na dvě kapitoly, které byly označené chybným časovým údajem, který jsem ve vzteku nekompromisně přepsala. A jako bonus mi při prolnutí příběhů absolutně neseděl věk jednoho z hrdinů, ale hledat, kde jsem já, či autor udělali chybu jsem vzdala. K tomu všemu nezajímavý vykonstruovaný příběh s románem, který si vycucal z prstu někdo, kdo u událostí nejspíš ani nebyl. Píšu "nejspíš", protože knížku jsem v půlce odložila, a tak ani nevím, jak dopadla. Dávám palce nahoru komentářům od "hellena 1523" a "Owen_CZ", kteří naprosto přesně vyjadřují to, co si o knížce myslím já. A vlastně jen díky nim jsem "Dokonalého cizince" s úlevou definitivně zaklapla, jinak bych se s ním marně trápila doteď.
![1 z 5 1 z 5](img/content/ratings/1.png)
![Hadí doupě Hadí doupě](https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/257/hadi-doupe-5aE-257.jpeg?v=1594227576)
Četla jsem před léty, nyní se ke knížce vrátila a doufala, že jsem dostatečně zapomněla děj. Bohužel ne - rozuzlení všeho bylo tak skvělé, že se zkrátka zapomenout nedá. Doporučuji všem, co se seznamují s Agátou.
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
![Černočerné srdce Černočerné srdce](https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/527725/cernocerne-srdce-65701a1fd45e5.jpg?v=1701845536)
První tři díly série si drží čestné místo na poličce v mé knihovničce, a tam se nedostane jen tak něco. Tolik jen k mým sympatiím k autorce. Jsou velké.
Mno.
Tenhle díl jsem netradičně poslouchala jako audio. Avizovaná doba přehrání: 1den a 22hodin. Ty kokso! Myslela jsem si, že si zpříjemním nějakou nudnou práci, třeba žehlení, ovšem za pozornost stál snad jen úžasný hlas vypravěče. Toť vše. Zvládla jsem přetrpět dvě procenta z celé knížky. Dvě. Až tak to bylo strašné. Nezáživné, zdlouhavé, nudné blábolení o NIČEM. Ale úplně a doslova o ničem. Lituju každého, kdo knížce obětoval víc času, než já a dospěl ke stejnému závěru (tímto děkuji všem uživatelům, co se nebáli zveřejnit negativní hodnocení. Máte můj paleček). Pokud si chce autor nárokovat téměř dva dny mého života, musí se jednat o pecku, která mě dostane do extáze. A tou Černočerné srdce rozhodně není. Nedoporučuju!
![Poslední oběť Poslední oběť](https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/518710/posledni-obet-lH4-518710.png?v=1690974557)
(SPOILER) SPOILER!: Tak tohle byl čistokrevný odpad! Vleklé, nudné žvanění o alkoholičce, která si potřebovala "spravit pocuchané nervy" ze smrti manžela, a proto se usídlila u jezera, v němž se její nebohý choť utopil...Tak logicky, proč ne, že?
Na stejném místě, v protějším paláci, neboli v prosklené vitríně, se po večerech promenáduje slavná modelka a její muž. Alkoholička tenhle pár šmíruje dalekohledem a sdílí s námi pohled na úplně každé stažení mimického svalu, každé ťuknutí do počítače, mobilu, ustrašené plížení po domě, přetvářku... Jářku, žena se zdá celá chudinka vystrašená a muž tak nějak divně podezřelý každým coulem. Kdyby to snad nějakému blboučkému čtenáři nebylo jasné, autor nás svědomitě zásobuje nahozenými udičkami. Pro příklad cituji odstavec (ODSTAVEC!), v němž se nám autor rozšafně rozepsal o něčem tak obyčejném, jako je dolití sklenky vína:
(...)
Vrátí se ke schodům, zády k nám pokrčí loket, nakloní láhev a druhou ruku si zastrčí do kapsy. Nalije manželce štědrou dávku a zavíří vínem ve sklence, aby to nemusela dělat sama.
(...)
Manželka vrávorá, "cítí se divně", rozbije sklenku, ve střepech je patrný "nějaký prášek".
Paleček pro všechny čtenáře, které napadne, že manžel své ženě něco přisypává do pití. Ostatní, co jsou po lobotomii, bych chtěla uklidnit: autor vám každý prd vysvětlí tolikrát, že to určitě nakonec pochopíte sami.
Přiznávám, že jsem přelouskala poctivě jen první část knížky. O co šlo? Alkoholička během svého (nikdy nekončícího) deliria zahlédne cosi na vodě, zajde si (dovrávorá) pro dalekohled, spatří kdesi v dálce na hladině ruku (asi?) někoho, kdo se topí, nahodí člun, a za tmy dojede úplně přesně na místo, kde si to splývá mrtvola...Jémine, utopená modelína odnaproti! Paráda! Sama tu nasáklou, mokrou hroudu masa vytáhne do lodi, oživí ji, a pak se s ní hned skamarádí a rovnou na té lodi si s ní dlouze, dlouze, dlouze vypráví, aniž by brala v potaz vlastní promočené tělo, zimu, hladinku alkoholu, vyčerpání, půlnoc, nic.
Dál se hlavně pije. A pije. A otvírá víno. A nalívá víno. A ráno se probouzí z kocoviny. A pije kafe. A pak bourbon.
No, byla jsem vám z toho tak opilá, že jsem zbytek knížky jen prolistovala. Možná jsem to nepochopila správně - ale opravdu šlo o to, že?: utopená žena byl vlastně zesnulý manžel, který se převtělil do modelky a mluvil ke své alkoholické ženě skrz cizí tělo??? Že se ve skutečnosti neutopil sám, ale utopila ho ve vzteku ta alkoholička, protože chvíli předtím odhalila, že je její muž sériový vrah? He?
A víte, jak na to přišla?:
-manžel chtěl grilovat, ale zvlhly mu sirky, a tak s manželkou alkoholičkou přemýšlel, jak postupovat dál
-alkoholička se nabídla, že skočí pro náhradní sirky do jeho rybářského kufříku ve sklepě
-v kufříku byly sirky, a taky červený (!!!) kapesník do nějž byly zabaleny řidičské průkazy a odstřižky vlasů zavražděných žen. (poznámka pod čarou: velmi oceňuji ohleduplnost všech sériových vrahů, kteří takto zodpovědně schraňují důkazy. Tento muž dokonce použil kancelářskou sponku, aby k sobě přichytil platný identifikační průkaz s kvalitním vzorkem DNA. Není to báječné?)
-alkoholička tam dole ve sklepě dlouze dlouze přemýšlí, zvažuje všechny alternativy, nakonec vytáhne mobil a googlí. Zjišťuje, že se data zmizení daných žen shodují s daty, kdy nebyla se svým manželem. Pro jistotu ještě volá do motelu, kde měl mít její manžel alibi, recepční pátrá v databázi a potvrzuje zdrcující ortel...Manžel jí kecal...
-po tomhle všem alkoholička konečně opouští sklep a vrací se se sirkami zpět k manželovi, který nenuceně a bez špetky podezření poznamená: "trochu ses zdržela..."
A závěr? Všichni navzájem se tak nějak pozabíjeli, popřevtělovali z žen zpátky na muže a dopomohli vyřešit promlčené vraždy. Nebo tak něco?
Bliju odpad a vůbec se za to nebudu omlouvat.