219katka komentáře u knih
Opravdu nikdy bych nevěřila, že se mi bude líbit Popelka, která je napůl robotka! Opět se ukázalo, že předsudky jsou špatné a čtení jsem si nakonec maximálně užila. Knížka je velmi originální a ač může působit dost předvídatelně, je napsaná čtivě a poutavě. Vůbec jsem se od ní nemohla odtrhnout! Autorku moc obdivuji, jak dokázala skloubit tolik různých prvků v jeden krásný celek. Těším se na další díly!:)
V téhle knize jsem našla tolik faktů a nejrůznějších zajímavostí o královně jako snad ještě nikde. Všem, které zajímá Alžbětin život, vřele doporučuji!
Zítra mě o biologii čeká velký test na téma hmyz a víte, na co myslím před spaním? Na Ferdu Mravence! Jako malá jsem ho měla moc ráda, ale až teď mi dochází, jak to měl pan Sekora všechno krásně vymyšlené. Jdu si místo učebnice otevřít Ferdu...
Naprosto dokonalá, zábavná a hlavně poučná dětská knížka! Podle mě by o ni žádné dítě nemělo být ochuzeno:)
Hodně jsem váhala mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, ale nakonec jsem se rozhodla pro tři. Není to proto, že by Hledání Aljašky byla průměrná kniha. To vůbec ne! Je to proto, že já většinou hodnotím knížky ze svého subjektivního pohledu... Podle toho, jak mě bavilo je číst. Po Hvězdách, které mě velmi oslovily, jsem od Aljašky očekávala opravdu hodně, což se mi nakonec bohužel nevyplatilo. Je sice napsaná hezky a čtivě, ale tak nějak mě nedokázala vtáhnout do děje a ani jedna postava mi nebyla příliš sympatická. Docela mě to mrzí, protože podle zdejšího hodnocení jsem po dočtení čekala jiné pocity:( John Green nás ovšem opět nutí k zamyšlení a k úvahám o životě a smrti, což se mi velmi líbí!! Mám ráda knížky, o kterých pak musím přemýšlet. Také bylo moc zajímavé rozdělení kapitol a sdílela jsem Válečkovo nadšení pro poslední slova.
Závěrem chci říct, že Hledání Aljašky určitě není knížka pro každého, ale i přes to, že mě osobně příliš nezaujala, ji budu doporučovat dál. Jsem si totiž jistá, že někdo v ní určitě dokáže nalézt velké Možná.
Asi moje první úplně nejoblíbenější knížka:) Nevydržela jsem sedět u stolu, dokud mi z ní mamka nezačala číst a kdysi jsem ji znala celou nazpaměť!
Jsem moc ráda, že se Richelle do této série pustila, protože sledování jejího vampýřího světa mě neskutečně baví! Nepřestávám ji obdivovat pro její fantazii a ani tentokrát jsem se u její knížky nenudila. Sice jsem zpočátku hodně postrádala mou milovanou vypravěčku Rose, ale i na Sydney jsem si nakonec zvykla. Děj měl jako vždycky spád a nechyběla ani nějaká ta záhada, kterou rozluští jen prozíraví jedinci:) Vřele doporučuji všem, kteří si oblíbili Vampýrskou Akademii!
Tento komentář píšu bezprostředně po dočtení knihy a vůbec nemám slov. Poslední půl hodinu jen brečím. Velmi oceňuji knihy, které ve mně dokáží vyvolat emoce a téhle se to dokonale povedlo! Zamilovala jsem si hlavní postavy, velmi originální vypravěčku a hlavně dokonalý styl autora. Líbí se mi, že kniha je plná zajímavých myšlenek. Až ji budu číst podruhé (což za nějaký čas rozhodně musím), nejspíš si budu tyhle poznatky vypisovat. Zlodějka knih mě okouzlila!
Našla jsem tu jisté podobnosti s mojí oblíbenou knihou "Ten, kdo stojí v koutě", což se mi líbilo. Hlavní hrdina měl psychické problémy, vytěsnil ze svých vzpomínek traumatický zážitek a také jsou zde odkazy na americkou klasickou literaturu. V konečném důsledku ale musím říct, že mě Terapie láskou ani zdaleka tak nezaujala. Problém je nejspíš v tom, že hlavnímu hrdinovi bylo už 34 a já se s ním moc nedokázala sžít. Čtení mě začalo bavit teprve až ve druhé polovině knihy. Jsem ale ráda, že jsem si ji přečetla, přestože jsem měla větší očekávání. Teď se chystám na film:)
Podle mě je tohle jedna z těch milých knih, na které během povinné četby narazíte. Je docela krátká, takže jsem ji měla rychle přečtenou a opravdu jsem si u ní odpočinula. Působila na mě velmi příjemně, jednoduchý příběh mě bavil a četla se mi krásně. Dávám čtyři hvězdy:)
Nádherná pohodová knížka, která mě donutila jak k úsměvu tak i k slzám, což už se mi dlouho nestalo. Amy i Roger jsou skvělé, dobře propracované postavy, které jsem si moc oblíbila! Snad tohle není autorčina poslední kniha:)
Byla jsem nadšená, že autorka mojí oblíbené trilogie chystá něco podobného! Kerstin mě samozřejmě nezklamala a lehkost a vtip, který vkládá do svého psaní, mi ani tady nechyběl. Zápletka se začala vyvíjet velmi slibně a všechny postavy se mi líbí. Svět snů je navíc pro mě úplně něco nového a neotřepaného, takže si s radostí počkám na další díly!
