Ketfl komentáře u knih
Předchozí dva díly se mi moc líbily, takže jsem se moc těšila i na třetí díl... a čekalo mě ohromné zklamání. Celou dobu jsem přemýšlela, jak je to možné? Napsala tenhle díl vůbec ta samá autorka?
Absolutně by mi nevadilo ohrané téma, ale to zpracování bylo prostě celé špatně. Vše se odehrávalo neskutečně rychle, postavy reagovaly úplně nesmyslně. Za celou knihu jsem nepochopila, jak mohla být Aerin tak oceňovaná asistentka, když k tomu neměla pořádně jedinou kvalitu? Ani vztah mezi ní a Calderem mě vůbec nenadchl, chybělo tomu úplně vše. Čtenář dostal akorát rychlý sled rádoby nenávisti a následné lásky - ale pro nenávist nebyl jediný důvod, a ta náramná láska po pár dnech? Prostě ne.
Hodně mě to mrzí, jestli vyjde autorky další kniha, budu dost přemýšlet, jestli si ji koupit, protože za tuhle to byly dle mého názoru akorát vyhozené peníze.
No, tohle bylo... něco. Prvně musím říct, že kniha se úžasně četla. Autorka píše opravdu čtivě a nejspíš musím vyzdvihnout i práci překladatele. Děj čtenáře opravdu vtáhne a stránky se mi jen míhaly pod rukama. Oba hlavní hrdinové byli poměrně zvláštní, ale svým způsobem jsem si je oblíbila. Ten konec mě docela zarazil - já osobně bych tohle nikdy nedala :-D No, uvidíme, co se dozvíme v dalším díle.
U minulého dílu jsem byla překvapená, že se v něm vůbec neobjevil Chaol s Nesryn, takže mě asi nemělo teď překvapit, že tento díl bude jen o nich. Ale ano, překvapilo mě to, protože jsem si nepřečetla popis. Tak nějak jsem za každou stránkou očekávala, kdy se objeví i další postavy - k čemuž tedy nedošlo. Trochu jsem se tedy začala obávat, protože mi přišlo, že se chvílemi ten děj trochu táhl, ale nakonec musím hodnotit na výbornou. Dozvěděli jsme se toho spoustu nového, čím déle jsem četla, tím to bylo napínavější a napínavější. Navíc se mi moc líbilo vyvinutí nových vztahů - jak u Chaola, tak u Nesryn, protože mi od začátku k sobě prostě vůbec neseděli. Jsem tedy moc ráda, jak to dopadlo. Těším se na další díl, jak se to celé vyvine. Celá série je naprosto skvělá... autorce opravdu klobouk dolu.
Na to, že autorka psala tento příběh někdy v 16-17 letech, tak hodně dobrý. Ano, ten rozjezd byl o něco pomalejší, než například u série Dvůr trnů a růží, ale i tak jsem si tento díl pořádně užila. Skvělá zpráva je, že je přede mnou ještě velká spousta dílů, takže se neskutečně těším, kam se příběh bude ubírat. Skvělé!
Ze začátku se mi kniha líbila, stejně jako předchozí díl. Postavy mi přišly sympatické, děj byl vtipně popsán, takže jsem se i trochu zasmála. Jenže další část knihy mi přišla už o ničem. Takové omílání všeho pořád dokola. Půlka knihy byla vlastně o tom, jak se nechtějí, ale nemůžou se sebe nabažit. Byla jsem nakonec ráda, když jsem dospěla ke konci. Za mě tedy trochu slabší.
Tohle je prostě síla. Když už se člověk konečně dozví něco nového, přidá se k tomu zároveň i milion dalších otázek. Bože! Ty lidi jsou totálně zvrácený.
Ještě nikdy se mi nestalo, že by mě nějaká kniha tak rozčilovala, až tak, že bych jí nejradši spálila, ale zároveň se od ní prostě nemůžu odtrhnout, protože mě hrozně zajímá, jak tohle všechno dopadne.
Jo, i tento díl obsahoval spoustu nelogických věcí (jak už tedy někdo i psal), že jí střelí do hlavy, kdy se jí i zastaví srdce a za 7 dní to vlastně nic není, jen malinké škrábnutí a už se oddává drsným sexuálním praktikám. Divný.
Ta autorka musí být taky zajímavý člověk, když se jí vůbec tak zvláštní příběh zrodil v hlavě.
