kapr komentáře u knih

Není to (úplně) špatné, najdou se tam občas nádherné momenty. Bohužel pro čtenáře Gulika, bývá Lenormandův Ti často spíše karikaturou toho na co jsme byli zvyklí. Dobové reálie a historické souvislosti nejsem schopen posoudit. Velké naděje v tomto směru si ale nedělám.
Ještě ke knize v papírovém vydání. Text je tištěn blízko ke středu knihy, kterou je tak nutné držet skutečně plně rozevřenu. Při čtení se kniha špatně drží, a při sebemenší nepozornosti vypadne z ruky. Zvláště od poloviny textu se pravidelně opakují slabší místa, při kterých pozornost ztrácíte. Obvykle jsem četl večer před spaním. Pět stránek bylo maximem. Posledních 30, 40 stránek jsem tak četl snad dva týdny. Nakonec jsem četl dál už jen proto abych dočetl. V některých místech to bylo únavné.

2 11.03.2020

česky - Academia - 2005
S knížkou jsem měl celkem potíž. Od samého začátku jsem se ji snažil k něčemu přirovnávat, i když ne zaškatulkovat. Hodnotím ji poměrně vysoko, ale mé konečné hodnocení tvrdě poznamenává určitá rozpolcenost a výsledný nepříjemný pocit. Čtenář postupně prochází několika výrazně odlišnými obrazy, jednáními, z nichž každý, každé na něj působí jiným, často protichůdným dojmem. V knížce je i mnoho hezkých okamžiků, přesto vás v některých momentech důkladně rozebere.
K opakovanému čtení, které jsem původně předpokládal, když jsem hledal titul se kterým se chci pokusit začít seznamovat v originále, v tomto případě rozhodně nedojde.

2 28.02.2020

Kniha se už podle českého názvu tváří jako výpověď o osobní zkušenosti. Ve skutečnosti zřejmě jde o historický román o "Lady of Hay," na který je namontován módní trend minulých životů. Celkově mne kniha zklamala, byť některé části jsou velice čtivé.

2 28.02.2020

S radostí jsem vzal tuto knížku do ruky. Chtěl jsem vám z ní něco přiblížit. Začal jsem ale zvažovat, zda se tím co vyberu nemohu někoho dotknout. Už mne ta korektnost asi také popadá. Nakonec jsem vybral tuto malou ochutnávku:

Skutočným nepriateľom života nie je nedostatok šťastia alebo smrť, ale absencia zmyslu.
A skutočným ohrozením civilizácie je nadkritické množstvo ľudí, ktorým to nevadí.

A teď ještě připojuji ty, které jsem zvažoval, ale tak nějak některé z nich trošku drhly.
Prostě, co kdyby.

Ti, kteří si otevřeně a naléhavě říkají o existenční pomoc, většinou žádnou nepotřebují.

"Na hloupý dotaz, zda vidíte rozdíl mezi fašizmem a komunizmem, by bylo možné dát tuto stručnou odpověď: Komunizmus je utopie, fašizmus praxe - stranické hnutí a moc je tím, co obě slučuje a co činí i komunizmus fašistickou praxí." - (Imre Kertész: Někdo jiný)

Nietzscheho aforizmus "Pomatenost je u jednotlivců vzácností, ale u skupin, stran, národů a časů pravidlem" by bylo dobré rozšířit: má-li pomatený jednotlivec charizma, vůli k moci i moc samotnou, jeho pomatenost je epidemická.

Po pivě potřebuji cestou domů na záchod. Není-li poblízku, zajdu do další hospody a abych se nestyděl, že jdu jen kvůli hajzlu, dám si pivo.

Večná dilema šťastia ako cieľa je bludná cesta. Šťastie je ako roj svätojánskych mušiek blikajúcich v tmavej noci. Raz stačí natiahnuť ruku, inokedy kráčať do úmoru, a stále nič.

Na peniaze je dobré myslieť, kým sú.

A mnoho mnoho dalšího.

Doporučuji.

