KarlaP
komentáře u knih
Přišla z moře
Miloš Urban
Kniha Přišla z moře se mi moc líbila. Jednoduchost tu přechází v inteligentní román, který se čte svižně, ačkoliv se na začátku autor zdržuje především okolo okolností záhadné dívky, její rodiny a toho, co se jí vlastně stalo. Díky tomu má ale kniha ke konci nečekaný a rychlý spád, který vás k tomu všemu ještě překvapí. Vyprávění je tajemně napínavé i bez krvavých scén.
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Skvělé čtení! Žítkovské bohyně jsou tajemné, šokující, přes všechny fakta spádné, velmi čtivé a především jsou do poslední věty napínavým románem. Jsem ale názoru, že je román určen pro náročnější okruh čtenářů, který si chce odnést nejen románový zážitek, ale také pořádnou dávku nových vědomostí.
Zámek (komiks)
David Zane Mairowitz
Při čtení komiksu se mi nevyplatilo to, že jsem nečetla knihu, i když jsem si původně koupila právě Zámek kvůli tomu, aby mě nezklamal. Jenomže Zámek je rozsáhlé dílo a udělat z něj komiks není určitě jednoduché. Občas tak chyběly některé segmenty, čímž se ztrácela návaznost v ději. Kdo Zámek přečetl, určitě má obrovskou výhodu. Kresby byly ale povedené a komiks se stal příjemným zpestřením dne.
Lady Fuckingham
Oscar Wilde
Ať napsal Lady Fuckingham kdokoliv, autorovi se musí nechat jeho opravdu mistrný jazyk. Nicméně to je asi to jediné, co bych hodnotila na této novele kladně. Nepřítomnost příběhu způsobila to, že jsem se ke konci už začala velmi nudit, opakované pasáže už neplnily svou funkci. Autor nenastínil žádnou hlubší psychologii postav a to mi v knize velice chybělo.
Musela jsem zemřít
Anita Moorjani
Musím říct, že jsem se v mnoha názorech s Anitou velmi ztotožnila. Anita vás totiž nepřesvědčuje o pravdě, inspiruje vás. Nepředhazuje vám rady, nabízí je vám. Není to o tom, jaké náboženství vyznáváte, kterému léčení dáváte přednost, nebo jestli jste světec či zločinec. Je to o poznání sebe sama.
Terapie láskou
Matthew Quick
Tak k tomu nebudu psát nic zdlouhavého. Všem to můžu jen a jen doporučit. Je to skvělá kniha, když si chcete odpočinout od těch složitých. Ale musím říct, že je zajímavé, jak je to psané z pohledu narušeného člověka. A navíc já mám cvoky ráda. Taky se cítím někdy jako cvok. Ale kdo ne? ;-)
Cizinec
Albert Camus
Když jsem si přečetla krátkou anotaci knihy, moc mě to nelákalo, neviděla jsem v tom žádnou zápletku, nic vzrušujícího. A ono tam vlastně ani nic takového není. Ale právě proto je to tak výborná a dokonale napsaná kniha. Lhostejnost hlavního hrdiny k životu je velmi zvláštní. Osobně jsem na konci knihy necítila lítost, ale na druhou stranu mi to úplně jedno nebylo. Zkrátka v nás pan Camus vyvolal možná ještě zajímavější pocity.
Proces
Franz Kafka
Strašně ráda bych charakterizovala pocit, který jsem měla, když jsem knihu četla. Pokládala jsem si různé otázky. Co se tu děje? Kdo je vlastně Josef K.? Kde bere soud takovou moc? Kdo je v čele? Proč není o něm nikde ani zmínka? Jak se duchovní dostal k práci vězeňského kaplana? Je to proces. Proces, se kterým nemůžete nic udělat. Jste odsouzení, nevíte proč, nevíte vlastně ani kým, nevíte nic. Takový zlý sen, řekla bych. Příběh o dveřníkovi je podle mého názoru tou nejzajímavější částí knihy. Je to naprosto dokonalý příběh. Kdo je komu podřízen? A jak moc nám tento příběh vypovídá o myšlence celé knihy? Děkuji panu M. Brodovi za to, že neuposlechl přání F. Kafky - zničit díla, a Proces vydal.
