KillHurt komentáře u knih
Nimrání v minulosti hlavních postav pokračuje. Osobně jsem nečekal, že se vše dozvíme tak brzo... ale co. Postavy vyložily karty na stůl a rozehrály nové kolo, nové hry. Konec slibuje akci jak víno, tak uvidíme.
Spíše výplňková kapitola ze života alchymistů. První půlka představuje nové postavy, čímž si autorka připravuje půdu pro další dějové linky. Druhá půlka se nimrá v minulosti a objasňuje, jak se to všechno seběhlo a jak se Ed s Alem stali tím čím jsou. Je to fajn, ale už více než dva díly očekávám nějakou větší akci a pořád nic. Rád si počkám.
To jsme nečekal. Mám rád britský humor. Mám rád sci-fi. A tohle mi nesedlo. První dva díly jsou skvělé, i když si nepamatuju o čem je díl druhý (a to jsem ho za život četl třikrát). Třetí díl ujde. Čtvrtý jsem asi nepochopil nebo jsem do něj ještě nedorostl. A pátý má několik dobrých nápadů... a tím to končí. Možná proto mi trvalo se prokopat ke konci více než deset let. Nechám to u ledu a za dvacet let si to celé přečtu znovu. Hezky rychle za sebou a uvidím.
Anotace lže... a to je největší prohřešek knihy. Jedná se vlastně o povídkovou sbírku, na kterou má podle všeho navazovat další. První dvě povídky jsou zajímavé, ale jedná se o epizodky, které si zaslouží pokračování. Třetí povídka je nosná sama o sobě a taky ji hodnotím nejlépe. Všechny tři pojí dohromady popis Eragonova "všedního" života po porážce Galbatorixe, který jistě fanoušky potěší, ale také není dostatečně soběstačným a funguje jen jako lepidlo pro povídky. Nicméně přesto všechno jsem rád, že jsem knihu četl a těším se na další příběhy. Normálně bych dal jen dvě hvězdy, ale třetí přidávám za třetí povídku a čtvrtou za nostalgii.
Nebylo to vůbec špatné. Autor zvládl přenést na papír atmosféru bombardovaného Londýna a umně žongloval s historickými reáliemi a fikcí. Vše působilo živoucím dojmem. Doteď nevím, jestli se mi prozrazení pachatele v půlce knihy líbilo nebo ne. Do očí bijící jsou některé triviální chyby a nelogismy chování některých postav. Mnozí "elitní" špióni byli na kopanec do zadele. Nicméně je kniha chytlavá a velmi atmosférická.
Druhý díl by mohl být o poznání kratší. Děj se táhne i přesto, že hlavní postava běhá jak namydlený blesk po celém Londýně. Vedlejší postavy jsou nevýrazné a lehce zaměnitelné. Celá série má velké ambice. Tento díl však za prvním hodně pokulhává. Snaží se dokreslit atmosféru, to se však děje na úkor děje. První díl mě navnadil, tento mě odradil. Vše zachraňuje závěr, kde se objevuje pořádná akce a rádoby překvapivý závěr. Časem dám šanci dílu třetímu.
Spolupráce obou autorů sedla jak prdel na papežský stolec. Manara dokáže bravurně vykreslit Jodorowského vize o pokřivenosti lidského charakteru. Sex, násilí, boj o moc a zhýralost doby. Vše v dostatečně nechutném hávu. Jodorowský jako vždy skvělý. Kresba od Manary úžasná.
Kladivo na čaroděje je o absurdním humoru, nechutnostech, zvrhlých postavách a odporném světě skrytém za tím naším. V těchto bodech se Šmíd držel zadání. Bohužel ho i o dost překročil a proto kniha nefunguje. Autor upustil stavidla až moc a v rybníce nezůstala ani voda ani ryby. Tenhle díl díky tomu funguje jen na půl a je to velká škoda, protože se dají najít opravdu brilantní nápady.
Kniha se točí kolem hlavních postav z minulých dílů a řeší, co dělají hrdinové po svých největších činech a dobrodružstvích. A ne není to o větších činech a větších dobrodružstvích. Je to o obyčejných stárnoucích lidech, kteří chtějí mít kolem sebe klid a mír, ale sled událostí jim to ne a ne dovolit.
