katchamccall komentáře u knih
Pro mě zklamání. Hlavně u Kinga. Když smolil Modrý kompresor, neměl asi zrovna kvalitní matroš. 2* dávám za Síť a Aelianu.
Madison mě točí ještě víc, než v první dílu. Bishop jakbysmet. Ale zhltla jsem ji během pár hodin a teď jsem vytočená, že si do listopadu musim počkat na poslední díl. Mám víc a víc otázek a žádné odpovědi, hlavní hrdinové mě s*rou, ale stejně na tom ujíždím. Jonesové se povedlo nemožné.
Díky knížce jsem pochopila, že deprese není jen "špatná nálada", ale je to nemoc. A člověk, kterého se ta nemoc týká, potřebuje účast okolí. Pořád je to on i s tim černym čoklem.
Čteme si v příběhu vlastního života, jako bychom byli jeho součástí, jako bychom ho sami napsali... Nápaditý příběh :-).
Ze začátku jsem se do čtení nutila, protože jsem neustále měla tendence srovnávat s HP. Ale nakonec mě to přešlo a nemohla jsem přestat číst. Simona a Baze jsem si zamilovala a Agátě bych s chutí šlápla na krk. Jinak ostatní postavy mi byly prostě sympatický, dokonce i přehnaně akční Penny :-).
Nepatřím mezi "young adult", ale tohle bylo famózní. Zhltla jsem to během pár hodin a pak si běžela pro druhý díl. Ač nejsem fanynka zombíků, tak tohle mě bavilo moc.
Od této knihy jsem nic neočekávala, takže jsem po přečtení zklamaná nebyla. Prostě další pokus o Greye (jen chybí ta červená mučírna). Hlavní postava je prostě šlapka, protože ač to v popisu práce nemá, tak pokud může, klientům do tý postele vleze a ráda. I když sama tvrdí, že coura není. No, kazdý tomu říkáme jinak. Erotické scény jsou pořád na jedno brdo. A její "klienti" jsou samozřejmě prototypy dokonalosti. Kniha vyloženě pro absolutní vypnutí, bez nutnosti přemýšlení. Sérii jsem dala do konce, jelikož jsem se těšila na ten "kýčovitej happyend", kdy bude všechno růžový a sluníčkový. Btw. Hned v lednu víte, s kym nakonec skončí ;-).
Kniha mi byla doporučena se slovy "... nejlepší kniha od autorky". Nesouhlasím. Nezasmála jsem se ani jednou a to mám smyslu pro humor na rozdávání, ale tohle mi nesedlo. Škoda. 3* dávám za čtivost, jako u všech knih od IHM.
Přiznám se, že jsem se ke knize stavěla dost skepticky. Přece jen nezapadám do věkové kategorie, pro kterou je primárně určená, ale to nevadí. Přečíst by si ji měl každý dospívající, rodič, pedagog, spolužák, kamarád, prostě kdokoliv. Osobně jsem hlavní postavě Cilce úplně nerozuměla ve všem, asi to bude tím, že vykreslení její povahy se totálně míjí s mojí. A to i s mojí šestnáctiletou povahou. Ale nemění to fakt, že autorka krásně a čtivě vykreslila situace, které jsou problém. Upřímně, jsem ráda, že mám už dospívání za sebou.
Doufám, že budou přeloženy zbývající dva díly této série ( ?Útěk Houdiniho a Zajetí Ďábla?). Opravdu povedená a propracovaná série.
Tento díl ve mě bude ještě nějakou dobu rezonovat. První díl se mi líbil, druhý díl jsem si zamilovala. Za postavu Leny a hlavně za vykreslení její duše autorce z celého srdce děkuji. Příběh mě rozesmál, pohladil, rozzlobil, rozesmutnil, rozplakal a ukázal, že na tom "být emočně jiná" není nic špatného.
Děj jsem si musela dávkovat. Nešlo se začíst a přelouskat to za večer. I film jsem viděla na třikrát a rozhodně to nebylo, že mě nudil. A styl psaní mi hodně připomínal Salingerovo Kdo chytá v žitě.
Sváťa má určitě talent. Píše čtivě, děj ubíhá a ... nebojíte se. Nemohla jsem se zbavit dojmu, že se pokouší napodobit pana Kinga (děj odehrávající se v Maine, jako vážně?!). Dost těch povídek bylo prvoplánových, závěry nepřekvapily. Ale za přečtení rozhodně stojí.
Sbírka povídek Zlo přichází třikrát mě tak nějak nadchla podstatně víc.
U téhle knížky hodnotím míru nechutností, takže 4* (5* by dostal Srbski film v knižní podobě). Jinak to byla super zvrácená cesta do hlubin šílencovy mysli. A hlavně, jak se říká, geny nevychčiješ. Takže jak jinak mohl dopadnout, než jako šašek počmáránej...
Ani pořádně nevím, co napsat. Málem jsem to nedočetla, jak jsem se nudila. Fakt nerada dávám mizerný hodnocení, ale tady jinak nemůžu. I postavy byly takový, no, unylý...
Přiznám se, knihu jsem nedočetla. Zhruba v třetině knížky jsem zjistila, že nevím, co čtu. Proto hvězdičky dávat nebudu. Někomu, s duší poety a láskou k fantasy, kniha určitě sedne. Já jsem pouze milovnice fantasy.
Moc mi to nesedlo, ale číst se to dá. Ale je to opravdu spíše pro -náctileté.
Úžasná kniha. Před lety jsem z donucení (k maturitě) četla Pýchu a předsudek. Dodnes si pamatuji, jak mě to brutálně nudilo. Na "první dojem" mě nezaujala a byla jsem přesvědčená, že ji už nikdy číst nebudu:). Nikdy neříkej nikdy. Díky "Prvním dojmům" od pana Lovetta jsem nenáviděnou knihu vzala opět do ruky a ejhle, čtení si náramně užívám.
Záčatek byl zdlouhavej a nudnej, ale jakmile se na scéně objevila famílie, nabralo to tempo. Sice moc nemusím krváky, ale napětí mě bavilo. U některých popsaných scén se mi chtělo ublinknout a knihu definitivně odložit. Takže špatný to nebylo, ale vracím se ke Kingovi. Ten je úchylnej mně bližším způsobem :-).