Kni-holka komentáře u knih
I když ubírání celého děje rozklíčujete již v anotaci, můžete se těšit na odlehčené vyprávění o magickém světě zasazeného do moderní doby počítačů, na jiskřící přitažlivost mezi hlavními postavami a na satiricky vtipné až ostré dialogy. Oproti první knize tak Okouzlení dostálo svému slovu.
Devatenáctiletou Amálii čeká nelehký úkol – vyrovnat se s popravou otce, ovládnout moc slovodějky, podmanit si kouzelnou knihovnu a ochránit ji před bývalým starostou, lačnícím po znovunabytí moci. K tomu všemu jí ještě motá hlavu kořeněná vůně přistěhovalce Artura. Amáliina oddanost rodině a lehká drzost je něco, čím je tato hrdinka sympatická. Mimo jiné i ostrovtip mezi ní a oživlým chrličem Hugem. Jen kdyby na něj pořád nekáleli ti holubi! :-D
Poselství knihy netkví jen v otázce rovnoprávnosti, ale i v tom, jakou moc slova mají. Vše, co řekneme, má vliv na naše okolí, a to autorka v příběhu krásně vykreslila. A i když se tu nevyhneme stále častějšímu objevování LGBT linky, nepoutá na sebe pozornost a spíše dokresluje obrázek celé společnosti.
Za mě super příběh, který se četl sám :-)
Máte rádi dystopické příběhy? Svět, který je náš, ale je zničený po útoku monster, mimozemšťanů či nadpřirozených bytostí? Rádi se pohybujete v systému a objevujete jeho nedostatky? Láká vás strana odpadlíků, rebelů, usilující o zničení stávajícího řádu a nastolení mírumilovnějšího systému? Pak vítejte ve světě Bojovníků s Nicotou, kde tím zvrhlým vůdčím orgánem je gilda a odpůrci si říkají Renegáti.
Priscilla se narodila do jedné z nejstarších rodů Bojovníků, vysoce uznávaných a mocných, a tak se zde po celou knihu setkáváme s jejím vnitřním bojem a snahou dostát svého odkazu, povinností a stát se plnohodnotnou Bojovnicí. Jenže se ve svých sedmnácti letech cítí bezcenná, všem na obtíž a nepomáhá ani fakt, že během prvního rituálu obdržela tu nejméně užitečnou moc. A jak to tak u mladých lidí s nízkým sebevědomím bývá, pokusí se vzít osud do vlastních rukou a skrze zakázaný rituál získat větší moc. A to se jí vymkne z rukou.
Co je na tomhle příběhu jiné? Je to silně feministické - Bojovníci s Nicotou jsou v rodině Daalmanů samé holky. Priscilla má 2 matky, nechápu tedy, jak byla počatá. Kniha nese i označení LGBT. Ale jen lehce. Priscilla se pohybuje v milostném trojúhelníku mezi bývalou přítelkyní z řady normálů - ti, co nemají moc Bojovníků - a Bastienem, klukem, který o svou moc přišel. Milostná linka je ale nastíněna jen lehce, takže to moc nenarušuje příběh, což by za mě bylo jen na škodu.
Bojovníci s Nicotou jsou prvotinou této autorky a zřejmě prvním dílem série. Jedná se o jednoduchou a lehkou young adult fantasy, která nepřekvapí ničím originálním ani vyloženě složitým dějem, ale nabídne vám příjemný únik a zábavu. A to mnohdy stačí. Pokud se vám tedy líbila série Město z kostí, Ranhojička nebo Divergence, zkuste sáhnout i po této novince.
Kniha noci je první knihou od Holly Black a zkouškou, jestli se mi bude autorčin styl líbit, protože si dělám zálusk na sérii Krutý princ. A do něj se určitě pustím, neboť od první stránky jsem byla vtažena do úžasného temného světa Charlie Hallové, Šarlatánce, barmance a zlodějce. I když zlodějské boty už pověsila na hřebík a snaží se žít podle pravidel. Jenže to se jí nedaří a minulost jí začíná dohánět. Občas je totiž minulost to jediné, na čem záleží.
Vítejte ve světě stínové magie, kde jsou vaše stíny něčím víc než jen "odrazy". Pokud máte štěstí, je váš stín "zrychlený", tedy můžete se ho naučit ovládat či ho částečně zhmotnit. Magie ale má svou cenu. Abyste se stali stínaři, musíte svůj stín krmit - svou energií či krví. Nebo energií a krví ostatních. A ne vždy to dopadne dobře.
