katynka78
komentáře u knih

Mám ráda české autory a paní Bartošovou jsem objevila díky Databázi knih. Téma této knihy mne zaujalo, protože miluju dystopie, miluju lékařské prostředí a moc mne zajímají názory lidí z oboru a jak se říká od fochu.
Tušila jsem, že to nebude jednoduché čtení, ale byla jsem na to připravena. I tak to bylo naprosto šílené, ale bohužel naprosto uvěřitelné čtení. Věřila jsem každému slovu, každé představě autorky, nepochybovala jsem ani chvilku, že by se toto mohlo stát, protože k tomu nebylo až tak daleko.
Tleskám autorce za odvahu napsat tuto pravdu. Pravdu o tom, že jsme křehcí, že jsme ve chvíli ohrožení naprosto nekontrolovatelní a že ve chvíli, kdy nebudou uspokojeny naše základní potřeby, tak se z většiny z nás vytrácejí lidské pohnutky a vše je jen na úrovni přežití. To není výčitka, to je holý fakt.
A jako žena říkám, že tak jak je to všude na světě, v jakékoliv době, stavu a příslušnosti, ženy to bohužel odnesou vždy nejhůře. Bohužel a autorka tady ukazuje proč a jak.
Ale tak jak se nedá nikdy nic paušalizovat, tak ani tady není na místě dělat soudy ohledně pohlaví, je to jen konstatování rovnosti, které nebylo stále dovršeno a z hlediska fyzických dispozic asi ani nikdy nebude.
Ale jak jsou v knize padouši, tak jsou tam hrdinové a stateční lidi, kteří nikdy lidmi být nepřestanou.
Závěr knihy je zvolen velmi vhodně. Opravdu - doporučuji k přečtení.
A já paní autorce ještě jednou děkuju za skvělou, i když tak mrazivou knihu.


O knize jsem věděla, že nebude o soutěži, v níž byl Tomáš účastníkem. Ale paradoxně právě díky Survivoru, kterého naprosto zbožňuju a sleduju, jsem Toma více poznala jako divačka a tím, jak se na ostrově choval a jednal, si mě získal. A proto jsem do knihy šla. Byla jsem zvědavá, zda do této útlé knížky dokáže dát ze sebe to, co na nás skrz obrazovky vyzařoval.
A povedlo se, za mne je to velmi povedená povídková sbírka, která na základě předmětů odvypráví spoustu historek, které rozesmějí, zahřejí u srdce a citlivé duše dojmou.
Jsem moc ráda, že je knížka součástí mojí knihovny. A to je k podivu, protože většinou jsem u povídkových knih zklamaná a nebaví mě, ale u Tomáše jsem udělala ještě výjimku a udělala jsem dobře. Mám ráda jak knihy, tak televizi, mám ráda známé osobnosti a když někomu fandím, tak prostě fandím a zajímám se i dál o jeho tvorbu. A Tomáš mezi tyto osobnosti patří.:-*


Co čekat od knihomolky, která tak ráda už od malička hltá knihy z lékařského prostředí a je jí jedno, do kterého žánru se ta knížka zařazuje.
Na tuto knížku jsem - jak jinak - narazila právě tady a jsem za to moc a moc ráda.
Pravdivé příběhy jsou prostě pravdivé a o to přitažlivější pro čtenáře. Bavilo mě to moc. Zasmála jsem se, kroutila jsem hlavou nad konáním pacientů a jejich argumenty, obdivovala sestřičky a lékaře.
A co víc - dozvěděla jsem se tam dost nových informací, které opravdu dovedu uplatnit, takže mě to fakt bavilo.
Svižně napsané, každá epizoda uzavřená a taky nechyběly ani rady pro čtenáře, takové promluvení do duše a to vždy na základě těch "speciálních" případů na pohotovosti.
Takže za mě určitě stojí za přečtení a jdu zvednout o hvězdičku výš, protože jsem pořád nevěděla, zda 3 a nebo 4 a tedy rozhodně 4.


