kklepkaa
komentáře u knih

Tak ani já jsem neodolala. Takže ve zkratce. Jo, Hardin je kretén. Jo, Tessa je naivní blbka. A jo, něco na tom fakt je, co vás nutí číst dál. Takže proto už vzdychám a protáčim oči u druhýho dílu. Chvílema mě napadne, že už jsem na tohle možná vážně dost stará, ale na odreagování v době dovolených si to vlastně celkem užívám. I když ve mě hlavní hrdinové probouzejí chuť mlátit hlavou o zeď. Asi jsem šílenec.


Naprosto luxusní zakončení příběhu Vin a její party. Konec jsem hltala s otevřenou pusou. Brandon Sanderson je král. Tohle celé setkání s Mistborny bylo vážně neskutečné. Tušila jsem, že to bude hodně dobré, ale že až tak... Není nic co bych mu mohla vytknout, co by mě štvalo. Všechny možné teorie mi autor vždy dokonale vyhodil z okna. A všechno to nakonec geniálně zapadlo do sebe.
Myslím, že na další pokračování si dám pauzu, abych to mohla všechno vstřebat.


Úplně si nejsem jistá jak začít, jak hodnotit... Prvně je asi potřeba zmínit, že tato kniha byla hlavně o taťkovi, tedy o Bohu. Rozhodně bych se nenazvala člověkem věřícím, ale ani 100% realistou. Příběh byl hodně dojemný, ono už to téma, kdy rodič ztratí dítě je srdcervoucí. Hodně jsem se téhle knihy bála, musím říct, že výsledný pocit po dočtení mám hodně zvláštní... přímo rozporuplný.
Třičtvrtě knihy je vlastně rozhovor s nejsvětější trojicí, pojatý tak trošku jinak... řekla bych dost nečekaně. Nebylo to úplně rušivé, ale představa Boha jako taťky v ženském těle afroameričanky byla poněkud zarážející. Bylo toho řečeho hodně, kniha hlavně vybízí k tomu odevzdat se a věřit. Což mi upřímně vadilo a narazila jsem i na další pasáže se kterými jsem měla dost problém. S něčím jsem naopak po úvaze souhlasila. Zajímavá kniha, která stojí za přečtení. Myslím, že ve své hlavě jsem s touhle knihou ještě úplně neskončila.


Tak tohle bylo vážně neskutečné! Jednička byla pouhým úvodem. Ani jsem nedoufala, že by mohl druhý díl pokořit ten první, ale Sarah se to podařilo a já jen zírám, kam svůj příběh posunula.
Stránky jsem doslova hltala, i když jsem si to chtěla vychutnat, ale prostě jinak to nešlo. Samozřejmě, že prim pro mě hrají Feyre a Rhysand. Okouzlení Tamlinem mi poněkud zhořklo. Hned jsem si zamilovala i nové postavy. Noční dvůr byl snad ještě okouzlující, než ten Jarní a rozhodně se budu ještě chvíli tímto světem kochat alespoň ve své mysli. Stalo se toho tolik, že ani nechápu, jak to všechno autorka nacpala do jedné knihy.
Jediné na co teď ale dokážu myslet, jak dlouho budu čekat na další díl a věřím, že to budou hotová muka, děkuji Sarah.


Úžasný příběh o životě egyptského lékaře Sinuheta... o jeho prožitých dobrodružstvích, zklámáních, chvílích štěstí a láskách. Mika Waltari použil ve svém příběhu historická fakta, takže kniha působí velmi reálně a naplno vás vtáhne do doby starého Egypta. Kniha je velmi čtivá a jsou chvíle, kdy je velmi těžké se odtrhnout od čtení. I přes svou objemnost, jsem se u knihy ani na chvíli nenudila a naplno si to užívala. Nemohu jinak než doporučit.


Tohle bylo hodně mrazivé čtení. Všechny ty příběhy vás něčím zasáhnou a do jisté míry šokují. Co mi na téhle knize přišlo fajn je to, že se vůbec nějaký Čech snaží přiblížit obyčejnému člověku život v KLDR, protože co si budeme... takových knih na našem trhu moc není a je to škoda.


