Katte192 komentáře u knih
O hodně slabší... Kam se poděl můj sýr je super... tohle už je ... zbytečné?
Uf... Ono to bylo čtivé... Ale nějak mě to zklamalo na posledních 70 stránkách... (Obsahuje lehké SPOJLERY) Čekala jsem "něco" ale Jurek je takový druhý Chuck Norris a zneškodňuje jednu nálož za druhou, jako by měl mapu kde vlastně jsou, přežije všechno, nebolí ho nic a je chytřejší než 120 lidi najednou... Joona zdrhne a pak si vlastně uvědomí že je chlap a musí se stavět věcem čelem.. No bylo to takové až moc přiřazene za hlasy... Proto 3 neb čtení to bylo vlastně zajímavé a mělo spád
Za závěr musela 4* dolů, námět zajímavý v YA. Ale prostě konec?... Fakt zklamal
Překvapila mě hodně... A hodně mile! Charlie... Mi zůstal pod kůží stejně jako Krabička od sirek. Je úžasné co se dá vytvořit na pár stránkách. Vzrušující, děsivě záhadné a skvěle napsané. Rozhodně doporučuji všem, kdo rádi dumají nad významem slov.
MŮŽE OBSAHOVAT SPOJLERY!
Čtivé, opravdu ano. Nápad s trhem emocí je perfektní. Představa že kolem nás pobíhají "příšerky" a kradou nám z těla štěstí, lásku, radost a nám potom logicky chybí, trápíme se a umíráme. Tento nápad mě prostě zaujal (a jak jsem koukala na jiné komentáře, nejsem sama!) svět mi přišel vymyšlený dobře :) spojení Harryho Pottera a Divergence řekla bych... ALE! Vše už někdy bylo napsáno a vše nám může něco připomínat, to že na mne Šerosvět tak působí neznamená nic špatného, ba naopak! Neskutečně se mi líbil a víc než ráda bych se do něj vrátila... ALE. Měla jsem docela potíž vyznat se v postavách a dost dobře si představit atmosféru místa a postav. Jediná postava, kterou si opravdu umím představit je Mara a Adriana. Ani nevím proč. Měly nádech, který mi u zbylé většiny chyběl. Škoda hlavně Cary, což je, nebo má být, naše hlavní hrdinka. Nějak pořád nechápu proč si Cael jako svou nástupkyni vybral zrovna Caru? Do teď to nějak nechápu. Že "Vrána" král Moriganu kterého kdysi svrhli a zavrhli se nějak dostal (tedy jeho duch) do těla otce od Cary? Proto si ji vybral? Taky mi vrtá hlavou jaký význam měla ona zkouška? Musela projít místnosti až do té poslední a pak mluvila s někým o něčem a zkrátka se dostala ven? (Mám dojem že mluvila se svým otcem Obelem, pletu se?) další věc... Pro mne osobně nastal neskutečný chaos ve jménech. Obel je její otec? Dorian je... Někdo kdo kdo zmizel na dva roky, byl závislý na tekutých emocích a byl to bratr Ninette? Říkám to dobře? A chtěl krále dostat k moci proč že to? Prostě chtěl? A Roan pomáhal Carys hlavně proto že se chtěl dostat z města, se kterým ho jeho otec spoutal... Aha... Možná mi tam chyběla větší motivace postav. Nějaká hlubší. Proč dělají co dělají. Tedy... Proč 4*? Páni byla to jízda tak jako tak, přečteno za dva dny a nápadů je tam mraky. Úžasný svět a vládci a trh a klobouk dolů vymyslet tolik postav a linek. Není to totiž vůbec prdel vážení přátelé. Autorce patří můj respekt a zbožné přání ať nepřestává psát. Ať se nadechne, dá si víc času (a knih!) a rozepíše své myšlenky a příběhy víc do hloubky a vůbec se nebojí knih o více stránkách! A závěrem? Pokud máme mezi sebou autory, mladé autory jako je Alžběta, máme se na co těšit, věřte mi :)
Poznámka autorky... I rozhodnutí hlavní hrdinky... Pohled na situaci která je tak jasná, jinýma očima. Ano, rozhodně YA kniha, která na náš trh zoufale patří. Přečtěte si ji, prosím. (Mínus jedna hvězdička za dost pomalý začátek... Ale přísahám, stojí za to)
Nádherná cesta životem, po papíru, mezi řádky. Nevím kolik rožků jsem zohýbala, ale bezpečně vím, že za každou stránu jsem Báře vděčná.
