KatChiss | Komentáře u knih | Databáze knih

KatChiss KatChiss komentáře u knih

Alan Rickman: Deníky Alan Rickman: Deníky Alan Rickman

Asi jako většina čtenářů jsem se nechala zlákat tímto fenoménem. Představovala jsem si, že nahlédnu Alanu Rickmanovi do hlavy a zjistím, co si myslel o všem ohledně Harryho Pottera. Vlastně jsem si knihu chtěla přečíst jen kvůli jeho roli profesora Snapea. Asi si dokážete představit mé zklamání, když jsem objevila jen pár krátkých poznámek z natáčení HP filmů, ze kterých mi navíc přišlo, že Alana obtěžují a přijde mu, že je to pod jeho úroveň. Osobně netuším, proč si někdo myslel, že tohle bude zajímavé čtení. Silně pochybuji, že byly zápisky psané se záměrem vydání. Jsou to čistě osobní informace o různých schůzkách s přáteli, jídlech, cestách tam a zpátky a natáčení. U čtení jsem se nudila a poprvé v životě jsem přeskakovala stránky.

10.09.2023 1 z 5


Vězeňkyně Vězeňkyně B. A. Paris (p)

B. A. Paris je sázka na jistotu. Patří k mým oblíbeným spisovatelkám psychologických thrillerů (spolu s Shari Lapenou). Miluju její chytlavý styl psaní a krátké kapitoly. V této knize se střídá minulost s přítomností. Sledujeme Amelii, která v 16 letech zůstala úplně sama a musela se o sebe postarat. Tahle dějová linka je inspirativní a pozitivní. Nicméně ta druhá, odehrávající se v přítomnosti, je temná a děsivá. Amelie je unesena a držena v místnosti bez oken. Kdo a proč ji unesl? A co se stalo s jejím manželem? Paris to opět dokázala. Od knihy jsem se nemohla odtrhnout a měla jsem ji přečtenou během pár dní.

10.09.2023 4 z 5


Vzpomínky na něj Vzpomínky na něj Colleen Hoover

Kája z @penny_and_books nám Vzpomínky na něj představovala jako nejlepší knihu od Colleen, kterou četla. Nevěřila jsem, že by mohla překonat To nejlepší v nás nebo Ugly Love. Po přečtení několika kapitol jsem byla ještě skeptičtější. Hlavní hrdinka mi nebyla příliš sympatická a insta-love romantickou linku nemám ráda. Nepřijde mi uvěřitelná, ale asi to bude tím, že nevěřím na lásku na první pohled.
.
Jako to už u Colleen bývá zvykem, stránky její knihy mi ubíhaly pod rukama, každou chvíli jsem brala do ruky lepík, abych si označila pasáž, ve které se objevila krásná myšlenka nebo citát; něco, co se mi líbilo, nebo mě naopak rozesmutnilo. Ani jsem se nenadála a seděla jsem s třásněmi v ruce v první řadě na zápase Kenny a rodičů jejího bývalého přítele a z plna hrdla skandovala Kennino jméno. Nemluvě o tom, že jsem se do Ledgera tak trochu zakoukala. Proklínám Colleen Hoover za to, že píše tak dokonalé muže! A proklínám jí ještě jednou, protože mě opět rozbrečela.
.
Sice se Vzpomínky na něj vyšplhaly do mé top 3 CoHo knih, ale zaručeně se vešly do top 5. Tudíž vám můžu tuhle knihu s klidným srdcem doporučit. Ale varuji vás, budete potřebovat kapesníky.

