katynka78 přečtené 265

Latte bez mlíka 2023, Kristýna P.

Letos tj. 2024 jsem se rozhodla, že budu do čtení zařazovat víc i zábavné a vtipné knihy, protože smíchu není nikdy dost a je ho potřeba jako sůl. Tato knížka má krásnou obálku a veškeré ilustrace v ní jsou moc a moc hezké, na mou notu, jak se říká. Navíc jsem kdysi od tohoto autora či autorky měla tu plátěnou tašku a moc se mi líbila, byla má oblíbená. Co se týká textu, tak jsem se bavila parádně. Ono v podstatě na toto téma vyšlo více knih, akorát byly z jiných oborů, ale byly vždy zábavné, úsměvné a vtipné. Prostě jak pracujete s lidmi, tak je to vždy k nějakému zápisu, ať k smíchu, tak i bohužel k pláči. A o tom je ta knížka, jak se občas stane, že se něco stane a je z toho něco jiného, než bylo původně myšleno. Tady naštěstí to není až tak o zdraví, i když vlastně můžete přijít o zdravý rozum, pokud nebudete dost odolní. Výhoda je, že jak pracovníci, tak zákazníci si nenechávají navzájem nic dlužni.... celý text

Anna chce skočit 2007, Lucie Lomová

Prvok, Šampón, Bodka a Karol 2019, Patrik Hartl

Vím, že svůj komentář píši v době, kdy je znám již film a hodně se o tom mluví. Ale já tu knihu četla dávno předtím než film vznikl a až teď uzrála chuť k tomu něco napsat. Tato kniha mi přivedla do mého seznamu spisovatelů pana Patrika Hartla. Na základě této knihy jsem skoupila pak všechny ostatní knihy, protože jsem je zkrátka potřebovala mít v knihovně. Stala jsem se fanynkou tohoto autora, protože mi sedí jeho povaha, jeho smích - ten mě vždy dostane, no a hlavně mi sedí jeho styl psaní. Má perfektní vyjadřování, které sedne jak zadek na hrnec. Rozumí tomu všichni. Je to jako by byl vedle vás a ty historky hlavních hrdinů vykládal. Čte se to rychle, plyne to, žádné dlouhé popisky okolí, prostě rovnou na věc. Je to mistr vyjadřování jak mužského, tak ženského světa a to mě baví. Když píše o ženách, tak jim snad vidí do hlavy či co. I když toto svoje umění pravda rozjel více až v dalších knihách. Ale tady to bylo poznat. Vůbec jsem neměla pocit, že by z žen dělal trdla, jak to někdo naznačoval. 4 kámoši, naprosto každý jiný, v jiném svém světě a ten je naprosto dokonale vysvětlen. Bavila jsem se, smála jsem se, dojímala jsem se, chápala jsem je a velice mne bavilo, že díky této knize mě pan Hartl pozval do chlapské duše. Paráda! P.S. filmové zpracování mé nadšení z této knihy ještě více vynesl do výšin. Další doplnění 23.1.2024 Knihu jsem dala jako audio a bylo to perfektní! Akorát jsem si všímala víc, co je ve filmu jinak, ale nic z toho mi nevadilo. Tato kniha je u mě top a zvládla jsem ji ve všech variantách.... celý text

