katka_dv katka_dv komentáře u knih

Svědectví o životě v KLDR Svědectví o životě v KLDR Nina Špitálníková

Kniha logicky nemůže poskytovat ucelený obrázek života v KLDR vzhledem k tomu, že je sestavená z rozhovorů se sedmi úprchlíky, ale i tak rozhodně stojí za přečtení. Dozvíte se jiný typ informací, než jaké běžně slyšíte ve zprávách. Oceňuji výběr dotazovaných, kteří se liší věkem, pohlavím, místem původu ..., takže každý poskytuje o něco jiné informace ze svého života. Za mě to je čtivá kniha plná zajímavých informací a můžu ji doporučit k přečtení nejen těm, kteří se zajímají o KLDR (i když uznávám, že ne každý bude mít povahu ji dočíst).

13.08.2023 5 z 5


Saturnin se vrací Saturnin se vrací Miroslav Macek

"Nebe nad západem se rozhořelo záplavou barev, obláčky měly lem z roztaveného zlata a pluly nad propastí rozzářeného prostoru."
Saturnin je moje srdcovka a nikdy by mě nenapadlo, že se někdo pustí do pokračování tak úžasného díla. Nebyla jsem si jistá, jestli se mám vůbec pouštět do čtení této knihy, ale jak by řekla teta Kateřina: "Odvážnému štěstí přeje." ... No, nepřálo!
1) Děj nulový.
2) Poetické (viz úvodní citace), ale chybí tomu lehkost čtení.
3) Množství odborných a málo známých výrazů, kdy máte dojem, že se z vás autor snaží udělat hlupáka, protože neznáte pojmy jako dekantrace, ambra, regenschori, bodoniho písmo a plno dalších.
4) Vykradené historky jako kocour z "Básníků" nebo MIT legenda s barometrem.
5) Neustálé opakování se - ať už vzpomínek na minulé léto, tj. Jirotkova Saturnina, nebo opakování, kde asi tak Saturnin vzal své znalosti, jak dokonalá ústa či nohy má slečna Barbora apod.
Zkrátka, milovníci "originálního" Saturnina tuto knihu pravděpodobně nedočtou.

04.10.2022 1 z 5


Poslední aristokratka Poslední aristokratka Evžen Boček

Byla jsem zvědavá, do kterého tábora se po přečtení Aristokratky zařadím já, měla jsem trochu obavu z "praštěného" humoru ... Musím ale říct, že takhle jsem se u knihy už dlouho nenasmála, naposledy asi u Saturnina.
Jak už zde bylo několikrát napsáno, některé vtipy se opakují, ale vzhledem k délce knihy mi to nijak nevadilo.
Upozornění: Pokud nechcete být považováni za podivína, nečíst na veřejnosti.
Dotaz k zamyšlení: Myslíte, že by se u nás našel někdo, kdo by to dokázal zfilmovat?

10.02.2018 5 z 5


Řasnatci Řasnatci Dana Kellnerová

Hlavní hrdina že je naivní? No ... vlastními slovy bych řekla, že spíš blbá. Proč tedy 4***?
- Kniha je čtivě napsaná.
- Kniha (údajně - a doufám, že i doopravdy) inspiruje týrané ženy k ukončení jejich patologického vztahu.
- Podle přečteného rozhovoru s autorkou jsem pochopila, že pokud se vám zdá hlavní hrdinka příliš naivní, tak to znamená, že jste si samy nikdy žádného řasnatce do života nepustily ... hurá!

07.04.2018 4 z 5


Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem Martin Moravec

Někdy se stane, že čtete rozhovor na dvou stránkách časopisu a najednou se přistihnete, že přeskakujete nebo ztrácíte nit ... A teď si představte knihu, která na cca 300 stranách nenabízí nic jiného než jediný dlouhý rozhovor - a vy ji nemůžete odložit! Martin Moravec znovu dokazuje, že kdo s ním nevydal knižní rozhovor, jaky by nebyl.

03.01.2025


Povídání o pejskovi a kočičce Povídání o pejskovi a kočičce Josef Čapek

Naprostá klasika ... ALE z 10 kapitol čteme s dcerou opakovaně jen 3 (jak myli podlahu, jak si pejsek roztrhl kaťata a jak dělali dort). Ostatní příběhy nezaujaly, některé jsme ani nedočetli. Navíc je v první kapitole známý - logický - problém s věšením, takže musíme upravovat, abychom předešli dotazům, na které sami neumíme odpovědět ...

05.05.2019 4 z 5


Žízeň Žízeň Jo Nesbø

Nějak nechápu tolik nadšených komentářů ... ano, je to dobře napsaná detektivka, ale na 5***** to tak nějak není ... myslím, že konkrétně u mě to bylo vysoké očekávání na základě přečteného hodnocení a potom to, že mezi přečtením Policie a Žízně jsem měla dost velký časový odstup, takže jsem si nepamatovala předchozí díl (jeho děj a postavy), a tak teď bylo těžší se do knihy vůbec začíst ... no, a závěr byl tak překombinovaný, že už mi snad bylo i jedno, kdo na konec bude vrah ...

