katerinn komentáře u knih

bohužel z toho na mne sálá pouze touha po penězích.. co nejvíc šokovat, co nejvíc prodat, divná bulvární prezentace.. Gábina tvrdí, že až manžel ji otevřel oči. Jinou se poté doopravdy stala. Ale jako Soukalovou jsem jí měla raději.

"Jednou v noci jsem se šel projít po opuštěné pláži. Nebylo to veselé, ale také ne smutné. Bylo to.. krásné.."
Knížka se kterou se pomocí Goghových myšlenek dostanete až do jeho úplného nitra. Neveselé čtení lemované jeho nádhernými malbami. Po přečtení můžu říct, že van Gogh byl hodně senzitivní člověk s krásnou duší. Kdyby věděl, jaká ikona se z něj po smrti stala..

5 07.11.2017

Je mi tak líto mého mládí,
kdy frajeřil jsem, dováděl,
sám Bůh ví, kam ta léta pádí,
a já bych zadržet je chtěl.
Můj mladý čas! Kam odešel?
Či odklusal? Kdo může říci?
Najednou někam odletěl a nenechal mi vůbec nic..

2 07.11.2017

Krásně napsaná knížka, popisující staré časy a tvrdý život v soukenné zástěře, ale strašně moc smutný příběh. Celou dobu jsem si přála, aby se dobrotivému Žemlovi splnil jeho sen a jeho živnost mu kvetla, ale postupem času to byla jen bezvýchodnost, hořkost a smutek, započatý učednickým martyriem u Rorejse, až po bezedné využívání pijavice Kyliána, u kterého se mi ježili všechny chlupy a čekala jsem kdy si Žemla konečně řekne o zaplacení. Ale ne, na kupcově hlavě by se dalo dříví štípat a Šustrovi dámy po svatbě způsobily to, že jsem poslední čtvrtinu knihy přeskočila a dočetla jen smutný konec. Herrmannovi knihy miluju, ale k této se už nevrátím. Krvácelo mi u toho nitro :)

2 11.01.2017

Každému milovníkovi Francie, potažmo Paříže knížky Jana Šmída vřele doporučuji. Číší z nich láska k této zemi. Nasajete atmosféru, nakouknete do zákulisí mnoha oborů..

3 17.09.2016

Knížku jsem si půjčila před svou první návštěvou Paříže. Je to čtení milé, pro milovníky starých časů, zákoutí a uliček, skvěle doplněné ilustracemi Martiny Skaly. Autor popisuje některá místa tak hezky, že jsem si je poté musela projít. Z jeho knížek doslova dýchá, jak má autor Francii rád..

Every man has two countries. France and it´s own.. Thomas Jefferson

2 17.09.2016

"Tisíckrát hledal její oči a ona tisíckrát našla ty jeho. Byl to jistý druh smutného tance, tajného a bezmocného.. " Pro všechny poetické duše..

5 08.03.2016

Hlavní představitelka byla v této knize i na mě vykreslená moc sebevědomě, její oslavné komentáře na svou osobu a krásu mi kazily dojem z příběhu. Nenašla jsem tu krapet romantiky ani žádný skrytý platonický vzth mezi Annou a králem. Ale možná je to způsobené tím, že jsem ji četl hned po verzi od E.Handové.

Četla jsem tuto verzi Elizabeth Hand i knížku Zdeňka Čecha Anna Leonowensová a král Siamu. Dostala si mě ale jen tato. Líbily se mi dialogy Anny a krále, které nepostrádaly chytrost, ani chemii a jiskření. Držela jsem jim palce, ale někdy osud chce jinak.. Jak by řekl král Mongkut, "cesty podnikáme kvůli putování, ne kvůli cílům"..

1 02.08.2015

Útlá knížečka, avšak malý klenot knihovny. Lehounké čtení, kdy se velmi snadno ztratíte v kouzlu a světě této rodinky. Dlouhé letní dny, zpěv slavíka, bezstarostný způsob života, kde nic není problém. Není kam spěchat, žádné starosti. Výborné číst v létě v houpací síti, nebo večer u praskajícího ohně. Pár hodin s Larkinovými je krásný únik ze světa.
Taťka, mamina, nemravná svůdnice Marietta, opojný parfém s gardénií, neduživý daňový úředník, lísající se husa pod stolem a hora jídla.. Jak by řekl taťka Larkin.. -Bezva, co?-

6 14.09.2014

Skvělá rekonstrukce skutečného příběhu paraskupiny Anthropoid. Přečteno jedním dechem.
Při čtení jsem si stále více uvědomovala, jak ctím všechny ty bezejmenné anonymní Čechy, kteří parašutistům během války dobrovolně pomáhali a pokud se na ně přišlo, odnesla to celá rodina. Nebyli nikde v zahraničí cvičení, mnohdy nebyli ani členy odboje. To byli pro mě skuteční hrdinové, škoda, že se o jejich činech nikdo nedozví. Jejich pomoc i následky upadly v zapomnění. Hluboká úcta všem..

" Mrtvých netřeba se bát. Jen živých.."