Genesis 2023, Chris Carter

Psát recenzi k jednomu z nejoblíbenějších detektivních spisovatelů je těžké. Většinou vychvalován, málo kritizován, občas opovrhován. No záleží, z jaké strany se na to díváte. Osobně se nenechávám ovlivňovat názory před tím, než knihu sama přečtu. Každý z nás má jiný žaludek, každý má jiný pohled na život a v případě knih, 100 knih, 100 názorů. Předně naprosto a odpovědně vím, že kdyby ty jeho vraždy byly natočeny tak, jak jsou popsány, tak se nemůžu dívat, protože bych dopadla jako pozůstalí těch zavražděných - s nočními můrami a traumaty na krku na pěkně dlouhou dobu. Kdyby to ale někdo natočil, tak bych byla zvědavá, jak bude Hunter a Garcia vypadat a věřte mi, že dodnes jsem nepřišla na to, kdo by je hrál, protože je považuju za nejlepší knižní detektivy - miluju je oba. No a taky - příště si počkám opět na audioknihu, protože Jakub Saic je skvělý, díky němu jsem poslechla většinu knih této série a naprosto mi to vyhovuje. Genesis jsem četla a občas jsem se fakt bála číst dál, nechtěla jsem vidět, co a jak kde trčelo a čím se to ufiklo. No prostě číst to je větší síla než to poslouchat. Aspoň pro mě. A teď k ději. Carterovo schéma mi nevadí, každý spisovatel má takové schéma, které mu pomáhá a kterého se drží. Navíc si myslím, že ve většině lidské činnosti jsou schémata, tak proč ne i u vyšetřování, které má svou posloupnost. Tady mínus nevidím. Humor, co má Garcia a Hunter je obrovským plusem. Odlehčí danou situaci a ze života každý víme, že ač se to občas nehodí, tak nadlehčení situace může dost pomoct se nadechnout a pokračovat dál. Což u obou detektivů je psychologicky dost potřeba. Omílání minulosti Huntera tady zmizelo, bylo to v náznacích a myslím si, že díky tomu by se tento díl dal v pohodě číst i jako první. Ale je samozřejmě lepší číst od prvního dílu, ať vidíte ten posun u hlavních hrdinů. Dokonce mne baví, že nám Carter naservíruje pachatele, který vlastně byl tak slabý, že nezvládl životní průšvihy, co se mu životě děly a hodlal vzít spravedlnost do vlastních rukou. Mám ráda téma pomsty, ale jen určité varianty a tady je trochu kámen úrazu, že někde mu to funguje a já se zarazím a řeknu si dobře, ale někde to nefunguje. A i kdyby se Carter na hlavu stavěl, tak to pachateli s navijákem nesním a má smůlu, nelituju ho, nechápu to, nesouhlasím. A to se stalo tady, nebudu prozrazovat co se stalo, proč se to stalo, jaký motiv, ale ač tady evidentně mířil na určitou skupinu lidí, tak za sebe říkám, že ač do té skupiny patřím, tak nesouhlasím s pachatelem, neomlouvám, nechápu. Miluju téma pomsty, ale ne tímto způsobem. Naštěstí je Carter tak bravurní spisovatel, že nenechá nic nevysvětleno, jakákoliv otázka, co mi vytanula na mysl, byla v závěru odpovězena a vím vše, co jsem potřebovala. A to se mi líbí. Jsou autoři, kteří se dovedou do příběhu tak zamotat, že na spoustu věcí zapomenou. Carter není ten typ, ten to má vymakané a to je to, co se mi na něm líbí ze všeho nejvíc. Vysvětlí, dotáhne do konce, není nic, co by zůstalo v rámci daného dílu nedotaženo. Ale co je smutné - že se dějí takové věci, ne ty vraždy jako takové (to je taky hrůza, ale to teď primárně nemyslím), ale ty emoce, ty zkušenosti, co vedou pachatele udělat to, co udělal. Ta témata, co Carter píše, jsou zkrátka moc moc hmatatelná a děje se to a to je na tom to nejsmutnější.... celý text

Pomocnice 2023, Freida McFadden

Je to tak, konečně se stalo to, že vychvalovaná kniha do nebes mne nezklamala, jak tomu bývává zvykem. Ne že bych si z toho až tak sedala na prdel, ale bylo to dobré. Bylo to fakt dobré! Ač už několikrát probírané téma, tak za mne, pořád se o tom musí psát, dokud tyto typy lidí nebudou mít v gatích naděláno. Žádné ubližování, žádné týrání není dovoleno! A hotovo! O tom je Pomocnice, o tom, že každý si má sebe vážit, každý má chápat, že co nečiní dobře jemu, nemá činit druhému. Každý má chápat, že když se někdo rozhodne ubližovat jen tak, pro svou zábavu, protože ho to baví, protože se cítí jaksi king, tak to není správné chování, to není správné jednání a jednoho dne tomu nastane konec! A ne moc hezký! A o tom je Pomocnice. A už se těším na další díly, když už vím, že je to série, ale nebojte, tato kniha je ukončená. A velmi dobře ukončená, moc se mi to líbilo. Paráda! Můj osobní názor je, že pokud se nějaký člověk ze své vůle rozhodne ubližovat druhým jen tak, pro svou zábavu, tak prostě jaksi ztratil nárok na to, aby s ním bylo zacházeno humánně jak se s člověkem zacházet má. On ubližoval, on trápil, on trýznil, tak jaké pak co pak, potrestán budeš. Jo a nějaké hlášky typu - neklesej na jeho úroveň - neberu. Takoví lidé nikdy nepochopí, že se chovali nesprávně, dokud sami neokusí jaké to je, když ... A o tom je Pomocnice:-)))... celý text

