katynka78
přečtené 265
Poslední na řadě
2023,
Helen Fields
Jak to tak pročítám, tak vidím, že moje pocity se shodují s většinou, co je tady psáno. Ale chci to říct i svými slovy. Helen psát umí, opravdu patří mezi moje oblíbenkyně a zatím, na rozdíl od jiných autorek, jsem se u ní nezklamala. Mám od ní přečteno vše, co napsala až na její čerstvou novinku, na kterou se ale určitě chystám. Tato kniha ale jaksi ukazuje, že i skvělý autor může mít slabší kousky. Jenomže je slabší kousek a slabší kousek. A zatímco u jiných třeba najdu nelogiku, klišé, totální děs, u Helen ne. Tato kniha je napsána dobře, je promyšlená, má spoustu podprahových sdělení a i určitý přesah na společenská témata, která jak se zdá nebudou ani s vyspělou společností brzy vyřešena. Autorka má dobrý smysl pro humor a ten nevynechává ani tady, má smysl pro naději, radost a i lásku. Nic z toho v žádné její knize nechybí a rozhodně to nikde není vtlačeno na sílu. Patří to tam jako sám život. To Helen umí a já jsem ráda, že to má v každé svojí tvorbě, protože to je takové její know - how. Co mi tady ale neskutečně vadilo, že nedokázala u hlavní hrdinky vytvořit ten pocit, že se o ni máte více strachovat. I když byla tolikrát v nebezpečí, i když je hodná, milá, chytrá a houževnatá, tak mi to nějak klouzalo po povrchu. A tak to bylo i u ostatních postav, nějak jsem to vnímala tak nějak povrchně. Byli zajímaví, ale nedokázali mne zaujmout natolik, abych musela poslouchat dál a dál. Stejně jako místo, kde se děj odehrává, ten ostrov, který je ohraničený, samostatný, kam se musíte náročně dostávat, tak i ty postavy byly jako ostrov - samostatné nepřístupné jednotky. K závěru už ale jste napnutí a přemýšlíte kdo a proč udělat to, co udělal. Nevím, zda jsem spokojená s motivem, bohužel si myslím, že je to u hlavního padoucha opravdu hnus fialový. Základ ale celkové zápletky je zajímavý, čarodějnictví je dobrý námět. Ale se závěrem knihy působí jako taková berlička. No a konec - to se přiznám, ač jsem psala, že mi postavy nebyly až tak blízké, tak jsem přeci jen oplakala. Bylo mi to líto, ten závěr mohl být optimističtější, ale to bychom my čtenáři zase říkali, že je všude samý happy end. I když jak chcete mít happy end, když je tam tolik mrtvých, že? Ale kdo četl, tak ví, co tím myslím, jedna linka tak vypadala a člověk doufal. Ale nejen smrti byly na konci, ale i zmařené naděje a zlomená srdce. Za mne - klidně si přečtěte, ale fakt je to zatím to nejslabší a patří to k průměrným detektivkám.... celý text
Anděl smrti
2024,
Robert Bryndza
U každé jeho knihy píšu, že je Robert Bryndza můj autor číslo jedna, který mne dostal zpátky do sedla ve čtení. A napíšu to i tady, protože tento osmý díl s Erikou opět dokázal, že autor se pořád zlepšuje a zlepšuje a je to paráda. Netajím se ani tím, že Eriku mám od něj nejradši, protože kdo má celou sérii přečtenou, tak vidí, jak myslí i na její vývoj, progres a jak je svou mentalitou blízká našemu vnímání. To na ní miluju. Anděl smrti je pro mne hned po Temných hlubinách další nejoblíbenější díl. Jelo to jak po drátkách a nemám co bych tam vytkla. Téma pomsty obecně je jedno z mých top a tady to bylo na plné pecky. A ač jsem na vrahy vždy naštvaná, tak tady je to trochu s pochopením, protože pomsta je prostě pomsta a má svůj důvod. A tady ten důvod byl opravdu velice oprávněný. Akorát mne trochu zaráží, jak tady v komentářích často čtu, že je konec otevřený. Tak tady bych dodala, že si to nemyslím. Vrah byl odhalen, motiv taky, vše vysvětleno ohledně vrahova příběhu a jestli někoho mate závěrečné - nevinen, tak si troufám tvrdit, že to přeci ve skutečnosti často žádný vrah dobrovolně a hned nepřizná, že je vinen a u soudu bojuje do poslední chvíle. Takže tady neshledávám nějaký otevřený konec. Jediná záhada je ten týpek v baloňáku, to možná bude pokračovat v dalším díle, uvidíme. Ale ten se tam objevil párkrát, sice zásadně, ale nijak mi nekazí dojem z knihy. Co jinak dodat? No rozhodně číst, číst a číst! Robert Bryndza je v této sérii ve formě!... celý text
