knihojed
komentáře u knih

Ironie, nadsázka, sarkastickej humor, napětí, tajemno, záhady, parodie na scifi a paranormální jevy... Ale taky romantika, dojemný scény, zápletky s přesahem mezi řádky... Tahle kniha rozhodně nenudí, má spád a zavrtá se do mozku (zdravě).


Kniha je určena primárně pro ženy, což mě nepatrně odrazovalo, ovšem po přečtení prvních pár stránek se na mě přilepila a ostatní svět zmizel. Je to nesmírně čtivě napsaný příběh vyprávěný s humorným nadhledem, přičemž se dějová atmosféra mění z počáteční selanky ve strhující psychothriller plný napětí a záhadných událostí vrcholících překvapivým vyústěním.
Autor si navíc nesmírně zajímavě pohrál s formální stavbou vyprávění, čímž to celé skvěle oživil. Dle mého názoru udělal zase pořádný krok kupředu...


Hodnocení? Tak nějak mezi 3 a 4 hvězdami. S poděkováním autorovi za poskytnutí knížky k přečtení připojuji krátkou recenzi.


Plastický, objektivní pohled na Zikmunodvu éru i na něho samotného. Nacionalistická (a poté i ta komunistická) z něj stvořily "lišku ryšavou", stvůru, od které by ani pes kůrku nevzal. Ale jak už to tak bývá, všechno je poněkud složitější. A Zikmundova osobnost skutečně složitá byla, alespoň soudě podle všech dostupných autentických pramenů.

Krausův vtipný vypravěčský styl mě vždycky dokáže pobavit. Na jeho knihy musím mít tu správnou náladu - čili chuť na nějakou tu pěknou oddechovku.


Snad jediná Vieweghova kniha, která z mého pohledu snese přísnější měřítka. A taky jediná, kterou jsem dočetl skutečně až do konce.


Příběh mi připadal zmatený a nelogický, Oskar nedůvěryhodný a nepochopitelný.


Pro mě jenom další důkaz toho, jak pan Viewegh klesá a klesá ...


Bavil jsem se od první do poslední stránky. Další důkaz pestrosti a různorodosti tvorby J. Škvorecného.


Tuhle knihu těžko může pochopit někdo, kdo nezažil vojnu v řadách ČSLA za časů tuhého bolševismu. Lapmasácká buzerace, absurdní svět založený na totální nesmyslnosti všeho, co se v kasárnách děje, toť tristní zkušenost pro každého inteligentního člověka. Já jsem sice rukoval cca o 35 let později než pan Škvorecký, leč s mnohými fenomény, o niž píše v Tankovém praporu, jsem se setkal i já. Kniha mě pobavila a zároveň utvrdila v názoru na bolševický režim.


Zbabělci mě uchvátili především neuvěřitelně plastickým a objektivním pohledem na události konce války. Nesetkáváme se tu s žádnými šablonami, s žádným černobílým viděním. Vše je tak skutečné, až to mrazí.


Kdykoli jsem četl některou z Chandlerovek, vždy jsem si dopředu musel říct, že nesmím očekávat klenot světové literatury, nýbrž oddechovku pro pobavení. A pak to jde. To je prostě čtení na pohodu.


Dashiela Hammeta tuším zmiňuje Karel Kryl v jedné své písni. Dlouho jsem neměl páru, o koho se jedná, až mi jeden kamarád poradil po něm sáhnout - s tím, že Hammet je vlastně průkopníkem drsné detektivní školy, první autor, který poslal svého detektiva na ulici a nechal mu tam rozbít hubu. Ano, je to tak. Hammetovky se čtou výborně, byť to pochopitelně není žádná "obrovská" literatura.


Tahle literární jednohubka mě moc překvapila. Měl jsem Forsytha pečlivě usazeného ve škatulce "politický a špionážní thriller" - a ejhle, tohle je cosi napsto odlišného. Vyprávění mě už během prvních pár stránek vcuclo do kabiny "ztraceného" letadla. A udrželo mě tam až do posledního písmene.


Klasický napínák s prvky politického i špinoážního thrilleru. V příběhu není nic přehnaného, vše je uvěřitelné a v mezích toho, co známe z politcké reality. Pár nezáživných pasáží sice trochu nudí, ovšem pro pochopení děje jsou asi nezbytné. Celkově je však kniha nesmírně čtivá.


Ze všech Simmelových knih, co mi přišly do ruky, se mi tahle líbila asi nejvíc. Autor má nevídanou schopnost pochytat hodně zajíců najednou, aniž by to působilo nesourodě. Mnoho témat, přesto kompaktní celek. Paráda.


Nádherná kniha nádherného blázna. Není divu, že skončil tak, jak skončil. Ale žil naplno - a o to jde ...


Kniha je poměrně čtivá, takže jsem ji navdory "tloušťce" dočetl až do konce. Ale čím dál víc ve mně narůstal pocit, že to je celé strašlivě přitažené za vlasy. No, dostal jsem ji jako dárek, takže: darovanému koni na zuby nehleď :)