Uff... Strašně utahane... Neskutečné množství linek, za polovinou si říkám že vůbec nevím o čem čtu? O zemětřesení? O diamantem? O postižení ve výkonu povolání?... Nejsem si jistá, každý pracuje tak nějak sám a dělá si co chce... Od Deavera fakt zklamání, chybí tomu drive. Iluze nebo Sběratel kostí... Ale Ostrý řez? Mh...
Ovšem tak toto byla fakt jízda! (ježiš pardon obsahuje spojlery) Hodně si držím palce abych nebyla až moc upřímná a ironická, protože toto mě vážně rozsekalo. Člověk co si na knihu nechá napsat (ok to asi není rozhodnutí autora... ale come on!) ROMÁN KTERÝ BOŘÍ MÝTY O GAYÍCH - to vážně?! Bože to je jedno klišé za druhým. Tato kniha neměla za a) vůbec vzniknout a za b) měla protože to je odstrašující případ jak se KNIHY ROZHODNĚ PSÁT NEMAJÍ. Okej začnu první stránkou která mě rozhodně chytila za srdce, protože (oh šok já vím) chlapec se rozchází s chlapcem, protože se bude ženit! No tak samozřejmě! Jste v šoku stejně jako já, že? No to pozor! Jdeme hned na další! Jak gay (evidentně!) léčí své zlomené srdce? Ano, jde si vy****t mozek z hlavy s random chlapama do gay baru! No pak si jako tak vlastně náhodou najdeme Michala a hrozně to nikomu neříkáme, hlavně ne mámě, protože ji nechceme zničit život a babičce už vůbec ne, protože tu by to rovnou zabilo, že jo? Taky si děláme prdel ze šéfa a jo, zapomněla jsem zcela na to, že Michal je doktor a rozhodně se nemůže vyoutovat protože JE DOKTOR a v práci by ho nejspíš ukřížovali a rozhodně nepustili k pacientům, protože by je mohl nejspíš nakazit, zahryznout nebo bůh ví co by jim mohl provádět, že? Tak přeci jen je to GAY takže - uuuufff jeden nikdy neví milé děti. Už máte strach? No já rozhodně měla u každé další stránky co na mě ještě vypadne. No jasně, kámoše zflákal fotr protože ho načapal s přítelem, logicky. Taky máma chodí s týpkem co ji mlátí, tak je lepší mít chlapa co ji mlátí než nemít nic. Babičku z toho všeho klepne a umírá. Možná je to pro ni lepší, protože nemusela být svědkem konce knihy a to tedy že chlapec Marko - ano ten co se s hlavním hrdinou rozchází hned na první stránce protože se bude ženit - se vrací na scénu a hrozně lituje svého činu a opuštění své životní lásky. Proč že ho vlastně opustil? Ježiš no jasně že si jen neuvědomil ŽE JE GAY! Takže ho chce zpátky, pak se jde pomlátit s Michalem, nebo spíš Michal s ním protože ho to sere a Michal (uch ouvej nebohý doktor) padá na schody a celá kniha končí tím že Michal umírá a všude je krev. Happy end a end of story. Teda pardon - Srdceryvný a hluboký epilog, "zamyšlení se nad životní větou co doktor kdysi pronesl o smrti." And now end of story. Děkuji za knihu a pohlednutí na to, jak se rozhodně LGBTQ+ knihy psát nemají. U této mě bolela každá stránka, protože nejen že to je výsměch, ale nebojím se říct urážka. Srovnávání leváků a homosexuality byl podle mě strop... jeden z mnoha. Okej, už se dál rozepisovat nebudu. Za mě, jedna z nejhorších knih v této kategorii. Opravdu je mi to líto a opravdu mě celá kniha neskutečně mrzí. Bohužel. (PS: Hezky poprosím všechny, kdo právě na tento druh literatury zanevřeli, běžte si přečíst Zlodějku, Líbali jsme se, Dám Ti Slunce...)