V první řadě musím vytknout jeden tady často řečený argument - že je to krátké a že není vše vysvětleno. Osobně si myslím, že není vůbec nutné vše naprosto detailně rozpitvávat, rozepisovat a nimrat se každou myšlenkou dopodrobna. Autorka totiž umí na pár stránkách to, co jiní na 300. A to je umění.
Mě zkrátka tyto jednohubky od Camilly fakt baví a tady je tak skvělá, že mi fakt nezbyla žádná otázka.
Jako jasně, mohlo by tam být, co a jak bylo dál, ale pro tento druh příběhu to není nutné ani podstatné. Užila jsem si tu psychologii postav, naprosto mi stačila k tomu, abych pochopila jádro příběhu.
Bavilo mě i to, jak jsem si musela skládat jednotlivé informace k jednotlivým postavám a musím říct, že ač jich tam nebylo mnoho, i tak to dalo zajímavý spletenec.
Nevím proč bych nemohla dát dost hvězd jednohubce, která mě bavila. Co jsem si přála, to jsem dostala a jsem velmi spokojená.
Taky nevím proč bych měla vychvalovat do nebes jen vážné příběhy, které čítají několik stovek stran, několik desítek postav a které popisují jeden okamžik na několika stranách.
Mě třeba vyhovuje, že tady nebylo detailně popsáno ono "neštěstí" a jeho následné pokračování. Konec mi vyhovoval. To totiž není konec, kde by vás tížilo mnoho otázek a "něco vám tam chybělo". To je konec, který důstojně zakončuje jednohubku tohoto druhu a můžete to klidně dát zpět do knihovny a s čistou hlavou vzít další knihu. A to je přeci taky někdy fajn, no ne?


Moc neholduju knihám, kde jsou povídky od různých autorů, ale jakmile je to z lékařského prostředí a s lékařskou tématikou, tak jdu do toho.
Knížku mám doma, cena byla přijatelná a podpořila jsem naše autory.
Bylo to fajn.
Ale jiné sbírky povídek číst nebudu, protože tento styl knih mě nebaví, působí to roztříštěně. Ale jak jsme u medicíny, tak jsem pro jakékoliv zpracování či žánr.


Bohužel patřím k menšině lidí, kteří nejsou s touto sérií spokojeni. Jako vždy píši, že Roberta Bryndzu opravdu miluju. Je mi sympatický, je hezký, fascinuje mě, že má za manžela slovenského chlapa a jeho sérii s Erikou zbožňuju. Ten styl, ty příběhy, fakt mě bavily všechny a mám na jejich čtení krásné vzpomínky.
Ale tato série pro mě není, opravdu ne, hlavní hrdinka alkoholička (i když se nedivím, proč tomu propadla, ty hrůzy, co jí spisovatel nachystal, to bych taky chlastala), má pro mě opravdu nepřijatelné myšlenky a není mi sympatická.
Případy jsou i drsnější, opravdu otřesné. A taky tento díl mi přišel trošku nepřehledný a bylo mi to skoro jedno, jak to dopadne.
Prostředí, kde byly oběti. mi bylo krajně nepříjemné. Představa toho, co prožívaly, odporná.
A toto odmítám číst a nebo se tím zabývat.
Naštěstí audiokniha a Martin Stránský to zachránil svým bravurním uměním a krásným hlasem.
Další díl si možná někdy poslechnu, ale vůbec to nebudu vyhledávat a nebo si to značit.
Za mě je tento díl trošičku lepší než první, ten Kanibal byl odporný, ale pořád je to pro mě nepřijatelné a do této série už nejdu.
Mrzí mě to.


Téma této knihy mne nalákalo. Je to proto, že kriminálky či detektivky jsou až příliš často psány z pohledu vyšetřovatelů nebo obětí. Ale velmi málo (i když podobná mě ještě čeká k přečtení) je psáno z pohledu pachatele, darebáka či sériového vraha. Je však pravdou, že tato tendence je vzestupná a autoři do svých děl zahrnují čímdál tím víc pasáže, kde se dozvídáme, co darebák dělá, proč a nač.
Ale toto je přeci jen jiné kafe - tady je vše z pohledu jednoho z pachatelů - v tomto případě z onoho zmíněného manželského páru - manžela, celý příběh vidíme jeho očima, sledujeme, jak myslí, co dalšího chystá a proč.
Ale vše není tak, jak se na první pohled zdá a to je velmi zajímavé a to, co mě na knize bavilo.
Co už mě ale po půli knihy nebavilo, byl tok těch myšlenek. Dokonce mi ten manžel přišel tak trochu slaboch, nepřipadal mi nic extra. Bylo až odpudivé, jak byl na oko obyčejným člověkem a nic neukazovalo na to, proč dělá to, co dělá. A jejich společný motiv jejich činů byl více než k poblinkání, to opravdu nedovedete pochopit.
Ke konci to ovšem gradovalo a přiznám se, že jedna věc mě napadla už v půli knihy, která se nakonec potvrdila a byla jsem potěšena, že jsem ji odhalila.
Bylo to dobré, bavilo mě to, ale mělo to svá velká ale. Věřila jsem totiž, že se dozvím, proč to dělal, proč to dělala ona, kde byl původ toho všeho. To se až tak nedozvíme, nebo spíše náznaky jsou, ale hodně si pak spíše domýšlíte.
Co se mi ovšem líbilo hodně bylo, že pachatel cítil, jak velký dopad mají jeho činy a chování na jeho děti a jak křehká je jistota a bezpečí.
Příběh jsem si užila, je to dobrá krimi bez zbytečných krvelačných scén. Klidně doporučuju, ale má to své rezervy co se týče ve využití daného tématu. Proto jen 3 hvězdičky.


