kniha_je_laska komentáře u knih

Tuhle knihu jsem jeden čas viděla pořád. Nejprve mě zaujaly ohlasy, které na ní byly, pak obálka, která je moc pěkná a já věděla, že si ji musím přečíst, k čemuž s menším zpožděním došlo, i když moje dojmy jsou asi trochu jiné, než jsem čekala ….

Jako první musím říct, že na to že je to první díl fantasy série, tak jsem se začetla skoro hned, což se mi stane málokdy. Svět i postavy mě zaujaly a já byla zvědavá, co bude dál, jenže mé dojmy se začaly lehce kazit.

Někdy mi tu přišlo že jsou tu nedostatečné nebo nedomyšlené informace. Některá místa či situace jsem si neuměla úplně představit, protože popis nebyl dostačující. A co se týče informací, tak například já si vlastně ani po dočtení nejsem jistá, jak to se zkouškami vlastně bylo, protože to různě naznačovalo něco jiného. Nevím, zda bylo nutné, aby zemřeli všichni a byl jeden vítěz, nebo je možné, aby přežilo víc lidí, a byl jeden vítěz, ale tady je otázkou, co by o jeho vítězství rozhodlo.

Dále je tu podobnost s dalšími sériemi. Normálně mi úplně nevadí, když má kniha podobné prvky s nějakou dřív vydanou knihou, protože v množství knih a příběhů je už těžší být naprosto originální, ale tady za mě nebyly jen podobné prvky, ale někdy i skoro stejné situace, že jsem si místy říkala „tohle mi je povědomé“ a pak „a tohle také“, což úplně nechci myslet při čtení takhle hodně na jinou sérii.

Tyhle dvě věci, které ale byly celkem často hodně ovlivnily moje hodnocení, a za mě je to škoda, protože příběh měl potenciál. Kai a Pae jsou fajn a jejich rozhovory, setkání a tak mě bavily, ale celé to napravit nemohli.

Další díl si přečtu, jelikož nemám ráda nedočtené série a chci vědět, co bude dál, protože ten konec a ty zvraty, co tam byly? Jeden jsem nečekala a byl to velký šok, u druhého jsem tušila už v knize, že něco nesedí, i když tohle bych taky neřekla, protože teď mi na tom nesedí zas něco jiného, ale je možné – nebo spíš doufám – že to bude vysvětlené v dalším díle, kde doufám, že už bude děj originálnější

03.02.2025

3,8
další dobrodružství s měňavci, ale tentokrát z různých měst v Evropě a jako první je tady Paříž.

Jako obvykle se s tím autorka nepáře, a hned na začátku čtenářům naservíruje nějakou akci. V tomto případě se ocitneme ve vývařovně, kde pracuje Natálie, která má divný pocit z jednoho muže, o kterém si říká, že vypadá jako upír, ale sama sebe přesvědčuje, že to není možné, protože ti neexistují. Jen o chvíli později zjistí, že se trefila, a ba co víc, že tento upír z nějakého důvodu baží po ní. Naštěstí se objeví muž, kterého už párkrát viděla, táhne ji to k němu, ale vůbec ho nezná. Ti dva prchají před upírem a jeho společníky, kteří se k němu přidali a od téhle chvíle se všechno pro oba změní …

Postupně se Natálie s Tristanem poznávají víc a zároveň se spolu snaží odhalit kousky skládačky - zvlášť co se týče Nataliina původu - a pokoušejí se je dát dohromady. Mezitím k sobě navzájem cítí čím dál větší náklonost. Tomu se snaží zabránit hlavně Tristan, jelikož má za to, že pokud se potvrdí to, co Natalie je, tak pro něj bude zakázaná, ať je jeho družkou či ne. Čekala jsem, kdy Natálie zjistí pár detailů, které ji společenství Strážců neřeklo, protože jsem tušila, že to nevezme dobře a těšila jsem, co udělá, jelikož někteří si zasloužili lekci.