07.01.2018 4 z 5


Kdo seje vítr Kdo seje vítr Hans Rosenfeldt (p)

(SPOILER) Série se Sebastianem Bergmanem je moje oblíbená a přijde mi tak skoro nepochopitelné, že zatímco Harry Hole od J. Nesba má počet hodnocení v řádu tisíců, u Sebastiana je to sotva pár stovek. Konečně jsem se dočkala rozuzlení příběhu s Billym, což samozřejmě není jediný kriminální příběh odehrávající se v tomto díle. I když musím říct ... bylo to nějaké rychlé ... člověk má dojem, že po tak dlouhé době čekání to bylo najednou hned vyřešené, a říkáte si, že by to ještě aspoň pár stránek o Billym chtělo. Závěr je opět otevřený a upřímně, mám z této (záměrně nejmenuji) dějové linky smíšené pocity.

04.10.2022 4 z 5


Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR Nina Špitálníková

Řekla bych, že v hodnocení této knihy docela zaleží, jestli jste ji četli před, nebo po "Svědectví o životě v KLDR". Já jsem ji četla až po a mám dojem, že jsem se vlastně z této knihy nic moc nového nedozvěděla. Některé myšlenky a komentáře se dokonce opakují. Vadilo mi množství poznámek, kdy jsem neustále listovala na konec knihy, aniž bych věděla, jestli tam najdu nějaký podrobnější komentář k textu, nebo pouze odkaz na zdroj informací. Celkově mě přišlo, že kniha balancovala někde mezi deníčkem z cest, diplomovou prací, učebnicí dějepisu a turistickým průvodcem. Nározně ale ukazuje, že i když do KLDR přijedete vícekrát, tak se vždy o této zemi a lidech dozvíte jen to, co vám režim dovolí.

13.08.2023 3 z 5


Sova Sova Samuel Bjørk (p)

Uff, dočetla jsem ... Ale jen proto, že nemám ráda rozečtené knihy ... V hodnocení musím jít proti proudu, nechápu všeobecné nadšení ...
V severských krimi se sice objevují vyšetřovatelé se závislostmi jako je Harry Hole - alkohol, Sebastian Bergman - sex, ale toto už bylo moc: jeden kuřák s bolestí hlavy, Mia se závislostí na alkoholu a lécích a se sebevražednými sklony, další se závislostí na hazardu ... Mia je sice popisována jako geniální policistka, ale nějak v průběhu vyšetřování vůbec nejde vidět, v čem ta její genialita spočívá. Celkově tým působí svým jednáním dost neprofesionálně, ať už jde o předávání informací, zatýkání podezřelých apod. Navíc nevím, jestli chtěl autor zvýšit napětí nebo dosáhnout určitého počtu stran, ale dialogy zněly jako kdyby je psalo dítě ... na neustálé "Co?", "Cože?" jsem už byla alergická. Třetí díl už číst radši nebudu.

28.02.2021 2 z 5


Jeden kopeček šmoulový Jeden kopeček šmoulový Marie Doležalová

Knížka není nijak vtipná, většinou vás ani nijak nezajímá cizí příbuzenstvo ... proč má tedy cenu si ji přečíst: S pobavením si uvědomíte, že
- si i po 25 letech pamatujete barvu své první šusťákovky,
- vás babička nutila sníst všechnu polívku, na kterou se teď v dospělosti vždy těšíte,
- jste se prarodičů nikdy nezeptali, jak se seznámili,
- nechápete, jak rodiče zvládli cestu na Bibione se dvěma hádajícími se dětmi na zadním sedadle ...
(Pozn. č. 1: Platí, pokud jste prožili dětství v 90. letech. Pozn. č. 2: Může se lišit dle vašich osobních zážitků z dětství.)

02.12.2018 3 z 5


Aristokratka v Československu Aristokratka v Československu Evžen Boček

Knížku jsem si jako - asi mnoho ostatních - přečetla z nostalgie, která je tak silná, že ani sestupná tendence předchozích dílů mě nezastavila. Bohužel však úsměvných momentů je pár. Čekala jsem představení nových postav a pak dějovou zápletku (svatbu H.V.). Když se tak nad tím zamyslím, tak celá knížka je představení nových postav s drobnými zápletkami a k hlavní očekávané dějové zápletce nakonec ani nedošlo. Nejvíc mě bavila poslední část, kdy se všichni začali scházet na zámku. Naopak informace o narození M.K. mi přišla zbytečně rušivá. Samozejmě je zde plno slovní obratů, které jsou trefné jako "je tam kádrová situace jak u hraběte Drakuly" nebo "já jsem netušila, že máme na okrese objekt, do kterýho se nedá dostat ... kdyby to byla raketová základna, tak neřeknu ...", ale nějak to nedrží pohromadě ... Vypadá to, že jsme ve schizofrenní situaci - humor zámeckého tria je po předchozích dílech dost vyčerpaný, potřebujeme nové postavy, ale kolik a jak je propojit s těmi stávajícími?