Na tuto knihu jsem narazila v novinách a reklama na mě zabrala a v knihovně ji měli, tak už ji mám přečtenou.
Jsou tři, i když každý sám. Probudí se na neznámém místě. Netuší kde, neví proč. Nic si nepamatují. A něco je špatně.
Je to popisováno jako současný český thriller. Dala bych 4 z 5 a to jen proto, že paní spisovatelka nedopsala poslední kapitolu, kde měla dopsat zřejmé věci.
Jinak je to napínavé, překvapivé a zlom nesmím naznačit, připravila bych vás o napětí a zvrat, jaký jsem nečekala.
Pro mě byla kniha báječná i tím, že se odehrává ve Zlíně a místa mi byla blízká. Představivost tím pádem měla skoro odpočinek a já se mohla soustředit na jiné věci.
Paní spisovatelka napsala 2 knihy a toto je první thriller. Pokud napíše další, jdu do toho.


Už vím, že Karin Krajčo Babinská umí psát. A díky tomu ji vnímám ještě víc jako milou a opravdu vnímavou osobnost. Její Tsunami mi ukázalo, že je to ten styl, který můžu mít ráda. Proto jsem se pustila do její další knihy, která teda byla napsána dřív, ale já ji četla jako druhou. A když to tak vezmu, tak se autorka vyvíjí a to velmi dobrým směrem. Číst to tak, jak to napsala, tak jsem spokojená jako želva. Tím, že to čtu obráceně, tak tady nejsem tak nadšená, ale jsem spokojená.
Příběh z prostředí celebrit, které ale řeší stejné problémy jako my, co nejsme tak vidět, byl čtivý, zajímavý, poutavý a místy opravdu umí zasáhnout. Je tady několik šokujících momentů a v jednom jsem se "bohužel" našla, takže pocity byly velmi silné a to i ve chvíli, kdy se postava knihy nějak nebránila. A to ji nějak předurčilo k tomu, že vydržela v dospělosti určité zacházení a to bylo špatně. Naštěstí tady vidíme progres a to je důležité a nesoucí víru.
Co mi na knize ale vadí, tak jsou některé nezodpovězené otázky. Někdy můžou být, ale cítíte, že to do příběhu patří a nijak vám nevadí, že tam ty otázky vznikly. Ale tady mi to vadilo. Na konci jsem měla tolik nevyjasněných věcí, že mi to přišlo až moc. Taky mi vadilo to přebíhání z minulosti do přítomnosti, těžko se mi orientovalo.
Ale to všechno beru tak nějak jakože dobře teda no, když autorka myslí.
Celkový dojem z knihy je, že Karin je skvělá, že umí popsat vše, co je potřeba a že umí ve čtenáři vyvolat opravdu silné emoce a pocity, které si nese ještě docela dlouho po dočtení. A to je pro mne důležité, proto doporučuju jako oddechovku, ale pozor s přesahem a občasným zaražením ve smyslu wau efektu.


Musím přiznat, že věkově zvedám průměr čtenářů knih Neala, ale vůbec mi to nevadí. Jeho vize, jeho představy a nápady se mi velice líbí, protože mám ráda témata, kterými se ve svých knihách zabývá.
Pravdou je, že jsem velice ráda četla jak Smrtku, tak Nimbuse,ale se Zvonem jsem měla problém, takový konec jsem si nepředstavovala a navíc jsem v některých rovinách začala vidět i pukliny v logice, která mi občas nesedí. Ale to je čistě můj osobní problém a tím vůbec nesnižuju kvalitu jeho děl.
Proto jsem se na Kosení velice těšila a musím říct, že jsem ráda, že jsem si ho nechala nadělit od Ježíška a knihu mám doma.
Návrat ke Smrtkám, zabývat se jejich světem, nechat si něco vysvětlit, kdy jsem si řekla: " Jo to je super, tomuto rozumím, toto má logiku.", to bylo naprosto boží. Líbí se mi tato povídková kniha a skoro u každé povídky jsem měla svůj wau efekt. Zařadila bych to hned za první díl Smrtek.