Určeno spíše pro mladší ročníky, ale nedá se říct, že by to byla ztráta času. Potřebovala jsem něco na vypnutí mozkový závitů a v tom mi kniha celkem dobře posloužila.
První povídka je rozhodně nejlepší, druhá typicky greenovská a třetí nestojí ani za zmínku, ale zas hezky propojila všechny povídky. A docela mám chuť na jednu sněhovou kalamitu :-)


Mohl to bejt průměrnej thriller, kterej celkem i zabaví na jedno odpoledne. Jen kdyby autorka nechtěla v závěru šokovat v domnění, že to knihu posune o level výš. No nic.


Za ten vleklý začátek musím ubrat jednu hvězdu. Ale zhruba od 200 stránky nasednete do vlaku, který vás nechtíc na konci vyplivne a vy za ním zíráte s otevřenou hubou. Potřebuji nutně další díl.


Tak tohle bylo vážně parádní čtení. Nemůžu jinak, než obdivovat Rothfussův poutavý styl vyprávění. Do příběhu jsem se plně ponořila a seděla s Kvothem v hostinci U pocestného kamene a prožívala s ním všechny útrapy. Po dočtení mám v hlavě plno otázek, takže se dost těším na další posezení.


Poslední kniha o Geraltovi je za mnou a říkám si, že to mé putování s Geraltem nějak rychle uteklo.
Bouřková sezóna funguje sama o sobě. Na nic nenavazuje a ničím nepokračuje. I když se odehrává před námi známými událostmi ze ságy. Každou stránku jsem si příjemně užila. Bohužel čtení se těžko odkládalo a tak stránky plynuly pod rukama nečekanou rychlostí. Příběh o zaklínačských mečích i s menšími odbočkami, které vlastně zas tak odbočkami nebyly, se mi opravdu líbil. Bála jsem se tohoto samostatného příběhu, že to bude už jen slabší odvar... jen odlesk od záře ságy, ale nestalo se tak. Nenašla jsem v knize hluchá místa, místy jsem se i od srdce zasmála. Vše jsem s Geraltem prožívala a kniha mě naprosto pohltila. Epilog krásně provázal Bouřkovou sezónu s koncem Paní jezera a příjemně pohladil po duši...


Kdyby to tady šlo, dám 4 a půl hvězdičky. Takhle ale dávám se zavřeným očíčkem 5. Závěr série to byl do jisté míry nečekaný, ale stále v Sapkowskiho osobitém stylu. První polovina knihy, když nepočítám Cirino působení u elfů, za klidné... ovšem ne nudné. Bylo fajn se s Geraltem zastavit v Toussaintu a nasávat atmosféru tohoto pohádkového knížectví. Popis velké bitvy mohl trochu nudit, druhá polovina knihy už jede ale jak po másle a nemůžete tu knihu prostě zavřít. Závěr trochu zvláštní a záleží na čitateli jak si ho přebere. Nicméně nakonec i slzička ukápla a jsem na konci tohoto velkého Geraltova putování. Pro mě je rozhodně top předcházející díl. Ne že by mě tento díl vyloženě zklamal, ale pomalejší rozjezd a prapodivná "Artušovská mlha" přelévající se přes stránky mi sem zas tak moc neseděla. Na druhou stranu proč ne, však to měl autor určitě dobře promyšlené. Tahle série se pro mě stala výjimečnou a řadím ji v žánru fantasy za jednu z nejlepších.


Nesbø mě opět uchvátil tak jak to umí jen on. Skvělý příběh, který vás na začátku chytne a do konce nepustí. Kupodivu jsem se modlila, aby hlavní hrdina -vrah- konec přežil. Trochu zarážející byly až nadlidské Sonnyho vlastnosti, ale to rozhodně neubírá na čtivosti.


