Kermisee komentáře u knih
Možný spoiler!!!
Samozřejmě, že kniha byla velmi předvídatelná. Ale tady nejde o označení knihy za nejděsivnější snad kvůli příběhu, který King vypráví, ale kvůli pocitům, které na nás působí. Každý kdo by se vžil do Racheliny situace - strach ze smrti a z toho, že z každého rohu na ni vyskočí její zohyzděná, zlá a mrtvá sestra. Malá Ellie zase "vidí" věci, které by vidět ani vědět neměla, k tomu přišla o bratra a oba rodiče se zabývají spíše o mrtvého syna než o žijící dceru. A Luis? Luis na sebe jakoby svaluje vinu z toho, že se to Gageovi stalo, myslím, že se zbláznil ještě před tím, než Gage ožil. Hřbitov je možná ohrané téma, ale každá smrt je v něčem jiná. A zaslepeni láskou lidé páchají různé....věci.
Ženy, které běhaly s vlky nejsou knihou, kterou přečtete za pár dní a jdete zase o knihu dále. Tuto knihu je nutné sutodvat, prožívat a chápat. Je potřeba se k ní postavit ne jako k celku, ale jako jednotlivým příběhům-jednotlivým částem naší-ženské duše.
Je to úžasné duchovní, umělecké i poučné dílo, které jistě pomůže každé z žen. A nejen jim.
Poté, co jsem po první knize navázala na Zimu světa, měla jsem za to, že mi nové postavy (většinou děti mých oblíbenců) nikdy nepřirostou k srdci. Opak je pravdou. Myslím si, že ačkoliv původní postavy jako Maud, Walter, Ethel nebo Grigorij jsou nezapomenutelné a silné charaktery, jejich děti zosobnily celý příběh o to více. Jako by celá kniha až přespříliš dýchala skutečným životem.
Válka vždy přináší ztráty a ačkoliv jsem u mnoha z těchto ztrát v knize upustila zbloudilou slzu, jsem ráda, že tam byly, protože člověka to utvrdí v tom, že každý okamžik, každé slovo, každý z těch charakterů opravdu mohl být. Je to natolik reálné, natolik pravdivé a natolik uvěřitelné, že bych tuto knihu bezmála pasovala do první TOP 3 knih o druhé světové válce a nikdo by toto mé rozhodnutí nemohl zpochybnit.
Každému budu Folletovu trilogii doporučovat. Nejen pro skvělé postavy, výborný vypravěčský styl a duši; ale také proto, že neznám žádný jiný podobný projekt, který by mapoval důležité okamžiky našich dějin s takovou grácií.
Knihu mi doporučila moje profesorka společenských věd. Jsem za to moc ráda, protože sama od sebe bych se do čtení asi sama nevrhla. Byl to úžasný a děsivý zážitek. Knihu jsem musela kvůli své velmi citlivé povaze několikrát odložit, jelikož husí kůže a obracející se žaludek tomu jinak nedali.Ohromující dojem, který ve mně po přečtení zůstal je důkazem toho, že 1984 opravdu patří mezi ta nejlepší literárně-historicky-humanistická díla...
Člověk by ani neřekl jaká ohromná umělecká práce se skrývá v takové malinké knížečce. Rosemary a její děťátko mi vlezli pod kůži a ne a ne mi dát pokoj. Temné, hloubavé, tajemné. Dost často mi mráz přímo sprintoval po zádech. Ira Levin je skvělý spisovatel, úžasný vypravěč a brilantní pozorovatel.
I mě k této knize dovedl ten obrovský poprask kolem celého Milénia. A mohu říci,že každá probdělá noc a minuta strávená nad touto knihou stojí za to. Neuvěřitelně mrazivý příběh, který vás vtáhne a nepustí. Postavy s tolika tvářemi a tak různorodé. Nevíte, jestli se v knize nachází nějaký ryze kladný hrdina, protože "Každý má svá tajemství - jde jen o to je odhalit."
Lisbeth je ze všech postav stejně nejzajímavější a nejpropracovanější. Ačkoli je to hackerka a vůbec takový zvláštní zjev s piercingy a tetováním, víme také o všech bolestech, které musí trpět a které ji ovlivňují celý život. A když už se konečně otevře nějakému člověku čeká plnou podporu a pozornost, lásku...a ten člověk buď umře anebo se vyskytnou další překážky. Jak realistické.
Karel Kryl byl velikán. Byl to nejen úžasný písničkář, ale také skvělý člověk s vytříbenými názory, ujasněnými postoji a pohledem na svět, který by neuškodil nikomu z nás.
Tato jeho Kníška je souhrnem toho nejlepšího, toho nejhlavnějšího a hlavně toho, co Karla Kryla tvořilo. A co tvořil on.
