Knihokraj komentáře u knih

Originalita, jazyková i žánrová rozmanitost všech vybraných povídek je obdivuhodná. Každá z nich si své místo ve sborníku zaslouží.

Rozhodně doporučuji všem – nejen ženám, neboť sborník je tak žánrově rozmanitý, že na své si přijdou i mužští čtenáři.

9 17.01.2022

Adventní kalendář, který udělá radost nejednomu knihomolovi. Za mě krásná předvánoční tradice plná zajímavých a jedinečných povídek.

3 26.12.2021

Koukám, že se Po stopách Jacka Rozparovače těší celkem vysoké oblíbenosti, nicméně osobně váhám mezi 2-3 hvězdami. Moc nadšená z příběhu nejsem, nicméně se ani nejedná o zklamání roku.

Úsměvný mi přijde začátek anotace: "Hrůzu nahánějící hororový román..." Nevím jak ostatní, ale mě hrůzu nenahánělo, spíš jsem se místy nudila a občas se nutila do čtení.

Inspirace Jackem Rozparovačem mi přišla fajn, viktoriánská Anglie též, pochmurná atmosféra byla uvěřitelná... To vše má u mě plus. Největší má snad závěr, který pro mě byl vcelku překvapením.

Nicméně příběh jako takový mi moc originální a dechberoucí nepřišel. Sledování stop vraha, hledání jeho totožnosti, pitvání se v mrtvolách... To vše doplněné o dívčí snahu vybočit ze společenských dobových norem, do toho milostná linka...

Hlavní hrdinka mi přišla jako taková ta klasická "já jsem jiná než ostatní děvčata, šaty a čajové dýchánky moc nemusím, radši dávám přednost něčemu, co se v téhle době u dívek v mém postavení nenosí". Nic originálního, spíš mě štvala, než abych se do ní dokázala vžít. Milostná linka jednoduchá, ale uvěřitelná, nicméně ani Thomas příliš neoslnil. Mape bezvýznamné plus za jeho inteligenci, jeho sarkasmus mi přišel moc násilný – jakože je moderní ho všude a každému mladému hrdinovi v YA literatuře cpát.

1 26.12.2021

Pokračování magické série o pohanech ve světě křesťanů, o pochodních, které přírodě udávají řád, či tajemném Stvořiteli, o němž netušíte, co si myslet, slibuje notnou dávku akce, lásky i zamyšlení se nad životem.

Při čtení zjišťujete, že ne každý člověk je jen dobrý nebo jenom zlý, poznáváte odvrácené i nečekané stránky hrdinů, zamýšlíte se nad skrytými moudry a přemýšlíte, zda byste dokázali žít v krutém období středověku, který mi tento svět připomíná. Životy hrdinů jsou protkané všemožnými strastmi, lovy, válkami, smrtí i každodenním bojem o svobodu.

Co bych chtěla nejvíc ocenit, jsou jednotlivé charaktery. V tomto podařeném pokračování, kdy jsem nechtěla knihu odložit ani na sekundu (byť jsem musela), se postavy rozvíjí, překvapují nás slovy i činy a rozhodně nejsou černobílé. Každá z nich má svá pro i proti. Jednu chvíli je milujete, druhou proklínáte, pak je chápete a pak zase ne...

I když se říká, že pokračování za moc nestojí, v tomto případě to rozhodně neplatí. Jestli jednička byla skvělá, tak dvojka Předurčených je ještě o laťku výš.

2 06.12.2021

Knihy od Holly Blackové mám ráda, ale o téhle tak nějak nevím, co si mám myslet. Čtivé to bylo, ano, námět se pohyboval na hranici zajímavý, zároveň nic vyloženě originálního. Trochu mi ta atmosféra připomínala zombie příběhy. Karantény, upírství považováno jako nákaza... Pro mladé super, pro sečtělejší čtenáře spíš oddechovka. Na jednu stranu klasická upířina, na stranu druhou se ti upíři nechovají moc... konzistentně. Určitě ne ti mladí. Lidé je zavrhovali, ale nakonec - krom chuti po krvi - nijak zvlášť výraznou proměnou neprošli (viz Adrien).

Co mě ale vyloženě iritovalo, byl vztah mezi Gavrielem a Tanou. Jasně, nějaké náznaky tam byly, ovšem ne takové, aby z toho bylo "miluji tě". Upřímně jsem ani nepochopila tu jejich první pusu.

Celé to působilo strašně střípkovitě, nedotaženě. Četlo se to lehce, jen to nebylo tak... strhující.

29.11.2021

Příště bez citronu je příběhem o lásce, přátelství a psychologii, zároveň také o boji s démony minulosti. Závažnost tématu znásilnění je v podstatě na denním pořádku žen i mužů z celého světa - a spousta z nich se o tom stále bojí mluvit, stejně jako Nancy.