22.05.2023 5 z 5


Dívka, kterou spolklo moře Dívka, kterou spolklo moře Axie Oh

Minulý měsíc jsme v rámci #ctisnami četli Knihu noci, která pro mě byla zklamáním a utrpením. Bohužel musím říct, že jsme si tentokrát moc nepolepšili. Dobře, možná trochu. Do čtení Dívky, kterou spolklo moře jsem se nemusela nutit, ale nadšená jsem z ní také nebyla. Přitom měl příběh takový potenciál! Například asijská mytologie a celkový svět a Říše duchů. Z toho jsme se setkali s Mořským bohem, který většinu času spal a vůbec jsem nechápala, jak tamní svět funguje a vypadá. Jsou pod vodou, nebo v nějaké bublině? Jak se přemísťují? Postav bylo v tak krátkém příběhu docela dost, jenže žádná z nich nebyla nijak výrazná. Alespoň pro mě. Dva muže jsem si neustále pletla, hlavní protagonistka, Mina, se zamilovala do jednoho mládence, i když se obětovala, aby se stala nevěstou Mořského boha. Tím vznikl milostný trojúhelník, který ale jaksi nefungoval. Romantická linka za mě tudíž vůbec nefungovala, nechápala jsem, kde se najednou ta láska vzala. Hezkých myšlenek a citátů bylo v knize sice dost, ale to mi prostě nestačí. Stejně jako mi to nestačilo u Knihy noci.

08.03.2023 2 z 5


Bez lásky Bez lásky Alice Oseman

Od Alice Oseman jsem četla komiksovou sérii Srdcerváči, která se mi moc líbila. Řekla jsem si, že je nejvyšší čas zkusit i nějakou “pořádnou” knihu. S Marky jsme počkaly, až Loveless vyjde v překladu - Bez lásky - a pustily jsme se do čtení v rámci našeho #ctisnami.
.
Nečekejte příběh nadupaný akcí a nečekanými zvraty. Tohle je kniha, kterou táhnou postavy. Skvěle vykreslené postavy, které se v průběhu vyvíjejí a poznávají sebe i ostatní. Hlavní protagonistkou je Georgia, která se ještě nikdy nezamilovala, nikdy nikoho nepolíbila. Nastupuje na vysokou školu a doufá, že se to co nejdříve změní. Zjišťuje ale, že se jí nelíbí ani holky, ani kluci. Seznamuje se s pojmy jako je aromantičnost a asexualita. A já jsem ráda, že existují knihy, kde se o tom mluví!
.
Moc mě bavila skutečnost, že je do děje zakomponované divadlo/herectví, které spojuje všechny hlavní postavy. Číst/poslouchat o zkouškách mě vrátilo do hodin dramaťáku na střední škole. Jejich závěrečné představení se mi fakt líbilo!
.
Některé scény mi přišly už moc přitažené za vlasy, ale příběh jako celek se mi opravdu líbil, vytřískal ze mě spoustu emocí. Smála jsem se, byla dojatá, naštvaná, frustrovaná, křičela jsem v duchu na postavy a prožívala to všechno s nimi. Rozhodně si chci přečíst všechny autorčiny knihy a doufám, že budou alespoň tak dobré jako Loveless.
.
4,5/5

06.01.2023 4 z 5


Tichá modlitba Tichá modlitba Angela Marsons

iž třetí případ mé oblíbené detektiv inspektorky Kim Stoneové. Za mě je to zatím nejslabší díl. Námět únosu dvou malých děvčátek a následného pátrání po pachatelích, vyjednávání a dopadení nebyl nikterak originální. Už si ani nevzpomínám, jestli jsem byla některou informací šokována, jako to bývá u této série zvykem.
.
Netradiční byl fakt, že únosci nutili rodiče dívenek, aby se postavili proti sobě. Slíbili jim totiž, že vrátí pouze jednu z nich. A tak se z dlouholetého přátelství stala nenávist během jedné chvíle. Tohle bylo kruté. A jako vždycky mě bavilo sledovat psychologii všech postav. Jejich rozdílné chování ve stejných situacích. Někdo jednal zbrkle, zaslepen hněvem. Jiný si vše nejdříve v klidu promyslel, až potom jednal.
.
Jsem ráda, že jsem na Případy Kim Stoneové narazila a že ji poslouchám v podání Jitky Ježkové.

