Kačudovič komentáře u knih

Popis knihy je poněkud zavádějící. Zhruba první třetina obsahu není mystifikace, ale precizně popsaná rekonstrukce toho, co přimělo naše čelní představitele k rozhodnutí, které už posléze spadá do rámce alternativy.
Netroufám si odhadnout z vojenského hlediska, jak moc by byl popisovaný průběh reálný. Místy jsem si sice říkal, že takový Erwin Rommel by pravděpodobně vymyslel nějakou kulišárnu, jak prorazit naši obranou linii. Na druhou stranu je třeba ocenit detailní popis jednotlivých válečných operací, které působí velmi reálným dojmem a není důvod pochybovat nad jejich případnou autenticitou.

Ať je to jak chce, svůj účel kniha splní. Dává na chvíli zapomenout na to obrovské ponížení, které našemu národu připravila koalice žabožroutů a jejich ostrovních přisluhovačů s tím jejich prošedivělým ,,mírotvorcem pro naši dobu" v čele.
Myslím, že každého, kdo má v sobě trochu poctivé, české krve musí autor svým výtvorem pohladit po duši.

9 13.09.2016

Čtvrtý díl se oproti předchozím poněkud odlišuje.

Není to však autorova vina, nýbrž je to dané dobou, o které pojednává. Zatímco v předchozích částech rod Prokopů sekunduje u všech důležitých událostí během husitských válek, tentokrát se děj především soustřeďuje na jejich soukromé životy. A to z jednoduchého důvodu. Oproti již zmíněným třem dílům se může zdát a ono se i zdá, že z politického hlediska se v této době příliš nedělo. Ostatně už podtitul knihy mnohé napovídá.

S tím jde ruku v ruce další fakt. Zatímco předtím v hojné míře dostávaly prostor postavy, které byly z historického hlediska stěžejní pro průběh děje, tentokrát se po jejich bok nikdo nezařadil. Respektive pochopitelně se nějaké nové, v budoucnu důležité, samozřejmě objevují. Avšak s porovnáním s Janem Husem, Prokopem Holým, nebo naopak se Zikmundem či Želivským příliš nezaujmou.

Rozhodně se ale nejedná o kritiku autorovy práce, která stále dosahuje vysoké úrovně. Naopak je třeba ocenit, že i v dobách, kdy v zemi panuje chaos a není se prakticky kde "chytit" nějaké klíčové události, dokáže poutavým způsobem vyprávět o osudech těch "obyčejných" lidí, jakým jsou všechny titulní postavy z rodu Prokopů.

3 08.07.2016

Bylo těžké ubránit se velkému očekávání, zvlášť když kolem vydání knihy byl snad větší rozruch, než by se dostalo objevení ztracené Shakespearovy hry. Pochvalné věty na samotné obálce ten dojem ještě podpořily.

Ale k ději. Ve své podstatě jsem zklamaný nebyl, příběh je určitě napínavý a zajímavý, rozhodně se nejedná o rychlé vaření z vody na vlně úspěchu předchozích výtvorů.
Nějaké výhrady bych přeci jen našel.
Především chyběl nějaký náznak jakékoliv akce, postupem času se mi, byť zajímavé, nicméně poněkud suchopárně stereotypní vyprávění začalo lehce protivit. K žádné postavě jsem si nevytvořil nějaký hlubší vztah, ať už to by to byla sympatie nebo naopak nechutenství. A konečné rozuzlení bylo s ohledem na předešlý, někdy až zdlouhavý děj příliš krátké a křečovité.

Suma sumárum, na autora určitě nezanevřu, budu ho dále sledovat a těšit se na jeho další produkci. Ale myslím si, že fenomén se jménem Lev Děmidov, který mě naopak naprosto uchvátil a chtě nechtě se projevil nezbytným srovnáváním i do tohoto hodnocení, zůstane nepřekonán. I když bych se rád mýlil.