Knížka se i navzdory těžkému tématu četla velmi dobře. Tempo vyprávění bylo svižné, ačkoliv občas až moc protkané vnitřními myšlenkami a rozbory hlavní hrdinky, bez kterých bych se osobně obešla. Nancy mě moc nenadchla, i když jsem její chování zcela chápala, a nakonec jí začala i fandit. Zato Lori jsem si zamilovala hned. :)

Líbil se mi nadhled, s jakým byl příběh psán, i humor, který se místy objevil.

Trochu jsem zápasila s milostnými scénami a určitě by chtělo zapracovat na korektuře, i tak se to ale četlo velmi dobře a knížka si rozhodně nezaslouží zapadnout.

Čeští autoři poslední dobou jen překvapují - v tom dobrém slova smyslu. :)

15.11.2021

Za mě si Opačno vysloužilo titul "Zklamání roku 2021". Nalákala mě krásná obálka a zajímavá anotace, tam mé nadšení ale končí. Nedokázala jsem se vůbec, ale vůbec začíst. Hrdinka obyčejný vzdorovitý puboš, ten její životem zhrzený Eliot taky neoslnil. Nápad s opačným Londýnem se mi líbil, zpracování nikoliv. Bylo to nudné, táhlé a na můj vkus překombinované. Příliš mnoho vysvětlování a zacházení do naprosto zbytečných detailů, bez nichž bych se obešla. Děj, který by v (mnohem) lepším podání mohl být docela fajn, by se dokázal smrsknout tak na čtvrtinu.

Knihu jsem nakonec přečetla s velkým sebezapřením. Světlejší chvilky nastaly až úplně ke konci, což je na opěvovanou knihu vcelku málo - na další díl se rozhodně nechystám.

A mnohá nakladatelství - mezi nimiž je i CooBoo - by si konečně mohla uvědomit, že knížky čtou převážně lidé (a ano, i ti mladí), kteří mají k literatuře a jazykům vztah. Vydávat i po mnohaletých výtkách knihy plně chyb a překlepů už je vcelku odvážné.

4 09.11.2021

Smrtící vzdělání obsahuje min. jedno "převrácené klišé", a to je neobvyklá kouzelnická škola. Scholomancie je bez učitelů, vyučuje studenty sama a ukrývá v sobě magické příšery, které ty slabší jedince prostě a jednoduše požírají. Nad sarkastickými poznámkami hlavní hrdinky jsem se bavila od začátku do konce, i když jsem občas nedokázala pochopit její jednání.

Zpočátku jsem měla problém pochopit jednotlivé magické postupy, dlouze jsem nad nimi uvažovala, nicméně se nedá upřít fakt, že čtení téhle zvláštní knížky plné divných kouzel, sarkasmu a pubertálních vyrůstků "občas na facku" mimo jiné poskytuje prostor pro vlastní představivost.

Občas mi vadily příliš dlouhé a mnohdy pro mě zbytečné popisy ve chvílích, kdy se hrdinka podílela na nějaké akci, kterých naštěstí bylo pomerne dost. Všude na El vyskakovaly zvláštní a originální příšery, na(ne)štěstí jí neustále stal za zadkem Orion, trošku trubkovitý hrdina celé školy. Vývoj jejich vztahu byl úsměvný, i když ne příliš nepředvídatelný. Na druhou stranu konečné vyústění připomínalo takové to trapné základkovské "já s tebou chci chodit, jen když se mnou chceš chodit ty", to mě trochu rozladilo.

Celkově mě Smrtící vzdělání až na pár maličkostí velmi bavilo. Bylo to vtipné čtení, u některých Eliných poznámek jsem se dokonce nahlas rozesmála. Při představování si, jak funguje magie, jsem musela zapojit pár mozkových buněk, což je za mě jedině k plusu. Navíc je Naomi Noviková skvělou vypravěčkou a scholomancie je příjemným, byť lehce brutálním (škola, respektive její temní obyvatelé, vraždí studenty), osvěžením YA fantastiky.

4 30.10.2021

Ti předurčení se svou poetičností a kouzelným, byť mnohdy drsným příběhem zařadili mezi ty nejkrásnější knížky, které jsem letos přečetla.

Ten kontrast mezi magickým Barevným údolím a jeho obyvateli a krutým, nábožensky rozpoloženým světem byl dechberoucí - stejně tak osudy a charaktery některých postav.

Například Mlada ve mně vyvolávala rozporuplné pocity. V jednu chvíli jsem ji litoval, chápala, rozuměla jejím lehce šíleným výkyvům, posléze mě šokovala některá její rozhodnutí a litovala jsem zlé, které potrestala. K Živě jsem si cestu ještě nenašla (doufám, že se to v dalších dílech zlepší, nepřijde mi jako zavrženíhodná postava), občas mi přišla "ufňukaná", i když se to na druhou stranu dalo pochopit.