Mnoho lidí považuje komiks jako něco, co přečtou za chvilku (ano, to je pravda), ale zároveň, že je to spíše zábava, spíše jednoduchá četba, spíše něco, co jen tak projdou a je to.
Mnoho lidí také považuje komiks jako neplnohodnotnou literaturu v poměru ke klasické knize, která skutečně vyžaduje delší čtení, protože má zkrátka a dobře mnoho písmenek.
Jenomže - je také mnoho lidí, co ví, že komiks je velice bravurní disciplína, protože k těm písmenkům musíte dosadit všeříkající obrázek, který si jinak čtenář tvoří sám. A to není vůbec jednoduché.
Naštěstí je u nás tradice komiksu vcelku velká (Čtyřlístek, Rychlé šípy) a tím pádem je mnoho lidí, co komiks milují, považují jej za plnohodnotnou literaturu a dávají prostor novým autorům. Navíc mám pocit, že je tento typ knih na vzestupu a osobně letos jim dávám opravdu velký prostor.
Právě paní Jislová patří k těm autorkám, které tento žánr zvedají výše a výše. Je to proto, že z počátku se její komiksový příběh jeví jako pohoda, příhody ze života s nadhledem a jako oddechovka. Jenomže nenechte se mýlit!
V jejím díle je tolik důležité poselství, ať vezmete jakýkoliv její komiks.
Má to hloubku, má to švih, má to směr, který vás nutí přemýšlet. A najednou to nejde jen tak přečíst a jít, najednou přemýšlíte, uvažujete a zpracováváte.
A tímto chci říct, že jí moc a moc děkuju, protože je umění dát do obrázku tisíce slov, které dokáže vyjádřit tím, jak to všechno namaluje.
Komiks rozhodně doporučuju.


Přiznám se k jedné věci, ale podotýkám, že se za to nestydím. Jako knihomolka se často vyhýbám vážným, tvrdým tématům, protože v životě dostávám občas zabrat (ostatně jako každý člověk, i když někdo víc a někdo míň) a tudíž si čtením nechci nějak tížit hlavu a spíše volím to, co je pro mne odpočinkové ač je to většinou krimi.
Ale občas se najdou tituly, které mi do hlavy vehnají booktubeři a já pak jdu do knihovny a ta knížka tam na mne čeká a volá a já prostě musím!
A toto byl ten případ - a naprosto vážně prohlašuju, že nelituju jejího čtení, přestože mi bylo z jejího obsahu zle, ale z její formy mi bylo krásně.
Dokonalý český jazyk, plný dvojsmyslových slovních obratů, které dovedou čtenáře tam, kam jej jeho vlastní nitro dovolí. Je to pravda, co se děje hlavní hrdince, a nebo to není pravda a je to jen v její hlavě?
Kloním se k tomu, že to byla pravda a že její okolí, které to nechtělo řešit, velmi silně zapříčinilo její osobnostní úpadek až na samé dno neúcty k sobě samé.
Bylo mi líto, že z počátku její odhodlání a síla dostaly postupně doslova na zadek a Daniela to vzdala. Ale jak to vzdala, to si musíte přečíst, protože to každý čtenář může vnímat jinak.
A mě napadá otázka - co z toho mají ti, kteří dovedou druhé takto manipulovat? Hnus fialový, fuj. A pak, kdo je v té knize normální?


Pana Hartla mám velice ráda. Zná psychologii jak mužů, tak žen. Je to poznat tím, že mi myšlenky a činy postav přijdou uvěřitelné a za to jsem ráda.
Co ale je často poznat a pan Hartl to přiznává, je to, že si skrz postavy prožívá své fantazie, na které ve skutečnosti nemá odvahu, protože je plachý a svou ženu miluje. A ty představy jsou občas i trošku naivní, ale zase to nevadí, protože když o něčem fantazírujete, tak se meze nekladou.
Začala jsem příběhem Verunky. Její trable byly jak ze života a ona sama byla skvělá. Zvládla toho opravdu hodně, v jednu chvíli mi připomínala Superwoman. Fandila jsem jí hlavně v tom, že si dokázala sama sebe vážit a to ženy často neumi.
Co se týče Jáchyma, tak jsem jeho pohled brala jako doplněk k příběhu Verunky. Jeho životní etapy byly dobrodružné a jak jsem psala výše i méné uvěřitelné.
V závěru musím říct, že Okamžiky štěstí se mi podařilo přečíst až na druhý pokus, protože napoprvé asi nebyla ta správná konstalace. Ale ten další čtenářský start už byl dobrý a knížku jsem si užila. Přesto nápad s dvěmi začátky nepovažuju úplně za šťastný, takže považuji tuto knížku za tu slabší. Přesto ale mám stále a budu mít stále knihy Patrika Hartla ve svých žebříčcích hodně vysoko.