Líbily se mi popisy, jak okolí, tak různých jiných věcích. Bylo to tak, že jsem to úplně viděla před očima. 

Tahle kniha měla část, kdy byl klid, kde bylo takové lehké seznamování s novými měňavci, jejich řádem a pak byly části, kdy byla akce. Ta akce na konci a nový nepřítel, který se objevil? To bylo dobře napsané, nechybělo tam napětí a překvapení. Úplně jsem čekala, co bude dál a jak z toho vybruslí.

Beru to jako slibný start nové série, který dává znát, že v příbězích opět nebude chybět akce, sympatické postavy, vášeň, napětí. Jsem zvědavá, co přinesou další díly. Zvlášť Londýn s Liamem, kterého jsem si tu hodně oblíbila a mám ohledně něj několik otázek…

30.01.2025

Jeden z mých větších restů, ale holky mi daly knihu do výzvy a mě to konečně nakoplo k tomu si ji přečíst. 

Příběh je o Andie, které se nedávno změnil život a ona se teď snaží ho znovu uchopit do vlastních rukou tím, že zkusí naskočit do rozjetého vlaku a udělat první krok ke splnění snu, který mají s kamarádkou June. Tím je studovat s ní vysokou, aby si pak mohly otevřít vlastní podnik. Na škole studovat může, ale nic víc zařízeného nemá a nějak to musí vyřešit. Cooper pracuje jako barman a chodí na vysokou, hodně často má po ruce tužku a papír, aby mohl zachytit něco, co ho zaujme. Oba dva upoutá ten druhý skoro okamžitě, ale Cooper se brání, jelikož mu Andie připomíná něco, na co by radši zapomněl.

V tomhle příběhu je krásná ukázka přátelství. June a Andie měly krásný vztah, a kluci to samé.

 Chvíli mi trvalo se začíst, ale nakonec to bylo dobré. Musím říct, že Andiin zlozvyk týkající se uklízení a rovnání věcí by mě asi trochu vytáčel Líbilo se mi, jak si ti dva nacházeli k sobě cestu, ale co už bylo na mě trochu moc, tak to bylo Cooperovo opakované chování, kdy udělal krok vpřed ve vztahu k Andie a pak dva kroky vzad.

26.01.2025

Před lety jsem od autorky četla hodně knih, zezačátku ty historické a postupně jsem přešla i na příběhy ze současnosti, ale tahle byla jedna z těch, které mě nějak minuly, takže když jsem viděla, že je i jako audiokniha a zahlédla anotaci, tak mi bylo jasné, že si ji poslechnu.

Příběh je vyprávěn hlavně z pohledu Laurant, ale čas od času se tu mihnou i úhly pohledu jiných postav. Pachatele jsem neodhadla, ale když nad tím přemýšlím, tak mi přijde, že tam tolik indícií k jeho uhodnutí nebylo. Na to že byl děj občas takový rozsáhlý až chvíli táhlý, že chvíli trvalo, než se dostalo k jádru, tak ten konec nabral celkem rychlý spád, až to bylo nečekané. Nebyla to špatná romantika s detektivní zápletkou, ale v této sérii jsou lepší

Hudební melodie, které hrály na konci kapitol, se mi líbily. Navodily atmosféru, a vzbudily ve mně ty správné pocity.

Z interpretace mám smíšené pocity. I když interpretka hlas někdy různě měnila, a byly z něj cítit emoce, či odpovídal situaci, což já oceňuju, jelikož nemám ráda, když je poslech monotónní, vyprávěn jedním tónem, tak je tu jedno ale… Jak jsem říkala, mám od autorky něco načteno a přibližně vím, jaké píše hrdinky. Jsou celkem dost naivní, ale mají vlastní hlavu a odvaha jim nechybí. Což bylo z textu znát i tady, ale někdy se díky interpretaci stala z hrdinky fňukna, což mně osobně prostě nesedělo. Možná kdyby to byla moje první kniha od Garwood, tak by mi to nepřišlo divné, ale není, a tak mám asi jiné představy na ně už a tohle tomu neodpovídalo.