5 hvězdiček jsem nedala jen kvůli nedotažené korektuře (není to nijak závratný problém, mnohé čtenářské oko si toho ani nevšimne), obzvlášť co se týká stylistiky (např. opakující se slova v tomtéž odstavci...). Nicméně i tak je to psáno krásným, poetickým jazykem, který mi v současné české literatuře velmi chybí. Za to autorce vřele děkuji, v tomto případě mé literární srdce radostně plesalo.

4 20.10.2021

Tohle bylo skvělé od začátku do konce. Příběh byl jednoduchý a čtivý, dej měl spád (hlavně i díky časovým rovina, které se zde střídaly) a autorce se podařilo vybočit ze zajetých klišé tohoto žánru (YA fantasy).

Co oceňuji ze všeho nejvíc, je autorčina pečlivá průprava, tedy dohledávání slovanských bohů i postav, mýtů či pohádek - to propojené s jejím vlastním příběhem opředeným zajímavou atmosférou. (Jen mě zarazil ten cider aj. ve 12. stol. u Slovanů. :))

04.10.2021

I když už pár let nejsem cílová skupina, Tajemství stříbrné čarodějky jsem si zamilovala. Krásná knížka s krásným příběhem a ilustracemi.

Přiznám se, že jsem zpočátku trochu bojovala se stylem vyprávění a zhruba v polovině už mi to přišlo zbytečně roztahané (proto hvězda, možná hvězda a půl, dolů), nicméně jako celek je Tajemství stříbrné čarodějky velmi čtivou "pohádkou pro větší děti".

(Ještě si musim přečíst první díl, který mi nějak utekl, a pak se začnu těšit na pokračování. :))

1 24.09.2021

Za mě je tento díl o něco málo lepší než první -určitě víc akčnější a emočnější. Od začátku do konce je příběh nabitý intrikami, akcí a překvapivými zvraty. Jednotlivé linky se tu a tam zajímavě prolínají, celkově děj dokonale graduje až k nečekanému konci, který vám rozhodně vezme dech.

Pro mě jsou Zlatá Grai a Dotek viatáru jedněmi z nejlepších českých fantasy, které jsem v posledních letech četla. Byla by škoda, kdyby se o nich nedozvědělo více lidí - já se totiž na další pokračování vyloženě třesu!

2 16.09.2021

Celkem čtivý, nenáročný příběh. Četlo se to hezky, i když mi to místy přišlo zdlouhavé. R. Mead jsem milovala ještě jako náctiletá, musím tedy říct, že její fantasy série se mi líbily víc. I tak mě Třpytný dvůr celkem bavil, postavy byly sympatické a určitě si někdy v budoucnu přečtu i ostatní díly. :)

14.09.2021

Ani nevím, jestli mám chuť se pouštět do dalších dílů...

Stránky světa jsou knížkou plnou skvělých a zajímavých nápadů, ale tak nešikovně pospojovaných - místy to působilo dost překombinovaně.

Začátek mě těžce nebavil. Nedokázala jsem se začíst, a to i přesto, že spousta nápadů (psaní Fantastica, bibliomantika, dušeknihy...) se mi dost líbila. Přišlo mi to podivně nudně psané, dialogy byly příšerné a hlavní hrdinku bych nejradši něčím bavila. Třeba knihou.

Protože se ale můj seznam nedočtených prodlužuje, vydržela jsem ten hrozný začátek (v duchu sice několikrát proklela Furiu a její nepochopitelné chování a jednání), dostala se přes méně nudný prostředek až ke konci, který mě na knize bavil ze všeho nejvíc.

2 29.08.2021

Tahle nádhera by neměla být opomenuta jediným fanouškem Tolkienova díla. Velmi zajímavý počin vyprávějící o inspiracích jednoho z nejvýznamnějších autorů fantastiky doprovází krásné fotografie, ilustrace či doprovodné texty. Pro mě osobně jedno z nejvýznačnějších "must have" v posledních letech.

2 19.08.2021

Na Neviditelné město jsem se těšila. Nalákala mě krásná obálka a zajímavá anotace, nicméně asi už nejsem cílovka, protože mě to prostě a jednoduše nebavilo. Postavy nijaké, nedokázala jsem si snad k žádné najít vztah, příběh pomalý, bez akce, prostě nudný.

Osobne bych to zařadila někam na pomezí pro děti a YA. Mladší čtenářky pod 15 by to mohlo bavit, u těch starších už pak záleží na vkusu.

