karolina5333 komentáře u knih
Moc mě to bavilo. Pochmurné a pomalé přesně tak, abych se dokázala dokonale do obyvatelů Osu vžít.
Konec šílený a vlastně nevím, jestli to někdy budu chtít číst znova, protože mě docela nepříjemně zasáhl, ale je to zkrátka další masterpiece autora.
Jsem ráda, že paní Mornštajnová otvírá bolavá témata našich dějin a ještě raději, že má její kniha takový úspěch, protože připomínat si je, je stále důležité.
I když jak je psáno přímo v Haně: "...ti, kdo by se poučit potřebovali, po žádné z moudrých knih nikdy nesáhnou."
Jako člověk, který knihy s podobnou tématikou čte častěji, nejsem zřejmě až tak zasažena jako ostatní, i když kniha se četla opravdu moc dobře a určitě si přečtu od autorky i další.
Nerozumím tomu, jak tak špatná kniha může být tak oblíbený bestseller...
Nečte se to dobře, Erika je nemastná neslaná, zápletka ohraná...Ne,prostě ne :(
Těžká záležitost. Na tuhle knížku jsem si měla vzít týden dovolené, v klidu a jednom zápřahu si ji číst a ideálně si k ní ještě dělat poznámky :)
Myslím, že si to za nějakou dobu budu muset přečíst ještě jednou. Teď napoprvé jsem byla trochu ztracená v postavách a událostech. Téma je to ale perfektní, bavilo mě to, běhal mi mráz po zádech a před titěrnou prací Tučkové hluboce smekám :) Unikátní kniha.
Takový ten den úplně na hovn...Naštvaná na celý svět a jediné, na co mám náladu, je poslat všechny do prd*le a umřít.
V tomhle stavu jsem bez velkého očekávání sáhla po Aristokratce. Tři hodiny jsem se chichotala a svět je zas jak malovaný :D Díky pane Bočku, že jste mě z toho dostal!
Velice dobré, propracované do detailů. Nejvíc mě bavila příběhová linka sekty a děj kolem Tobiase a jeho brášky. Holger i celý tým je sympatický, konec mě v podstatě dojal. Bohužel samotná Mia a její život mě nějak úplně neba, konkurence má v podobě sebedestruktivních a geniálních vyšetřovatelů z knižních sérií dost, a mě holt ten Hole a Forsová přirostli k srdci víc. Což bude asi ten důvod, proč hned pro druhý díl nepoběžím, ale věřím, že časem po něm přece jen sáhnu.
Výborný to bylo!Je to ten druh knihy, kterou musíte přečíst na jeden zátah :)
Mám samozřejmě hluboký respekt k příběhu Laleho, ale to jak je kniha napsaná, je spíše průměrná práce a myslím si, že původní scénáristická podoba mu sedla lépe. Takhle je to trochu plytké, nepropracované, nedobře popsané emoce, takže s žádnou postavou jsem se neztotožnila.
70%
Tolik nechápavých "Cože?" v dialozích si v jedné knize jen tak nepřečtěte. To je na rekord. Mia mi stále nesedí a je s podivem, že tak nesehranný tým něco vyřeší. A myslím, že autor vykradá tak trochu sám sebe.
Ale je to prostě strašně čtivé!
90% Ale ano, tentokrát konečně Kepler za pět hvězd!
Tu knihu buď MUSÍTE číst, protože musíte vědět, co bude dál nebo ji MUSÍTE odložit, protože je děj moc velká síla a potřebujete pauzu. Nic mezi tím :D
Ale neodpustím si napsat, že je tam pořád dost věcí, které mě úplně vytáčejí...Jako by tu knihu psali dva úplně rozdílní lidé (haha), přičemž jeden píše tak trochu brak...Naivní chování postav, předvídatelné situace a pár rádoby dramatických dialogů, u kterých jsem se musela smát.