23.11.2022 3 z 5


Pokoj Pokoj Emma Donoghue

Tuhle knihu jsem si koupila před několika lety v Levných knihách na doporučení @klariny.knihy. Začala jsem ji hned číst a vzpomínám si, že mě velice nadchl styl vyprávění, kterým je příběh podán. Vypravěčem je malý chlapec a vy sledujete svět jeho očima. Všechny věci a předměty jsou psané s velkým začátečním písmenem, což mi přišlo jako krásný a roztomilý detail. Jenže jsem kdysi knihu brzy odložila a vrátila se k ní až letos, v audio podobě.
.
S příběhy, kde je dotyčný proti své vůli držen v místnosti, jsem se už několikrát setkala. Originálním prvkem tohoto příběhu je jeho vypravěč, kterým je - jak už jsem zmínila - pětiletý chlapec. Netuší, že se za zdmi Pokoje nachází úplně jiný svět. Že to, co vídá v televizi, je skutečné. Že existuje spousta a spousta věcí, o kterých nemá ani potuchy.
.
To, co jsem poslouchala, bylo strašné a děsivé. Nedokážu si představit, že bych něco takového zažila. Ale nějak to na mě nezapůsobilo. Nevyvolalo to ve mně ty správné emoce. Když jsem audioknihu na Scribdu doposlouchala, pustila jsem si film. Hned v první scéně, v níž jsem viděla Pokoj, jsem si říkala, že takhle jsem si ho nepředstavovala. Viděla jsem ho mnohem hezčí a čistší. Zadržovala jsem dech, i když jsem věděla, jak příběh skončí. Brečela jsem a nemohla přestat. Ve většině případů říkám, že je kniha lepší než film, ale v tomhle je to opačně.

13.11.2022 3 z 5


Eleanor se má vážně skvěle Eleanor se má vážně skvěle Gail Honeyman

Když jsem se do čtení této knihy pouštěla, nic moc jsem o ní nevěděla. Možná jen to, že ji doporučovala Reese Witherspoon. A i když jsem neměla skoro žádná očekávání, byla jsem zklamaná.
.
Eleanor je asociální, nemá žádné přátele, je jí jedno, co si o ní kdo myslí a večery tráví popíjením vodky, aby zapomněla na příšerné dětství. Je to přesně ten typ člověka, kterého je vám líto. Tenhle pocit se mě držel do té doby, než na koncertě zpozorovala zpěváka, do kterého se šíleně zamilovala a v hlavě s ním plánovala budoucnost. Změnila kvůli němu svůj vzhled i šatník. Sledovala všechny jeho statusy a tweety na sociálních sítích. Měla jsem chuť s ní zatřást a zakřičet jí do obličeje, že ho zaprvé vůbec nezná a zadruhé on ani neví, že nějaká Eleanor Elephantová existuje.
.
Mou rozmrzelost mírnil Raymond, ajťák a Eleanořin spolupracovník. I když byl v mnoha ohledech zvláštní, byl skvělý kamarád. Přesně ten, který vás ani v tom nejhorším období neopustí. Naopak vás z něj dostane.
.
Raymond a jeho přátelství s Eleanor bylo asi to jediné, co se mi na knize líbilo. Nebavilo mě to, přišlo mi to utahané a zápletku jsem uhodla asi v druhé kapitole. Je pravda, že se na konci objevil zvrat, který jsem nečekala. Vlastně se mi líbil i Eleanořin vývoj, jen se mi nelíbil ten důvod, proč se sama snažila změnit.

16.10.2022 2 z 5


Hon na knížete Draculu Hon na knížete Draculu Kerri Maniscalco

Rumunsko. Upíři. Mrtvoly. Tajemný hrad. Krutá zima. Škola soudní medicíny. Dracula.
.
Hon na knížete Draculu mi přišel lepší než první díl (Po stopách Jacka Rozparovače). Možná to má co dočinění s tím, že v tomto příběhu hráli roli upíři. A kdo mě zná, ví, že ty já můžu. Kdykoli. Atmosféra starého a tajemného hradu spolu s brutálními vraždami a rumunským prostředím byla naprosto skvělá. K velmi emancipované Audrey a sarkastickému Thomasovi se přidaly další postavy, které jsem si hned zamilovala. Možná ještě o trochu víc než samotnou hl. protagonistku.
.
Školní prostředí mám v knihách moc ráda. A i když v tomto případě nebylo stěžejní, i tak jsem si ho užila. Bavila mě rivalita mezi jednotlivými studenty, kteří se snažili získat ta dvě místa, která se v oboru otevírala. Je hezké vidět, co jsou schopni udělat pro vzdělání.
.
Jako vždy jsem se snažila odhalit pachatele a jako vždy se mi to nepovedlo. Ale tentokrát jsem byla celkem blízko. Nevadí. Možná mě to takhle baví víc, protože jsem stále v napětí. Kdybych ho vypátrala hned, už by to nebyla taková zábava.