Jak svět přichází o doktory 2023, Adam Kay

Jsem zaujatá, protože tohoto autora jsem si zamilovala od první knížky a ač uznávám, že některé jsou slabší, tak celkově je to výborný autor. Britský humor je mi blízký, tudíž jeho vyjadřování mě velmi baví. A i když se to zdá občas za hranou, nevadí mi to a povznesu se nad tím a směju se. Troufám si tvrdit, že tato kniha se velice dobře blíží kvalitě prvotiny, kterou napsal. Je to takový mezník mezi jeho novým životem a tím, na který jsme v Bude to bolet, doktore? zvyklí. Je tu krásně vidět, jak se musel rozhodovat, s čím vyrovnat a co zvládnout, když opustil dráhu doktora. Co mi však přišlo zatraceně líto byl fakt, že i muž a potažmo gay musí bojovat s některými smutky, které bych spíše přisuzovala nám ženám. Vůbec jsem neměla páru o tom, jak to může muž vnímat a jaké pohnutky jej k tomu vedou. Adam Kay v této knize opět ukazuje, že ani muži to nemají snadné, Odkrývá bolestivé zkušenosti, které by mne ani nenapadly a bylo mi z toho opravdu úzko. Jsem ráda, že píše, jsem ráda, že to zvládl. Moc si ho vážím.... celý text

Užívej života! 2022, Halina Pawlowská

Musím říct, že jsem si nemohla na začátek roku vybrat lepší knížku než právě tuto. A troufám si tvrdit, že je to jedna z těch nejlepších, co se paní Pawlowské povedly. Nebyla stránka, kde bych se nesmála, nebyla stránka, kde bych se nezarazila a nemusela nad tím hloubat, že toto znám, že toto je mi povědomé. Navíc ač se to nezdá a je to schováno za humor a nadsázku, tak v těch řádcích je tolik pravdy!!!! Bavila jsem se, smála, na srdci mi ta psaná slova dělala dobře, hladila mne po duši a to v poslední době opravdu potřebuju jako sůl. Takže paní Pawlowská - Díky za každé Vaše slovo!!!!... celý text

Introvertka chodí na terapii 2023, Deborah Tung

Tulení 2021, Catana Chetwynd

Severka 2023, Nina Špitálníková

Dlouho jsem uvažovala, jak začnu a už vím. Občas jsem si říkala, že vlastně nemám nějak vyhraněný styl, co čtu a čím se v knihách zabývám. A trošku mě to trápilo, když kolem mne každý vykládá o historických příbězích (nebaví mě to), o tématu 2. světové války (četla jsem, viděla filmy, stačí mi to, nepotřebuju číst kvanta o těchto hrůzách) a nebo třeba literaturu faktu. Prostě nijak nevyhraněná čtenářka. Až přišla Nina Špitálníková se svým Svědectvím. Začlo mě to zajímat, protože u nás komunismus byl velmi silný a zdánlivě neporazitelný. Tolik společných rysů má tento režim v obou zemích a to mne zajímalo. Říkám si, že u nás "naštěstí" to nedošlo do tohoto stavu, ale věřím, že nechybělo málo. Prostě přiznávám na rovinu, že mne toto téma fascinuje a zároveň děsí. Našla jsem své téma, ale je mi z něj smutno. Tato kniha je výborná v tom, že je vyprávěna z perspektivy slečny, která neznala nic jiného než tento systém a měla "štěstí", že byla v té lepší vrstvě, kde měla určité vymoženosti. V nevědomosti a v přesvědčení, že to tak má být, páchala svými svědectvími a sdělováním informací zlo, které režim šíří po celé zemi. Je dobře, že popsala celou tu cestu, protože tak jsme mohli nahlédnout do smýšlení tamějších lidí. Neodsuzujete ji zcela, protože nevěděla, že její jednání ubližuje, zároveň však cítíte, že ve svém nitru ona sama ví, že je něco špatně. Když dostane šanci díky svému tatínkovi, aby unikla stále trvajícímu nebezpečí, že udělá chybu a oni ji popraví, tak tomu moc nerozumí. A nerozumí novému světu v Jižní Korei. Ač se oni snaží jí pomoct a najít svobodu, tak tu vnitřní svobodu a volné jednání ji už v Severní Korei vzali a nešlo to napravit. Bohužel. Tvrdá cesta za svobodným životem, který Severka nedokázala vstřebat. Za mne výborně napsaná kniha.... celý text