Nejsem technický typ, chemie a fyzika pro mě na střední škole byly peklo a vesmíru se bojím. A přesto mě tahle kniha naprosto uchvátila!Dokonalé :)
Je mi to líto, ale mě to příliš neoslovilo. Děj mi připadal vlastně trochu o ničem a byť souhlasím s tím, že psychologie hlavních hrdinek byla celkem dobře načrtnutá, ani jedna z nich si mě nijak extra nezískala a jejich příběhy mi byly víceméně lhostejné.
Co mě vyloženě štvalo byly vedlejší příběhy o ničem - ztráta notebooku a jeho nalezení, celé dění ve firmě. Chápu, že to mělo spojit příběhy, ale bylo to takové divně bez kontextu.
Úžasné! Kytici miluju a tohle zpracování jí dalo zase další rozměr. Moc doporučuju!
Úžasná kniha! Vtipná, zajímavá, se spoustou malých velkých životních pravd.
Tak a teď chci jet do Gruzie!
‐-------------
Buddhisté říkají, že když člověk nějakým způsobem překročí pravidla, která si sám stanovil, nikdy by toho neměl litovat. Měl by si to naopak užít.
Některé věci jednoduše nejde vymyslet potichu a sám.
Člověk ale bohužel musí pracovat s tím, co zrovna má - a když je sám, platí to taky.
Těžko hledat lepší důkaz blahobytu než skutečnost, že vedeme životy tak nesnesitelně snadné, až do nich potřebujeme přidávat dobrodružství.
Pocity jsou jako Rusové. Přicházejí tehdy, kdy je jeden nečeká, a zpětně člověka přesvědčují, že je vlastně pozval.
Každopádně jsem svoje pocity vždycky poslouchal, protože by stejně přicházely tak dlouho, dokud bych to neudělal.
Je to právě iracionální strach, který nás vede k hloupým chybám.
To, jací jsou lidé kolem mě, jednoduše kopíruje mou náladu.
Život je dosud příliš vzácný na to, aby se lidé mohli jenom míjet.
Skutečná svoboda pro mě začíná tehdy, kdy se přestanu brát vážně.
"...no co,když se pije,tak se lije."
"A takovej milej člověk si včera byl," vydíral mě Igor. Já se ale nedal. Nic jsem mu nesliboval a svobodu má člověk jenom jednu.
Dokonalost!
Tak si říkám,co ještě Jo chudákovi Harrymu provede.
"Umění naučit se vycházet s přízraky spočívá v tom, že najdeš odvahu dívat se na ně tak důkladně a dlouho, dokud nepochopíš, že jsou právě jenom přízraky.Mrtvé a bezmocné."
"Člověk se toho od života možná moc nenaučí, s výjimkou jediného: není cesty zpět."
"To všechno jsou akorát drobný okamžiky a možnosti volby, tati. Takový, o kterejch sis myslel, že jsou nedůležitý, prostě here today, gone tomorrow. Jenomže se nasčítají. A než si toho všimneš, slejou se v řeku, která tě strhne s sebou. Která tě dovede tam, kam míříš."
„Je tak, jak je, a bude tak, jak bude."
Rereading 2021.
Je to vlastně taková "blbost", ale super, dlouho mě kniha nerozesmála k slzám :D
Jo, jo, jo! Jo prostě umí :)
"Aune tvrdí, že ve Švédsku mají u zapomnětlivých svědků dobré výsledky s hypnózou. Možná bychom to měli zkusit."
Po třech Keplerech zpět k Nesbømu. A ať se na mě nikdo nezlobí, nevěřím, že tahle dvojka mého norského oblíbence kdy dožene. To jak poutavě, přitom kvalitně, napínavě a chytře píše Nesbø je prostě pecka. A Harryho miluju čím dál víc :D
Pro někoho, kdo má stejné guilty pleasure jako já (existuje někdo takový??:D) a zkouknul osm sérií seriálu Myšlenky zločince, není sériový vrah a jeho počínání nějakou novinkou, přesto mě bavilo, jak Nesbø prostřednictvím vraha, všechny tyhle "klišé" použil a zinscenoval nám perfektní vražednou podívanou :)