O tom se nemluví
2020,
Yael Adler
Miluju jakékoliv knihy z lékařského prostředí a to je fuk, jaký je to žánr. U mě doma v knihovně najdete i spoustu poučných lékařských publikací a tato tam je taky. Moc jsem si přála ji mít doma, protože napsat poučnou, užitečnou, poutavou, nenudnou a navíc vtipnou knihu o vážných věcech, to je kumšt. A tady se to povedlo. Je to pohled na všechna možná tabu a tajemství našeho těla a věřte mi, že se tam najde každý a nebo tam najdete něco, co prožívá někdo z vašeho okolí. Zasmějete se, zamyslíte a často se vám i uleví. Jediné, co mi trochu vadí, ale to je u všech doktorů, je to jejich omýlané - žijte zdravě, nežerte, hýbejte se, atd. Tím se hodí veškerá odpovědost na pacienta. Ale to jsem si už tak nějak zvykla. Jo jsou choroby, za které můžete, že jste je chytli, ale pak jsou i situace, do kterých se dostanete ne zcela vlastní vinou a to doktoři moc v potaz neberou. A taky mi tady vadilo, že doktorka docela zdupává léčbu hormony. Tak ať to zruší a najdou něco jiného, když je to tak špatně. Takže vidíte, najdete tam spoustu užitečného, ale i věci, se kterými nebudete souhlasit. Ale celkově je to dobrá, zábavná a poučná kniha, která stojí za přečtení, protože ozřejmule lidské tělo a vysvětluje, co s ním udělá třeba ozdoba v pupíku. :-)... celý text
Mít a být
2024,
Dimitri Verhulst
Co říct? To je jednoduché. Já miluju filosofování o životě a smrti a jak se někde toto téma objeví, tak tam jsem JÁ :-) ! A naprostý bonus je, když je to zahrnuto do bezvadného příběhu, který má hlavu a patu, který má perfektní smysl pro humor, ideálně ironický, který má plno životních postřehů a pravd. A toto všechno má tato útlá knížečka! A jsem tak ráda, že mám další Odeonku! Fakt - nadšená, ze všeho, moc bavilo. Je mi jasné, že každému to nesedne, ani téma, ani směr, kterým se to ubírá, ale mě to bavilo, smála jsem se, přemýšlela, uvažovala, dumala a hlavně, kdyby to byla pravda, tak bych se snad ani nezlobila. Jo a těch různých nastíněných témat, u kterých ale autor nedává na odiv svůj postoj, ale dává prostor k čtenářovu zamyšlení, to bylo taky parádní. Fakt, věřte mi, přečtete to rychle, ale nebudete chtít, aby byl konec. Doporučuju!... celý text
A nezapomeň na ponožky
2021,
Helena Vrábková
Vzhledem k tomu, že jsem v daném oboru pracovala a trochu víc než sama autorka protože ta byla "jen" řečnicí, tak jsem si tuto knihu nemohla nechat ujít. Asi takto - pokud vám nevadí téma úmrtí, téma pohřbů, téma života a smrti, pokud vám nevadí černý humor, bez kterého v tomto oboru nejde fungovat, protože by vás to semlelo, tak jděte do této četby. Autorka totiž ukáže nejen proces její tvorby, její postoj, proč se do toho pustila, ale svým osobitým způsobem ukáže, že je to nádherná práce, že je to vlastně víc než práce - je to poslání, je to lidské, je to něco navíc, co dokážete ze sebe dát, když chcete, aby se lidi rozloučili důstojně. Často jsem se přistihla, že autorka píše myšlenky, na které jsem při této práci sama přišla a to se mi moc líbilo. Je vidět, že tu práci dělala srdcem a byla tam pro ty lidi. A já ji za to moc děkuju. Ono to totiž není samozřejmostí.... celý text
Tsunami
2022,
Karin Krajčo Babinská
