Kami33
komentáře u knih
Osudný slib
Angela Marsons
Čte se skvěle. Sice si po další knize děj těch předchozích moc nepamatuji (ale to je zřejmě problém mojí paměti), nicméně to nevadí. Nečekám od této série nic jiného, než že mě pobaví, odreaguje a vtáhne do děje a to se jí daří na sto procent.
Listopád
Alena Mornštajnová
Knížka se četla dobře a rychle. Nápad by tu byl, ale zpracování mohlo být i preciznější. Přesto hodnotím vysoko. Mám ráda knihy, které čtenáře vtáhnou hned do příběhu, než knihy, kde si autor polovinu knihy připravuje terén pro takový ten wau efekt.
Šikmý kostel 2
Karin Lednická
Většině knih, které čtu dávám pět * a teď vidím, že mi proto jedna chybí. Tahle knížka by si jich podle mě zasloužila šest. Četla jsem jedním dechem, vtáhnuta do děje se u mě střídal strach, lítost, údiv, přání, ať už je dobře nebo alespoň líp. Takže kniha vzbuzující emoce, která vás nutí číst ještě trochu déle do noci, ať víte, jak to dopadne. A dopadlo to... Jak bychom si mohli myslet, že se hlavním hrdinům povede lépe v dalším díle, když víme, co po válce následovalo? Znárodňování, padesátá léta a další fanatatismus. I přesto se na další díl moc těším.
Tři přání
Liane Moriarty
Knížka si v hodnocení nestojí nejlépe a možná by bylo škoda ji kvůli tomu nezkusit. Četla se lehce, občas i vtipná, vsuvky cizích lidí za mě super. Rysy jednotlivých postav jsou možná až příliš vyhraněné. A hlavně hlavní hrdinky jsou krásné, vysoké, štíhlé, vtipné a okouzlující - to by člověku mohlo přijít líto :-)
Šikmý kostel
Karin Lednická
Je zvláštní, v čem je kouzlo této knihy? Děj knihy ubíhá rychle, žádné happyendy jen tvrdý život na česko-polském pomezí. Náhled do (pro mě neznámé) historie. Takže přidávám se k většině - skvělá kniha.
Poslední dívka
Riley Sager (p)
Hmm, zajímavé... začátek tedy nic moc, v polovině jsem myslela, že jí odložím, pak jsem tomu dala šanci a poslední třetina byla zábavná. Hlavní hrdinka byla poměrně nesympatická a chovala se dost podivně.
Ohnivý anděl
Yrsa Sigurðardóttir
Mé první setkání s advokátkou Torou, možná ne poslední, ale na 5 * mi ještě něco chybí (5 * dávám většině knížek). Nejvíc mi asi vadilo malé množství emocí a taková celková neosobnost vyprávění, no a pak to tykání všech se všemi (a to i přesto, že logopedka nebyla paní XY, ale "logopedka", i na Islandu se snad každý nějak jmenuje.)
Neonová oběť
John Sandford (p)
Lucas Davenport skoro nestárne. Děj plynule navazuje, jedna akce vyvolává druhou, žádné slepé uličky, vše do sebe zapadá jako dílky puzzle, ale proč ne? Čte se skoro samo.
Chirurg
Petra Dvořáková
Poslouchala jsem jako audioknihu. Pavel Batěk to četl hezky, ale děj mě až zas tak nezaujal. Doktor v krizi středního věku, který tak žije - nežije, pije - nepije...
Případ doktora Karpety
Jaroslav Boček
Zajímavý příběh, kam zmizel doktor Karpeta? Hezké čtení. Prostřednictvím osob z doktorova okolí se dozvídáme také něco i nich samotných a o době a poměrech, které tu byly. Jen by mě zajímalo, jak se doktorovi povedlo zmizet přes hranice socialistického Československa.
Gump – pes, který naučil lidi žít
Filip Rožek
"Pohádka o chytrém pejskovi, ve které nakonec vše dobře dopadne." Takže i když tato věta zní naprosto příšerně, proč ne. Každý potřebujeme pohádky, trochu mouder a šťastné konce.
Život po tobě
Jojo Moyes
Trochu jsem se bála pokračování, ale nakonec se mi líbilo. Na rozdíl od 1. dílu, který jsem poslouchala jako audioknihu, kdy mi přednes Evy Josefíkové dost lezl na nervy, jsem si tentokrát četla podle svého a knihu si užila.
Než jsem tě poznala
Jojo Moyes
Knížka moc hezká. Jen mě mrzí, že jsem ji poslouchala jako audioknihu s naprosto strašidelným přednesem Evy Josefíkové. Jen se opět ukazuje, že hlasité čtení je velmi specifická disciplína a ne každý by se do toho měl pouštět.
Ochránce
Lee Child
Jack Reacher je srdeční záležitost, takže i když jeho rychlá orientace v problematice IT trochu překvapí, přesto stále hezké čtení.
Zlámané kosti
Angela Marsons
Opuštěné miminko, prostituce, manipulace... opět napínavé a čtivé. Jen mě není jasné, proč si Kim a Bryant většinou vykají a jen výjimečně tykají. Opravdu to tak autorka myslela nebo je to jen věc překladu? (Myslím, že v tomto díle si vykali celou dobu.)