Stínu bez těla se říká Morovec a je to to, co zbylo z mrtvého stínaře. Touží po vlastním těle, a právě Liber Noctem, Kniha noci, prý popisuje metodu, díky které může nabýt podobu skutečného člověka.
A právě po ní začne Charlie pátrat. Nebude to mít ale snadné. I přes své viditelné sebevědomí je více než zranitelná. Děsí ji vlastní minulost a více než smrti se bojí svých schopností. Má strach, co vše by dokázala, kdyby se o to pokusila. A tak vždy, když vše jde až moc dobře, se ze všech sil snaží, aby zklamala. Vybírá si nesprávné milence, nechává se vyhodit z práce a zkazí vše, co může. Celý život se vyhýbala sama sobě. Ale to muselo skončit, pokud měla zachránit toho, koho skutečně milovala a se kterým mohla snad konečně vést normální život. I přes to, že jí lhal a ukrýval svou stinnou stránku.
Příběh nemá klasický happy end. Padouši jsou sice dopadeni a pomsta dokonána, avšak odjezd do západu slunce. Ale Charlie se nevzdává. Pokud je totiž dost dobrá zlodějka na to, aby ukradla stín, zvládne si znovu ukrást jeho srdce.
Potom, co jsem před touhle knihou zhlédla druhou sérii Griši a přečetla Knihu svatých, tak v téhle knize opravdu nejde nevidět podobnosti.
Spřízněnci ovládají moc, živly, přírodu. Jsou pronásledováni a zabíjeni pro svou moc. Existuje síla, která jejich moc omezuje i posiluje. Je zde jeden mocný Spřízněnec, který s cílem posilnit svou moc a zachránit všechny Spřízněnce, vede válku s celým světem. Jsou zde rebelující síly, usilující o svržení tyrana a změnu formy vlády. A samozřejmě je tu hrdinka všech a její společník, který jí stojí po boku.
Pokud jste tedy fanoušky Griši a Temnyje (já rozhodně), tak je tahle série další na řadě. A uvidíte, zda se vám bude víc líbit.
Já osobně spíš zůstanu v Grisha Verse. Autorčin styl je mi bližší a miluju její um ve vystavění příběhu, hlavně u Šesti vran. Boží. Ale jsem ráda, že jsem se s tímhle světem seznámila.
Malé zavzpomínání na dobu, kdy jsem se poprvé setkala s pojmem HYGGE. A také odreagování se a zpomalení v uspěchaném lednu. Tahle knížka mi připomněla, jak je důležité užívat si přítomného okamžiku a drobností kolem.
Dějově to bylo trochu slabší. Nedokázala jsem se úplně do příběhu ponořit. Každopádně příběh mi v hodně věcech mluvil z duše. Krize mladšího věku? Pocit, že se můj život ubírá jiným směrem, než by měl? Tyhle pocity už naštěstí nemám, ale živě si je pamatuji. Tu touhu utéct pryč, oddechnout si a začít znova. Lépe. Pomaleji. A tohle nám kniha, i hygge, nabízí.
Soumrak mužů, letošní novinka od nakladatelství Fobos, se svým způsobem dotkne každého z nás. Ještě před vypuknutím covidu a následnými omezeními a úmrtími, napsala Christina Sweeney-Baird román se svou představou, jak by vypadal svět, kdyby svět napadl virus, který by zabil téměř všechny muže. Jak autorka v dodatku píše, je moc ráda, že mnoho z jejích predikcí se ve skutečnosti nestala. Přesto se jedná o naprosto jedinečnou knihu, která nabízí neuvěřitelně realistický pohled do ženských duší.
Bylo až děsivé číst některé pasáže, protože přesně takovými stavy jsme si prošli. Proč by nás měla zajímat nemoc, která zabíjí stovky kilometrů daleko? Nás se to netýká. Pak ale nemoc dorazí i k nám a život, jak ho známe, se změní. Je vyhlášena karanténa, nemocnice kolabují pod náporem pacientů, padá ekonomika, vědci a politici jsou bezradní a snaží se najít protilátku. A vy se jen modlíte, aby nemoc nepostihla toho, koho milujete.