10 21.04.2014

Nad knížkou jsem se pobavila, autor nás opravdu nešetří. Ale ruku na srdce, některé věci strefil dokonale a nutí k zamyšlení.. :)

9 21.04.2014

Jsem jedna z mála lidí, která nechápe ten humbuk okolo této knihy. Byla jsem šťastná, když jsem knížku po delší době v knihovně získala, po všech těch zářících rezenzích, ale zůstala jsem velmi zklamaná s rozpačitým dojmem. Nezačetla jsem se, nebavilo mě to, i když téma je hluboké a citlivé, nezasáhlo mě to, nevtáhlo, vypravěčka smrt mě spíše svými glosami rušila. Knížka měla působit sentimentálně, ale na mě působila povrchně, prvoplánově s cílem zasáhnout a ohromit.. Je mi to líto, ale odložila jsem to nedočtené..
Možná, kdybych jí četla ve 12 letech, byl by to jiný zážitek..

9 18.04.2014

Kniha se sestává ze tří samostatných částí:
I. Dějiny
II. Sociologie
III. Psychologie

Autor popisuje historii vzniku tábora, jeho promyšlenou organizaci a krutou nacistickou mašinerii, líčí každodenní život nedobrovolných židovských obyvatel, psychologicky analyzuje chování lidí v extrémních a nelidských podmínkách.
Zatím jsem měla k dispozici díl první a musím říct že zde najdete ohromující množství nashromážděných informací o táborovém životě, perfektně uspořádaných. Těším se na další díly.

2 25.03.2014

Poutavý osobní příběh říšské Němky, které se pomalu rozpadá růžová budoucnost a vlivem válečných okolností se rozhodne odejít učit do Sudet.
Příběh o ztrátách a němých křivdách.. Napsáno lehce, rozčleněné do krátkých kapitol a i když se jedná o neveselé téma, občas tomu nechybí humorná nadsázka.

"Napsala Elfriede dlouhý a rozhořčený dopis. Nech je být, odepsala přítelkyně. A vrať se do Německa.
Pobavilo jí to. Byla v Německu.
Začala mnohem víc kouřit, dávala si však pozor, aby ji při tom nikdo nepřistihl. Připadala si neschopná, byla izolovaná, smutná a deprimovala ji neviditelná zeď oddělující ji od žáků a jejich rodičů.."

8 23.02.2014

Jsem ráda, že se dochovala korespondence Franze Kafky a my můžeme nahlédnout do jeho nejintimnějšího soukromí a porozumět jeho citlivé a mnohdy rozpolcené duši.
Tato knížka vykresluje krásný sourozenecký vztah. Ottla byla Kafkovi nejbližším člověkem, kterému se svěřoval (jako první se jí svěřil se svou nemocí), a které bezmezně důvěřoval.
Na začátku knihy jí ještě Kafka bere jako svou malou sestru a píše jí s humorem a ironií sobě vlastní.

"Milá Ottlo, pracuj prosím pilně v obchodě, abych si tu mohl bez starosti dobře užívat.. Tvůj Franz -Riva, 7/9/1909-

"Pozdravuje Tě pampeliškový salát." -Karlovy Vary 13/5/1916-

Později se vztah vyrovná a oba dva se stávají vzájemnou oporou. Franz se svěřuje se svým osobním životem, láskami i problematickým vztahem k otci, Ottle radí a pomáhá, popisuje své myšlenky a náhledy na život.
Kdo si přeje poodhalit tajuplný a mnohdy zádumčivý svět Kafky, tomu jeho korespondenci vřele doporučuji.

1 21.10.2013

je to hodně s(y)urové čtení.. těžko uvěřit, že by všechny ty příhody prožila jedna osoba, natož malý kluk. Ty krutosti si snad musel autor přisadit.. Nedočetla jsem to.. Co ve mě zanechalo vzpomínku, je vyškrábnuté oko lžící a kometa, někdy si ji zkusím udělat..

2 21.10.2013

Květu Fialovou mám moc ráda, je to pro mě pavučinka. Ke knížce se ráda vracím a pročítám znovu její náhledy na život.
Líbí se mi její životní krédo:

"Přijmout, poděkovat, zvládnout a nekecat jim do toho.." Něco na tom bude..

4 24.08.2013

Tak krásná a talentovaná ženská a tak se podceňovala. Svou sestru by strčila do kapsy, jen si trochu věřit. Nikdy nenalezla štěstí uvnitř sebe, byla závislá jen na okolních vlivech. Čekala na lásku, na role v divadle, chtěla být zdravá.. Byla to citlivá, senzitivní a čistá dušička a její vnitřní život byl plný očekávání, zmaru, frustrace, neňaplněné lásky, bolesti.. V rodině to také asi nebylo jednoduché. Jsem ráda, že byl deník vydán, i když je to hodně smutné čtení, pokud si k tomu představím, jak zbytečně její život skončil. Nikdy nikomu neublížila, to odsouzení od blízkých kolegů po osvobození bylo hodně kruté..

5 23.08.2013

Tenhle žánr jsem vždycky brala jako "příručky Bridget" a vyhýbala se jim obloukem.. až jednou jsem kápla právě na tuto v knihovně a tak jsem jí, trochu se studem, předala paní knihovnici.. Nečekala jsem od ní moc, ale chachá to jsem se spletla. :)
Knížka je psaná s humorem a výborně jsem se u ní bavila. Autorka uhodila hřebík na hlavičku. Nejde o žádnou potvoru, jen o milou holku co má zdravé sebevědomí a hrdost, nenechá sebou zametat a zároveň nechce být partnerovi koulí u nohy. I když se některé rady musí brát s nadhledem, doporučovala bych tuto knihu každé dívce pro zamyšlení.. (Druhý díl jsem si už rovnou koupila)

1 14.08.2013