25.01.2025

Děj navazuje na události Divoké Afriky, a i když jsem první díl četla vloni v létě, tak mi hodně věcí naskočilo hned na prvních stránkách až na pár maličkostí, které jsem si vybavila až po chvíli.

Hned na začátku se autorka postarala o menší šok, který ale na druhou stranu vysvětlil pár věcí, které mi vrtaly hlavou v prvním díle. Děj díky tomu nabral jiný směr, ale moc vám k němu neřeknu, protože se tu nechci prokecnout, abych vás nepřipravila o to překvapení. Co ale mohu říct je to, že jsem tu na jednu postavu změnila názor, protože jsem ji víc poznala a postupně jsem si ji oblíbila.

Pašeráctví a pytláctví je tu zmíněno spíš jen mírně, ale oceňuji, že se to tady objevilo, protože do příběhu to zapadá, a jsem ráda, že toho autorka využila.

Pro mě byl tento díl o něco lepší než první, ale bohužel i tady se Michelle v některých chvílích vyznamenala tím, jak hloupě se zachovala a já z ní v těch případech nemohla a klepala jsem si knihou o čelo, jak jsem ji nechápala. Ale abych ji jenom nekřivdila, tak u mě měla několik + za některé věci, jako třeba když dala výpověď v práci a šla si za svým snem, přestože se kvůli tomu musela postavit svým blízkým, kteří to úplně nepodpořili a tak.

Tušila jsem, že se tento příběh nebude už odehrávat v Africe, a i když je to škoda, protože to bylo krásné prostředí, tak i v tomto díle je nakonec zpracované hezké téma, které se mi líbilo.

IG kniha_je_laska

21.01.2025

Chtěla jsem si dát nějakou změnu mezi plánovanými fantasy knihami, ale nic co by mělo hodně stran a tahle kniha to skvěle splnila.

Začátek mi lehce připomněl Šeherezádu a Onura z Tisíc a jedné noci.

Na to jak má kniha málo stran, tak jsou tu postavy vykresleny dobře, že jsou čtenáři hned blízcí, a to, co zažívají, s nimi hodně prožívá a fandí jim. Ze samotné zápletky je hodně řečeno v anotaci, ale co tam není je v jakém prostředí se děj odehrává. Dvě z těch míst mám hodně ráda, takže to bylo přesně pro mě.

Jediné co mě mrzí, tak je ten konec. Přišlo mi to takové urychlené, což je škoda.

01.01.2025

Děj se odehrává více jak 2 roky po událostech v prvním díle. Příběh vypráví už jen Noa a Jael. Hned na začátku mě překvapily změny, které je potkali a chtěla jsem vědět, co se stalo. Jsem ráda, že postavy se v určitých věcech změnily, vyvíjely, Získaly na některé věci ve svém životě a různé události nový pohled a nebylo to na škodu.

Přišlo mi to lehce temnější než Přízraky noci, objevilo se tu víc tajemství, záhad, akce a různých zvratů, které si udržely mou pozornost po celou dobu knihy. Některé zvraty jsem nedokázala uhádnout, přestože takový šok jako v prvním díle se už nekonal. V jedné věci jsem podezírala každou chvilku někoho jiného a nakonec to bylo jinak.

Bylo tu několik různých ponaučení. A také nic nebylo takové, jak se zdálo na první pohled.

Za mě mnohem lepší než první díl. Opět tu byla moc hezky zpracovaná slovanská mytologie a různé pověsti

22.12.2024

Příběh je inspirovaný naší mytologií a pověstmi. Objevují se tu různé bytosti. Někdy jsem měla trochu problém se v nich vyznat, uvědomit si, co umí, ale k tomu je tu na konci slovník, kde je hodně vysvětleno. I když se přiznám, že tohle jsem zjistila až někdy v půlce knihy, takže jsem zezačátku lehce tápala Mám asi radši, když je to vysvětleno přímo v textu.