Já jsem moc ráda, že jsem si tuhle knížku přečetla, protože díky ní jsem si mnohem víc začala vážit svého zdraví. Je to kniha, u které si prostě každý musí uvědomit, jak šťastný život má a příběh Hazel a Augusta je, řekla bych, nezapomenutelný. Zároveň jsem ale ráda, že jsem si knížku nakonec nekoupila, protože vím, že by mi jen ležela v knihovně. Znovu bych ji NIKDY číst nechtěla. Ano, byla krásná, ale ten jejich příběh byl pro mě tak silný, že už bych ho nikdy nechtěla prožít znova.
EDIT(11.2. 2015): Tak oprava. Nikdy neříkej nikdy! :) Knihu jsem nakonec dostala k narozeninám, což mě donutilo ji znovu otevřít a tentokrát mě naprosto pohltila. Užívala jsem si každou větu, každý výrok Augusta i každou myšlenku Hazel a najednou jsem v tom uviděla všechno to dobré, co jsem při prvním čtení přehlédla. Někdy zkrátka potřebuju víc času na to, abych objevila všechna tajemství, která se v knize ukrývají :)
Když jsem byla malá, Květušku jsem milovala a její příběh mě vždycky tak pohltil, že jsem sii pobrečela. Je napsaná vážně nádherně a já se k ní vždycky ráda vrátím.
Knihu jsem přečetla jedním dechem! Hned zpočátku mě velmi zaujala svým docela originálním námětem, byla napsaná nádherně a moc se mi líbily všechny hlavní postavy. Hlavně Lou je literární postavou, kterou jsem si po delší době úplně zamilovala. Nejdřív jsem se od toho příběhu vůbec nedokázala odtrhnout, ale asi tak uprostřed jsem byla docela naštvaná, že se to trochu vleče a nemohla jsem se dočkat, až se dá Lou s Willem konečně dohromady. Opravdu jsem očekávala úplně jiný konec a proto mě to docela zdrtilo:(:( Vím, že všechno nemůže mít happy end, ale tady jsem si ho moc přála! A taky mě mrzelo, že jí vlastně Will ani neřekl, že jí miluje... vlastně si vlastně vůbec nejsem jistá, jestli ji miloval... Prostě jsem ten konec chtěla jiný! Ale byla to vážně nádherná knížka a jsem ráda, že ji mám doma!
Knížka se mi moc líbila! Bezvadně jsem si u ní odpočinula! Je to prostě klasická Agatha Christie, přesně tak jak jí mám ráda. Myslím, že teď začnu detektivky číst častěji:) A korát mě mrzí, že se mi nepodařilo odhalit vraha.
Popravdě - nejdříve jsem viděla filmové zpracování prvního dílu, který mě moc nenadchl. Až později jsem zjistila, že film má knižní předlohu a rozhodla jsem se, že to zkusím. Kniha mě velice příjemně překvapila! Hlavní hrdinové jsou mi moc sympatičtí, zápletka je zajímavá a originální, autorka píše vážně poutavě. Knihu jsem přečetla jedním dechem!! Dávám čtyři hvězdy, protože pár věcí mi tam připadali trochu přitažené za vlasy.
Moc hezký, poutavý a dojemný příběh, který je podle mě trochu inspirován slavnou Janou Eyrovou. První i druhý díl jsem si hrozně oblíbila!! Jackie Wilsnová mě prostě nikdy nezklame:)
Já souhlasím s muchomurkou:) Prostě nemám ráda, když někdo po stopadesáti letech napíše pokračování nějaké známé a úspěšné knížky. Tahle mě ale hrozně příjemně překvapila!! Je to pohodové a příjemné čtení, které také obsahuje nějaké to poučení stejně jako v Malých ženách.
Po přečtení úžasné knihy Princezna Alžběta jsem si řekla, že zkusím i další knížku od této skvélé autorky. Bohužel mě Zajatá královna celkem zklamala:( Jednak se mi nelíbilo, jak se tam hodně popisoval Eleonořin milostný život a také mi některé pasáže přišli hodně nudné. Bylo to prostě zdlouhavé! Autorka popisuje na celé stránce to, co by se dalo říct jednou větou a ani dějově mě kniha příliš nenadchla. Na druhou stranu jsem si alespoň přiblížila život této ´historické osobnosti a jsem zas o něco chytřejší.