Nebyla to úplně na první dobrou volba k nadšenému čtení. Ale ukázalo se, že to byla dobrá volba k dobrému poslechu. Pana Krajča mám ráda a jeho hlas je jak samet, takže jeho přednes byl jistotou, že audiokniha bude víc jak milá. Co se týče obsahu, tak mne kniha zaujala až tehdy, co o ní vyprávěla moje oblíbená booktuberka Danuška Goliášová, neboli Danago. Ta mne navnadila, že je to tsunami se vším všudy. A bylo a jsem velmi ráda, že jsem tuto knihu našla a nechala si ji pustit skrz sluch do srdce. Pocity, osud, karma, láska, zmatek a následné vyrovnání se vším, co život dává a bere. Dokonalost. Tušila jsem, že paní Babinská umí, ale že umí až tak, to jsem opravdu nečekala. A děkuju taky za to, že všechny otázky byly zodpovězeny, nikdo nebyl nedořešen a ač byly některé stránky života opravdu tvrdé, tak je z knihy cítit, že je to život. Ani přikrášlený, ani o nic víc ošklivý. Je zkrátka takový - tsunami.... celý text
Kreténi
2023,
Lukáš Havlas
Krátká kniha, která obsahuje mnoho témat, která člověka při čtení napadnou a chtě nechtě nad nimi musí uvažovat. Ale ruku na srdce, každý čtenář taky zná anotaci a věděl, do čeho jde. Ale jaké to bude, to už zjistí až při čtení. Musím přiznat, že doporučení mne přesvědčila a zároveň i trochu vystrašila tím, jak to bude hrozné a jak mi bude zle. No, pokud čtete Chrise Cartera, tak ohledně popisů postupů vražd jste tak nějak otrlí a tady vás to nezaskočí. Co ale většina doporučujících tím "zle" myslela, nebylo ten způsob, ale spíše to "proč" to dělali. To je ta hrůza, která vás napadne při čtení a název "Kreténi" je dle mne ještě slabé slovo. Naprosto bezpáteřní postavy, které myslí na svoje pohodlí, zábavu a libido. Na nic jiného. Ale ve chvíli, kdy zjistí, že by měli zaplatit za své činy, tak už se bojí. A za sebe říkám, že je to dobře, nebylo mi jich líto ani trochu. Toto se nedělá a není pro to omluva. A tím pádem heslo Karma je zdarma - platí naprosto přesně. Autorovi děkuju za podprahové otázky, nastavení čtenářova uvažování a ujasnění si postoje k takovým lidem. Ujistila jsem se, že stáhnutí trestu smrti je obrovskou chybou. A nikdo mne nepřesvědčí o opaku, protože při vykonání trestu smrti neklesáte na úroveň vraha a ani úplně nezabráníte tomu, aby jiní vrazi přestali vraždit, ale dosáhnete pro pozůstalé a oběti spravedlnosti. O tom to je. A tak to mám nastaveno pořád. Pokud se někdo rozhodne pro svou zábavu zničit život druhému člověku a potažmo jeho rodině a těm, co ho mají rádi, tak pak nemá právo na svoje žití. V tu chvíli přestává být člověkem a stává se "kreténem".... celý text
Když andělé dřímají
2024,
Tereza Bartošová
Mám ráda české autory a paní Bartošovou jsem objevila díky Databázi knih. Téma této knihy mne zaujalo, protože miluju dystopie, miluju lékařské prostředí a moc mne zajímají názory lidí z oboru a jak se říká od fochu. Tušila jsem, že to nebude jednoduché čtení, ale byla jsem na to připravena. I tak to bylo naprosto šílené, ale bohužel naprosto uvěřitelné čtení. Věřila jsem každému slovu, každé představě autorky, nepochybovala jsem ani chvilku, že by se toto mohlo stát, protože k tomu nebylo až tak daleko. Tleskám autorce za odvahu napsat tuto pravdu. Pravdu o tom, že jsme křehcí, že jsme ve chvíli ohrožení naprosto nekontrolovatelní a že ve chvíli, kdy nebudou uspokojeny naše základní potřeby, tak se z většiny z nás vytrácejí lidské pohnutky a vše je jen na úrovni přežití. To není výčitka, to je holý fakt. A jako žena říkám, že tak jak je to všude na světě, v jakékoliv době, stavu a příslušnosti, ženy to bohužel odnesou vždy nejhůře. Bohužel a autorka tady ukazuje proč a jak. Ale tak jak se nedá nikdy nic paušalizovat, tak ani tady není na místě dělat soudy ohledně pohlaví, je to jen konstatování rovnosti, které nebylo stále dovršeno a z hlediska fyzických dispozic asi ani nikdy nebude. Ale jak jsou v knize padouši, tak jsou tam hrdinové a stateční lidi, kteří nikdy lidmi být nepřestanou. Závěr knihy je zvolen velmi vhodně. Opravdu - doporučuji k přečtení. A já paní autorce ještě jednou děkuju za skvělou, i když tak mrazivou knihu.... celý text