Když jsem tu četla tolik pochvalných recenzí, trochu jsem přemýšlela, jestli se mnou není něco špatně. Nemohu říct, že by se mi kniha vyloženě nelíbila, to bych lhala... ale! Dlouho jsem přemýšlela, jak ji vůbec ohodnotit. Tak to asi vezmu od kladných stránek, až po ty negativní.
Za prvé: Kniha má rozhodně poutavou obálku. To bylo první, co mě na ní zaujalo, a proč jsem se rozhodla vůbec podívat, o čem vlastně je. Za druhé: obsah knihy na mě po přečtení působil opravdu poutavě. A navíc - nová česká autorka? Ano, znělo to všechno rozhodně slibně, tak jsem se rozhodla si knihu koupit.
Když jsem začala číst, překvapilo mě, že kniha obsahuje i ilustrace. To je moc fajn, líbí se mi to. Pak ale přišel první kámen úrazu. Úplně mi nevyhovuje tenhle styl psaní. U některých pasáží jsem byla i trochu zmatená, kdo vlastně co říká. Ale to samozřejmě není tak chyba autora, jako spíš moje, že mi vyhovuje spíš jiný styl psaní.
Co se týče děje, tady jsem si někdy musela opravdu hodně hlasitě povzdechnout. Podle mě to totiž mělo takový potenciál! Některé scény, kdyby byly více rozepsané, tak mohly být zlatým hřebem celé knihy. Tady spoiler! Jedná se např. o scénu, kdy Leu unesou. Tady bylo takového prostoru pro to, aby ten příběh trochu gradoval. Akce, ale hlavně emoce, tady mohly tu knihu vytáhnout úplně někam jinam. Místo toho ta scéna zabrala tak tři stránky a bylo po všem. Zase jsme se vrátili akorát k hádkám mezi hlavními postavami. Opravdu škoda. Kdyby se raději vypustil příběh s kráskou v ledu a více se propracoval hlavní děj, určitě by to nebylo na škodu.
Jak tady i někdo hodnotil - Lea, jako 17letá slečna, se spíš chovala jak 7letá. Rozmazlená, protivná. Na to, že to byla holka z nějaké vesnice, tak jsem to vůbec nechápala. Jednou spala na zemi a furt frfňala. Thomas na tom v závěru nebyl o moc líp. Namyšlený, děvkař, a ještě ten typ, kterého ženy musejí poslouchat. Když už to konečně mezi hlavními postavami začalo vypadat nadějně, přišla nepochopitelná hádka. A zase jsme pročítali ty obdobné dialogy dokola.
Jelikož se jedná o fantasy, nemůžu úplně brát v potaz nějakou logickou stránku věci - ale udivilo mě, že cestovali na koni a všude byli hned. Cestovali do jiného království a šup, hned druhý den tam byli. Nevím, kdyby cestovali třeba týden, přišlo by mi to reálnější.
No, jsem zvědavá na autorčinu další tvorbu, pokud se jí dočkáme. Třeba mezitím nasbírá nějaké další zkušenosti a pokračování nás příjemně překvapí.
Tak tohle bylo něco. Přečteno jedním dechem. Jediné, co mě trochu mrzí je, že si Lia nevybrala zabijáka. V tomhle díle jsem mu fakt fandila. A ten závěr byl přímo epický. Hned jdu na další, finální díl.
Úžasná kniha. Dlouho jsem při čtení neměla takový pocit - možná je to tím, že takové knihy moc často nečtu. Líbí se mi ta nová, tajemná místa, různé jazyky, protkané božstvím. Někdy jsem měla až husí kůži. Hlavní hrdinka je velice sympatická a neskutečně se mi zamlouvá to, že skoro celou dobu čtenář neví, kdo je zabiják a kdo je princ. Taky jsem nad tím pořád dumala, a jednu chvíli jsem si to myslela tak, a v druhé chvíli zas naopak.
Úplně nejsilnější pro mě byla ta část s jejím bratrem. Úplně jsem si dokázala představit, jak se Liin zpěv musel rozléhat krajinou. Nádherné, i když moc smutné.
První díl této série se mi neskutečně moc líbil, takže jsem se na tento druhý opravdu moc těšila. Ale v závěru jsem spíš mírně zklamaná.
Postavy samy o sobě byly fajn, ale ten jejich vztah mě vyloženě otravoval. Chápu, že oba hlavní hrdinové vedli dost rozdílné životy a pokud chtěli najít nějakou kompatibilitu, bylo nutné nad tím přemýšlet, ale číst 400 stran o tom, jak se chtějí, ale v závěru nevědí, jestli spolu mohou být, bylo dosti úmorné.