Jednohubka, občas však až moc sladká. Čtivé, milé avšak žádné extrémní překvapení tam nenajdeme. Rozhodně doporučuji na léto, k vodě, na slunce, do houpací sítě. Obejme a pohladí na duši.
Protože je prostě hustá. To se nedá víc komentovat. Musela jsem ji několikrát odložit, protože se mě neskutečně dotýkala. Děkuji, že něco takového vzniklo a já měla tu možnost si to přečíst.
Poměrně milá ale klasická romance z vlaku :) z cest a ze sněhu. Čtivé, velmi a plus mě zaujal pohled na "rozvod" rodičů a uvědomění si "jak to asi může být a jaký to je pocit" odpuštění a láska a 4* za knížku na jedno milé odpoledne v houpací sítí na zahradě. Je hezké číst o sněhu a opalovat se na slunci :)
OBSAHUJE SPOJLERY!!
Začalo to slibně... do strany 97. Pominu fakt, že druhý díl vůbec logicky nenavazuje na díl první, který měl podle mě být nejspíš stand alone... hups. Kluci po pěti letech (jak končí první díl) spolu ještě nespali a neřešili potíže, které má Daniel? Flashbacky a strach, když na něj někdo sáhne? To vážně? Nejspíš v jedničce neměla být kapitola "po pěti letech" - no pak by to asi smysl dávalo. Ale budiž, nějak se z toho asi špatně bruslilo ven, takže jsme fakt prostě zahodili, vynechali a všichni se tváříme, že prostě neexistuje. "Kdybychom to brali jako samostanou knihu..." jenže ona to není samostatná kniha, že? Achjo, stejně... strana 97 zabila i to poslední semínko naděje. Další LGBTQ+ román o "zakázané lásce" kde je otec "idiot homofob" a nechce ať jsou kluci spolu. Bože proč. NAŠE komunita si zaslouží daleko víc. Bože zasloužíme si daleko víc než toto nekonečně se táhnoucí téma přes miliardu knih. Úplně mě z toho bolí srdce, přísahám, že mě z toho bolí srdce. Je rok 2019 pro pána krále!! Kdy to autoři konečně pochopí? Potřebujeme reprezentaci, reálnou reprezentaci ale taky pozitivní! Potřebujeme svět, kde se lidé nebudou bát říct svým rodičům že jsou gayové! Bože potřebujeme svět, kde být LGBTQ+ je absolutní norma a děj se konečně, KONEČNĚ motá kolem něčeho jiného než je sexualita postav! TOHLE je dle mého názoru v knize Koláčky a Spiklenci obrovský krok zpátky. Já se vážně tak modlila, že Theo vymyslí něco, co se vyhne všem těmto klišé a bohužel se to nestalo. 3/5* za čtivost, jednoduchost, předvídatelnost a milé pasáže.