26.09.2022 4 z 5


Sladká pomsta Sladká pomsta Sascha Rothchild

Thrillery mám ráda a ze všeho nejradši ty psychologické. Když jsem si u Sladké pomsty přečetla, že budu vražedkyni fandit, šla jsem do toho. Kdo to kdy viděl, abych fandila někomu, kdo vraždí lidi? Damon Salvatore je výjimka, vážení. Nedokázala jsem si představit, že bych chovala sympatie k takovému člověku. Ale světe div se, bylo tomu tak. Jsem samozřejmě toho názoru, že se dá všechno vyřešit bez násilí (a tudíž i vraždy), ale rozuměla jsem jejímu záměru.
.
Hlavní protagonistkou je Ruby, psycholožka, která za svůj život zabila tři lidi. Necítí však žádný pocit viny, udělala by to znovu. Jenže pak náhle zemře její manžel a Ruby je podezřelá z jeho vraždy.
.
Jak už to u thrillerů bývá, styl psaní je jednoduchý, čtivý a svižný. Ke všemu jsou tu krátké kapitoly, díky nimž vám příběh ubíhá ještě rychleji. Vidíte, co se Ruby honí hlavou a víte, co a proč udělala. Cítíte k ní určitou náklonnost, i když byste neměli, protože někoho sakra zabila! Ale nemůžete si pomoct. Vždyť tolika lidem pomáhá, je laskavá, chytrá, dobrá kamarádka, milující manželka. Úplně vám to pomotá hlavu. Vrazi jsou přece špatní lidé. Nebo ne? Přečtěte si Sladkou pomstu a uvidíte.

13.09.2022 4 z 5


Mezi dvěma světy Mezi dvěma světy C. D. Major

Slyšeli jste někdy o Overtounském mostu, ze kterého skočily stovky psů? Nejméně 50 z nich pád nepřežilo. Proto se mu přezdívá “most psích sebevrahů”. Mnozí tvrdí, že zvířata přitahuje tajemná energie, která je donutí skočit. Bohužel to není všechno: muž z mostu shodil svého dvoutýdenního syna, jelikož ho považoval za satana. Tímto záhadným a strašidelným místem se inspirovala autorka knihy Mezi dvěma světy a zasadila do něj svůj příběh. Hlavní protagonistkou je novinářka Ava, která chce o mostu natočit reportáž. K místu ji to poněkud táhne, proto se tam opakovaně vrací a zkoumá záhadu nedaleké usedlosti.
.
Knihu jsem přečetla během jednoho dne. Je velmi čtivá, autorka zvolila jednoduchý děj vyprávění, který se k příběhu velice hodí. Děj je svižný, napínaný a záhadný. Skáčeme v čase, jelikož nesledujeme pouze novinářku Avu, ale ženu a její dceru, které v domě u Overtounského mostu žily. Přesto, že jsem některé věci odhadla hned na začátku, jsem si příběh užila a můžu ho doporučit všem, kterým nevadí se trochu bát. Velkým plus je inspirace skutečnými událostmi, které autorka popisuje na konci knihy.

09.05.2022 3 z 5


Dokonalá manželka Dokonalá manželka J. P. Delaney (p)