Buď v pogodě 2021, Sandra Pogodová

Smíchu není nikdy dost a kdo umí lidi rozesmát a být lidský, tak klobouk dolů. Bavila jsem se, líbilo se mi to a rozhodně doporučuju pro pohodové a milé čtení. Jinak já mám audioknihu, která je pro mě snad ještě lepší, než to číst, protože odjakživa miluju mluvené slovo - naučeno od Šimka a Grosmanna, Luďka Soboty a dalších. Myslím, že paní Pogodová je výborná nástupkyně, která umí i svým pohledem na život lidem vykouzlit úsměv na tváři.... celý text

Česká čtenářská republika 2017, Jiří Trávníček

Díky Databázi knih jsem narazila, na tuto knížku, o které bych asi zřejmě neměla ani páru. A byla by to obrovská škoda! Každý knihomol se občas setká s pocitem, zda je jeho četba ještě v normě, nebo zda nečte málo a nebo zda čte dobré knihy a nebo jestli nemá číst hodnotnější knihy (ač teda pojem hodnotnější je relativní). A v této knize jsme přivedeni na cestu českých čtenářů a to doslova z několika pohledů - z pohledu historie, z pohledu příležitostí, z pohledu vývoje technologií. Moc mě to bavilo a sama jsem si vybavovala dané časové posloupnosti a jak jsem na tom byla já. Tak třeba já patřím do doby počítačové, ale přesto jsem knihy nikdy neopustila. Což je dobře, protože přesto všechno je vidět, jak obrovskou sílu kniha má! Jak obavy, že ji odsune internet je naprosto plochý, zbytečně jsme se báli. Kniha je nepřekonatelný prostředek ke zjišťování informací, ke zprostředkování příběhů druhých lidí a je velkým přínosem v rozvoji člověka a vůbec nevadí, když je to jenom v rovině zábavy. Prostě tato kniha mi ukázala, jak dokonalý svět je kolem knih, že je tolik možností, jak a co číst a že každý má svůj příběh o tom, jak jej knihy provázejí. Děkuju panu Trávníčkovi, protože je to komplexní pojetí o čtení a čtenářích. Bravo.... celý text

Generál Pavel v rozhovorech s Jolanou Voldánovou 2022, Jolana Voldánová

Vejce a já 1998, Betty MacDonald

Slib 2022, Sharon J. Bolton

Nemívám přehnaná očekávání, snažím se předcházet nějakému zbytečnému těšení, které pak přinese jen spíš zklamání a přemýšlení o tom, jestli by to mohlo dopadnout jinak. U Slibu jsem byla tak nějak okolím přesvědčena, že se mi bude líbit, že to je přesně pro mě. Téma pomsty miluju, a to jak v knihách, tak i ve filmech. Oběť, která povstane z popela a všem ukáže, že ji podcenili a že nic nezůstane nepotrestáno. Jo, to mě baví. I tady mě to bavilo. Bravurně napsaná psychologie postav, jejich uvažování pod tíhou vlastního svědomí a pod vlivem okolí. První půlka knihy byla perfektní, i návrat Megan byl velmi dobře popsaný. Postupně sledujeme, jak tíha svědomí u ostatních je velmi silná, ale jen v případě, když jim Megan připomíná, co pro ně udělala. Vidíme však, jak zdánlivě běžný život ostatních je ovlivněn tím, co před lety provedli, že to není snadné se toho zbavit a jak hledají cestu, aby svému svědomí ulehčili. Ale nedaří se a toho Megan využije a zničí jejich myšlenkovou svobodu a všichni uvažují, co s Megan, co s tou situací a jak z toho ven. Jenomže cesta ven je většinou velmi tvrdá, občas krvavá a nese materiální, lidské a osobní oběti. Závěr je dle mne nezvládnutý a přílišné hraní Megan na city, na špatné svědomí a její následné vydírání jsou přehnané. To, co pak ostatní z party udělali, je už na mě moc. Šlo to zvládnout líp. Rozhodně. Do okamžiku, než se to definitivně začalo řešit, to bylo opravdu velmi dobré čtení. Ale závěr je trošku mimo. Poučení z knihy je však důležité a to je, že vykroutit se z odpovědnosti za to, co jsem udělal, nepřinese úlevu a šťastný život. Naopak. A odnesli to všichni, do puntíku.... celý text