Život s panikou
2021,
Alžběta Bublanová
Musím autorce velice poděkovat a zároveň složit poklonu. Dokázat popsat, co se s vámi děje, když jste v panice, není vůbec snadné, protože to má většinou takovou abstrakci, že kolikrát nechápete ani vy sami. Ač mám jinou formu panické ataky než autorka, tak princip, příznaky a pocity jsou stejné. Spoustu postřehů jsem si musela zapsat, protože na mne dýchly svou pravdou a já jsem za to spisovatelce velice vděčná. Moc mi to pomohlo - hlavně věta: " Toto není na pořadu dne." Myslím si, že tato věta se dá uplatnit na spoustu poruch a nemocí. Díky této knize jsem si taky uvědomila jednu skutečnost - a to, jak je moc dobře, že dneska si můžeme spoustu informací dohledat, najít potřebnou literaturu a na netu třeba navázat kontakt s lidmi, kteří si prochází něčím podobným. A i když vím, že vše si stejně musíme prožít a vyřešit sami, tak pocit, že v tom nejsme sami, že s tím bojuje víc lidí a že můžeme najít různé postupy a rady, jak na to, je moc prima. Dříve tomu tak nebylo, člověk byl osamocen. Nepsalo se tolik odborné literatury jako dnes, internet nebyl a dostupnost informací nebyla tak široká. Takže ač je hrozné řešit v životě trable, nemoci, poruchy, tak cesta jak na ně tu vždycky je a je dosažitelnější víc než dřív.... celý text
Těžký život knihomolů
2024,
Hanka Grehová
Milučké, opravdu moc. A jako správná knihomolka potvrzuji, že tento komiks mluví pravdu a nic než pravdu. Jednoduché to prostě nemáme. Ale přísahám, že jsem moc ráda, že to jako knihomolka jednoduché nemám, protože čtení považuju za jeden z nejušlechtilejších koníčků co znám, a proto se ráda budu "trápit" tím, že nemám dost místa na knihy, že se mi prodlužuje seznam nepřečtených knih a knih, které si ještě přečíst chci a že nutně potřebuju být v knihkupectví každý měsíc aspoň 2 x a v knihovně každý týden. A že musím mít registraci ve dvou knihovnách a pořád a pořád pátrat, jak a kde si číst. A že bez knihy nevyjdu z domu, protože když se mi to stane, tak to se raději vrátím, každá promarněná minuta je opravdu hořce zaplacena nudou. Děkuju Hance a Lukášovi za super knížku, která pohladí po knižní duši.... celý text
Kosení: Příběhy ze světa smrtek
2023,
* antologie
Musím přiznat, že věkově zvedám průměr čtenářů knih Neala, ale vůbec mi to nevadí. Jeho vize, jeho představy a nápady se mi velice líbí, protože mám ráda témata, kterými se ve svých knihách zabývá. Pravdou je, že jsem velice ráda četla jak Smrtku, tak Nimbuse,ale se Zvonem jsem měla problém, takový konec jsem si nepředstavovala a navíc jsem v některých rovinách začala vidět i pukliny v logice, která mi občas nesedí. Ale to je čistě můj osobní problém a tím vůbec nesnižuju kvalitu jeho děl. Proto jsem se na Kosení velice těšila a musím říct, že jsem ráda, že jsem si ho nechala nadělit od Ježíška a knihu mám doma. Návrat ke Smrtkám, zabývat se jejich světem, nechat si něco vysvětlit, kdy jsem si řekla: " Jo to je super, tomuto rozumím, toto má logiku.", to bylo naprosto boží. Líbí se mi tato povídková kniha a skoro u každé povídky jsem měla svůj wau efekt. Zařadila bych to hned za první díl Smrtek.... celý text