4 24.06.2016

Morrell je prostě Morrell. Ať napíše cokoliv, nikdy z toho nebude nic, z čeho bych byl zklamaný. Někdy si říkám, že kdyby sepsal manuál pro použití tampónů, tak si je asi sám začnu rektálně zavádět.

3 15.03.2016

Doba se změnila, bitva u Lipan už není líčena tak černobíle jako porážka a zánik husitské revoluce. Ostatně to asi nebude pro nikoho, kdo sáhl po této knize nějaké překvapení.

Někde jsem se však setkal s názorem, že Lipany nepředstavují národní tragédii, jak to bylo podáváno za minulého režimu, s tím se však nemohu ztotožnit. Při čtení těch několika stránek o průběhu tohoto bratrovražedného střetnutí jsem (jako pokaždé v minulosti při četbě nějaké zmínky o bitvě) cítil jisté mrazení v zádech a pořád dokola jsem si říkal, jestli to muselo zajít tak daleko. Jestli likvidace příslušníků vlastního národa s původní obdobnou myšlenkou bylo jedinou možností, jak dosáhnout nějakého řešení. I když ano, patrně muselo a bylo.

Ale jak uvedla jedna z postav románu. Já slovo Lipany také nemám vůbec rád.

3 07.03.2016

Byl jsem hodně skeptický, ale ve finále jsem byl relativně spokojen. Líbilo se mi (ačkoliv v souladu s dějem prakticky zbytečné) zakomponování komiksových postav a především hloubková analýza onoho "posledního tajemství", které naštěstí nesklouzlo do nějakých konspiračních "fantasmagorií". Charaktery hlavních postav zůstaly podle mě plně zachovány, dialogům mezi nimi také není co vytknout.

Nějaké zápory jsem přece jen našel. Konec románu sice budí dojem "happyendu", ale souhlasím s názorem, že takový by určitě Jestřáb nepoužil. Také se tak nějak úplně vytratila původní, místy až hororová atmosféra, kterou dokázal stylisticky mistr Foglar popsat tak perfektně, že by mu dnes leckterý autor tohoto žánru mohl závidět.

Pátou hvězdu si rovněž nechávám pro nepřekonatelný originál. Jinak tleskám autorovi za odvedenou práci.

3 08.01.2016

Četl jsem až po shlédnutí filmu s představou, že se dozvím něco navíc k událostem které se v něm odehrály. V tomto směru se moje očekávání nenaplnilo, ale vyloženě zklamán jsem určitě nebyl. Například pasáží z "natáčení" jsem se opravdu pobavil. Ona filmová verze ve mě však vyvolala mnohem silnější dojem.

07.01.2016

Myslím, že pro toho, kdo zná Ramba jen z pozice nesmrtelného likvidátora Vietcongu a Sovětské armády může být knižní jednička překvapením. Nelíčí jej tady jako nadpozemského robota, ale především jako člověka, který se "poněkud" radikálním způsobem vyrovnává se zradou, kterou na něj připravila jeho vlastní země. Je to ponuré a místy depresivní čtení, Rambova samota a bolest je téměř hmatatelná ale především uvěřitelná.
Retrospektiva z Vietnamského zajetí jsou důležitá pro představu, jak se z běžného vojáka a vlastence stává cynik a nelítostný zabiják.

Jinak k postavě šerifa Teaslyho - oproti filmu je mu věnován mnohem větší prostor. Sledujeme jeho úvahy, je popsán jeho dosavadní život a celkově ho vidíme více z té lidské stránky - na mě oproti filmu působí mnohem sympatičtěji. Je to samozřejmě v důsledku samotného pojetí snímku oproti knižní předloze, ale to už je na delší rozbor a sem to asi úplně nepatří.