Velmi zajímavý a poutavý příběh. Samozřejmě je nutno ho brát s rezervou, ale i tak mi při posledních stránkách mrazilo v zádech.
Knihu oceňuji nejen pro práci se zapracováním "dobových dokumentů", ale také pro celkovou práci, kterou si autorka s knihou dala. Je vidět, že její psaní je velmi inspirováno a protkáno akademickým psaním, což knize dodává punc historické reality.
Příběhová linka je velmi rozporuplná. Od síly racionálního jednotlivce přecházíme k pověrčivému strachu z nadpřirozena. Od moderního světa nás příběh zavádí zpět do starých dob, které jsou přitom spojeny s důležitými historickými událostmi moderní doby. A tohle všeho se míchá v postavě Dory, která se vlivem okolností stala průsečnicí všech těchto rovin a musela nést jejich břemeno. Pro mě velmi silná, ale ironicky vnitřně i velmi nestabilní, osobnost. Celkově se mi kniha líbila. Nabídla úplně jinou stylistiku a styl vypravování.
Rosie pronikla do mého života nejdříve ve filmové verzi. Zamilovala jsem se - do Rosie, do Alexe, do Ruby, do atmosféry a víry v pravou lásku a neuvěřitelně silné přátelství. Po přečtení knihy jsem usoudila, že výběr herců nemohl být lepší. Jsou to přesně ti, kteří to měli být, aby Alex i Rosie z knižní předlohy opravdu ožili.
Četla jsem povětšinou v autobusu nebo vlaku a...ano, podle mnohých pohledů cestujících - kteří mě měli za řehtajícího se blázna - bych i usoudila, že opravdu potřebuji odbornou pomoc psychiatra. Proto! NENÍ nejlepší nápad tuto knihu číst na veřejnosti. Protože záchvaty smíchu střídají slzy a povzdechy a reptání nad nespravedlností osudu.
Musím přiznat, že některé hlášky (hlavně ty od Ruby) jsem si musela vyznačit (jaké barbarství čmárat do knížky) a ráda si ty pasáže budu číst znovu a znovu. Jediné, za co jsem ráda, že ve filmu bylo jinak, byl věk, ve kterém se Rosie a Alex dali konečně dohromady. Bylo mi skoro až do breku, když jsem si představila, že spolu nestráví ani tolik času, kolik věnovali tomu držet se od sebe raději dál.
A pro ty z vás, kdo ovládáte angličtinu - jděte do toho! Nebudete litovat, je to ten nejlepší zážitek!
Tentokrát musím být vděčná filmu, díky kterému jsem se ke knize dostala a který mi pomalými krůčky také "vnutil" zamilování do ryšavého Jacka. Sama od sebe bych takovou bichli asi nikdy v knihkupectví do ruky nevzala a neodnesla si ji domů, ale jsem ráda, že tak za mě udělal můj drahý tatínek.
Skvělé čtení. Každá pasáž měla své místo. Každá postava svůj příběh. A všechno to dalo dohromady skvostně vystavěné dílo. Stejně jako stavitel Tom započal skvostně stavěnou katedrálu.
Příběh bulimičky Martiny je myslím dost odstrašujícím příkladem, co se tohoto onemocnění týče. Sama vím, jak nudné jsou všechny ty přednášky, co nám o alkoholu, kouření, sexu a jiných věcech neustále připravují ve škole. Paní spisovatelce se podařilo podat tuto tématiku a problematiku úžasným způsobem, který nikoho nenudí a každého možná poučí. Škoda jen, že dílů není více. Myslím, že v Bězděkovské léčebně je i dost dalších pacientů, i když myslím, že by bylo nanejvýš podivné, kdyby se v 'Holkách na vodítku' psalo například o Mirečkovi - to už by se asi musel změnit názor na 'Lidi na vodítku', ale to nás asi stejně nečeká. :)
Dračí krev mám ze všech knih z drákulovské série asi nejraději. Je to vlastně ten famózní začátek, bez něhož by ostatní nebyly takové, jaké jsou. Zažíváme tu ještě kus Vladova lidského života, jeho největší lidskou lásku Alexis, jeho strasti a touhy.
Tato kniha nám ukazuje, že nesmrtelnost je vlastně jeden velký boj a smutek. Když vám umírají všichni, koho máte rádi a postupně se z vás stává větší a větší bestie.
Myslím, že kdokoliv, kdo četl nějakou knihu od Jenny Nowak, už si nikdy nebude představovat Dráculu jinak, než jako našeho drahého Belu. Nádherná kniha.