Milé, čtivé, oddechové na jedno odpoledne. Konec má u mě body k dobru! :))
Uff.. Já bych tak ráda řekla něco hezkého o této knize. Téma důležité, já chápu, že se to ve světě děje, já chápu že to pro autorku je důležité a pro čtenáře... Ale ne takhke. Achjo ne takhle. Dialogy byly tak zmatené... Mluvilo tam vždy tak sto lidí najednou. Nemělo to žádný spád, žádnou pointu. Na co v knize čekáme? Na rozsudek pro policistu? Na to zda Starr bude chodit nebo nebude chodit s bílým klukem? Vážně? No možná že u nás (v ČR nebo UK) se rasa už tak neřeší a tohle mi přišlo zasazené do světa - Evropy - kde to pro čtenáře ztrácí význam? V Americe asi mluvíme o něčem jiném, netuším. Možná ni to téma vůbec nesedlo a možná tato kniha dostala "na prdel" protože těsně před ní jsem četla JAKO ZABÍT PTÁČKA a to je prostě téma "stejné" ale opravdu z doby kdy to bylo aktuální a napsané tak jinak, tak opravdově, že tohle pro mě znělo suše, ploše a naprosto chaoticky. 400 stran? Bože vešlo by se to na 150... Strašně mě to mrzí ale tato kniha je pro mě obrovské zklamání. Hlavní linka se ano nedrží tématu, čtu a vůbec nemám důvod otočit na další stránku... A to je u knihy neskutečně špatně. Nezajímá mě každý detail o garden party a proč má Starr na nohách zrovna tyto tenisky. No nic. Já osobně jsem to dočetla jen a jen proto že je to prvotina autorky a proto, že (pro mě z nepochopitelného důvodu) má kniha vysoké hodnocení a je od YOLI. Doporučuji? Asi ne. Přečtěte si JAKO ZABÍT PTÁČKA.
Něco tak magického, jsem už dlouho nečetla. Ten nádech, ta slova, způsob jak celý svět funguje a mluví ze stránek. Zkrátka jsem se do této knihy zamilovala. Nemohu jinak.
Velmi zajímavý způsob jak napsat knihu. Četlo se to prakticky samo. Hodně překvapivě se mi ani nepletla jména postav! A že jich tam bylo! Naštěstí to bylo udělané tak že "si knižní verze byly podobné" :) konec mě malinko, jako tak malinko zklamal protože jsem čekala "víc" škoda toho poděkování, to mohlo být víc vyladěné SPOJLER AHEAD!!! (Mohla nám ho říct samotná Fatima Ro a taky prozradit kam zmizela a proč tu knihu teda napsala... Jako vážně vážně proč ji napsala...) Hodili se jí tedy? Vážně je měla ráda? Nebo potřebovala další příběh? A autory jeden nikdy neví, že?
Prvních 100 stránek byla pro mne katastrofa. U padesáté jsem to chtěla vzdát, ale doporučení přátel a hodnocení zde na databázi mě přesvědčilo pokračovat. Po sté stránce se děj v Rusku rozběhl. Čtivé, zajímavé, řekla bych "jiné". Jo, není to asi žádná bomba, kterou bych musela číst dvakrát a ani kniha, kterou bych nadšeně doporučila dál, proto 3* ale za přečtení stála, konec konců je to jednohubka s míň jak 300 stránkami.
Některé kapitoly bych klidně celé vyškrtla, přišly mi zbytečné... Ale zas nechme autorce, že je to její prvotina,má podle mě hodně na čem pracovat. (Spojler nespojler) Především... Vrah? Come on nějaká motivace, důvod? Cokoli? Proč? Kde?... Marni byla DO-KO-NA-LA co si budeme :) Francis trubka a Pepřík zlatíčko. Doporučila bych knihu dál? Eee ne... Znám o hodně hodně lepší. Kdyby mi bylo pf 13 a je to má prvního detektivka ou to je jiná story. Každému se líbí něco jiného. Takže za mě... Ne děkuji, ale názor si nakonec musí každý udělat sám
Přečteno na jeden nádech za jeden den, je třeba dodat něco víc? Kniha si rozhodně zaslouží pozornost. Milá, něžná, hřejivá. Každá stránka obejme a vznikne v nás ten pocit, že jsme doma, ve světě ve kterém chceme žít. Potápime se do stránek a vůbec nám nevadí tikot hodin. Mizí stejně jako svět kolem nás. Neexistuje nic důležitější než další stránka. A další a další až... Nezbývá ani jedna. Druhý nádech. Dočteno. Důkazem je pak jen ten potutelně spokojený úsměv na tváři, který tam zůstane ještě dlouho po té. 150*/5*