6 22.10.2015

Docela slušná "fantasmagorie." Místy až úsměvná, (prznitel hošíků král Václav, údajný poměr královny s Janem Husem, "Jan Žižka" (!) náhodou donucený bojovat za kališníky při absenci takřka jakéhokoliv cítění s myšlenkovým proudem radikálů atd.) což ve spojení s poměrně černobílým vyobrazením husitů v negativním slova smyslu vytváří asi hrůzostrašnou osnovu románu, ale světě div se, s jistou dávkou nadhledu se mi kniha jako celek líbila, nenudil jsem se.

1 23.09.2015

Fleischman, Ilja a Franz - k tomu příjemný styl vyprávění, magická lokace Grandhotelu a pozvolná, tragikomická gradace děje. To vše dohromady s nepodstatným faktem, že s autorem pocházíme ze stejného "velkoměsta," dává 100% :-)

1 02.07.2015

Podle mě to bylo důstojné pokračování příběhu hlavního hrdiny, možná proto, že jsem od toho nic moc nečekal. Jsem zvědav, jak se s obsahem knihy "poperou" filmaři.

1 28.04.2015

"O hranice se nejedná, o hranice se střílí."

6 16.11.2014

Já jsem byl spokojen. Pohříchu to byla první porevoluční kniha mimo jiné na téma Mnichovská krize, kterou jsem měl možnost číst, tudíž jsem uvítal, že se mi dostalo nestranných informací bez podbarvených faktů o tehdejších hrdinech z KSČ a Sovětském svazu, který "by nám určitě přišel na pomoc," jak to bývalo zvykem v dobách totality.

01.10.2014

"Jsme Češi, nikdy se nevzdáme!"

6 23.08.2014

Jedna z řady knih, kterou by měl přečíst každý, kdo neví nic o holocaustu. Jak už to však tak bývá u románů s touto tématikou, ne každý by byl schopen jí dočíst do konce. Smutné, velmi smutné čtení...

1 08.04.2014

Legie plná bývalých, odepsaných esesáků oproti bolševickou propagandou zfanatizovaným příslušníkům tehdejšího Vietminhu. To snad ani nemohlo dopadnout jinak, než pořádnou řezničinou.

3 22.03.2014

I s odstupem času mohu říct, že toto dílo, potažmo celá trilogie o Lvu Děmidovovi patří k tomu nejlepšímu, co jsem měl doposud možnost číst. Především se mi líbilo, že autor ony kruté poměry v Sovětském svazu nezávisle líčí, aniž by je nějakým způsobem přímo kritizoval. Později nestraní ani Americe v probíhající Studené válce. Naopak, podobně jako příslušníky MGB, posléze KGB, ani její agenty a politiku nestaví do příznivého světla. Každý si tak může vytvořit vlastní úsudek. Sečeteno a podtrženo - svým literárním debutem si autor nasadil pomyslnou laťku hodně vysoko :-)

7 15.02.2014

Nerad bych porovnával s Kmotrem, ale mé obavy, že po jeho přečtení se už v žádné knize Mario ani v nejmenším nepřiblíží k jeho úrovni se ukázaly být zcela liché. A pokud někdo tento spis považuje za "nejslabší" ze všech autorových děl, tak o to víc se těším, až si přečtu něco dalšího.

1 04.07.2013

Ponorky mají své specifické prostředí, ke kterému se mnohdy nedokáží přiblížit klasické příběhy z fronty. Už jen ta klaustrofobická úzkost na dně oceánu uvnitř poškozené "plechové rakve" budiž toho důkazem. Jinak, co se týče místního dua Frenssen a Maydag - kdo četl Leovu sérii SS Wotan, jistě jej napadne nápadná podobnost mezi tamními specialisty Schulzem a Matzem. Že by příbuzní? :-)

24.06.2013

Nic strhujícího, přesto velmi dobře napsané. Jak už v té době asi bylo, komické žážitky (Jaruška...) se mísí s těmi tragickými (otcova paranoia), které přesto autor dokáže vykreslit odlehčenou formou, aniž by se tím snažil zlehčovat některé stupidní poměry platné v tehdejší době ("degradace" za přátelství s "nepřítelem režimu").

2 20.06.2013