Kamiliana
komentáře u knih

Román o Catherine Parr coby ženě umírajícího lorda Latymera, coby vdově zamilované do Thomase Seymoura, coby ženě Jindřicha VIII., coby královně vdově, coby ženě Thomase Seymoura a coby láskou zlomené umírající novorodičce. Autorka vycházela ze známých faktů, o to víc je její román strhující. Je pravda, že na počátku kapitoly musí chvíli čtenář "dumat", kdo je v danou chvíli vypravěčem, ale vyplatí se nevzdávat to :-) Pro mě zřejmě nejsilnější scéna na str. 312 o vypjatém vztahu Kateřiny a krále, která je narušována bzučením vosy (úplně mi to připomnělo odkapávání vody v Máji :-)


Vztahy, nevěry, touha, vášeň, nemoc, deprese... vše v jednom balení :-) Kniha psaná po částech, příběh dvou rodin, jejichž dcery spolu kamarádí. Nevím úplně, jak je to s původností češtiny, kdo knihu překládal, nebo zda je autorka Češka, ale místy je to bída... "zaměstnala se na ministerstvu", "znenávidět", předložky, čárky... někomu je to třeba jedno, zrovna ně to dojem kazí.


Dva znepřátelené rody, tajné soužití, on o hodně starší než ona. Aneb Romeo a Julie o pár set let později :-) Vtipně a svižně napsáno. Výstižně zachycené názorové neshody... jak jednu a tu samou věc vidí muž a jak žen. Krásné... ze života :-)


S výběrem knihy jsem byla moooc spokojená. Líbila se mi zápletka, prolnutí dvou časových rovin i zaučování Any u dvora. Vypsaných mám několik "básní", které děj knihy dobarvují (povětšinou anonymy ze 13.století) a pobavil mě třeba popis: "Jak hostina pokračovala, Ana čas od času cítila Roycovy pohledy. On pozoroval Anu a lady Sibylla pozorovala jeho. Lord Gilbert je pozoroval všechny dohromady". :-)


Ani nevím proč, ale cosi mě pohánělo přečíst knihu za jednu noc. Není to přitom žádné veledílo, ale úplně blbé to taky není :o)) Ona miluje trubadury a hudbu a nesnáší rytíře kvůli svému otci. On je rytíř a nesnáší hudbu a trubadury kvůli své matce. Jak to asi může dopadnout, když se ti dva mají dát dohromady? Nejedná se sice o psychologickou studii o nevýhodě předsudků a o tom, jak nás formují zážitky z dětství, ale třeba postačí jiskřivá kombinace napětí, humoru a erotiky.


Je to jediná kniha ze série, kterou jsem četla, jinou se mi nepodařilo sehnat. Vůbec jsem nevěděla, co mě čeká a byla jsem doslova nadšená. Oba příběhy, které se prolínají, mají něco do sebe, je tu spousta krásně hravé erotiky a humoru. Ani jazyk není plný frází a klišé, jak u některých knížek červené knihovny bývá.


Komedie, satira, erotika, detektivka, fakta. Od všeho trochu, nic moc dohromady. Nějaké hvězdy navíc dá asi ten, kdo má rád dostihy a koně.


Není to klasická červená knihovna plná romantiky od začátku do konce, neboť vztah dvou hlavních postav není dlouho naplněn a manželé si k sobě musí hledat cestu. Zajímavé jsou historické vsuvky. První půlce bych dala 5*, druhé půlce 4*.