Je to vyprávěno ze 4 úhlů pohledu. Musím říct, že v tomhle směru se to autorce povedlo, a já se v postavách neztrácela. Každá postava měla co říct a v určitou chvíli vyprávěla svůj příběh, aby ji čtenář mohl trochu lépe poznat.

Líbilo se mi to, přestože většinu knihy jsem necítila nutkání porušit rozpis kapitol a číst dál, jak se mi někdy stává. Přestože tu byla akce, tak to bylo takové oddechové. To se ale změnilo asi kolem strany 200, kdy se stalo něco, co jsem absolutně nečekala a vyrazilo mi to dech, v tu chvíli jsem knihu musela dočíst okamžitě, jelikož jsem chtěla všemu porozumět, protože jsem byla totálně překvapená.

Celou knihu je vidět, jak můžou lidé zaujímat různé postoje na jednu věc. A že nic není jen černobílé.

15.12.2024

K Mitchovi jsem se původně chtěla dostat už na jaře, ale nějak to nevyšlo.

Z tohohle prostředí jsem četla už mnohem lepší knihy – například od Elle Kennedy –, tak se to trochu projeví i na hodnocení, ale je to oddechovka, která se příjemně četla, a líbilo se mi, že je tu zakombinované i vážnější téma, což se dle anotace ani nezdá. Akorát je škoda, že se tomu autorka nevěnovala trochu víc, i když to měla dobře naťuklé.

Bylo tu hezky popsané seznámení a vývoj vztahu Andie a Mitche, některé situace byly úsměvné. Mitchovo spoluhráči byli skvělí a chvíle, kdy zkoušeli Andie a zjišťovali, co ví o hokeji, mi byla povědomá. Byla bych na tom asi stejně jako ona

Obočí mi vystřelí málem k vlasům. „Děti?“ odvrátím zrak od trenéra a zírám na Toma. Oba muže ta myšlenka znepokojuje stejně jako mě. „Jak vás mohlo napadnout, že bych měl zrovna já pracovat s dětma? Vždyť já nesnáším i lidi, co už jsou dospělí!“

12.12.2024

Jedna z knih, kterou jsem vloni objevila pod stromečkem, měla ji ve své výzvě a jako velká ostuda jsem se k ní celý rok nedostala, tak jsem se pochlapila a konečně ji vzala do ruky, že ji musím přečíst.
 
Jako malá jsem milovala koně, a doteď mám ráda filmy či knihy, kde se objevují.
 
Pacient psychiatričky Lindy spáchal sebevraždu a ona cítí, že musí splnit jeho poslední přání a tím bylo dovézt dopis jeho otci, který se o něm dozvěděl jen pár dní před tím, než zemřel. Přestože ví, že by měla zachovat profesionalitu, tak u tohohle případu to nedokáže. Nejenom že toho pacienta měla ráda, ale také ji to připomnělo některé věci, se kterými ona sama bojuje, a tak je to i pro ni těžší ještě víc. Damián je velmi známý zaříkávač koní, který si mnohem víc rozumí s nimi než s lidmi, a to platí i o jeho vlastní rodině. Celý život se potýká s tím, že nenaplnil očekávání některých, a to v něm zanechalo rány. Teď se navíc ještě dozví, že měl skoro dvacetiletého syna, o kterém nevěděl a kterého už nikdy nepozná, jelikož zemřel.
 
Děj se odehrával v krásném prostředí, které na mě při čtení dýchlo a navodilo klid, přestože témata v knize byla náročná a smutná. Hodně jsem si oblíbila vedlejší postavy, které byly skvělé. Hlavně Nuria, její matka a Ramón. Líbilo se mi, že se příběh netočil jen kolem hlavních hrdinů, ale byla možnost víc poznávat skrz zmínky právě i ty ostatní. Díky popisům jídel, která si dopřávali, mně nejednou přepadly chutě.
 