I tak se ale těším na další díly, snad se povedou zase trochu víc.
Hodnotím 3,5/5*
Cassandra si v New Yorku žila spokojeným životem, dokud nezemře její teta a ona se stane tou jedinou, kdo může ochránit vzácný diamant. Než se však stačí vzpamatovat, ocitne se v souboji mezi dvěma nebezpečnými draky. Jeden z nich jí nabízí pomoc. Může mu však věřit? Osud ji brzy zavede na tajemné panství Koa Point na Havaji, kde se setkává s dalšími měňavci.
Silas je jedním z posledních draků jeho klanu a jako vůdce měňavců nese všechny starosti na svých bedrech. Na zábavu ani na ženy nemá rozhodně čas. Jenže to vypadá, že Cassandra by mohla být jeho spřízněnou duší a proti tak silnému poutu rozhodně nelze bojovat. Podaří se dvojici ochránit magický kámen a zároveň i jejich domov na Koa Pointu? Finální boj je totiž na spadnutí…
Na příběh Silase jsem byla hodně zvědavá. Už během předchozích dílů bylo jasné, že tento díl bude tím, kdy vše vygraduje a kdy dojde k odhalení všech tajemství. Kvůli tomu má tento díl také více stran, a je to jedině ku prospěchu. Celkově je tu víc prostoru pro vykreslení děje a také pro rozvoj vztahu hlavních postav. A ta chemie mezi Silasem a Cassandrou? Ta byla fakt boží!
Hlavní postavy mi moc sedly. Cassandra měla pro strach uděláno a Silas je zase takový ten málomluvný bručounek. To miluju. V příběhu samozřejmě nechybí i ostatní měňavci z Koa Pointu.
Kromě finálního boje a odhalení tajemství se čtenáři dozví více o Silasově minulosti, a také vše o Moiře a Draxovi. Autorka si samozřejmě nadále drží svůj pohodový styl psaní, ale já jsem s celou sérií opravdu spokojená. Nechybí akce, napětí, ani skvěle napsaná romance a erotika, takže já si knihu vždy užiju a zároveň si u ní odpočinu. Nuda rozhodně nehrozí.
A jestli se měňavcům podaří ochránit poslední magický kámen? No, to si musíte přečíst sami. Možné ale je, že ve sbírce ještě jeden kámen schází…
Hodnotím 4/5*
Kennedy a Kate nás provázeli celou sérií a já jsem se na jejich příběh obzvlášť těšila. Po přečtení ale musím říct, že jsem ráda, že mám celou sérii za sebou.
Ano, čtení bylo příjemné a nenáročné, ale celkově to bylo prostě strašně průměrné. Není tady nic, čím by se kniha vyšvihla mezi takové ty favoritky, k jejichž čtení se rádi vracíte. Takhle si sice užijete fajn čtení, ale za pár dní kniha upadne v naprosté zapomnění.
Na závěr tedy musím říct, že ač tohle pro mě byl nejočekávanější díl z celé série, tak se mi nakonec nejvíc líbil díl druhý. Jako odpočinková četba to není špatné, ale rozhodně žádné terno, takže k sérii se určitě vracet nebudu.
Narcis a pivoňka je druhou knihou autorky Kataríny Brányikové. Já měla tu možnost si přečíst i její první knihu Vysoká, a po přečtení Narcise a pivoňky musím říct, že mně příběhy z pera této autorky opravdu sedí. Katarína má totiž svůj specifický styl psaní a humoru, který se skvěle čte a zároveň pobaví. Přesto ale dokáže nechat vyznít témata, která jsou důležitá, a při kterých je třeba humoru ubrat. Její příběhy jsou navíc ze života, jsou napsané lidsky, bez nějakého přikrášlení a doplněné o její humor, čímž vznikne dílko, které nelze jen tak odložit z ruky. Tímto Kataríně moc děkuji za oslovení a za možnost si přečíst její druhotinu v rámci #spoluprace
Kniha popisuje životní příběh hrdinky Agáty a všechny vztahy, které ji nějakým způsobem ovlivnily. První pusa ve školce, první randění na základce, první opravdový přítel, první sex, ale také první velká láska. A právě tady nastává bod zlomu. Ne nadarmo se říká, že láska z nás dělá blázny a přes růžové brýle pořádně nic nevidíme. Tak je to totiž i v případě Agáty, která se seznámí s Ricardem, mnohem starším mužem původem z Argentiny. Je jasné, že Agáta Ricardovi naprosto a bezmezně propadne. Přes svou zamilovanost však není schopna vidět obrovské výstražné kontrolky, které na čtenáře ze stránek příběhu intenzivně blikají. Ricardo působí jako dokonalý muž. Bohužel je to ale narcista a kniha skvěle ukazuje, že žít s takovýmto člověkem, není žádná procházka růžovým sadem. Dokáže se však Agáta dostat ze vztahu, který je neskutečně toxický, a který jí pouze ubližuje?