2 14.02.2020

Oblíbený autor, a další z jeho krásných, milých a úsměvných knih. Tentokrát jsou ústředními postavami Dick a Dorotka Callumovi, které už známe ze Zamrzlé lodi kapitána Flinta, a jejich noví kamarádi.
K autorovým knihám se pravidelně vracívám vždycky, když mi okolní svět začíná připadat příliš šedivý. Klub L je další z knížek ideálních pro náctníky, potěší ale i děti daleko mladší. Přes tuto cílovou skupinu s touto knihou i mnohý starší čtenář stráví hezké chvíle. Rozhodně každému doporučuji!
V komentářích jsem narazil na Levušku s Pravuškou, zhrozil jsem se, přelétl mi mráz po zádech, a děkoval jsem osudu, který mne setkání s něčím podobným ochránil.
Samozřejmě, mnohé oblíbené postavy z předchozích knih série každému čtenáři, stejně jako mně chybí. Domnívám se, že původně autor o jejich účasti prostě musel uvažovat, nabízelo se to samo. I já to autorovi mám sklon vyčítat. Na druhé straně musíme uznat, že jeho knížky snad pro každého z nás znamenají hodně. Knihy s velkým počtem postav, které navíc vykazují navzájem určité podobnosti, v tomto případě by se všechny vešly do úzkého věkového rozmezí, trpí často nečitelností, která přináší nebezpečí jejich záměn. Když si autor volil ústřední téma, vybral si ochranu přírody, konkrétně ptačích hnízd. Toto téma autora dovedlo k příběhu jak jej všichni známe. Musíme se smířit s tím, že okruh postav je poněkud jiný než bychom si přáli. Buďme autorovi jednoduše vděčni za další krásný čtenářský zážitek.

2 22.09.2019

Oblíbený autor, moje jednička, a další jeho výborná kniha. Možná jsou Tři muži o chlup lepší, ale kdo Jeroma miluje, určitě si vychutná s potěšením další z jeho krásných, lidských a mile humorných knih. Neznalým určitě doporučuji!

2 22.09.2019

Vidím tady aktuálně 68% - 13 hodnocení. Většina uživatelů dala za slabší 4, pouze dva další dali horší hodnocení než tři. Pro mne byla kniha spíše příjemným překvapením, protože v minulosti jsem se setkal nejméně s jednou od tohoto autora, která mne naprosto zklamala, a matně se pamatuji, že i další kniha o soudci Ti, od nějaké autorky, jméno si teď nevybavuji, také nedopadla nejlépe.
Neříkám, že je to první liga, ale je to příjemné a dobré počtení, a to vůbec není málo. Zatím i já dávám, možná nepatrně slabší čtyři, po konfrontaci s dalšími díly autora hodnocení ještě upravím, ale pravděpodobně se i potom bude pohybovat mezi třemi a čtyřmi a půl.
Teď si přečtu ostatní komentáře, a možná k tomuto ještě něco dodám. Naleznu li později chvíli, přidám ještě i malou ochutnávkovou citaci.
-
Co napsala Nerevanin bohužel 100% platí. Jen jsem se snažil nebýt moc kritický.
A ještě závěrečná poznámka - kniha byla půjčena z místní knihovny.

2 13.08.2019

Tentokráte atypicky začínám od 2.dílu. Půjčené mám oba dva, ale dolní tok Vltavy ve mne vzbuzoval daleko více otázek, nežli ten horní. Horní - dolní myšleno na území pražské aglomerace. Miluji snad všechny autorčiny knížky. Připomenete si roky svého mládí, a dozvíte se i něco (a rozhodně ne málo) o městě ve kterém vyrůstali vaši rodiče a prarodiče. Poctivě přiznávám, že se ztrácím dokonce i na některých fotografiích míst, která jsem v době, kdy byly pořízeny určitě navštívil. Každá vzpomínka, která se při tom vybaví je prakticky vždycky velice milá.
Když jsem sledoval, byť přiznám, že pouze telegraficky, proměny vltavských ostrovů a poloostrovů v čase, pravidelně jsem nestačil zírat. Kdybych se na oněch místech ocitl v oné době, určitě by mi chvilku trvalo, než bych se dokázal v povltavských čtvrtích, zvláště na dolním toku řeky, zorientovat.
Jen bych rád ještě k celému úžasnému autorčinu dílu rád poznamenal: Publikace jsou krásné, poměrně rozměrné, a určitě i cenově spíše náročnější. Málokdo si z mnoha různých důvodů může pořízení celého kompletu dovolit. Domnívám se, že by mnohé z jejích knih bylo výhodné rozpracovat do daleko menších celků, které by si rádi pořídily rodiny, které v oněch místech samy bydlely, nebo tam žil někdo z jejich předků. Podobně by se uplatnila i místa, ve kterých v posledních staletích došlo k výraznějším změnám, například při bourání hradeb a pod. Další řadou by mohlo být třeba nejbližší okolí významných budov, ulice zlatého kříže i tramvajové trati. Podobných publikací by mohly být stovky, a práce na nich, ta je už v podstatě vykonána, stačí uspořádat a vydat. Na druhé straně je mi jasné, že jde o práci nikdy nekončící, na jedné straně se město proměňuje nepřetržitě, na druhé straně je vždy ještě naděje na to, že se objeví třeba i velmi staré fotografie míst, která doposud nebyla zdokumentována. Chci při této příležitosti poděkovat za krásné chvíle prožité při zkoumání historického vývoje našeho města. Nejdrobnější řada podobných publikací by mohla určitě sloužit, v různých jazykových mutacích, i jako dobře prodejný suvenýr.