Takhle nějak si představuji "červenou knihovnu" pro chlapy. Spousta napětí a adrenalinu :o) Je vidět, že autor skutečně zúročil své zájmy (vodu, ptáky, hory), ale v technických popisech jsem se naprosto ztrácela (souboje, stavění či oprava lodí atd.). Vadilo mi, že žádná z mužských postav neměla zápornou vlastnost (kromě Raula a jeho chlastání) a že všechny ženské postavy byly neuvěřitelně ploché (ať už Syth, lady Margaret či Caitlin, jejíž nejčastější věta byla: miluji tě). Zavádějící je rovněž podtitul: kniha, na kterou nelze zapomenout. Myslím, že na každou knihu, která má 600stran a vy ji dočtete až do konce, nelze zapomenout (ať už v dobrém či ve zlém :o) a další podtitul: kniha, která vám změní život... no, vor si asi postavit nepůjdu a Dněpr taky sjíždět nebudu. Nicméně jelikož jsem knihu dočítala na porodním sále a poté na novorozeneckém odd., tak na ni udu vždy trochu nostalgicky vzpomínat, ačkoli pokračování bych asi nijak zvlášť nevyhledávala. Co se podobného námětu týče, více mě zaujal příběh Avrama z Modrého kamene spisovatelky B. Wood.


Psáno elegatně a s nadhledem, ale americká část mi přijde mnohem lepší a čtivější, neboť se v ní konečně něco děje (je totiž o práci:-) a nejen o vyhlížení pana božského z okna, večírcích, tápání, lítosti... Nejpůsobivější je úplný závěr, neboť je naplněním smyslu života mateřství (stala jsem se chlebem a mlékem pro mé děti).


Už samotný podtitul (romantický příběh z 15. století) a děj si naprosto protiřečí, nebo je romantické, když vás někdo celou noc znásilňuje a následně otráví rulíkem? 15. století a výrazy jako neflákej se, ta kráva, vypadni. Pro mě to ani obsahově, ani stylisticky na hvězdičku není, prostě škoda papíru.

Napsáno velice svižně a vtipně, místy jsem se opravdu dobře bavila. Fascinovalo mě rozdílné vnímání jedné a téže věci od muže a ženy. Psáno životem, hahaha.


Perfektní je jak část s říkankami od nejmenších miminek až po starší batolata, tak i část s hrami v přírodě, doma, ve vodě.. Mnohdy bývají nápady v podobných knihách nereálné, nebo ne moc vtipné, ale tady si určitě vyberete.. jednoduché a "účinné" :-)


Ke knize se stále vracím jako k nějakému slovníku. Kdykoli narazím na něco, k čemu potřebuji informace, Lacey nezklame. Kniha je velice obšírná a najdete v ní takřka vše důležité. A přitom na spoustu věcí podává neotřelý (humorný) náhled, jinde zase překvapí novými poznatky, které nejsou všeobecně známé.


Moc mě mrzí, že v českém školství mají děcka číst tuto hru v prváku (na gymplu). Možná se patnáctiletým líbit bude, ale plně se dá pochopit a ocenit mnohem později... např. všechny ty slovní hříčky.


Smutné osudy dcery Smiřických napsané průměrným stylem. Zajímavé jsou historické vsuvky, ale samy o sobě nestačí.


Možná ne se vším se coby matka ztotožňuji, ale rozhodně dokáži pochopit, že tohle někdo prožíval a prožívá. Osobně mě nejvíc pobavilo, že autorka jako večeři koupila kávový servis, protože obchod, ve kterém ho prodávali, byl jediný, kam se s kočárkem dostala. Kdo nezažije, nepochopí :-) Myslím si, že s humorem a nadsázkou je potřeba v životě brát NEJEN výchovu dětí :-)


Kniha mě nadchla, má spád, jisku, humor. Barbora má dva vážné vztahy.. s císařem Zikmundem a kališníkem Hynkem, oba dva jsou zcela jiného charakteru a jejich popis nespadá do červené knihovny. Psychologicky je výstižně zachycen i komplikovaný vztah Barbory k dceři Alžbětě a jejímu manželovi Albrechtu Habsburskému. V neposlední řadě pro mě bylo historickým obohacením Barbořino vnímání kostnického koncilu a procesu s Janem Husem.


Myslím, že nejsem starší ročník, a přesto jsem si knihu "užila". Velice mě pobavily slovní přestřelky pánů na uherském dvoře. Za zdařile vykreslenou považuji i dětskou postavu, tj. sestru Barbary. Milostná zápletka nepostrádá jiskru a slohově je kniha bez klišé. Pro mě zasloužených 100%