Dokonalá lítost 2023, Helen Fields

Tento díl jepro mě top! Tento si budu pamatovat opravdu dopodrobna, protože to, co jsem u toho cítila, tak to jsem zatím u žádného dílu až tak moc neprožívala a to jsem citlivka první kategorie! :-) Možná to přijde jen mně, ale v podstatě Helen psala už brutálnější díly co se týče krve a způsobu vražd. A přesto mi tento díl přišel nejvíce mučivý a bolestný a to v celé své rovině. Navíc mi přijde, že se dotýká témat, která jsou opravdu aktuální a stále ve společnosti tak nějak nedořešená a dostatečně netrestaná a jsou dost často podceňovaná. A to je právě to, že to pak dopadlo tak, jak to dopadlo. Srdce mě bolelo tak, jako by šlo o moji dceru, srdce mi pukalo nad tím zoufalstvím a marností, co pachatel cítil. Rvala jsem si vlasy z toho, jak byla chuť po pomstě dovedena k dokonalosti ke smůle všech lidí, které denně potřebujeme - záchranářů, hasičů a policistů. Ač jsem pachatele na závěr opravdu chápala, přesto si myslím, že měl konat jinak, když už tu pomstu musel udělat. Bolelo mě úplně všechno, brečela jsem od poloviny knihy skoro pořád - jednou ze vzteku, jindy z toho zoufalství. A ta část, kde zjistíme důvod toho všeho, mi vzala dech. Úplně jsem se viděla, jak mi ztuhl obličej, jak se mi oči do široka rozevřely a pusa otevřela a potichu vyslovovala:" Proboha ne, jen to ne." A ono ano, bohužel. Autorka nám tímto dílem ukázala, jak snadno se může krásný a poklidný život hodných lidí změnit v peklo jen proto, že si to usmyslel jeden blbeček. A autorka dokázala ještě jednu věc - že děs, zoufalství a hrůzu jde ve čtenáři vyvolat i jinak než potoky krve a množstvím kapitol, kde je jen mučení. Tento díl byl totiž tah na branku citů takovým způsobem, že z toho mrazí. A modlíte se, abyste to nemuseli nikdy řešit. Jinak linka Luca a Ave je úžasná a já jen doufám, že bude další díl a tam se z nich stanou parťáci nejen v práci, ale i v životě se vším všudy. Prostě jak říkám,tah na city ve všech směrech.... celý text

Srdcovka 2023, Štěpánka Jislová

Mnoho lidí považuje komiks jako něco, co přečtou za chvilku (ano, to je pravda), ale zároveň, že je to spíše zábava, spíše jednoduchá četba, spíše něco, co jen tak projdou a je to. Mnoho lidí také považuje komiks jako neplnohodnotnou literaturu v poměru ke klasické knize, která skutečně vyžaduje delší čtení, protože má zkrátka a dobře mnoho písmenek. Jenomže - je také mnoho lidí, co ví, že komiks je velice bravurní disciplína, protože k těm písmenkům musíte dosadit všeříkající obrázek, který si jinak čtenář tvoří sám. A to není vůbec jednoduché. Naštěstí je u nás tradice komiksu vcelku velká (Čtyřlístek, Rychlé šípy) a tím pádem je mnoho lidí, co komiks milují, považují jej za plnohodnotnou literaturu a dávají prostor novým autorům. Navíc mám pocit, že je tento typ knih na vzestupu a osobně letos jim dávám opravdu velký prostor. Právě paní Jislová patří k těm autorkám, které tento žánr zvedají výše a výše. Je to proto, že z počátku se její komiksový příběh jeví jako pohoda, příhody ze života s nadhledem a jako oddechovka. Jenomže nenechte se mýlit! V jejím díle je tolik důležité poselství, ať vezmete jakýkoliv její komiks. Má to hloubku, má to švih, má to směr, který vás nutí přemýšlet. A najednou to nejde jen tak přečíst a jít, najednou přemýšlíte, uvažujete a zpracováváte. A tímto chci říct, že jí moc a moc děkuju, protože je umění dát do obrázku tisíce slov, které dokáže vyjádřit tím, jak to všechno namaluje. Komiks rozhodně doporučuju.... celý text