Větší část příběhu, kdy sledujeme život a vztahy Agáty, jsem opravdu slupla jak malinu. Sama jsem z doby mileniálů, takže mi příběh byl neskutečně blízký. Třeba takové ICQ, že? Když se pak na scéně objevil Ricardo, byla jsem úplně v napětí, co vše s ním Agáta zažije. A že to teda byla šílená jízda! Jen je za mě škoda, že konec příběhu na mě působil trochu usekle, klidně bych četla dál. Přesto hodnotím knihu velice pozitivně. Byl to pro mě úžasný návrat do minulosti, krásně jsem si zavzpomínala a zároveň si užila příběh Agáty, i když se jí výběr partnera moc nepovedl. Také je evidentní, že Katarína ušla kus cesty, co se týče jejího spisovatelského nadání, protože tento příběh mi sedl ještě víc než Vysoká. Za mě skvělé čtení a moc se těším na další knihu.
Monu Kasten mám opravdu ráda, ale tahle série se zdaleka nemůže rovnat předchozí sérii Začít znovu. Přiznám se, že jsem mega šťastná, že jsem tenhle díl vůbec nějak dočetla. Začátek za mě absolutně o ničem, nuda, to rádoby šílené drama, které pokračovalo od konce minulého dílu, mě vyloženě otravovalo. Jako jo, James se zachoval fakt hnusně, ale evidentně jsem asi jediná, komu by spíš víc vadilo, že můj kluk je feťák. No, nic. Pak se to zase trochu rozjelo a některé kapitoly byly fakt skvělé, dobře se to četlo. Ale hrozně to kazí ten překlad, já si nemůžu pomoct. Je to hrozně spisovné, vesele pokračujeme s maminkou a tatínkem i v situacích, kde se to naprosto nehodí. Vůbec to nepůsobí lidsky, naopak mluví jak nějací roboti a né jako studenti střední školy. Navíc já jsem extrémně alergická na různě zvláštně přeložená nebo počeštěná zahraniční jména, takže si dovedete představit, že když jsem viděla "Cílu", tak mě málem trefilo. Jako to fakt bolí, že málem krvácí oči. Závěr sice vygradoval, ale za mě opět velice nelogické, jak jednání rektora, tak i té matky. No, nic. Další díl si přečtu, protože mě zajímá, jak to celé dopadne, ale možná kdyby Mona první díl věnovala Ruby a Jamesovi, a další díly ostatním postavám - Lydii či Ember, které se tu stejně už vyskytovaly, tak by udělala líp. No, co se dá dělat. Jen je to pro mě docela zklamání, což mě mrzí.
Na rovinu přiznám, že nebýt to kniha od české autorky, tak dám minimálně o hvězdičku míň. Jako takhle, příběh sám o sobě není špatný. Já dokonce beru i to otřepaný téma bad boy/good girl, nevadí mi to. Co mi ale vadí je hned několik věcí: 1. Nelogičnost v ději. Bohužel, tady toho bylo hned několik. Několik absolutně nelogických situací, kdy bylo třeba něco řečeno a na pár stranách to bylo úplně jinak. 2. Chyby v textu - tohle se stává, ale tady jich bylo docela dost, kniha evidentně neprošla dobrou korekturou. 3. V některých částech knihy je naprosto zmatečné použití minulého a přítomného času. To prostě totálně bolí do očí. Mě to přijde, jak kdyby si autorka po nějaké době sedla ke knize a najednou nevěděla, jak to psala, tak to tam mrskala, jak jí to ruka na tý klávesnici zrovna naťukala. Za mě všechny tyto problémy by vyřešil fakt, kdyby si po autorce tu knihu někdo přečetl. Je mi jasný, že tady to nefunguje jak v USA, kde je ten trh úplně o něčem jiném a za autorem stojí týmy různých lidí, ale i kdyby to byl někdo z rodiny, kdo by autorku upozornil, že tohle třeba ne, tady je chyba, atd. Tohle tady evidentně nebylo a vzniklo z toho tohle. Jako je vidět, že autorka talent má, ale výše uvedené by do budoucna chtělo doladit. Knihu už znovu číst nebudu, ale vyloženě špatné to nebylo. Paní autorce fandím v další tvorbě.