Všimla jsem si dvou opakujících se prvků v knihách J. P. Delaneyho. Prvním z nich je to, že střídá dvě dějové linky - minulost a současnost. U některých příběhů mi tento styl vyprávění nevyhovuje, protože mě většinou zajímá jen jedna linka a ta druhá ji “brzdí”, ale u tohoto autora mi to nevadí. Obě linky se doplňují a odhalují informace, které potřebujeme znát, v tu pravou chvíli. Druhým prvkem je toxický vztah. Myslela jsem si, že nejhorší romantickou linkou je milostný trojúhelník, ale toxické vztahy mě vytáčejí mnohem víc. V Delaneyho příbězích se jedná o vztah mezi úspěšným a velmi pohledným mladým mužem a dívkou, která mu propadne.
.
Hlavní protagonistkou příběhu je Abbie, umělkyně, surfařka, matka a manželka. Jenže měla před pěti lety nehodu, která dopadla tragicky. Už není člověk, ale robot. Zázrak vědy. Má možnost znovu žít, vychovávat svého postiženého syna a milovat svého úspěšného manžela. Musí se potýkat s odmítnutím společností a své rodiny, ale co je to v porovnání s druhou šancí na šťastný život? Ale je vše opravdu tak, jak se zdá? Jak to, že si některé věci nepamatuje? Abbie proto začne pátrat v minulosti svého vlastního života…
.
Tohle je už třetí kniha autora, kterou jsem poslouchala. Předchozí Ta přede mnou a Věř mi mě příliš neuchvátili. Ze začátku mi přišly hodně zajímavé a originální, ale pak mě přestaly bavit. Ale Dokonalá manželka mě dostala! Žena v podobě robota je skvělý námět a příběh byl opředen tajemstvím, které jsem toužila odhalit. Nečekala jsem ani jednu z šokujících bomb, jež si pro nás autor připravil. Někdo by mohl říct, že to bylo až moc překombinované, ale já jsem byla konečně s celým příběhem spokojená! Tímto si u mě Delaney zvedl laťku.

03.05.2022 4 z 5


Maková válka Maková válka R. F. Kuang (p)

The Poppy War / Maková válka proletěla celým internetem. Věděla jsem, že až vyjde u nás, musím si ji přečíst. Měla jsem strach, že se mi po těch všech nadšených ohlasech nebude tolik líbit, ale zbytečně.
.
Nebudu se pouštět do vysvětlování děje, protože bych mohla prozradit něco, co bych neměla. Proto raději napíšu, co všechno se mi na knize líbilo. Prvním bodem je mapa, která je srozumitelná a přehledná. Jednotlivé provincie jsou pojmenované podle čínských znamení (Kohout, Kanec, Zajíc, Tygr, Had…). Dalším bodem je budování světa aka worldbuilding. Nemám ráda, když na nás autoři v první kapitole navalí všechny možné informace a my se s tím máme nějak poprat. V tomto případě se dozvídáme o fungování a chodu světa postupně. Odkrýváme historii země, učíme se o makových válkách mezi nikarskou říší a Mukenským svazem.
.
Dále jsou tu postavy, které mají hluboké charakterové rysy, nejsou popsány jen povrchově. V průběhu se mění, vyvíjí a stárnou. Rin - hlavní protagonistku - jsem si oblíbila hned na začátku. Dostala mě svou odhodlaností a vytrvalostí. Vzala si do hlavy, že bude studovat na té nejprestižnější vojenské akademii v Nikanu a byla ochotná udělat pro to cokoli. Nespala, nejedla, jen se učila a učila. Když se na akademii dostala, nemohla polevit. Naopak musela zabrat, aby se vyrovnala všem svým spolužákům, soupeřům.
.
Můj velký obdiv má autorka za popis války. Nebylo jednoduché o ní číst v této době. Všechny ty detaily a popisy. Způsoby, jakým vojáci zabíjeli. Výjevy, které postavy viděly. Bylo mi úzko, protože jsem věděla, že tohle není jen příběh, ale nedaleko mého domova se něco podobného opravdu děje.

