Knihokraj komentáře u knih
Tahle knížka neoplývá bůh ví jakým napětím, strhujícím či akcí nadupaným příběhem. Milostná linka je taková docela strohá, řekla bych. Sice tam "to něco" je, nemá to však potřebný náboj a úplně to nefunguje, snad trochu jen v závěru. Takže si dokážu představit, že může Dívka, kterou spoklo moře mnohé zklamat.
Já si knihu ale i přesto zamilovala. To milé prostředí, jinakost, asijskou mytologii, bohy, kteří nesplnili dívčina očekávání, příjemné postavy, překvapivý závěr a především ohromnou čtivost... Všechno mě to pohltilo a nepustilo do samého konce.
Moc se mi líbila pohádkovost, k níž příběh zklouzával. Temných strhujících příběhů je v žánru spousta. A tohle bylo sice pomalu plynoucí čtení, zároveň však milé, příjemné a taky lehce dojemné. O lásce, přátelství a především rodině.
3,8/5
Jiný kraj, stejný mrav.
Je totiž úplně jedno, kde se povídka odehrává, jestli v naší realitě, v té virtuální nebo ve fantaskní říši. Problémy si nás najdou všude. Nenávist. Hlad. Zrada. Potíže v rodině. Nesnášenlivost všeho, co se vymyká "normálu".
Autorům se podařilo propojit hororové, sci-fi či fantasy prvky s problémy (nejen) dnešní společnosti. Mnohdy to bylo mrazivé, někdy nechutné, občas nadějeplné. V každém případě však k zamyšlení.
Skvělý výběr.
O téhle knížce stále nevím, co si myslet. Má v sobě skutečně mnoho krásných myšlenek o knihách, o čtení. Svým způsobem malinko připomíná Malého prince, zejména formou "pohádka" vs. filosofický přesah. Krásně se četla, myšlenka labyrintů a zamyšlení se nad dnešním přístupem ke knížkách úžasné.
Jenže... má to spoustu "ale".
Hlavní hrdina byl tak trochu jouda, přesto měl zvláštní schopnost se najednou změnit v rozumného inteligentního mladíka, který svými slovy dokázal přesvědčit snad každého o své pravdě.
Neustále ho někdo bombardoval (hlavně ta
protivná spolužačka) až nepříjemným otravováním ohledně školní nedocházky. Sakryš, vždyť mu zemřel děda a neuplynul ani týden! To snad nemá nárok truchlit?
A kde se vzal ten kocour? Proč si vybral zrovna Rintaróa? Co na něm bylo tak zvláštního, speciálního...?
A vzhledem k tomu, jak hezky, snad až s určitou poetičností, byl příběh psaný, působila Rintaróova nespisovnost jako pěst na oko.
Kniha je nejzajímavější svou atmosférou. Děj jako takový se táhne, ač závěr je docela překvapivý, monotónní vyprávění hlavní hrdinky na zážitku míč nepřidá. Přesto má dílko něco do sebe a celkem hezky se čte.
Tedy četlo by se mnohem lépe, kdyby nebylo toho příšerného překladu.
Velmi krásná a zároveň poučná knížka, která by neměla chybět v žádné dětské knihovničce.
S. J. Maas opět dokázala, že je doslova královnou nečekaných zvratů, šokujících odhalení či epických konců. Ač knížka trpí neduhem pomalejšího startu, s postupem času přechází ve strhující vrstevnatý příběh, jenž na sebe nabaluje nová dobrodružství a završuje koncem, po němž se budete cítit doslova hrozně. (Že musíte čekat tak dlouho na další díl.)
Protože závěry umí Maasová doslova epické a také k naštvání otevřené a plné otázek.
A já to miluju, stejně jako partičku neeticky přitažlivých hrdinů, erotický náboj, po kterém jsem rudla až na pozadí, a šílenou dávku čtivosti napětí.
Co je ovšem naštváníhodné, je zatraceně špatná redakční práce. Nakladatelé, kajte se, fakt.
Půvabná pohádka o obživlých hračkách přináší nejen zábavný příběh lišky a jejích hračkových přátel, ale také recept na čokodort a několik ponaučení. Dětem se určitě bude líbit – minimálně jim dodá naději, že jejich zapomenutý plyšák někde zažívá velké dobrodružství. :)
90 %
I tento díl se veze na vlně českého humoru, satiry a sci-fi. Osobně se mi četl o něco lépe než předchozí, děj mi přišel zajímavější, nějaký ten prostor dostaly i ženské postavy.
76 %
Sci-fi satirická jednohubka, která i přes nastálou jistou monotónnost stejně překvapí nějakým dobrým vtipem či slovní hříčkou. :))
73 %
Rapsodie je konečně NA, v níž si to své najdou i dospělé milovnice YA/NA romantické fantastiky. Velkou roli tu hraje milostná linka, čímž je trochu upozaděn děj jako takový, ale upřímně mi to nevadilo.
Má to skvělý námět i temný podtón děsivých událostí v Desmondově říši, který doutná napříč celou knihou a u konce se pomalu rozhoří.
Velké plus si zaslouží Desmond, který je sice děsivým vílákem Handlířem, ale ne tím toxickým způsobem, jaký známe u jiných knižních bad boys. Dokáže být milý, pozorný i spravedlivý či starostlivý. Prostě muž, kterého si už dokážete představit jako chlapa do života.
Navíc cením skvělý překlad a redakční práci, neb se to obzvlášť u tohoto žánru vidí jen málokdy.
