Kavalos komentáře u knih
Při čtení mě bolelo srdce. Dokonce bych řekla, že to byla jedna z nejtěžších knížek co jsem kdy měla v ruce. Protože to pomyšlení, že v tomhle spousta dětí opravdu žije je nesnesitelné.
Jinak napsáno moc dobře, čtivě.
Chvilku mi trvalo, než jsem se do Zlodějky knih začetla. Neobvyklý styl psaní mi zpočátku nevyhovoval a celý rozjezd mě nudil, knihu jsem odkládala.
Chtěla jsem ale vědět, proč je tolik oblíbená a pokračovala jsem. A už vím, proč tomu tak je - je to obyčejné “krásné” vyprávění o špatném i dobrém, co válka přinese. Citová pouta hlavních postav (hlavně Liesel-Hans) mě dojímala celou dobu. Chtěla bych napsat, že je to hezké čtení, ale to těžko můžete napsat o válečných tématech. Tak napíšu jen, že kniha stojí za to, abyste se do ní začetli. Chytla mě za srdce.
Krásné, pohodové čtení z prostředí, kterým by se většina z nás nikdy nezabývala. Za mě je to rozhodně první polovina knížky, která ji dělá tak jedinečnou. Né že by druhá byla méně čtivá, možná i naopak. Ale ta první půlka plná detailních popisů a silných emocí mě chytla za srdce. Závěr už byla jen taková třešnička.
Celkově hodnotím velmi kladně a asi to bude tím, že se velmi ztotožňuji s hlavní postavou, které jsou příroda a zvířata milejší, než společnost většiny lidí.
Příjemné čtení ve kterém se částečně najde snad každý. Věřím, že to na mnoho lidí (já nejsem výjimka) může působit až terapeuticky.
Tenhle autor umí dobře pracovat s citlivými tématy. Každá kniha se mnou zatím vnitřně dost cloumala. Čte se moc dobře, stejně jako předchozí knihy.
Takhle si představuju knihu, od které nemůžu odejít. Ani podesáté Nesbø samozřejmě nezklamal. Ale nejspíš jsem od toho rozuzlení čekala víc, zase takové wow jako třeba u Sněhuláka nebo Pentagramu mi to nepřišlo.
(SPOILER) Bohužel, obrovské zklamání. Jsem velký fanda tvorby manželů Ahndorilových, ale tohle byl holý nesmysl. Když jsem si uvědomila, že bude celá kniha opět o Jurkovi, moc mě to nepotěšilo, ale chtěla jsem tomu dát šanci. Čekala jsem mnohé, ale takový nesmysl ne. Četla jsem tu v komentářích připodobnění Jurka s Chuckem Norrisem a musím souhlasit. Nesmyslné a úplně nereálné situace s Jurkem, který je evidentně nesmrtelný a nepřekonatelný. Špatné, jsem vážně zklamaná.
Další skvělá kniha od Moriarty, nikdy nezklame. Příjemné čtení, doporučuji. Jsem si jistá, že nejsem sama, kdo se u toho i dost zamýšlel.
(SPOILER) Za mě opět skvělé, napínavé čtení. Miluju styl psaní Nesba a jedenáctá knížka o HH nezklamala. Jedna hvězda dolů, protože v některých pasážích jsem měla pocit, že Valentin je nepřemožitelný a nepolapitelný padouch nadlidských schopností.
(SPOILER) Všechno fajn, až na ten závěr - věřím, že nejsem sama kdo doufal, že Kimmie brutálně sejme jednoho zmetka po druhym a že to bude velmi barvitě popsáno. Vážně jsem se na to těšila. Toho jsem se bohužel nedočkala, závěr byl vážně chabý. Nebo už jsem možná moc poznamenaná ostatníma severskejma, kde si to uměj užít.
Jinak dobré čtení, jdu na další knihu v řadě :-)
Moje první knížka od této autorky, nechtěla se mi odkládat. Příjemné čtení, napjatější části často odlehčeny - především vtipnými myšlenkovými pochody postav, které mě nejednou pobavily. Povedené.
Skvělá kniha nad kterou jsem ještě pár dnů po přečtení přemýšlela. Zajímavé, čtivé, velmi napínavé.
Příjemné prolínání kapitol, knížka se dobře četla a problematický hlavní vyšetřovatel mi přirostl k srdci stejně jako všichni vyšetřovatelé ze severských detektivek. Jen škoda, že děj byl velmi snadno předvidatelný i pro někoho jako jsem já, kdo doteď nikdy nerozlousknul jedinou detektivku před poslední stránkou. Snad mě další knihy v sérii překvapí, ráda se do nich pustím.
Čtivá, ale vcelku průměrná kniha. Předvídatelné a celkem bez napětí.
Vše od Moriarty je vždy příjemné čtení, a to platí i pro tuto knihu. Nepatří sice k top dílům od autorky, ale i tak je fajn.
Knížka se četla moc dobře, osudy jednotlivých postav mě zajímaly a občas jsem se (jako vždy u Moriarty) od srdce zasmála. Určitě nepatří k autorčiným top knihám, ale je to pohodové příjemné čtení.
Já musím napsat, že mě to docela bavilo. Nejspíš protože jsem si zamilovala Ellen - bylo vlastně velmi příjemné číst pro změnu o někom hodném a ohleduplném.
Zkrátka fajn pohodové čtení.
(SPOILER) Samotnou mě překvapilo, jak silné emoce ve mně tato kniha vyvolala, především tedy vztek a nenávist :D Ikdyž by se asi všechny zlosti měly otáčet proti Pamele (promiň drahá Pammie), nemohla jsem absolutně vystát Adama. Bylo to pro mě opravdu náročné čtení, protože jsem si neustále představovala, jak moc se kniha podobá realitě a kolik žen zůstává s muži, kteří jsou svým chováním stejně odporní, jako Adam.
Zkrátka se mi vůbec nedařilo držet se toho, že je to smyšlený příběh a celé čtení jsem prožívala víc, než by bylo zdrávo.
Moriarty je výborná a její tvorba patří mezi mou oblíbenou, nicméně knížka Tři přání mě bohužel neoslovila. Je to takové pohodové čtení z běžného života, ale celkově hodnotím jako nudnější četbu.
Zajímavé téma, nečekané zvraty. Kniha se četla dobře, jen některé pasáže mi přišly zbytečně roztahané.