03.05.2022 4 z 5


Milý Edward Milý Edward Ann Napolitano

Znáte ten pocit, když se pouštíte do knihy a vážně chcete, aby se vám líbila? Ať už proto, že má hezkou obálku, je od vašeho oblíbeného autora / vaší oblíbené autorky nebo prostě proto, že anotace zní zajímavě a lákavě. Jenže pak ji čtete, a necítíte nic? Nemáte vztah k postavám, nedokážete se začíst, nebaví vás dějová linka nebo něco podobného. A vy jste zklamaní, protože jste si chtěli zrovna tenhle příběh zamilovat.
.
Něco podobného se mi totiž stalo právě s knihou Milý Edwarde. Byla to láska na první pohled. No podívejte se na obálku, je přímo nádherná! Anotace slibovala velmi srdceryvný příběh, u jehož čtení budu potřebovat kapesníky. Takže přesně něco pro mě. Jenže…
.
Neukápla mi ani slza. Problém byl v tom, že jsem nevnímala žádné pocity. Všechno plavalo jen tak na povrchu, autorka nezajela do hloubky. Vůbec mě nevzalo, že všichni v letadle umřeli a přežil jen malý chlapec, který ztratil oba rodiče a matku. Sledovala jsem ho, jak se trápí, ale nevěřila jsem mu to. Ostatní cestující mi byli ukradení, nezajímal mě jejich život ani jejich minulost. Kapitoly z letadla, které se střídaly s kapitoly z přítomnosti sledující Edwarda, mě vůbec nebavily. Vzpomněla jsem si na knihu Malibu v plamenech, kde mě zase nebavila dějová linka na večírku. Ale tam mě na druhou stranu bavila ta druhá, tady nikoli.
.
Netvrdím, že je kniha špatná. Spoustu čtenářů jí dalo plné hodnocení a byli unešení, ale jak už jsem řekla, mně tam chyběly emoce. Nedokázala jsem se do žádné z postav vžít, což já při čtení potřebuju. Alespoň jednoho člověka, ve kterém se vidím nebo který mi přijde sympatický či zajímavý natolik, aby mě zajímal jeho “život”. Mrzí mě to, a i když jsem dala knize 3 hvězdičky, bude to pro mě asi jedno z největších zklamání roku, protože jsem čekala o tolik víc.

03.05.2022 3 z 5


Neviditelný život Addie LaRue Neviditelný život Addie LaRue Victoria Schwab

Kolik knih od autora/autorky musíte přečíst, abyste mohli říct, že je váš/vaše oblíbený/oblíbená?
.
Mně asi stačila jedna. Ano, stydím se, že jsem ještě od všemi uznávané autorky nic nečetla. Ale chystám se, opravdu. Neviditelný život Addie LaRue se objevil u spousty čtenářů mezi top knihami loňského roku. Není se čemu divit. Stačila mi první stránka, abych se zamilovala. Do nádherného a někdy až poetického stylu psaní. Do všech krásných metafor. Do hlavní postavy - Addie - která si přála být svobodná a volná. Do Henryho, který si přál být bezmezně milován a pro ostatní dost. S ním jsem se hodně ztotožnila. Do pomalého ale krásného a bolestivého příběhu. I do konce, který jsem nechtěla a u kterého jsem brečela jako želva.
.
Stačí vám tohle jako důvod k přečtení? Jestli ne, tak si mě nepřejte. Nechci prozrazovat o nic víc, abyste měli stejný prožitek, jaký jsem měla já. Užijte si tenhle příběh, který vás zničí. Addie se rozhodně objeví mezi top knihami, které jsem letos přečetla. A s Marky jsme si řekly, že si uděláme takovou tradici a budeme ji číst každý rok jako první knihu. Už se nemůžu dočkat, až se do ní zase pustím.

02.02.2022 5 z 5


Kříďák Kříďák C. J. Tudor

Audiokniha:
Dvě dějové linky, které dělí 20 let. V jedné se setkáváme s mladým chlapcem, který chodí na základní školu a který je svědkem jedné nepříjemné situace, jež roztočí kolo dalších. S kamarády si pomocí kříd nechávají vzkazy. Druhá dějová linka nám ukazuje již dospělého chlapce, který se stal učitelem. Vztahy s kamarády už nejsou tak pevné. Ale zvláštní věci se dějí pořád. Nebylo to nic, z čeho bych si sedla na zadek, ale díky přednesu Vasiliho Fridricha to byl zajímavý zážitek.

12.01.2022 4 z 5


Nejchladnější dívka ve Městě chladu Nejchladnější dívka ve Městě chladu Holly Black