V příběhu jsem čekala, až přijde jeden moment, u kterého jsem tušila, že budu slzet a taky že ano.
 
Kniha se mi četla moc dobře, přečetla jsem ji rychleji, než bych myslela a pokud máte rádi koně, hledáte oddechovku, tak klidně zkuste tuhle knihu.

01.12.2024

100 lidí 100 chutí – čas od času narazím na knihu, která mi potvrdí, že je to pravda. Na tuhle mafiánskou romantiku jsem zahlédla skvělé recenze, a tak jsem se na ni dost těšila. A možná to byl kámen úrazu.

Od začátku je tu znát přitažlivosti, která je mezi Nicholasem a Elenou, přestože díky okolnostem ji nemohou projevit. Nicholas je drsný boss, jehož pověst ho předchází a znají ho i lidi mimo jejich společnost. Elena je mafiánská princezna, jejíž krása je všeobecně známá a všichni muži by ji chtěli. Ona sama se ale cítí uvězněná, sžírá ji pocit viny a touha se změnit a něco napravit. U ní jsem čekala nějakou výraznou proměnu, jelikož to působilo, že k nějaké dojde, ale nakonec se nic moc významného nestalo.

Brzy jsem si začala říkat, kdy už se bude něco dít. Víc mě kniha začala bavit od chvíle, kdy byl zasnouben správný pár, ale upřímně ani po dočtení nemohu říct, že bych z příběhu byla paf. Většinou je něco, co mě opravdu zaujme, na co myslím ještě po dočtení, ale tady to nějak necítím. Byla to fajn oddechovka s předvídatelným dějem, kdy se toho moc neděje. Na proložení mezi těžšími knihami ideální, ale ještě si promyslím, zda se pustím do dalších dílů.

30.11.2024

3,5
Fantasy, kde nechybí upíři a je to na způsob Hunger games? Hned jak jsem to zjistila, tak jsem věděla, že tahle kniha mě nesmí minout. Akorát trvalo dlouho, než jsem se k ní dostala.

U prvního dílu fantasy jsem zvyklá, že je pomalejší začátek a chvíli může trvat, než se začtu, ale tady to trvalo skoro do půlky knihy, takže přes 200 stran. Měla jsem z toho začátku smíšené pocity. Cítila jsem, že jsem se do čtení neponořila, jak bych čekala, ale zároveň jsem to nechtěla odložit, protože mě zajímaly některé věci. Tak jsem četla dál a jsem za to ráda, protože pak se to najednou zlomilo, já se začetla a vydrželo mi to až do konce.

Ve světě jsem se trochu ztrácela, v některých druzích upírů a tak. Nebyly vysvětlené rozdíly mezi nimi, a až po půlce jsem se dozvěděla, že na konci jsou vysvětlené nějaké pojmy. (To je pro ty, kdo se teprve chystají, tak aby věděli a koukli, pomůže vám to)

Je to drsné, krvavé a jakmile se to pro mě rozjelo, tak jsem otáčela stránku za stránkou, až jsem se dostala na konec. Líbilo se mi pozorovat ty dva, jak se snaží o druhém zjistit vše co se dá a co by mohlo být užitečné, ale zároveň neprozradit nic na sebe. Po nějaké chvíli už to nešlo a bylo jasné, že si oba uvědomují,že pokud na to přijde, tak nedokážou toho druhého zabít. Celkem jsem tipovala jak to skončí – když v turnaji může zvítězit jen jeden, tak jak to udělají – a tedy něco jsem neodhadla a byla jsem překvapená.

Na druhý díl, který má vyjít začátkem roku 2025, se těším a určitě si ho přečtu. Věřím, že tentokrát mě to chytne hned od začátku

25.11.2024

Tenhle díl je prostě skvělý, ale nejdřív ho trochu přiblížím…

Sydney nemůže přestat myslet na Adrianovo vyznání a snaží se mu vyhýbat, jenže to nejde donekonečna a nejenom díky jejímu přidělení. Navíc jí chybí, nikdo ji nerozuměl tolik jako on. Snaží se také vypátrat Markuse, protože už teď ví, že ji Stantonová lhala, když říkala, že ho nezná. A po incidentu s Bojovníky se chce zaměřit i na ně. Neví ovšem, že se někdo zaměřil i na ni, a přestože se tomu bránila, tak ji nezbývá nic jiného než se začít víc věnovat magii, aby se ochránila.

