Knihokraj komentáře u knih
Na jednu stranu příjemná oddechová četba, na tu druhou vskutku znepokojivý náhled za oponu jihokorejského zábavního průmyslu.
Milá, jednoduchá jednohubka na jedno dvě odpoledne. Dokonalé oddechové čtení, které mě příjemně a nostalgicky vrátilo do dob takových těch nevinných dívčích románů z časů Stanislava Rudolfa či Lenky Lanczové, zároveň to ale bylo okořeněné soudobostí. Kavárna U Jedné náušnice měla velmi zajímavý koncept, Matylda byla uvěřitelnou hrdinkou.
Krásná kniha nejen obsahem o jedné z nejslavnějších hudebních skupin moderní scény, ale i provedením. Cením QR kódy odkazující na různá videa či články, i rozhovory s jednotlivými členy. Musthave pro všechny fanoušky - klidně i nefanoušky.
Bohové, mocenské boje, intriky, zrady, láska... Vše, co se v předešlé části pomalu rozebíhalo, v pokračování Pláče němého boha doslova strhlo lavinu. Příběh příjemně graduje a v průběhu nabere strmý spád – napětí, které v předešlé části spíše doutnalo, se tu pořádně rozhoří a s jednotlivými osudy se zamíchá jako s balíčkem karet.
Čtivé, temné, originální. Uvěřitelní hrdinové, jedinečný svět. Velice krásný jazyk, díky němuž je i čtení popisů skvělým zážitkem.
Zahřálo a rozesmutnilo zároveň. Neskutečně citlivé čtení.
Z Moci mám velmi rozporuplné pocity - na jednu stranu se to po překousání chaotického začátku doslova přeplněného postavami četlo skvěle, stránky pak ubíhaly a konec navnadil na pokračování, na tu druhou to bylo až bolestně předvídatelné, temné a zároveň podivně naivní a v podstatě to nepřineslo nic moc nového. Přečtení ale nelituji - po konci věřím v zajímavé boje a zápletky!
Tereza Matoušková vedle fascinujícího prostředí a nečernobílých postav, které si snadno (ne)oblíbíte, rozehrála byť pomalu se rozjíždějící spletitou mocenskou hru plnou intrik, čar a doutnajícího nebezpečí. Na výraznější akci a jasnější směry jednotlivých dějových linek si sice budeme muset počkat do druhé části, přesto Pláč němého boha mohu jedině doporučit jedná se o skutečně kvalitní kousek na poli (nejen) české fantastiky.
Královská spravedlnost není dokonalá. Možná ani není dokonale promyšlená. Ale je to zatraceně čtivé a člověka to vtáhne, ani neví jak. Nudnější pasáže? Jo. Zdlouhavé pátrání po pachateli? Možná. I navzdory tomu se ale jedná o neotřelý počin na hranicích několika žánrů, na jehož pokračování se třesu jako osika.
Ti předurčení mají bezpochyby vzestupnou kvalitu. Díl od dílu jsou propracovanější, temnější, akčnější i dramatičtější. Je napínavé čekat, co si na nás N. Wolfová vymyslí příště. B-)
V Předurčených 3 je znát neskutečný autorčin posun. Text krásně plyne, stylistika se vytříbila a dialogy, okořeněné peprnějšími výrazy a drsnou mluvou, působí svěže, uvěřitelně a vyspěleji než v předchozích částech.
I zde je citelná láska k přírodě, životu i svobodě či silné mateřské pouto. Nechybí ani různé legendy či příběhy, které pomáhají blíže poznat slovanskou mytologií inspirovaný svět. Sérii určitě doporučuji. :)
Pokud milujete řeckou mytologii, antickou literaturu či trójské války, tahle nádhera vás rozhodně nesmí minout.
Theomachia je knihou, po jejímž přečtení se mi pár dní nedostávalo slov tak skvěle napsaná je. Nádherný jazyk se tu snoubí se zajímavými, heroické výpravy připomínajícími příběhy a bravurně zvládnutou prací s reáliemi. Popisné pasáže skvěle vykreslují dobovou atmosféru, postavy jsou lidské, uvěřitelné a sympatické, ženské hrdinky silné a něžné zároveň. Několik dějových linek nám dá nahlédnout do různých životních příběhů vypravěčský talent se tu rozhodně nezapře. Není stránka, kde bych se nudila.
Dlouho mě nic neohromilo jako tahle bichlička nečekala jsem nic a dostala jsem mnohem víc. Neskutečný čtenářský zážitek. Doporučuji.
Miloučká, kávou a sladkým provoněná jednohubka, dokonale hodící se do letních večerů i zimních temnodní. Důkaz, že čtivá a čtenáři oblíbená fantasy nemusí být od začátku do konce narvaná akcí, složitým budováním světa či dnes s tak oblíbenou vsuvkou erotiky. Romantická linka je tu nenásilná, leč ani ne dvakrát jiskřivá. Jednoduše si to celé jede na pohodových vlnkách kouře z horkého nápoje. Krásně odpočinkové. :)
Tak tohle byla, panečku, jízda! Ulítlé, ne však vulgární, naprosto bláznivé a skvěle napsané. Humor mi osobně sedl jako hrnec na pozadí, fakt jsem se bavila!
Velmi milá a zábavná, pohádkově laděná dívčí fantasy. Pobavila jsem se i odpočinula zároveň. :)
Závěrečný díl příjemně a akčně ukončil velmi příjemné a zábavné počtení. Po dlouhé době hlavní hrdinka, která mi byla sympatická, zejména svým humorem! :)
Po dlouhé době druhý díl, který si udržel úroveň toho prvního, nepůsobil jako zbytečná vata a výplň, naopak přinesl množství zajímavých zvratů. Moc pěkná, čtivá, vtipná a romantická série (nejen, ale především) pro mladé!
Zábavné, napínavé počtení pro náctileté i starší milovnice YA čarodějné fantastiky. Hlavní hrdinka mě bavila, jako už dlouho žádná, děj možná otřepaný a plný klišé, podaný ale s notnou dávkou humoru a sarkasmu, který příběh okořenil. Na další díly se těším. :)
Takový potenciál to má! Knižní světy existují, oblíbené postavy ožívají, vedle inspirativních múz pracují i antimúzy, které naopak inspiraci berou... Námět (a obálka) naprosto skvělý.
Ale.
Na to, že Malou má být dospělá pracující mladá žena, mi připadá spíš jako čtrnáctiletá školačka. Mluvou i chováním. Romantická linka je naprosto suchá, motivy k vraždění ne dvakrát důvěryhodné. Magie a knižní dimenze chabě popsané vzhledem k tomu, jak složité všechno je. Ani slabé pokusy o humor se v mém případě nesetkaly s úspěchem...
Jako oddechová četba, třeba pro začátečníky v YA fantastice, jak je zmíněno níže, to není vyloženě špatné, v rámci žánru ale rozhodně existují lepší, propracovanější a zábavnější díla.
Koukám, že knížka byla vydána už někdy v roce 2015 a další díly přeloženy nebyly? Taková škoda, moc krásný, pohádkově-fantastický příběh o princeznovské akademii!
Milé, kraťoučké a poučné čtení pro předškolní děti o různých profesích a lidech, jejichž různé kvality dosahují jejich jména. Doporučuji já i kocourek Filípek. :)