22.12.2024 3 z 5


Vladimír Beneš: Mé cesty do hlubin mozku Vladimír Beneš: Mé cesty do hlubin mozku Martin Moravec

Jednu hvězdičku jsem musela ubrat na základě porovnání této knihy s knihami Josef Mareš a David Helcl od stejného autora. Všichni jmenovaní jsou špičkami ve svém oboru, ale tato kniha se přece jen vzhledem k odborným termínům četla o něco hůře. Naopak často kritizované ego a některé osobní názory pana doktora mě nijak nevadily - beru to tak, že přece nemusím vždy s každým souhlasit, naopak si ráda poslechnu i jiné názory ostatních. A s tím egem to vlastně je i v knize výslovně zmíněno - jestli neurochirurgům určitě něco nechybí, tak je to právě ego - bylo by vlastně spíš divné, kdyby neměl takové, jaké má.

08.09.2024 4 z 5


Jakub a Jáchym Jakub a Jáchym Jørgen Clevin

Interaktivní kniha pro předškoláky s krásnými ilustracemi. Určitě lze číst menším dětem než pětiletým, jak je uvedeno v anotaci. Naprosto nadčasová. Lze jen doporučit.

19.03.2021 5 z 5


Aristokratka u královského dvora Aristokratka u královského dvora Evžen Boček

Předchozí dál se mi líbil, takže jsem byla velmi natěšená na tento. Zatímco v předchozích dílech přibyly postupně další postavy, tady naopak spíše ubývaly, a tak nezbylo nic jiného než opakovat stále stejné vtipy. Kniha neměla téměř žádný spád. Záchvaty smíchu se proto bohužel nekonaly a kniha tak patří ke těm slabším v sérii. Osobně mě víc bavila krimi zápletka 4. dílu než červená knihovna v tomto.

24.01.2021 3 z 5


Nejlepší víkend Nejlepší víkend Patrik Hartl

Téměř 500 stran o tom, kdo je komu nevěrný, komu chybí sex, koho trápí tchyně ... Měla jsem dojem, že čtu scénář k Ulici ... Není vtipné, není napínavé, není k zamyšlení ... Nenáročná literatura vhodná k zabavení na lehátku na pláži ...

04.08.2019 2 z 5


Aristokratka na koni Aristokratka na koni Evžen Boček

3. díl je horší než první - postavy známe, už se nekonají takové výbuchy smíchu, jako když jsme je teprve poznávali.
3. díl je lepší než druhý - nejsou tu nechutnosti, jako je uklízení po svatbě, přibude tetička Nora.
Otázkou je, jestli to má cenu vlastně takto hodnotit - vždyť je to jeden velký deník, jen rozdělený na tři části.
A nezapomeňte - svět je nádherný, růžový, béžový ... https://www.youtube.com/watch?v=CNKY6aRT8Sw

26.03.2018 4 z 5


Kafe @ cigárko Kafe @ cigárko Marie Doležalová

Ke knize jsem se dostala díky záplavě reklam na ni, blog jsem nečetla. Za mě trochu přeceňovaná.
Podtitul „Historky z hereckého podsvětí“ platí spíš jen pro první část; většinou zajímavé čtení.
Druhá část je spíš o autorce samotné, jejích příhodách a trapasech, takže asi záleží na tom, jak vám autorka sedne svým smyslem pro humor. U mě se bohužel žádné výbuchy smíchu nekonaly.
Celkově je kniha napsaná mile, laskavě, nenáročně (tak akorát na čtení do vlaku), jenže občas tak nějak o ničem.

10.06.2018 3 z 5


Aristokratka ve varu Aristokratka ve varu Evžen Boček

Příjemná oddychovka, ale vzhledem k tomu, že postavy už známe, chyběl tu moment překvapení a s ním spojené výbuchy smíchu jako u prvního dílu. Hvězdičku strhávám za některé "nechutné" detaily, bez kterých bych se klidně obešla (např. popis toho, co všechno bylo nutné uklidit po svatbě). Také některé málo používané obraty mi přijdou zbytečné (např. "spastický záchvat") - nechce se mi při čtení takového typu knihy používat slovník cizích slov :-)

26.03.2018 4 z 5


Dvanáctá karta Dvanáctá karta Jeffery Deaver

Souhlasím s převažujícími komentáři, že šlo spíše o slabší rhymovku, ale pořád jde o čtivou knihu. Na začátku se mi pletla jména pachatelů a domnělých pachatelů, kdy byli někdy nazýváni pravými jmény a někdy přezdívkami. Na konci jsem se pak divila, co vše se dá v USA žalovat.

16.02.2017 4 z 5