O poznání svěžejší a vtipnější než druhý díl. Místy jsem se i usmál. Autor popustil fantazii a dostával své postavy do absurdních situacích. Mnohdy to nedávalo smysl, ale v tomto případě je to asi jedno nebo dokonce žádané.
Nějak mi to nepřišlo vtipné. Nevím možná je to tím, že moje drahá maminka je odjakživa účetní v korporacích a vše beru jako normu. Možná mě to jen nebavilo. Fakt nevím.
Kniha je jiná. Autorka našla pěkný způsob jak ukázat, že se civilizace opravdu posunula ve vývoji. Nejsou to vyspělé technologie ani mimozemšťané. Stačila drobná úprava v jazyce. Autorka totiž v textu používá jen jeden rod a to ženský. Na prvních stránkách mě to hodně zarazilo, ale časem jsem zjistil, že to dává smysl. Rádčská civilizace nepotřebuje vědět, jestli jste muž a nebo žena, protože pokrok je na takové úrovni (plastická chirurgie, kosmetika, implantáty ...), že je to vlastně jedno. Volba ženského rodu je nasnadě. V případě mužského rodu by to tolik nevyznělo a střední by vypadal divně. Na konci knihy jsem si byl jistý v pohlaví asi jenom dvou postav. Chvíli mě to trápilo. Pak mi došlo, že v tomto případě je pohlaví postav pro příběh naprosto irelevantní. Kniha se zaobírá mnoha až filosofickými tématy, které ruku v ruce s neobvyklým stylem můžou působit rušivě. Ve službách spravedlnosti mi připomněla moji oblíbenou sérii Ender. Leckieová nedosahuje kvalit a geniality Orsona S. Carda, ale velice rád jí dám čas a další šanci. Další díly si rád přečtu.
Aaah. Občanská válka v rozpuku. Porovnávání intelektů dvou znesvářených stran. Plány uvnitř plánů. Jo. To opravdu můžu. Vědět, že se série bude ubírat tímto směrem, tak ji mám přečtenou už dávno.
Velmi osobní příběh velmi mocného muže, který se musí vyrovnat se všemi svými démony a můrami z minulosti, ale i z budoucnosti. Kresba je originální a líbivá. Příběh samotný je velmi silný a osobní. Vše dotváří pozadí jednoho z nejlepších superhrdinů.
Příběhy s Calvinem a Hobbsem si užívám čím dál víc. Neuvěřitelná genialita nadhledu a kritiky z Calvinových úst nabourává všední šeď životů. Jde poznat, že byly stripy napsány už před nějakým časem. To jim však neubírá na vtipnosti a ráznosti. Těším se na další díl, u kterého si odpočinu a zapřemýšlím.
Epické zakončení a vyústění několika příběhových oblouků se spoustou superhrdinů. Autoři totiž v předcházejících příbězích udělali ve světě Marvelu neuvěřitelný "bordel" a právě Obležení se snaží s těmito fakty pracovat a uvést Avengers do původního stavu. Za mě se vše daří na jedničku.
Někdy nechápu, jak se někdo jako Džiraja mohl stát slavným a uznávaným nindžou. Po tomto dílu je to o mnoho jasnější. Jeho blbnutí a veselá tvář je jen maska, kterou používá, aby se úplně nezbláznil ze svých hříchů a zážitků z minulosti.
Další epický souboj doplněný náhledy do minulosti několika postav. Trošičku mi přijde, že se v pár posledních dílech děj bezcílně placatí. doufám, že to povede k promyšleným dějovým zvratům.
Myslel jsem si, že po Oročimaruově smrti to začne být trochu nuda, ale objevilo se více stran, které jdou za vlastními cíli. Během prvních dílů Naruta jsem si říkal, že moc obyčejných třináctiletých dětí je až přehnaná. Postupem zjišťuji, že až teď narážím v příběhu na pravé lidské atomovky.
Zajímavý psychologický koncept, který porovnává několik částí Bannerovy duše. V Hulkově historii je z čeho čerpat a právě tato kniha dokáže novému čtenáři Hulka představit a velkou část jeho ér předvést. Samotný příběh je poutavý a skvěle promyšlený. Vše dusí nic moc závěr, který asi lépe vyjde po přečtení dalších dílů. Škoda.