Kaja1 komentáře u knih
Spíš než detektivka to byl příběh o přátelství dvou žen, které se sobě v průběhu let odcizily.
Tentokrát mě děj knihy nějak nevtáhl.
Bylo tam velké množství postav, většina na straně nepřítele, až jsem si říkala, zda zbude někdo, kdo ty lotry zatkne. Zdá se mi,že Minier si vybral svou slabší chvilku, no nicméně se budu těšit na další Servazovy případy.
Tak nevím, severskou, mrazivou krimi si představuji jinak. Nějak mi tam chybělo napětí. Jinak prostředí ropné plošiny bylo zajímavé.
Bylo to napínavé až do konce. Krásný závěr, politika mi nevadila.
Byla to taková detektivní jednohubka. Bylo to celé nějaké překombinované, ale jako čtení na odpoledne dobré.
Nedokážu si tuto situaci představit, musí to být psychicky velmi náročné a obdivuji všechny aktéry jak situaci ustáli. Na konci byly i slzy.
Tahle kniha mi nesedla. Bylo tam moc temných stránek a žádná vidina v lepší budoucnost. I když konec přece jen vnesl do příběhu trochu naděje. Ani jeden člověk v této knize nebyl šťastný. Znovu se potvrzuje, že peníze vám štěstí nepřinesou.
Nevím, nečetlo se mi to lehce, chvílemi jsem se i nudila, ale nakonec dočteno. Bylo zajímavé sledovat prezidentskou kampaň. Klobouk dolů předtím, co spolu dokázali, snad budou mít následovníky.
Zajímavý pohled na život v Nigérii. Také téma nebylo obvyklé, rozhodně jsem nečekala důvod neplodnosti. Konec snad slibuje lepší zítřek.
Co na to říct, to je život. Připadalo mi, že s sebou nechá Ela orat a vláčet. Je to první moje kniha od této autorky, přečtu si i další knihy.
Nevím, co napsat. Zkrátka se mi to nelíbilo. Naprosto nepochopitelné chování Midge.
Teda doufám, že se ten příběh zrodil pouze v hlavě spisovatelky. Přece na světě nemohou žít takové zrůdy. Další díly číst nebudu.
Tak to byla zvláštní kniha, nečetla se lehce. Krásné popisy střídání ročních období a krajiny v oblasti, kam se určitě nedostanu. Život komunity Němců žijících na území bývalého Sovětského svazu, tak jak ho utvářely dějiny. Nechápala jsem vsuvky s vůdcem.
Že začátku jsem si říkala, co to je za knížku. Ale dala jsem ji šanci, postupně jsem jí přišla na chuť. Je to o lásce ke knihám, která otevře srdce i lidem, u kterých by jste to nečekali. Nicméně děj a konec je neuvěřitelný, bylo by krásné kdyby vše skončilo tak jako v Broken Wheel.
Dlouho jsem se nemohla do knihy začíst a nějak se mi to celé táhlo. Líbilo se mi jak autorka na konci stručně pokračovala v osudech hlavních hrdinů.
Přečteno, půlka knihy byla pro mne taková nezáživná, šťávu to nabralo až příjezdem do Provence a příchodem Eliase. Úplně jsem se viděla na jihu Francie a na ten croissant jsem měla velkou chuť:)))
Není to kniha pro každého, i když by si ji měl každý přečíst. Život s roztroušenou sklerózou nemohu naštěstí posoudit, ale může to být každá jiná nemoc, která vás donutí přehodnotit svůj život. Z těch tří zemí, které Marine navštívila mě nejvíc zaujalo Mongolsko, o kterém se tak málo píše a tak málo ví. Chtěla bych vědět, jak život Marine pokračuje, snad někdy napíše pokračování....
Tak dočteno, nemohla jsem se začíst, až poslední třetina knihy mi začínala ubíhat. Ubylo akčních scén, přibylo sexu, nejhezčí byly vzpomínky na Rusko. Je krásné, když člověk potká lásku na celý život.
Tak to bylo velice zajímavé čtení, zvlášť v dnešní době, kdy se vedou diskuse zda očkovat nebo ne. Skláním se před lidmi, kteří obětovali svůj osobní život, aby dokazali bojovat za svou věc. Překvapila mě osvícenost církve, bez které by očkování nebylo zdaleka tak úspěšné.
Tak jsem čekala romantiku a oddechovou četbu. Ze začátku to tak i vypadalo, ale všechno je jinak než se zdá.