2 18.06.2019

Po dlouhé době se mi podařilo narazit na další knihu z dílny mé oblíbené dvojice Sjöwall-ová - Wahlöö. Zatím mám přečtený jenom první z obou detektivních románů. Přestože jsem zvláště v samotném úvodu, ale i později, hned několikrát váhal, protože některé scény mi totiž nešly tak úplně pod fousy, nakonec jsem nadšen. Román je, jak jinak, věnován práci policie, ale i činnosti zločinců, a také "zločinců".
Především ale vypovídá hodně o kompetentnosti a nekompetentnosti, která se projevuje všude v životě, a nejen v policejní práci. Samozřejmě, právě u detektivek je jen obtížně možné se vyhýbat líčení všech možných záporných rysů těchto činů. Vždy jsem si ale velice vážil autorů, kteří uměli nalézt tu správnou hranici, která je pro pravdivé vylíčení příběhu včetně přiblížení detailů nezbytná, a při tom je to nesvádí si bahnit ve zbytečných odpornostech. Obvykle jde o autory, kteří nám dokáží za každou osobou na obou stranách hry na četníky a zloděje, ať už se jeví jakkoliv záporně, vidět především člověka. Jejich postavy obvykle nebývají černobílé. To je asi jeden z hlavních důvodů, proč mám právě knížky této dvojice autorů moc rád.

Až dočtu i druhý příběh, budu se snažit i komentář k prvnímu doplnit některými citacemi. Rozhodně se k tomuto komentáři ještě hodlám vrátit.

Nejdříve jsem dal pět hvězd, vzápětí jsem si vzpomněl na své předsevzetí, že si tu pátou hvězdičku budu šetřit pokud možno jen na jediné, podle mne nejlepší dílo onoho autora. Pouze z tohoto důvodu jsem prozatím snížil hodnocení na čtyři. První z obou příběhů by si ale rozhodně tu pátou zasloužil. Některé kritické aspekty mne opravdu zaujaly, a až se mi podaří vrátit se k ostatním dílům této autorské dvojice, možná tu pátou hvězdičku některým z nich zase přidám.
-
2019 06 18
Tak už jsem dočetl i druhý příběh, který do jisté míry navazuje na ten první, sympatické prvky zůstávají, ideologický balast narůstá. Tak maximálně za 3 hvězdičky, a ještě bylo nutné některé odstavce přeskakovat.

Bude-li příležitost, k citacím se vrátím, a něco sem ještě doplním.

2 28.05.2019

1974 - Odeon - přeložil Miroslav Čejka

Velice milá knížka jednoho z mých oblíbenějších autorů.

V naší převážně ateistické a velice realistické společnosti přeci jen poněkud obtížněji nachází právě takové čtenáře ve kterých by téma pilulky, (zda ano, či ne,) opravdu naplno rezonovalo.
Dávám 3,6 - tedy 4 hvězdičky. Rád bych tento komentář ještě doplnil několika citacemi. Proto se k němu chci ještě vrátit.
Prozatím tedy opravdu jen stručně: "Včera dostal náš nejmladší jakousi vyrážku, asi to bude křivice." - (kapitola 8 - strana 151)

Za přínos a aktuálnost 3, ze setrvačnosti - oblíbený autor 4.

Mimochodem příjmení hlavní postavy - Jablick, se zdá nasvědčovat možnému českému vlivu???