Druhý díl je hodně dobrý. Líbilo se mi, že jsme měli možnost nahlédnout do dalších dimenzí a do dalších já Marguerite, Paula a Thea. Byla to pořádná jízda a já jsem si to maximálně užila. Dost mě zaujalo, že ta poslední dimenze, do které šli, byla "ta naše" - takže čtenář pochopí, že hlavní hrdinové vlastně pochází z jiné dimenze, než ve které jsme my. Hodně zajímavé. Na to, jak v knize úplně nemusím milostný trojúhelník, tak tady mě poměrně dost baví. Je fakt, že Marguerite má těžké rozhodování, protože Paul i Theo jsou... no... těžká volba, i když Paul se mi asi zamlouvá o něco víc. Konec opět totálně navnadil na další díl, takže se do něj určitě hned pustím. Skvělé!
Za mě teda o něco slabší než série Začít znovu. Nevím, postavy nebyly úplně špatné, docela jsem si je i oblíbila, dokonce i tohle téma mám poměrně ráda, ale asi to bylo tím, jak to bylo napsané. Ze začátku to bylo poměrně nudné, než se to teda rozjelo. Konec mě fakt dostal. Jsem moc zvědavá, jak se to v dalším díle vyvrbí. Co mě ale nejvíc vytáčelo (a jo, vím, že je to úplná blbost), tak to bylo MAMINKA a TATÍNEK. Prosím, ukažte mi puberťáky + dospělé jedince, kteří takto své rodiče pořád dokolečka nazývají. Hlavně na každé stránce bylo maminka a tatínek tak tisíckrát, že už jsem si nejednou řekla, že tu knihu snad hodím z okna. Jako svoje rodiče taky zbožňuju, ale na maminku a tatínka jsem po této knize opravdu alergická. Ale krásnou obálku musím moc pochválit, ta se opravdu povedla.
Úžasný! Děj se nám přesunul do úplně jiného světa a do jiné roviny. Bylo zde o hodně více magie a taky poměrně drsná hlavní zápletka. Když se na scéně objevil Cahil, tak jsem si myslela, že by nám v romantické rovině mohl trochu zamíchat kartami, ale nakonec se nám ptáček pěkně vybarvil. Valeka bylo v tomto díle zoufale málo! Snad se dočkáme tedy v příštím díle. Každopádně Jelena je skvělá hlavní postava. Svá, tvrdohlavá, zdatná. A co podle mě knize dodalo největší šťávu? Ty rozhovory s koňmi! To bylo přímo boží.
Jablíčko?
Téma knihy hodnotím poměrně dost kladně. Příběh mi přišel hezky zpracovaný. Obdivovala jsem Calie, že jí tak šílené dětství a dospívání úplně nesrazilo na kolena. Určitě si neprožila nic moc hezkého, ale vyrovnala se s tím poměrně dobře. Navíc se mi líbila ta řecká komunita, já se zatím s tímto tématem v knihách nesetkala, takže to pro mě bylo dost takové oživující. Každopádně už z knihy "Aspoň trochu normální" vím, že autorka má tendence děj trochu osekávat nebo ne úplně dopodrobna popsat. Nevadí, ale co mi vadí, jsou nedopracované závěry. :-D Takže vytýkám prostě úplně to stejné jako u druhé knihy: Brala bych lépe dopracovaný závěr, nebo alespoň epilog. Docela bych byla ráda věděla, jak to nakonec měla s tím Alexem. Malá nápověda tam byla, ale nic, co by čtenáře úplně uspokojilo.
Ze začátku jsem se nemohla nějak začíst. Čím víc ale příběh postupoval, tím to bylo čtivější a čtivější, až jsem se nakonec vůbec nemohla odtrhnout. Kapitoly se mi jen míhaly pod rukama. Všechny hlavní postavy jsem si zamilovala. Hlavně tedy Lou s její nevymáchanou pusou a Reida. Každopádně v tomto díle oba občas reagovali tak, že bych jim nejraději flákla. Hlavně teda Lou. I když jsem ty jejich reakce vlastně i chápala.
A ten konec? Panebože, co mi to ta autorka dělá. Teď abych čekala bůh ví jak dlouho, než zjistím, jak to dopadne.