Je to nabyté od začátku do konce, vůbec jsem se nenudila. Akce a zvraty se prolínají s romantickými chvilkami mezi Sydney a Adrianem, které to k sobě táhne čím dál, přestože by nic takového neměli cítit. Sydney se s tou přitažlivostí snaží bojovat, ale moc se jí to nedaří. A úplně ji chápu, kdo by odolal Adrianovi, když vidí, co všechno pro ni dělá?
Při čtení jsem tak přemýšlela nad poutem, které mají Jill a Adrian. Umíte si to představit? Být s někým takhle spojený, nemoct nic schovat. Když každou myšlenku, každou prožitou chvíli – třeba i intimní – uvidí i někdo jiný? Ještě třeba někdo mladší a opačného pohlaví? Uff. V některých věcech to měla Rose s Lissou jednodušší, přestože byly ve stejné situaci.

Mimochodem, musím autorce uznat, že konce napsat umí. Zatím se na poslední straně objevil nějaký zvrat u všech dílů této série. Zvrat, který dává tušit, že zamává s dějem, a přestože to třeba nejsou přímo infarktové konce, u kterých okamžitě potřebujete další díl, tak minimálně vzbudí zvědavost a zájem díky kterým se do dalšího dílu člověk určitě někdy pustí

17.11.2024

Po vítězství v souboji se z Celaeny stala králova bojovnice, která pro krále má vykonávat špinavou práci. Doteď byly její úkoly mimo město a dařilo se jí rozkazy trochu obcházet, ale co bude dělat teď, když její cíl je někdo velmi známý ve městě? A nejenom to, ona sama ho zná osobně, ale ten člověk je na králově seznamu možných vzbouřenců, ale Celaena je odhodlaná zjistit víc.

Romantická linka je tu už hlavně mezi Celaenou a Chaolem, jelikož Dorian pochopil, že ti dva k sobě cítí něco víc, a navíc on má teď jakýsi jiný problém. Problém, který ho ohrožuje, pokud na něj někdo přijde, a tak ho musí tajit, a přitom se snaží dozvědět o tom víc. Celaena si mezitím maluje budoucnost, kdy bude svobodná a pomalu v ní počítá i s Chaolem, jenže pak se stane něco, co všechno změní a nic už nemůže být jako dřív. Což mě zas ani tolik nevadí, že to mezi nimi skončí, nesedí mi prostě k sobě.

Děj hned navazuje na Skleněný trůn. Je tu několik záhad, které se pomalu odkrývají a z některých tajemstvích běhá mráz po zádech. V některých případech bych se zabarikádovala v pokoji a nevytáhla z něj paty, místo abych chodila všude možně. Je tu pár zmínek, které začnou dávat větší smysl v dalších dílech. Přestože jsem věděla, co se zde stane, tak když k té události došlo, byla jsem z toho dost smutná, jelikož to ovlivní hrozně moc věcí a většina nebude dobrá. A začalo to už v tomto díle. Ale přesto tahle událost zapříčinila to, že mě kniha začala víc bavit, protože v první části byly úseky, díky kterým jsem úplně neměla nutkání číst dál, ale potom to už jelo.

Už se těším na další díl, jelikož se objeví několik postav, na které čekám a pak to teprve nabere obrat

16.11.2024

3,5
Do jedné výzvy jsem hledala knihu, jejíž název obsahuje 24 písmen. Hledala jsem asi 2 měsíce, než jsem nějakou našla. Byla jsem nadšená, když se mi to podařilo, zvlášť že to byla autorka, kterou neznám, a tak zkusím i něco nového. A pak jsem se zhrozila, když jsem viděla, kolik má stran. Říkala jsem si, co tam proboha všechno je, že je to tak obsáhlé na romantiku.