První kniha, kterou jsem od Holly Black přečetla, byla Krutý princ. A zamilovala jsem se. Do autorčina stylu psaní. Do vílího světa, který není tak kouzelný, jak ho známe z pohádek. A do postav, které se v průběhu celé trilogie měnily. Tímto se Holly stala mou oblíbenou autorkou, od které bych si přečetla i nákupní seznam, jak říká Marky.
.
Bylo jasné, že když znovu vyšla Nejchladnější dívka ve Městě chladu (s novým překladem a krásnou obálkou), tak po ni sáhnu. Navíc jsou v knize upíři, které miluji ze všech nadpřirozených bytostí nejvíce! Yay! JENŽE... tahle kniha byla šíleným zklamáním. Jakože obrovským. Vůbec jsem se nedokázala začíst, můj mozek nebyl schopný zapamatovat si jména postav nebo se o ně - byť jen malinko - zajímat. Těch 414 stran se táhlo jako týden před výplatou. Naposledy jsem se takhle trápila asi loni u Zjizveného krále.
.
Řekla bych, že předchozí odstavec dost vypovídá o mých pocitech. Jestli se do knihy i přesto pustíte, přeji vám, abyste z ní byli nadšení! :)

09.12.2021


Pomalu hořící oheň Pomalu hořící oheň Paula Hawkins

Mé první setkání s autorkou. Není to ten nejlepší thriller, který jsem kdy četla a bohužel se ani k těm top neřadí. Ale čtivé a zajímavé to bylo.
.
Tohle je ten typ thrilleru, u kterého máte každým otočením stránky další a další otázky. “Jak spolu tyto situace souvisí?” “Jaký měla tato postava motiv?” “Kdo ho zabil?” “Kam se poděla vražedná zbraň?” “Jaký mají tyto postavy vztah?” “Říká pravdu?”
.
Máte spoustu otázek, které přibývají a vy čekáte, až na ně dostanete odpověď. Bystřejší a zkušenější čtenáři určité věci odhalí a na otázky si odpoví sami. Ale stejně si chcete být jisti a čekáte, až pravda vyjde najevo. Pak se poplácáte po rameni. Jindy jste překvapeni, protože zrovna tohle jste nečekali.
.
V příběhu se objevilo docela dost postav, vražd a nepříjemných situací. Ale na konci příběhu do sebe všechno zacvakne a dává smysl. A to se mi líbilo.
.
Číst tuhle knihu je jako skládat puzzle. Na začátku před sebou máte nepořádek, několik malých puzzlíků, které se snažíte dát dohromady. Přemýšlíte a zkoušíte, jak k sobě pasují. Postupně je skládáte k sobě, až máte nakonec krásný obraz.

24.11.2021 4 z 5


Hodný holky umírají první Hodný holky umírají první Kathryn Foxfield

Už dlouho se mi nestalo, abych přečetla knihu za pouhé dva dny. Ze začátku jsem byla zmatená a pletly se mi postavy, protože je jich tam celkem 10 a všechny jsou důležité, ale brzy jsem se jakž takž zorientovala (pomocí poznámek) a naplno se ponořila do děje. Knihu jsem zavřela v polovině, užila si víkend na chatě a druhou polovinu jsem dočetla v pondělí.
.
Příběh je inspirován Agathou Christie, takže je jasné, že postavy začnou jedna po druhé umírat. Tento příběh je však skrz naskrz protkaný tajemstvími. Každá z postav, která dorazí na ostrov Allhallows Rock, dostala pozvánku s textem: "V osm hodin na molu v Portgrave. Dokážeš udržet tajemství?"
.
Mrazivá atmosféra. Lži a tajemství. Síla přátelství. Tíživý pocit viny. Opuštěný zábavní park. Smrt.
.
Říkám vám, že tuhle knihu si musíte přečíst. Pokud máte rádi napětí a thrillery, bude se vám určitě líbit.

05.10.2021 4 z 5


Půlnoční slunce Půlnoční slunce Stephenie Meyer

(SPOILER) Tak tohle byla zbytečnost. A hooodně obsáhlá 98 % událostí jsme “viděli” z pohledu Belly, takže jsou zde navíc akorát Edwardovy myšlenky, bez kterých bych se klidně obešla, děkuju pěkně. Jako náctiletá jsem vztah Edwarda a Belly vnímala jako romantický a také jsem takový chtěla. Nyní ho hodnotím jako toxický. Vždyť se od ní ani nehnul, nenechal ji dýchat a žárlil na každého kluka, který o ní jen pohledem zavadil. Odstřihl ji od přátel, rodiny, koníčků. Ona se do něj zamilovala tak šíleně, že byla ochotná obětovat svůj život, nemít děti a vlastně ani stálý život na jednom místě.

23.09.2021 1 z 5