Pokoj zázraků 2018, Julien Sandrel

Kniha Pokoj zázraků se ke mně dostala díky Čtenářské výzvě, jejíž bod místnost v názvu jsem chtěla splnit. Anotace mne zaujala, tak proč ne. Vážné téma kómatu je zde zpracované do jemnější formy, kdy sice při čtení cítíte mráz po zádech a ten strach, který jakožto rodič byste určitě zažili, ale zároveň je čtení lehoučké, netíživé, jak by se původně díky tématu mohlo zdát. Celkově to patří pro mě k průměru, nezanechalo to nějak extra výraznou stopu, ale zároveň jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, protože rozhodně patří k dobrému čtení. Ono můžete vážné věci napsat tak, že je vám zle a kolem sebe máte z toho temno, ale jde to i jinak. Třeba tak nějak klouzavě, že víte, že se to může stát, ale vás se to netýká, necháte problém v knize a jen dočtete, jak to dopadne. V případě románu se většinou očekává, že ten konec bude minimálně uspokojivý a tady byl víc než to. Nebýt výzvy, nečtu to, ale díky za to, že výzva je a četla jsem to, protože jinak bych si tu knihu nevybrala. Asi tak.... celý text

Drobnosti 2020, Tereza Konupčíková

Miluju komiks a tento typ komiksu opravdu velice můžu. Často se mi totiž stává, že mi pomohou z blbé nálady, že se u nich zasměju, pobavím a vybavím si sebe sama v podobné situaci. Je to trefné, výstižné a tak přesné. Kolikrát se k tomu i vracím, protože vím, že se mi v duši rozleje takové příjemné teploučko, ve kterém chci zůstat. Děkuju autorce, protože je to opravdu moc a moc povedené.... celý text

Srpny 2023, Jakub Stanjura

Přiznám se k jedné věci, ale podotýkám, že se za to nestydím. Jako knihomolka se často vyhýbám vážným, tvrdým tématům, protože v životě dostávám občas zabrat (ostatně jako každý člověk, i když někdo víc a někdo míň) a tudíž si čtením nechci nějak tížit hlavu a spíše volím to, co je pro mne odpočinkové ač je to většinou krimi. Ale občas se najdou tituly, které mi do hlavy vehnají booktubeři a já pak jdu do knihovny a ta knížka tam na mne čeká a volá a já prostě musím! A toto byl ten případ - a naprosto vážně prohlašuju, že nelituju jejího čtení, přestože mi bylo z jejího obsahu zle, ale z její formy mi bylo krásně. Dokonalý český jazyk, plný dvojsmyslových slovních obratů, které dovedou čtenáře tam, kam jej jeho vlastní nitro dovolí. Je to pravda, co se děje hlavní hrdince, a nebo to není pravda a je to jen v její hlavě? Kloním se k tomu, že to byla pravda a že její okolí, které to nechtělo řešit, velmi silně zapříčinilo její osobnostní úpadek až na samé dno neúcty k sobě samé. Bylo mi líto, že z počátku její odhodlání a síla dostaly postupně doslova na zadek a Daniela to vzdala. Ale jak to vzdala, to si musíte přečíst, protože to každý čtenář může vnímat jinak. A mě napadá otázka - co z toho mají ti, kteří dovedou druhé takto manipulovat? Hnus fialový, fuj. A pak, kdo je v té knize normální?... celý text