Anotace k tomuto příběhu je velmi lákavá a její slova mne opravdu upoutala natolik, že jsem neváhala si tu knihu koupit. Miluju psychologické romány či thrillery a tady to vypadalo více než slibně.
Dopředu jsem se nachystala, že to bude zřejmě složité a tudíž jsem tím nebyla zaskočená.
Po dočtení jsem si říkala, že to se krucinál fakt povedlo!!! To čtení bylo takové, jaké má být. Napínavé, strhující, napínající, poutavé a nenechávající v klidu. Zároveň jsem si ale chtěla tu bravurní psychologii postav vychutnat, tak jsem se v tempu čtení i trošku krotila.
S každou kapitolou a každým jedním pohledem postavy jsem si k nim získávala své sympatie či antipatie. Překvapil mě vánoční čas, který umocňoval o to větší smutek z úmrtí Markéty. Pak mě překvapila i pestrost povolání a prostředí, do kterých jsme se díky oněm postavám dostali.
Nesmím opomenout i hlavní téma knihy, které nebudu prozrazovat, ale jeho odhalení bylo v dobré části knihy a bylo velmi překvapující. Musím ale trošku namítnout, že nevěřím některým skutečnostem, že by měl ten motiv takové pařáty, ale vlastně co já vím, kam všude to může sahat, jsem asi naivní.
Líbilo se mi, že žádná z postav není vykreslena jen hezky a nebo naopak jen zle. Prostě každý máme svoje dobré i horší stránky a autorka na toto rozhodně myslela. I přesto si dovedete k některým utvořit kladný či záporný vztah.
Na konci mi sice zůstalo pár otázek, ale jsou tak malé, že mi závěr knihy rozhodně nekazí. Rozuzlení je výborné a pachatel naplňuje název knihy tím, že se prostě motal v kruhu, protože proč se namáhat hledat nové a nové místa, když měl vše tak dokonale propojené.


Helen Fieldsovou jsem objevila v době, kdy jsem potřebovala zaměstnat svůj mozek i jinými myšlenkami než na to, co se děje v mém životě. Začala jsem variantou audio a velmi jsem si tak oblíbila nejenom poslouchání knih, ale hlavně autorčin styl.
Od té doby je Helen moje favoritka. Jasně i tady jsou nějaké nedokonalosti (občas takové neuvěřitelné přežití hlavních hrdinů - normálně by asi umřeli:-) ), ale pro mě je to autorka, která umí zaujmout, má dobrý styl, dovede zapracovat romanci tak, aby mi nevadila a rozhodně neopomíná to, že i do tragédií a celkově do života patří humor a smích.
A toto je pro její "bokovku" mimo sérii Dokonalá typické. Naprosto mě nadchla spojením světa britského a amerického. Miluju totiž suchý, ale trefný britský humor a spisovatelka jej tady velmi dobře a hlavně nenásilně používá.
Hlavní hrdinka Connie je hned sympatická, perfektně upřímná a přitom se vám to moc a moc líbí a nechcete jinak. A je to vidět i na ostatních hrdinech knihy. Zkrátka upřímnost s lidskostí a hlavně velkou odborností letí a nikdy neurazí, spíše pomůže.
Případ v této knize je velice zajímavý, a pokud si nepřečtete spoilery, tak budete při čtení opravdu velmi přemýšlet, co to je za šílence. Pointa, motiv je překvapivý a moc mě to bavilo. Ale případ je šílený a nebylo mi z toho dobře. O to mrazivější je, že se to může stát.
Za mě prostě Helen umí a až tak moc mi nevadí ta její "brutalita", která je ale více typická pro tu její hlavní sérii.
Těším se na každou její knihu, její případy mě zkrátka a dobře velmi baví. Doporučuju.