Třetí sešit směšných lásek
Milan Kundera
Tak ani třetí sešit nezklamal. To, jakým způsobem dokáže pan Kundera rozebrat fyzickou a psychickou lásku, je nadmíru zajímavé a fascinující. Doporučuji.
Druhý sešit směšných lásek
Milan Kundera
Já nevím, jak to ten pan Kundera dělá, že z prosté krátké povídky v podstatě s jednoduchým a všedním tématem, vytvoří povídku tak náramně absolutně dokonalou. Falešný autostop má mezi všemi ale jisté prvenství. Jdu otevřít třetí sešit.
Peníze od Hitlera
Radka Denemarková
Ze začátku jsem si musela zvyknout na styl psaní, kde se myšlenky, vzpomínky a přítomnost míchají v krátkých větách. Četba je tak těžká, ale určitě jsem to nevzdala. Myslím si, že právě tento styl psaní dodává příběhu na jeho síle. Má to svoje kouzlo, jenom si na to musíte zvyknout, pochopit a nechat se strhnout.
Pygmalión
George Bernard Shaw
K tomuto dílu není, co dodat. Je to skvost. A já jsem mu naprosto propadla.
Pán much
William Golding
Moc jsem si nedokázala představit ten styl, jakým bude sepsán příběh malých dětí, která ztroskotají na opuštěném ostrově bez dospělých a začne se v nich projevovat divošství. Pan Golding to ale napsal bravurně. Vlastně nám to nepřijde vůbec zvláštní. Je skvělé, že zachoval dětské jednání, i když se z mnohých stávají lovci (a to nejen zvířat). A je to asi to, co na této knize nejvíce obdivuji - ta ,,přirozenost", s kterou je dílo napsáno. Vím, že za příběhem je nutno hledat především jeho symboliku, ale mě oslovil i samotným dějem, který mi přijde docela i reálný, protože lidské vlastnosti se rychle dokážou měnit a přizpůsobovat prostředí, ač jsme dětmi nebo dospělými.
Evžen Oněgin
Alexandr Sergejevič Puškin
Velmi krásné a čtivé verše, opravdová slast pro oči, neboť jednotlivá slova proplouvají mezi řádky, nezadrhávají, navazují, zkrátka se to rýmuje jedna báseň. Námět citového rozpoložení hlavního hrdiny Evžena a Taťány je výtečně zachycený v pár slovech.
Lord Mord
Miloš Urban
Tak mě se tato kniha velmi líbila, řeší se v ní mnoho zajímavých problémů, od asanace Prahy, přes heroin, až po tajemného vraha jménem Masíčko. A nakonec všechno se vším souvisí. Opravdu se mi to líbilo, myslím si, že si každý přijde na to své. A dokonce jsem se i trochu bála. :-)
Dítě číslo 44
Tom Rob Smith
Drsné životy drsné doby v drsném Rusku. Tato kniha mi toto přesně ukázala a já jsem za to velmi ráda, jelikož každý by si měl uvědomit, jaká zvěrstva se dřív děla a především by si měl vážit doby, ve které žije nyní. Ačkoliv je kniha opravdu místy morbidní, drastická apod., myslím si, že si autor ani trochu v ničem nepřibarvil. Je pravda, že ne každý má na to žaludek a i já jsem musela knihu číst pouze ve dne, ale jak jsem již napsala, kniha je realistickým pojednáním, které je potřeba vstřebat. Konec je navíc velmi nápaditý a zajímavý, za který bych dala ještě jednu hvězdičku navíc. Po přečtení knihy doporučuji vyhledat informace o vrahu jménem Andrej Čikatilo, který byl inspirací pro příběh knihy, možná budete překvapeni a bohužel znechuceni ještě více.