Půjčeno. Nádherná, drobná knížka. Jde krásně do ruky. Možná by si zasloužila přidat pár stránek navíc, které by zlepšily orientaci čtenáře v popisované oblasti. Našel jsem v ní mnoho pro mne nového, co jsem do té doby neznal. Zvláště první části knihy mne přímo uhranuly. Našel jsem tu i nádherné fotografie, které mne moc potěšily. Pokud něco miluji, nebo jsem tím nadšen, tak posuzuji tvrdě kriticky.
Kvalita knihy postupně klesá. Co mi vadilo. Ne vždy jsou uvedeny oba názvy místa, starý i nový, především jde o ulice. Pokud má text předat informaci čtenáři který sice celou oblast v minulosti často i opakovaně prošel, nikdy v těch místech nežil, a nikdy se moc nedíval po názvech ulic, je potřeba mu takovou informaci více přiblížit, třeba i malou schematickou mapkou. Význačné objekty je potřeba vždy doplnit i fotografií tak, aby je čtenář mohl jednoznačně identifikovat, spojit s místy která prošel, která zná. Občas jsem se ztrácel, a zvažoval si text projít znovu s mapou oblasti.
Hodnocení - v zásadě za pět hvězdiček, postupně jsem musel ubírat tak končím na čtyřech. Knížka by si zvláště ve své druhé části zasloužila dodělat. První části jsou ale výborné, nikdy jsem dosud nečetl něco tak dobrého o některé části města. Jen velice nerad dávám tentokrát pouhé čtyři hvězdičky, kniha si jednoznačně zaslouží vyšší hodnocení, přibližně mezi 4,4 a 4,6!
Budu se snažit přečíst všechny autorovy knihy.
Některé jsem už kdysi četl a moc se mi líbily.
Poznámka k údajům na DK k 20.4.2019:
ISBN souhlasí, ale kniha je v pevné vazbě pokryté omyvatelnou folií.

2 20.04.2019

Prozatím dávám 4 x *. Možná, že nakonec to bude těch * pět. Knížka se mi líbí, čtení si dávkuji, prozatím vybírám z každé skupiny stránkově nejkratší útvar.
Příjemně mne překvapilo, že jsem v pražské městské knihovně narazil přímo na první slovenské vydání této knihy!

2 08.04.2019

Vynikající, byť na můj vkus trošku příliš depresivní. O knížku se budu zajímat i nadále. Představuje pro mne do určité míry reprezentanta maďarské literatury pro mládež, i maďarské literatury jako celku. Rád bych se pokusil postupně zhlédnout i všechna její filmová zpracování, je jich totiž povícero, a snad najdu i čas abych sem informace z wiki a filmových databází přenesl. Kniha mimo mnoha menších vrcholů má ještě dva závěrečné, pro které není prakticky možné na ni zapomenout. Mám na mysli jak osud Nemecska tak i osud ohrady, klukovského hřiště, kolem které se děj celé knihy točí. Pokud trošku znáte Budapešť, a podíváte se na mapu, na místa kde se příběh odehrává, uvědomíte si ten skok, jak se město za to zhruba století rozšířilo. To se samozřejmě týká většiny měst. Pamatuji se jak mi otec vyprávěl o dětských hrách v Mozartově ulici na Smíchově pod Bertramkou, kde vyrůstal v době, kdy tu Praha prakticky už končila, a dále už byly jen zelené stráně. Přiznávám, tehdy jsem mu tak trošku nevěřil. Dnes v těch místech už končí samotné centrum města, a za dobu co jsem na světě jeho okraje poskočily prakticky snad o 10 km dál.
Knihu hodnotím asi tak na 3,8/5, dám jí tedy trošku nerad jen ty 4 hvězdičky. Mám prostě raději knihy úsměvnější, zatímco v tomto případě jde o silný dramatický příběh, jakkoli vychází z osudů chlapecké dětské party z níž nejstarší členové jsou již právě na hraně dospívání. Pokud budete číst knížku večer před spaním, tak si nad závěrem zřejmě, společně se všemi zde komentujícími čtenářkami společně zapláčete.
Jsem šťasten, že se mi podařilo čirou náhodou získat za symbolickou cenu první české ještě předválečné vydání. Možná se pokusím pro zajímavost o něco podobného ve slovenštině, mám dojem, že slovenský překlad předběhl české vydání asi o tři roky.
Předpokládám, že se ke komentářům ke knize ještě vrátím, a jak ta filmová zpracování, tak to první slovenské vydání upřesním.

2 15.02.2019

Knihu právě pročítám a přímo si ji užívám. K samotnému autorovi mám dost komplikovaný vztah, současně záporný i kladný. Ilustrace mne velice zklamaly. Samozřejmě každé setkání s oblíbenými postavami je úžasným zážitkem. Na druhé straně podruhé vstoupit do téže řeky ... Mám tendence být velice kritický, a tak v tomto okamžiku je moje hodnocení ponejvíce neutrální. Knihu budu určitě číst opakovaně. Jako saturninomil moc doufám, že po dalším přečtení budu moci hodnocení zvýšit o další hvězdu, či hvězdy. Může to samozřejmě dopadnout i opačně. V každém případě jde o knihu, kterou by žádný čtenář neměl ponechat nepovšimnutu, zvláště pokud původní dílo patří mezi jeho oblíbené. Já jsem její četbu co nejvíce odkládal v obavách, že mne pokračování může zklamat.
Autora jsem kdysi potkal na Můstku v podchodu u stanice metra.