Adventní kalendáře povídek od nakladatelství Brk se stávají takovou milou každoroční tradicí. Ani letos nezklamal a výběr povídek, které se do sborníku dostaly, je jednoduše rozmanitý. Čekají vás příběhy temné i pohádkově laděné, s rodinnou atmosférou, romantikou, o lidském zlu i dobru v nás... ale hlavně jsou o zimě, takže dokonale zapadají do předvánoční atmosféry, ať už jsou o čemkoliv.
Krásně ilustrovaná únikovka pro holky i kluky s tajemným domem a hromadou úloh, které zavaří mozkové závity i nejednomu dospělému.
Krásně graficky zpracovaný dětský gamebook s vánoční tematikou. Příběh se čte lehce, tak jak si dětská kniha zaslouží. Může posloužit i jako zábava pro celou rodinu - klidně jako netradiční adventní kalendář!
Gwynne je bezpochyby skvělým vypravěčem. Vhodí vás do svého světa bez zbytečného vysvětlování, což pro znalce či milovníky severské literatury a mytologie znamená velkou výhodu, budou mu rozumět víc než čtenáři severem nepolíbení.
To však neznamená, že si čtení neužijí. Stín bohů je skutečně dobrou fantastikou, které nechybí nic, co od tohoto žánru očekáváte: zajímavý svět, znamenitě napsané postavy, tajemné záporáky, odvážné válečníky, krvavé bitvy, hon za pomstou, draky, magii, mýty, intriky, zradu i lásku…
(Osobně bych ocenila slovníček severských pojmů na konci nebo pod čarou, ale s překladačem se dá taky pracovat. :))
Originální knižní únikovka pro děti od 9 let. Dobrodružný, vánočně laděný příběh, krásné ilustrace a záludné hlavolamy jsou vhodným dárkem pro všechny zvídavce, kteří se nemohou dočkat Vánoc. Vhodné nejen jako skvělý dárek pod stromeček, ale třeba též jako netradiční adventní kalendář.
Na kvalitě trochu ubírá nedotažená korektura, ale jinak je to vymazlená antologie - obzvlášť po grafické stránce.
Texty jsou některé slabší, jiné průměrné i nadprůměrné, ale ani jedna mi nepřišla vyloženě špatná. Skvělá je rozmanitost jak subžánrů fantastiky, tak jednotlivých pojetí Mendela a jeho práce.
Za mě velmi slušná připomínka jednoho z našich významných vědců!
3,75/5
Půjdu tu proti proudu... Mně se kniha dost líbila. Je sice, pravda, poněkud pomalejší, ale zajímavá světem, postavami, které jsou jednoduše lidské, občas hloupé, dost chybující, ale své, s vlastním vývojem - ať dobrým směrem či špatným - a vlastně o té lidskosti kniha je. A taky o politikaření. O životě na cizí planetě. O touze někam zapadnout. O hledání sebe sama. O přátelství. Lásce. Nenávisti...
Hodnotím mezi 3 A 3,5 hvězdami.
Knížka je to oddechová, milá, dost čtivá, protkaná jemným humorem i hlubšími myšlenkami, bohužel ale pozbyta výraznějších emocí, s plochými postavami a několika chybami (např. přání upřímné soustrast).
Moc krásná a naučná publikace pro děti všeho věku. Obzvlášť si ji oblíbí ty, které milují přírodu a stromy!
Hrůzné události moderního světa, odehrávající se jen pár set kilometrů od nás, se dotýkají každého z nás. Někdo se to snaží ignorovat, jiní hledají pravdu na nesprávných místech, další pomáhají, jak a kde mohou, všemi různými prostředky, ať už materiálně či psychicky... a každý má nějakou potřebu se vyjádřit (nebo ne, to už je člověk od člověka). Na sociálních sítích, v médiích nebo prostřednictvím své tvorby. Třeba jako duo Wolfová a Podeszwa.
Přiznám se, že název se mi k náplni antologie příliš nehodí, ale co si pamatuji, autoři jej vybírali na základě hlasování čtenářů, tedy zde nemohu říct ani popel. :) A nebudu lhát, neuškodilo by ještě jedno kolo korektury, ač jde spíše jen o drobnosti, převážně čárky. Proto hodnotím 3,75/5.
Jinak se ale jedná o zdařilou, útlou sbírečku nadupanou mrazivými emocemi. Podeszwa se ve svých 3 povídkách zaměřil na soudobost, na krutou realitu války na Ukrajině, při bombardování Mariupolu, ač se smyšlenými hrdiny. Jenže bolestně realistickými. Obzvlášť z povídky Telefon mi mrazilo. A velmi oceňuji to drobné propojení mezi jednotlivými příběhy.
Nikol Wolfová zas prostřednictvím své fantazie ukázala, co by mohlo nastat, kdyby... kdyby se válka rozšířila za hranice. Kdyby to byla válka konečná, poslední, zničující. Jak by se tenhle svět plný krutosti ze své krutosti tak úplně nevyhrabal a jak by obyčejní lidé museli bojovat o životy své a svých milovaných – obzvlášť pak dětí.
Její tři povídky, zasazené do budoucnosti našeho světa po Konečné válce, vypráví o jedné rodině, každý z příběhů pohledem jiného z jejich členů. Ukazují jak neutuchající surovost lidí, tak ale též naději, zrození a soudržnost milovaných, kterých se celou tu poválečnou dobu držela neskutečná Štěstěna.