Dívka, která si hrála s ohněm
Stieg Larsson
I když má kniha 600 stran (kéž by měla víc) a drobná písmenka začínají již skoro při horním okraji listu, není to záležitost měsíce, ba ani ne 14 dnů. Na rozdíl od prvního dílu, kdy jste se museli tak trochu přelouskat přes politické dění (ale klobouk dolu před takovými vědomostmi, pane Larssone), je druhý díl hned od začátku naprostým lapačem. To se snad ani nedá komentovat, protože je to tak ohromně strhující kniha, že... zkrátka zápletka je vynikající, Lisbeth je jedinečná a všechno je naprosto dokonale napsané. Těším se na poslední díl. Jinak... z filmu doporučuji spíš švédskou verzi než americkou.
PS: Doporučuji si na knihu vyhradit cca jeden týden, kdy si zahrajete na špinavce - zavřete se doma se zásoby jídla a vůbec si nic nedělejte z toho, že nemáte čas se jít ani osprchnout. ;-)
Pavoučí kosti
Kathy Reichs
Není to jen obyčejná detektivka, která vám přinese oběti a vrahy. Je to kniha obsahující tolik zajímavých informací, že když ji nakonec dočtete, jste opět o něco chytřejší. A to doslova. Kathy Reichs má můj obdiv nejen díky neskutečně úžasné práci, kterou vykonává (a že je v ní sakra dobrá!), ale právě díky těmto knihám, které nám nabízí. Je to skloubení jednoho z nejobtížnějších zaměstnáních a zároveň skvělého spisovatelského umu. Přečetla jsem už sedm knih a Pavoučí kosti mě ze všeho nejvíc uchvátily díky JPAC. Nikdy jsem o této organizaci neslyšela. Teď již vím, že jejím úkolem je vyhledávat americké občany, kteří jsou zadržováni jako zajatci a osoby, které zemřely ve válce. Jejich práce je nad míru velkolepá. Děkuji vám, Kathy, že jste mi o tom ,,řekla".
R.U.R.
Karel Čapek
Nikdy jsem to vlastně nechtěla číst. Vždyť je to o robotech, o konci světa, klasika, navíc jako drama. Až teď po přečtení jsem pochopila důležitost, jedinečnost, originalitu a velkolepost tohoto krátkého dramatu. Je úžasné, v jaké době to Karel Čapek napsal, je úžasné, že Josef Čapek vymyslel slovo ROBOT, je úžasné, co je v této knize skryto. Technologie se zde dostává do sporu s Bohem, nebo nakonec jsou oba propojeni více než si myslíme? Mám mnoho, co komentovat na tomto díle. Opravdu je radost nad tím přemýšlet, rozebírat každou část...
Aréna smrti
Suzanne Collins
Před 14 dny jsem začala číst jednu knihu, jejíž děj je velmi dramatický a drastický. Musela jsem knihu odložit. Ráda čtu velmi kvalitní literaturu dřívější doby, ale chtěla jsem si oddychnout. V knihovně jsem narazila na Hunger Games, tak si říkám: ,,Sci-fi? Fantasy? Proč ne?". Před tím jsem už slyšela o filmu a protože si raději přečtu dříve knihu, Hunger Games jsem si přinesla až domů. Tak jsem začala číst. Byla to myslím středa. Ta kniha mě naprosto pohltila. Vlastně... pohltila všechen můj víkendový čas, až jsem si z toho sezení zablokovala krk. Nepřeháním. Přečetla jsem mnoho výborných knih, tato kniha je sice průměrně psaná (jednoduchý styl, žádné zvláštní jazykové obraty), ale má opravdu skvělý děj, který člověka ihned do sebe vtáhne. I když je děj velmi průhledný a vzhledem k tomu, že je psán v ich-formě (myslím, že už to tu někdo zmínil), víme, že postava nějakým způsobem přežije (nebo vyhraje). Ale o to nejde. A že by to byla nereálné? Samozřejmě, je to z budoucnosti. Já si osobně myslím, že ta myšlenka hladové reality show má v sobě něco víc. Je to originální děj. Já vám nevím. Přečetla jsem tolik výborných knih a tahle se jim nemůže nijak rovnat, ale prostě... a to jsem už dospělá... zkrátka se mi to líbilo.
