katynka78
přečtené 272
Číslo 20
2024,
Sam Holland
Jsem ráda, že jsem si tuto knihu koupila jako audio, které mne velmi bavilo v podání Jitky Ježkové. On měl Luxor akci, takže audioverze vyšla moc hezky. Do této knihy jsem se pustila hlavně proto, že jsem letos překonala své předsudky ohledně autorčiny prvotiny, která mne přes můj nezměněný názor ohledně postupů vražd, velmi mile překvapila, bavila a i závěr jsem naprosto kvitovala. Proto jsem měla určitá očekávání i ohledně její druhé knihy a věděla jsem, že jsou skupiny, co se jim Kopírák líbil víc a těm, co se líbil míň než Číslo 20. Patřím do té první skupiny, ale dlouho to nebylo rozhodnuto a vypadalo to, že obě knihy mne překvapí stejně a obě budu považovat za výborné. Jenomže tady autorka udělala dvě chyby, které já nemůžu skousnout, protože jsem na tyto nejasnosti, nepřesnosti nebo dokonce nemožné situace trochu alergická. Myslím si, že to tady můžu napsat, není to nijak extra spoiler. Jako naprosto chápu detektivovu poruchu, ale nezlobte se na mne, když autorka popíše scénu, kdy je detektiv nalezen a zachráněn a přitom popis vyzní tak, že z jeho těla vyteklo minimálně 50 procent krve, tak není možné, aby odmítl odvoz do nemocnice, není možné, aby odešel po svých a není možné, aby se z toho dostal v domácím léčení bez toho, aniž by dostal transfuze. Jako sorry, ale toto mne tak vytočilo, to mne tak praštilo do uší (když jsem to teda měla jako audio), že to nešlo jen tak přejít a okamžitě to příběhu ubralo dost procent dolů. Ne, nebyl ten popis tak, že mu ubylo jen trochu krve, nespletla jsem se. V jeho případě by musel být převezen do nemocnice. Takže toto je celé špatně a to mi opravdu vadí. Co se týče další věci, která mi opravdu moc a moc vadí, tak je odhalení motivu a jeho opět moc a moc překombinovatelnosti. To mi taky vadilo a tentokrát se u mne wau efekt jako u Kopíráka nekonal. Takže - kniha je dobrou detektivkou, je brutální tak akorát, je čtivá, odsýpá to, chcete číst a číst a nemá to nějaké prázdné fráze a nebo dlouhé popisy, ale ta fakta nepravděpodobných okolností mi opravdu moc a moc vadí. Ale pokud tuto autorku máte rádi, určitě si to užijete a až napíše další knihu, tak i já se přidám k těm, co si ji přečtou.... celý text
Taková, jaká jsi
2023,
Beth Moran
Nejsem častá čtenářka romantik, moc mne to neláká, bývá to na mne sladké a pokud romantika, tak většinou z lékařského prostředí. Takže čtení této knihy se ke mne dostalo kvůli plnění výzvy a vybírala jsem hodně dlouho. Tady jsem si vzpomněla na nějaké recenze booktuberů a obálka je taky moc hezká, takže jsem zvolila tuto. Líbila se mi, obsahovala docela i vážné téma závislosti jednoho člověka na druhém a vymanutí se z okov každodennosti a najít odvahu pokročit v osobním vývoji. Hrdinka Olivie mi byla i sympatická a příběh byl čtivý, vtáhl mne do svého světa. Ale mám tam tolik ale, že je to škoda. Přimhuřuju oči k tomu, že to musí být romantické, že vše musí dopadnout dobře, ale i tak. Přišlo mi legrační, že hrdinka se přestěhuje a celá nová lokalita jako by na její příjezd čekala, aby je všechny napravila, vysvobodila a zachránila. Musela jsem se trošku i smát v tom, že mne napadlo, co by ti chudáci dělali, kdyby Olivie nedojela. Berte to s nadsázkou, ale prostě to tak bylo - napravila nerudného souseda, otevřela oči nad svým životem sousedce a její dceři, polidštila starší knihovnici, které všichni lezli na nervy, atd. atd. No a samozřejmě se stala středobodem života toho nejkrásnějšího týpka v okolí. Fajn beru. Líbilo i když s mým smíchem. :-) A co mne pobavilo a navedlo k určité filosofické úvaze nad knihami, byla jedna scéna - nechci popisovat, abych nedala spoiler - ale hrdinka se tam chovala tak, že může být ráda, že patří do romantické knihy, protože tam ji nikdo nepřepadne, neublíží nebo něco horšího. Všichni jsou čestní a gentlemani. Být to krimi, tak by se v tomto případě modlila, aby přežila. :-) Tak to mne opravdu pobavilo a přivedlo k úvahám, které jsem pak horlivě použila i mezi přáteli a začala tak velmi květnatou diskuzi. Četla jsem dost knih pro ženy, ale prostě takto jsem se s žádnou scénou nesetkala, aby byla opravdu absurdní. Každopádně to byl pěkný příběh, splnil očekávání, splnil mi bod ve výzvě a já vím, že na chvíli romantiku dám zase k ledu.... celý text
Deník tlustý kočičandy
2024,
Aneta Christovová