Příběh je vyprávěn z pohledu několika žen z různých zemí. Některé se tam objeví jednou, jiné se opakují. Jedná se o sociální antropoložku Catherin, která vliv moru na lidi a jejich příběhy zkoumá, doktorku Amandu, jež mor jako první objevila a která vypátrala jeho původ, a viroložku Liz, která nakonec přišla s protilátkou.
Smutek, jenž přímo sálá z příběhů těch, které ztratily svého manžela, syny, otce, je tak neuvěřitelně silný a reálný, že mi bylo při čtení těžko. Knihu tedy nedoporučuji citlivějším povahám. I já měla co dělat.
Milý, roztomilý příběh. Pohádka pro děti i bajka pro dospělé. Děj plynule plyne jako velká potopa, která zaplavila Bambusovou říši. I když to je trochu morbidní přirovnání. Ale je to tak.
Tři říše, tři pandy a tři dějové linky. Erin Hunterová nás postupně seznamuje s příběhy tří pandích trojčat, která jsou každá úplně jiná, ale pojí je nejen společná krev, ale i osud. Nebudu vám říkat jaký, i když mě to láká. To si musíte přečíst sami. Ale vůbec vás nemusí odradit fakt, že je to kniha pro děti. Text je sice psaný trochu jednodušeji, ale to mu nebere nic z toho, že v sobě ukrývá mnoho pravdy a poučení. Je to takový Malý princ. Lidské vlastnosti byly vloženy do chlupatých těl zvířat, aby vyjevily svou povahu.
Nezapomeň, že jsi panda. Jenže co to znamená? Na to musí přijít sami. Každé dítě si jistě zamiluje příběh plný zvířátek a nechá se strhnout napětím a akcí. A dospělému je zde nastaveno zrcadlo, které odráží jeho vlastní nitro. Je to mnou nebo je opravdu něco v nepořádku? Jsem obluda? Proč nejsem jako ostatní? Krásné připodobnění pohádce Ošklivé káčátko zpodobňuje postava Ducha, který je něčím jiným. Nejistota pramenící z dospívání připravuje úrodnou půdu pro druhý díl, protože je jasné, že Duchova naivita a ublíženost znemožní šťastné shledání trojčat. Karty byly rozdány a osud jimi ještě určitě pořádně zamíchá.
Jedno je jasné. Nikdo není v bezpečí, dokud tu obchází stvůra. Tajemný tygr. Ale co se stalo s Drakopravem? Opustil pandy Velký drak? Jaký význam má podivný pruhovaný bambus? Kdo jsem a kam vůbec patřím?
I tato kniha na svých posledních stránkách odhaluje jistá tajemství, která dávají smysl jistým událostem a hlavně poodhalují možnou budoucnost. Jak já se těším na druhý díl. Jsem zvědavá.
(SPOILER) Poslední dobou mám buď štěstí na toto téma, nebo jsem si doteď nevšimla, jak je otázka státního příslušenství a v čí ruce či rukou třímá moc, v YA a fantasy literatuře obecně častá. Radši byste vládu jednoho člověka (krále, císaře) nebo demokratickou vládu lidu? Která varianta je lepší?
I s touto otázkou se potýká Koltská Imperatorya, Anastázie Kateryanna Michailovová, právoplatná císařovna Cyrilie. Poté, co se císařovna Morganya chopila vlády a učinila z ní vládu teroru, se vytvořilo hnutí odporu - Rudé pláště - které usilují o změnu režimu. O změnu, která by zničila monarchii a dala vládu lidu. Protože problém spočívá v monarchii samé. Ale budoucnost je v rukách lidu. A tak se Anna obrací na pomoc Bregonu. Království, ze kterého pochází její společník Ramson Sedmilhář, který v tomto příběhu opět poodhalí svou tvář a tužby svého srdce.
Vše má ale háček a Anna zjišťuje, o co nejen císařovně, ale i admirálovi Bregonu jde - o artefakt, který dokáže v člověku vyvolat přízeň.
Rudá tygřice se tak bude muset rozhodnout, kým se stane. Dívkou, kterou je, či vládkyní, která v ní dřímá. Kterou Anastázií se stane?
Rudá tygřice od Amélie Wen Zhao je pokračováním prvního dílu Dědictví krve. A i když jsem se na druhý díl těšila, tak mě trochu zarazilo a zklamalo množství chyb, které v textu byly. Pokud se tedy bude dělat dotisk, doporučuji chyby opravit.