Měla jsem tady takové zvláštní dojmy, přestože se mi to líbilo, bylo to vtipné, obdivovala jsem sourozenecké vztahy, jak se podporovali navzájem, tak ale hlavní postavy se motali v kruhu. Důvod jejich nepřátelství se dal objasnit mnohem dřív, kdežto oni dva se ve svém jednání opakovali. Ona měla předsudky, soudila, a to i později, přestože ho poznala víc. A on schovával své city za určité chování a pak byl nešťastný, když něco nepochopila. Přitom spolu chvílemi vycházeli tak skvěle, jenže pak se to pokazilo a vždy skoro ze stejného důvodu.

05.11.2024

Po dlouhé době jsem se opět vrátila k bojovníkům z Havaje a tentokrát byl hlavní postavou Silas, uzavřený kápo naší měničské bandy, který se před lety zklamal v lásce, a nevěří, že někdy najde svou osudovou družku. Navíc jak by mohl myslet na něco takového, když se musí postarat o tolik věcí?

Při čtení téhle série na mě vždy dýchne takový klid. Možná je to i díky prostředí, kde se děj odehrává. Úplně živě si představím popisy v knize, k tomu semknutost party, boj za správnou věc,.... Autorka píše čtivě a prostředí má hezky vymyšlené.

Pro mě je to odpočinkové fantasy čtení a přestože jsou si díly celkem dost podobné, tak jak na sebe navazují, tak zápletka dostává větší rozměr, než se v prvním díle zdálo.

Silas a Cassandra se mi jako postavy líbily. Všeobecně jsou tu silné hlavní hrdinky, které si z nikoho jen tak nesednou na zadek. Líbí se mi, že se tu také objevují postavy z minulých dílů a mám tak možnost potkávat i je a zjistit, jak se jim daří.

Zaujala mě ochutnávka z posledního dílu, tak doufám, že se ke Kouzlu lišky dostanu brzy

04.11.2024

4,8
Sydney zjistí, jak dopadl Keir po tom, co ho díky ní odvezli alchymisti a uvědomuje si čím dál víc, že její přístup by netolerovali už vůbec a kdyby na to přišli, tak by měli potřebu ji "napravit". Jenže i když ji odjakživa učili, že jsou vampýři zlí a nikdo z nich se s Moroji a dhampýry nemá paktovat víc než je nutné v rámci práce, tak začala považovat partu v Palm Springs za své přátelé. A díky několika událostem si začíná uvědomovat, že zrůdami můžou být i jiné rasy, třeba dokonce i ta její.

Adrian se začíná měnit před očima. Přestává připomínat toho mladíka, jakým byl a stačilo k tomu jenom to, aby v něj někdo věřil. Zamilovala jsem si jeho projevy vůči Sydney, to jak ji chrání i před někým, s kým se do konfrontace nechce pouštět. Je krásné sledovat, jak se vztah mezi nimi rozvíjí od úplného začátku.

Také se tu začíná trochu projevovat, jak alchymisti jednají, že to není vždy čisté a to ani vůči vlastním lidem.

Jak to, že zrovna nezodpovědný Adrian Ivaškov, který nic nebere vážně, si jako jediný všiml takových drobností? Jak to, že jako jediný chápe, co opravdu cítím?

Přestože je série psaná spíš pro mladší čtenáře, tak i přesto mě baví, i když vím co bude, ale prostě a jednoduše to má své kouzlo. Mezi drobnosti, které mě zarazily je třeba toto - jak je možné, že jeden Moroj, který je přeměněný ze Strigoje zpět, tak může používat svou magii a druhý ne, protože ji ztratil?

26.10.2024

3,8

Konečně jsem tuhle knihu ukořistila, abych si ji mohla přečíst. Je úplně z jiného prostředí než první díl.