Druhý díl nebyl tolik zpropagovaný jako první díl a i o něm se nakonec vědělo celkem málo. Když jsem pak viděla, kolik se vložilo úsilí do marketingu např. Skleněného trůnu, trochu mě zamrzelo, že této sérii se takové pozornosti nedostalo a je to opravdu škoda!
Hlavní hrdinku nacházíme tak jak jsme ji na konci prvního dílu opustili. Celý příběh se odehrává v Londýně a autorka si to opravdu užívá. Je vidět, že Londýn zbožňuje a já jsem se kolikrát s Paige procházela temnými uličkami Londýna.
Paige už rozhodně není ta stejná holka jako během prvního dílu. Zažila a poznala věci, které jí pomohli zformovat se... do Paige, která chce bojovat za svobodu. Bohužel návrat do Londýna je pro ni drsný. Zjistí, že zorganizovat revoluci rozhodně nebude tak lehké jak si myslela a bude se muset ke svému cíli prokousávat postupně a obrnit se trpělivostí. Ono už vůbec ostatní přesvědčit o existenci tajemných stvoření ovládající svět je celkem oříšek. Mezitím na povrch vycházejí znepokojivé informace z prostředí Syndikátu a vypadá to, že v tom všem jsou opět zapletení Refájci... (ne neprozradím jestli se tam objeví Strážce - přečtěte si to - chachá)
Samantha rozhodně ví, jak udržet napětí. I když kniha není úplně tenounká, tak jsem jí de facto zhltla a pak litovala, že není delší. Autorka by za ty svoje konce měla dostat pořádně za uši. V podstatě v půlce nějaké scény to ukončit a nechat čtenáře minimálně rok vydusit je nefér. No ale rozhodně to zvětší touhu po dalším dílu.
Je vidět, že si je autorka jistější, má vše promyšlené a nikoho nenechává na pochybách, že by tohle byla další tuctová série... a já budu opět nedočkavě čekat na další díl.


Nebylo to špatné, v rámci žánru, řekla bych, takový lehčí průměr. Trochu pomalejší tempo, ale celkem to vyvážil konec. Ale kdyby mě nenamlsaly recenze, že s přibývajícími díly kvalita stoupá, nejsem si jistá, zda bych, při současné konkurenci, vůbec sáhla po pokračování. Hlavní hrdinku bylo trochu obtížnější si oblíbit, ale uvidíme, co přinesou další díly :)


Varování! Hrozí nebezpečí, že při čtení dostanete neovladatelnou chuť jít vařit/péct!
V tomto zdánlivě romantickém období královny Viktorie se musejí hlavní hrdinky potýkat mimo jiné se svým postavením ve společnosti i všedními starostmi tehdejšího žití. Myslím, že autorce se velmi uvěřitelně podařilo na základě střípků faktů slepit příběh Elizy Actonové. A že poezie a vaření nejde dohromady? Omyl.
Bylo to velmi pěkné, oddechové čtení.


Myslím, že tohle je taková ta důstojná tečka za celým příběhem Kate. Je to zvláštní, že je najednou konec. Série si po celou tu dobu držela neskutečnou úroveň.
Jsem celkem spokojená i když v jedné části se tempo zpomalilo. Vrací se snad všechny důležité postavy. Rozhodně se nabízí, že některá/é postav by mohly dostat svou sérii, tak uvidíme...


Já věděla, že dělám dobře, když si tenhle díl šetřim až vydaj ten poslední :-) Zase prostě parádní jízda ve stylu Kate Danielsové.


Kdo by neznal hrdinou bitvu tříset Spartských bojovníků u Thermopyl? Steven Pressfield nám ale dává vhled nejen na tuto bitvu, ale i na jejich život a vysvětluje co tomu všemu předcházelo.
Příběh vypráví zajatec perského krále Xeones, který jako jediný přežil. Vypráví tak kroniku svého života a i o tom co to znamenalo být Spartanem. Velmi silná působivá kniha.
"Jdi, poutníče, a zvěstuj Lakedaimonským
že my tu mrtvi ležíme, jak zákony kázaly nám."


I v rámci ženských románů se dá narazit na kvalitu. Kulti je naprosto boží kniha na odreagování, která vám po dobu čtení na tváři vykouzlí pernamentní úsměv.
Bála jsem se, že mě to fotbalové prostředí nebude bavit, jelikož fotbal rozhodně nemusím, ale nakonec to bylo v pohodě a nerušilo to. Kniha se plně zaměřila na Kultiho a Sal. Bylo to pomalé, jakože hodně, ale to je přesně to, co mě na tom bavilo. A i tady bylo fakt pár dost vtipných scén. Rozhodně si nenechám ujít další autorčiny knihy.
A co mě vážně mrzí, že poslední dobou se stává standardem vydávat knihy s chybami. Dost to kazí požitek ze čtení.