Příběh plyne pomalu, ale svižným tempem. Ovšem u této autorky mám trochu problém se do příběhu pořádně ponořit. Znáte to. Začtete se do knížky a slova a věty ubíhají, ani nevíte jak, až je konec. Zde se mi text četl trochu obtížně. Asi nejsem naladěná na její styl psaní. To mi ovšem nezabrání přečíst si třetí díl, který bude doufám brzy následovat.
(SPOILER) Taky jste jako malí byli přesvědčeni o tom, že máte ve svém pokoji bubáka? Taky jste měli divný pocit, když vás máma uložila, zhasla světlo a vás pohltily stíny? Taky jste se koukali pod postel a do skříní, zda tam není strašidlo?️ A taky vám vaše mámy tvrdily, že strašidla, bubáci a duchové neexistují a i přes to, že jste jim věřili, jste v hlouby duše cítili, že to není pravda? No, možná to pravda nebyla a vaši rodiče vám o existenci ďábla lhali. Ale věřte, že to dělali pro to, aby vás ochránili.
Juva pochází z dlouhého rodu krvezpytkyň, které dokáží poznat, kdo kdy umře a co se jim stane, takže ve městě Náklav působí jako věštkyně, ovšem vážené a obávané. Juva se ovšem tohoto krvavého dědictví vzdala, neboť živobytí své matky a sestry neuznávala. Místo toho byla lovkyní. Lovila vlky, jejichž krev teče pod městem a pohání Náklavské kameny, kterými se dá cestovat na delší vzdálenosti. A i když se od krvezpytkyň snažila držet co nejdál, její osud ji stejně dohnal. A strašidlem, které jí stále pronásledovalo ve snech i v představách, byl sám ďábel, jehož krev je důležitější, než si můžete myslet.
Strhující příběh Železného vlka, první díl trilogie Vardari, jsem i přes začátek, kdy jsem se seznamovala s novými pojmy, osudy a intrikami, které dost dlouhou dobu nedávaly smysl, sotva dokázala odtrhnout. Velmi rychle jsem se tak ponořila do vyprávění o městě, které je posedlé tím, jak dlouho bude žít, kde v kanálech teče krev lidí i vlků, kde se ulicemi pohybují lidé nakažení vlčinou a kterému vládnou věční. A za tím vším stojí ďábel a prastará Síla, která se opět probouzí a Juva se musí vypořádat s nechtěným dědictvím, obstát jako nová vykrvitelka a postavit se proti nepříteli. Jenže kdo je v tomto případě nepřítel?
(SPOILER) Tak trochu temnější příběh s pohádkovými prvky kombinující v sobě atmosféru hororových filmů vám způsobí mrazení v zádech. A pokud se vyžíváte v klasických milostných trojúhelnících, pak neváhejte a sáhněte po Rudém vlkovi od Rachel Vincentové. Do Adély jsem se hned zamilovala. Je to silná ženská postava, která má svou hlavu a do ničeho si nenechá mluvit. Ovšem je jí teprve 16 let a i když by pro bezpečí své rodiny i vesnice udělala cokoli, ocitne se před těžkým rozhodnutím. Poslechne své srdce či hlavu?
Naprosto strhující příběh mě chytil už od začátku. Navíc s mírně otevřeným koncem si můžeme sani domyslet dle libosti, jak to bude pokračovat.
Venku sněží a tohle krásné mrazivé počasí přímo vybízí k tomu, aby se člověk zachumlal do hřejivého pleteného svetru, zalezl si do pelíšku a pustil se do čtení knížky
Já konečně sáhla po knížce, kterou jsem dostala sice již před několika týdny, ale až nyní přišel ten správný čas na to ji otevřít.
Je to sbírka povídek, kterou napsal a sám si vydal můj bývalý učitel na střední škole, kamarád a muž, který mi byl neuvěřitelnou oporou a v těžkých chvílích dospíváni mi ukázal, že život stojí za to žít naplno. @jendapise
Sbírka povídek Rezavé desky obsahuje 15 povídek, které se čtou sami a které od začátku do konce hltáte očima a jsou tak napínavé, že umíráte zvědavostí, jak to dopadne
Jednu z těch povídek jsem měla možnost číst již před několika lety a jsem ráda, že je též obsahem sbírky