2 12.01.2019

Čtenářská výzva 2019 - Kniha, která vás zaujala svou obálkou. Okamžitě se mi vybavily klasické Verneovky v nádherných dodnes bohužel jen chabě napodobovaných vazbách a se skvělými rytinami uvnitř. Přesto jsem si souběžně vybavil jedno z nejstarších brožovaných vydání, které jsem kdysi držel v ruce, a samozřejmě také opakovaně přečetl. Knihu jsem kdysi měl, a nejspíše jsem o ní i při vykradení přišel. Netuším už dnes zda šlo o vydání z roku 1913, 1914 nebo 1922. Nejspíše šlo o to poslední, to už tátovi bylo dvanáct, a takováto kniha by se přímo nabízela. Mohlo jít ale také o knihu mého dědečka, v každém případě to byl on, kdo nejspíše knihu koupil. Na děj knihy se už dnes příliš nepamatuji, ale snad i tou autentičností knihy vydané na samotném začátku 20.století se mi vryla nesmazatelně do paměti. To cizokrajné jméno, ta lodička na obálce, to bylo něco pro fantazii malého kluka. Za to si dobře pamatuji ten úžasný nezapomenutelný pocit který ve mně kniha tehdy vyvolala. Dnes jsem si našel na nkp, že autorem oné kresby na obálce byl nejspíše Jan Angelo Zeyer, synovec Julia Zeyera. Nová, poválečná vydání Verneovek mne už později zdaleka tolik nepřitáhla, snad jen Tajuplný ostrov a Na vlnách Orinoka, která jsem ze starších vydání bohužel neznal. Rozhodně knihu doporučuji, ale podle mne u všech verneovek, stejně jako u mnoha dalších knih platí, že čím starší vydání budete číst, tím víc si to budete užívat.
Samozřejmě podobné pocity ve mně vyvolaly zpravidla knihy ještě daleko starší, ale v případě, kdy jsou u knih na DK zobrazovány obálky posledních vydání, namísto těch prvních, jsem se obával, že by mé pocity v takových případech už nebyly dost dobře sdělitelné jejím ostatním uživatelům.

2 12.01.2019

Opět výborná kniha, která vás seznámí s drogovou problematikou. Musí být velice těžké se rozhodnout a takovou knihu napsat. Samozřejmě smutné a depresivní, proto ty tři hvězdy. Rozhodně doporučuji, zvláště mladším ročníkům toužícím po experimentech.

2 12.01.2019

Dávám čtyři hvězdy. Celá řada se pohybuje mezi 3,51 a 4,49, spíše mezi čtyřkou a pětkou - mnohé okamžiky se pohybují na 4,51 a výše. Nejsem sice příznivcem rugby, zato Irsko je mi země přinejmenším sympatická. Slasti a strasti začínajícího venkovského lékaře často připomenou podobné příhody veterináře, nám tak známé z jiných knih opět psaných srdcem. Ano, mám na mysli p.Herriota (p). Nátura hrdiny knih p.Taylora je sice samozřejmě trošku jiná, srdce má ale opět na správném místě. Když si přečtete tuto knihu, nebo kteroukoliv z této řady, rádi se začtete i do autorových dalších. Přeji hezké večery.

2 12.01.2019

Móóc líbilo, nejoblíbenější kniha oblíbeného autora. Život si s námi hraje a připravuje nám pravidelně nejrůznější překvapení.

2 11.01.2019

Knížku začínám číst opět po mnoha letech. Patřila v dětství, stejně jako autor, mezi mé oblíbené. Knížku chci paralelně přečíst i v originále tak, abych si němčinu trošku připomněl. Rád bych zkusil v originále i audioknihu. Skutečný komentář napíši, až dočtu poslední stránku, knížku zavřu, vrátím a ohodnotím. Prozatím mám určitý problém s ilustracemi Galiny Miklínové, na které jsem v knize narazil. Za ty bych knize přisoudil dvě hvězdy, ale při hodnocení dám nejspíše přednost hodnocení textu a to bude vysoké, nebo dokonce nejvyšší.

2 11.01.2019

Úchvatné, těžké do ruky. Opakovaně přečíst.

2 22.08.2018