Už ten název se velice vydařil a láká převážně nás ženy k přečtení. A naprosto nelituju. Letos jsem pokořila několik svých osobních čtecích hranic a jedním z nich je humorná literatura. A měla jsem i štěstí, že ať jsem sáhla po jakékoliv, tak vždy mne bavila. Ne jinak tomu bylo i u této. Těšila jsem se na ni a její i obrazové zpracování dobrých myšlenek mne pobavilo. Autorka je opravdu velmi nadaná, co se týče slovní zásoby a stylu vyprávění. Vtáhne vás do svého života plného zajímavých zkušeností a ukáže vám, že si umí udělat srandu i sama ze sebe a z ostatních tak, že to nikoho naprosto nemůže urazit, ale naopak kýváte hlavou, že to je pravda. Nasmála jsem se, dojala jsem se a moc jsem jí rozuměla. Doporučuju, doporučuju a chválím. A autorce děkuju.... celý text
Všude samí lháři
2024,
Shari Lapena
Shari Lapenu mám moc ráda. U ní je navíc zajímavá jedna věc. Všimla jsem si u ní víc jak u jiných autorů, že její knihy nejsou primárně rozděleny na dobré a horší, ale že každému, kdo ji čte, se víc či míň líbí jiná její kniha. Jeden považuje tuto za nejlepší, druhý ji zároveň považuje za nejhorší. S tím jsem se u nikoho jiného zatím nesetkala v tak velké míře jako u ní. Každopádně co není sporné je to, že autorka má dar poutavého čtení a její příběhy jsou zasazeny do často obyčejných prostředí, mezi běžné lidi a běžné rodiny. Tak je to i tady a za sebe říkám, že tuto knihu považuju za druhou nejlepší, co jsem od ní četla. Najdete totiž tady jeden psychologický aspekt, o kterém čtenáři polemizují, zda je to možné a nebo není to možné. Přikláním se k tomu, že tomu tak bývá a že to rozhodně nemožné není. A to mne bavilo. Shari se toho nebála a to si velmi cením. Navíc celý ten příběh ukazuje, jak dokáže jeden čin jednoho člověka ovlivnit spoustu lidí kolem sebe a to i zdánlivě cizích. Ukazuje, jak máme v sobě zaryté stereotypy a společenské obrazy daných událostí ale i typů lidí. Stačí jen číst mezi řádky. A garantuju, že se budete bavit a budete chtít vědět kdo, co a proč.... celý text
Andulka Andula
2024,
Patrik Hartl
Kdo mě zná, tak ví, že Patrik Hartl patří k mým oblíbeným českým autorům pro jeho umění popsat běžný život tak, aby to byla pohoda a zároveň to přineslo uvědomění, že toto se opravdu stát může, že se to děje mnoha lidem, i když v menší míře. No a toto svoje umění dokázal krásně přetavit i do své první dětské knížky a musím říct, že se mu kniha opravdu povedla. Milá, veselá, vlídná a trochu s poučením. A taková má být dětská literatura. Navíc i ty obrázky jsou moc hezké a kvalita papíru patří k velmi dobrým, což dneska nebývá tak zvykem. Za mne potlesk.... celý text
Kdyby ze světa zmizely kočky
2023,
Genki Kawamura
Letos jsem ve svém osobním čtení pokořila několik témat či okruhů a jedním z nich je japonská literatura. Zjistila jsem totiž, že její styl je pro mne velmi jemný, interní a zároveň mi poskytuje velkou řadu emocí a filosofického rozjímání, což mám ráda. A když se tam objevují otázky ohledně smyslu života a co přichází po něm, tak to mám opravdu velmi v oblibě. Kniha přináší poklidné čtení, jemné náznaky a rozhodně nejste extra vystresovaní. Jen prostě napnutí, jak to dopadne. Ale mezi námi - každý sám ve svém nitru hledá svoje vlastní odpovědi na základě svých zkušeností, prožitků a životní cesty. Tak se může stát, že třeba hrdinovi rozumět nebudete ze svého pohledu, ale rozhodně mu budete rozumět z jeho pohledu. A to autor napsal moc hezky.... celý text
Kopírák
2023,
Sam Holland
Původně jsem tuto knihu nechtěla číst. Nelíbila se mi anotace, protože mi přišlo velice jednoduché vzít již známé případy a známé sériové vrahy a spojit je do jednoho příběhu. Takové usnadnění vymýšlení způsobů vražd. A to nemám ráda. Jako chápu, že už je toho všude kolem hodně a vymyslet něco originálního je složité, ale až takto si to usnadnit mi přijde fakt jako trochu "trapné". Nicméně se o tom všude furt mluvilo, brala jsem to na vědomí a přecházela to. Až jeden den se zase Irenka z Knihánkova zmínila a já šla do knihovny a ten Kopírák tam byl a ta ořízka je moc hezká, tak jsem si to půjčila. Můj verdikt je - je to čtivé, velice mne to chytlo, dočítala jsem do 1 hodiny do rána. Ale můj původní pocit z knihy se nezměnil. Prostě je to jednoduché to takto poskládat, sorry. Co ale oceňuju, tak ty hlavní postavy, jejich životy a jak to nakonec do sebe zapadlo. Vraha jsem odhadla hned, jak se tam o něm začali víc zmiňovat a i když se mě pak autorka pokusila zmást, tak se to nepovedlo. Jen ten motiv, proč to bylo tak jak to bylo, ten mi trochu unikl. Určitě bych se nenechala ovládat a dělat něco, co je mi proti srsti. Ale to už je věc autorky. Mě těší, že jsem toho šmejda odhalila. Bylo to nechutné, ale dostalo mě to. I závěr mě ale trochu zklamal, protože to byla taková bestie, že bych si jako čtenář zasloužila trochu víc zadostiučinění, ale je mi jasné, že autorka chtěla trochu vybočit a to se povedlo. Ale je mi to líto, přála jsem si ten konec jinak. Takže ač jsem to vlastně zkritizovala jak už dlouho nic, tak to má 4 hvězdy - vtáhne vás to, čtete jak šílení a je to prostě dobrý thriller.... celý text