K autorovi jsem se vyjádřila u dílů Hovor se smrtí a Noční lovec. Takže to nebudu psát znova, jen potvrdím, že i tento díl mě přesvědčil v tom, co si o něm myslím.
Tady mě akorát zaráží jedna věc a opravdu nechci pátrat, jak to je, protože toto bylo opravdu moc a moc kruté a nechutné.
Když jsem tu knihu poslouchala v audioverzi, tak jsem měla deja vu. Byla totiž až na pár drobností stejná jako film, který jsem před pár lety viděla a to Smrt online. Z tohoto filmu mě mrazilo a nedokázala jsem to dokoukat, protože to bylo zrůdné. A toto bylo přesně ono, takže nevím, zda film byl dříve a nebo kniha byla dříve. No každopádně vím, jak to dopadlo a tentokrát mě pachatel vůbec svým utrpením nepřesvědčil, že bych měla aspoň trochu chápat to, co udělal. Ne, nechala bych mu zkusit všechny jeho pasti. Fuj.
Toto bylo na mě moc a můj počet Carterových knih se zatím ustálil na počtu 3. Ale tak nějak tuším, že časem mi bude po Hunterovi a Garciovi smutno.


Smutné a pro většinu lidí citlivé téma je uchopeno velmi krásně, lidsky a srozumitelně. Myslím si, že pokud si to někdo přečte a má takové trápení, může mu to hodně pomoct. Jednak bude vědět, že není s tím sám a že to má řešení. Chce to jen čas, člověk se s každým trápením musí nějakým způsobem vyrovnat a to může i trvat a tato publikace může být jednou z variant, kdy to člověk pochopí.
Tleskám a děkuju autorce za krásný počin.


Paní autorku znám ze dvou knih a tudíž jsem si myslela, že jdu na jistotu, že i tato mě bude bavit.
Ale když jsem ji před asi rokem chtěla číst, tak mi to nešlo a odložila jsem ji.
Pak jsem narazila na audioknihu a tudíž jsem tomu dala šanci, protože audiokniha je taky fajn a třeba to tím zvládnu.
Nevím čím to je, ale i to poslouchání mi nesedlo, bylo to pro mě utrpení. Nesedl mi příběh, nemělo to švih, šťávu, grády, prostě nic. Děj opravdu předvídatelný až hrůza a vůbec mě to nezajímalo.
Zápletka mi přišla na sílu vytvořená a to není dobře. Co fungovalo v Rosiině sladkém krámků snů, tak tady vůbec. To, co mě bavilo u Rosii, tak tady u Anny byla nuda.
Nebavilo mě to číst, nebavilo mě to poslouchat, protože to bylo přehnaně afektované, nepovedlo se to.
Navíc knihu bych o mnoho pasáží vyškrtala, zbytečně zdlouhavé.
Mrzí mě to, ale 2 x jsem tomu dala šanci a 2 x se nepovedlo.


Budu stručná - líbilo se mi to víc než Svědectví. Bylo to autentické ze strany autorky, velice poutavé, zajímavé a chvílemi jsem si připadala, že tam jsem s ní.
Klaním se před autorčinou odvahou a odhodláním tam jet, zažít to a podělit se o to s námi.


Od autora jsem četla jeho knihu Šťastní a mrtví a nadchl mě jeho styl psaní. Proto jsem si ho dala do hledáčku a jak uzrála doba, tak jsem si půjčila i tuto knihu.
Z anotace totiž nevyplývá, o co přesně půjde, ale opravdu se přiznám, že bych do toho nešla, kdyby se mi autor nezamlouval.
To, co z toho pak vylezlo, co se dělo, proč byli pronásledovaní, to bylo pro mě otřesné. Opravdu nechutné. A bohužel pro mě, která se těmto tématům vyhýbá, tak se právě toto téma většinou nikde nepopisuje a já to takto zjišťuju až při čtení dané knihy.
Toto se mi stalo už podruhé. Takže mi bylo ouvej, špatně, zoufale a odporně.
A co hůř, spojují se tam dvě závažná témata a naprosto věřím tomu, že by se to mohlo stát, protože kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.
Ale - celkově a to i v prvním případě, co se mi toto událo - jsem s knihou velice spokojená, vůbec jsem nebyla zklamaná, příběh měl spád, byl zajímavý, byla tam spousta různých událostí, které pak vcelku zapadly a dalo by se říct, že jsem si i tuto knihu užila a autora chválím.
Jen je hrozné, že vím, že se takové "případy" dějí a je mi těch obětí opravdu velice líto a ty darebáky bych ... Uff no.