Příběh Krysaře miluji už od dětství. Jeho nešťastná láska, jeho jiná realita. Ještě víc na mě tato legenda dýchla, jelikož bydlím kousek od pozůstatků vesnice, do které mohl Krysař prý dovést hamelnský lid.
Krysařovo ztvárnění mám hned po muzikálu Dana Landy nejraději. Má složitější jazykové pochopení, ale atmosféra vypráví za všechny písmenka světa. :)
S potěšením jsem zjistila, že lidé hromadně oceňují opravdu jedinečnou práci. Ze všech bestsellerů a úspěšných knih jsem měla vždy smíšené pocity, protože zájem a poprask okolo byl ohromný a v důsedku mě kniha zklamala. Hana je naprostým opakem. I u ní jsem dlouho odolávala tlaku veřejnosti, ale tématika mě nakonec dostala. Byla to živá zkušenost plná emocí, které přetrvávají i týden po přečtení. Nenásilné vplétání těžkých témat do nevědomosti lidkých myšlenek. Moc se těším na divadelní zpracování, na to, že to poselství doletí k více lidem. Není to o oživování historie a vytahování hrůz, snad či o dávání viny a ukazování prstem na netvora. Je to následcích, ale hlavně o tom, jak to změnilo lidství a o tom, co si už navždy poneseme s sebou.
Opravdu skvěle napsáno.
Velmi mě mrzí, že v období, kdy jsem ji četla, jsem měla tak málo času a tudíž jsem celý týden rozblajzla tak do měsíce, ale i tak.
Všechno je tak krásně popsáno, pro laika nebo i pro člověka, který se o filosofii lehce zajímá je to určitě skvělá příručka. ;)
Ten konec byl opravdu, tak trošku zvláštní, ale...asi to tak nějak souhlasilou s celou témou této knihy. Člověk se na konci zamyslel.
Něha a láska, která je celým příběhem protknuta, s kontrastem ve válce a utrpení, přesně vystihuje spisovatelovu duši. Jeho osobnost dýchá z každé stránky. Krásné dílo.
Nesmrtelnost není tak dokonalá jak se zdá. Náš drahý Bela ztrácí další z blízkých lidí a tím i další kusy ze své lidskosti. Na mnoho věcí se dá dívat ze dvou perpektiv...z té první s tím, že je to špatné, zvrácené a nemělo by se to dít. A z té druhé s tím, že to tak má vlastně být. Další z náhledů do života a duše bestiálního anděla.
Kniha je úžasná. Smutná, nervy drásající, zvrácená...plná lásky a vášně, nenávisti.
Když člověk v normálním životě zaslechne slovo feťák, je to automaticky něco tabu...něco nechutného, něco odporného, pro co absolutně nemůžeme najít pochopení. Stejně tak droga...věta "Ale já bych s tím nikdy ani nezačal/a." je pro všechny v tu chvílí naprosto samozřejmá...
Naopak se vám pak dostane do rukou tato kniha. Alice je narkomanka...ale najednou to není to fuj, blé, odporná věc...najednou je to chudák holka, která tímto unikala od nalinkovaného života, který pro ni připravili rodiče. Najednou má každý pochopení, proč s tím vůbec začala. Byla možnost uniknout, tak unikla. Stále nám v hlavě zní ozvěna toho, že to není a nikdy nebude správné řešení, ale část to také dokonale chápe. Jsem nesmírně ráda, že paní Březinová tyto knihy napsala. Získáme tak nadhled a pochopení aspoň pro některé z nich, kteří drogu našli jako něco, co je dostane do "lepšího světa" ... i když se všemi následky.
Ke knize jsem se dostala až poté, co jsem viděla film a zjistila také o té "rošádě" kolem pravdivosti tohoto příběhu. Četla jsem knihu tedy s tím, že pravdivá není, což se jistě odráží i na tom, jak se mi líbila. Všechny pocity autorka vystihla natolik realně, že bych jí byla opravdu schopna věřit, že to opravdu prožila. Sžila jsem se s tou malou pohublou otrhanou holčičkou, která našla domov mezi vlky a z lidského světa vnímala jen smrt a bolest.
Rozhodně zajímavý pohled do období druhé světové očima malého, ale odvážného děvčátka, které jen chtělo najít své rodiče.
Autorova typická typizace. Zakamuflovat ideje do myslí zvířat byl a je ideální nápad. Taková novodobá bajka. Ale trochu jinak.
Knihu jsem přečetla během dvou hodin. Hlavně kvůli četbě k maturitě. Nicméně 1984 pro mě, jako pro citlivého čtenáře, měla určitě větší význam a větší emoce. Lepší příběh. Nicméně jako boj proti špatným ideologiím je to skvělé dílo.