2 09.08.2021

Dcera železného draka se řadí přesně mezi ty knihy, o nichž nevím, co si mám myslet. Zpočátku jsem byla rozpačitá, zda má cenu takový mišmaš a fakt divnou podivnost vůbec dočítat. Jenže se tomu nedá odepřít několik věcí - plynulost děje, jeho zajímavost, originalita, surovost i syrovost a... nadmíru skvělá čtivost. Ta mě udržela až do konce. A nakonec jsem knížku, co se zprvu jevila jako něco, co jaktěživ nedočtu, se zájmem slupla za dva dny.

Je jasné, že Dcera železného draka není pro každého. Sama jsem si často říkala, na čem autor jede, ale nakonec jsem si příběh celkem oblíbila. Je to dílo pro fajnšmekry, co si potrpí na divnostech, žánrových rozmanitostech a dokonalých mišmaších.

Hlavní hrdinka Jane je postavou, o které nevíte, zda ji mít rádi či nikoliv. V jednu chvíli s ní soucítíte, dokážete se do ni vcítit, aby vám vzápětí bodla kudlu do zad a vy si řekli, jaká je to... špatná holka.

Ale celkem se mi to líbilo. Plus krásná obálka.

(Dala bych 3 hvězdy, protože i na mě to bylo moc šílené, nicméně až tak nízké hodnocení si kniha nezaslouží. Fakt se to skvěle čte. A je to správně ulítlý.)

5 03.08.2021

Libuju si v podivných a originálních fantasy - Strážce duší splňuje obojí. Bylo to čtivé, nápadité, se zajímavým alternativním Londýnem a finskou mytologií. Hrdinka sice nic moc, trochu ukvapená a občas bych ji nejradši propleskla, na druhou stranu ne každý nám musí být sympatický na první pohled. :)

Osobně jsem si čtení a příběh užívala. Závěr mě mile překvapil - tolik zvratů najednou, kdy si už člověk myslí, že je konec... Nemohu říct, že bych u několika zvratů nebyla překvapená, jak skončily. Nebo jak se vyjevilo pár postav...

Celkově to bylo na prvotinu velmi dobře napsané a dost zajímavé. Lelci mě bavili, Havranov a slatiny též. Zamilovala jsem se a určitě to není naposledy, co jsem Strážce duší četla.

1 31.07.2021

Začátek knihy mě bavil. Seznamovala jsem se s hlavními hrdinami, jejich osobními problémy a světem, který se mi líbil i navzdory přehršle cizích názvů či jmen.

Pak to celé sklouzlo k nezáživnému hledání a cestování, k němuž by se určitě hodila mapa, aby si čtenář mohl celý ten svět rozdělený do tolika částí představit. Tenhle úsek by si jistě zasloužil víc akce.

Pak ta romantická linka. Jedná se o veeelice pomalý slow-burn, kdy si nejste jistí, zda by nebylo vážně lepší, kdyby Ash miloval toho prince a s Rakel si nevybudoval jen silný přátelský vztah.

Chvílemi jsem měla chuť knihu odložit, naštěstí jsem to vydržela a konec už byl o dost lepší - rozhodně mě navnadil na další díl.

Celkově příběh Temného květu nebyl špatný. Byl voňavý a jazyk čtivý, jen mu chybělo víc akce (hlavně v prostřední části) a romantiky. Spíš se jedná o jednodušší oddechovku než o napínavé čtení. :)

3 27.07.2021

Docela mě vyděsilo nízké hodnocení, ale po dočtení musím říct, že podle mě si ho Gideon nezaslouží. Začátek byl, pravda, trochu pomalejší, nebo možná divný, ale pak to byla slušná jízda. Zbožňovala jsem obě hlavní hrdinky, prolínání žánrů i samotnou zápletku a abych zjistila, jak to zatraceně všechno dopadne, nemohla jsem se odtrhnout.

Celý svět a pojetí nekromancie na mě působily originálně. Dokázat vytvářet kostlivce, "ovládat" mrtvé, pojímat duše... Zároveň tomu nechyběla dávka sci-fi motivů, lehce hororová atmosféra, detektivní zápletka... Bylo to děsivé a zajímavé zároveň.

Trochu polemizuju nad tím, zda je to vhodné jako YA. Hrdinky sice jsou mladého věku a mluva tomu odpovídá, nicméně je to celé protkané sprosťárnama, vulgaritama, násilím, krví a smrtí - na druhou stranu je to zřejmě pro dospívající lákavé. Mně to bavilo, i když už YA pár let nejsem.

Je mi jasné, že ne každému styl vyprávění nebo celková náplň sedne, ale tak tomu je snad u každé knihy jakéhokoliv žánru - každá si najde své čtenáře. I přesto by si Gideon Devátá v mých očích zasloužila vyšší hodnocení - už teď jsem zvědavá na další pokračování.

1 18.07.2021