Četla se svižným tempem, přesto nějak cítím, že mám z příběhu smíšené pocity a je těžké popsat kvůli čemu a zároveň to vyjádřit tak, abych něco neprozradila a nebyl tak spoiler. Víc se mi líbil Konflikt. Tady mi prostě nějaké věci nesedly.

Líbili se mi chlupatí miláčci, ze kterých se vyklubali velcí mazlíci Přestože mi nesedla zápletka, tak přiznávám, že se v ní vyskytlo pár překvapení, které jsem nečekala. Byla tu zajímavá směsice postav - od svérázné Lexi, zahloubálaného Haltona, génia přes IT se srdcem na dlani, ....

I tak se ale těším, až u nás vyjde další díl

„Věděla jsem, že jste to vy,“ usmála se, když se ke mně otáčela.
„Intuice?“
„Smrad.“
„Jsme ve stáji,“ zamračil jsem se.
„No právě, i ti koně se diví.“
„Připomeňte mi, proč jsem váš ještě nevyrazil.“
„Dvacet pět,“ vyslovila pohotově se zdviženým obočí, a dráždivým úsměvem na rtech.
„Děkuju.“

21.10.2024

4,5
Tahle kniha má výhodu, že se děj rozjíždí skoro od první stránky, přestože je to první díl fantasy série, což není vždy. Seznámení se světem a postavami probíhá postupně s ubíhajícím dějem. Romantická linka mi v tomhle díle nesedí, může to být tím, že nemusím milostné trojúhelníky, zvlášť tady kde mi k sobě úplně neladí, ale také tím, že vím, jak to bude …

Jelikož si pamatuju, co a jak bude, mám možná na některé věci trochu jiný pohled, než při prvním čtení. Rozhodně si všímám maličkostí, které by někomu, kdo to čte poprvé, nemusely připadat důležité, ale opak je pravdou. Faktem je, že je tady spoustu náznaků, ke kterým se autorka později vrátí. Každá postava, která se zde objeví, se ukáže jako velmi důležitou pro celkový vývoj, přestože může působit jako málo významná. Je fascinující to vše od začátku sledovat, postupně skládat jednotlivé dílky do celkového obrazu a prožít toto dobrodružství znovu, zvlášť když vím, co vše se ještě stane, jaké spletitosti se objeví a tak – je neu

08.10.2024

4,3
Navazující série na Vampýrskou akademii. Předně bych chtěla říct, že za mě je lepší číst nejdřív VA a pak tuto. Asi byste se chytli i kdybyste to tak neudělali, ale minimálně tady přeci jen navazujeme na jisté události, které se odehrály tam.

Adrian působí jako lehkomyslný mladík, který nic nebere vážně a jen paří, ale je mnohem všímavější, než by někteří řekli. Pro ty, na nichž mu záleží, tak by se rozdal a momentálně se potřebuje vyrovnat s nějakými věcmi, které ho zničily. Sydney je hodně rozumná, měla přísnou výchovu a zrovna žije ve strachu z toho, aby ji nestihl trest za to, co udělala. Jako alchymistka chrání lidi před strigoji, moroji i dhampýry, a snaží se mezi nimi udržet hranice, přestože sama se v jejich přítomnosti cítí nesvá.

Je tu stejný svět jako ve VA, ale jiné prostředí a situace a každá z postav se s tím vyrovnává jinak.. objeví se nějaké záhady, kterým je třeba přijít na kloub, než se něco přihodí… nechybí ani tajemství, která se postupně odkrývají…

Dříve jsem měla radši VA, ale později se mi to otočilo a zamilovala jsem si Sydney a Adriana. Ti dva jsou spolu rozkošní skoro od prvního okamžiku a je skvělé sledovat jejich příběh.

A Eddie a Jill? To jsou další postavy, které mám moc ráda a mám radost, že tady se jim dostalo většího prostoru.

Za mě je to povedený začátek série a už se těším, až se pustím do dalšího dílu

24.09.2024