knihomolka27 knihomolka27 komentáře u knih

Na západní frontě klid Na západní frontě klid Erich Maria Remarque (p)

Už vím co bude moje první knížka k maturitě. Stačila mi přečíst jen jedna knížka od Remarqua a sem si jistá, že to byl výjimečný člověk a spisovatel.

29.07.2019 5 z 5


Než jsem tě poznala Než jsem tě poznala Jojo Moyes

Po dočtení ve vás zůstane na dlouho ještě hodně dojmů. Četla jsem hodně dojemných knížek, ale na tuhle určitě nezapomenu.

29.07.2019 5 z 5


Tma Tma Jozef Karika

(SPOILER) TMA byla ,, příjemná" oddechovka z mrazivého prostředí jinak okouzlujících hor.
Jedná se o velmi komorní příběh pro všechny nadšence do hororu, nadpřirozena a v případě této knihy i fanoušky drsnějšího stylu vyprávění kde nechybí utržené končetiny ani hotové závěje sprostých slov.

Od autora jsem četla knihu Strach a ta mi sedla více, respektive si mě víc podmanila. Tma je taky dobrá kniha, která umí pracovat s napětím a emocemi, ale za mě je v tom slabší než právě strach. I tak mě čtení bavilo, i přes některé táhlejší pasáže... a do příběhu hlavního hrdiny jsem se dokázala vžít. Paradoxně víc než ty vyloženě brutální fyzické části mě děsily ty klidnější pasáže, ale chápu, že pro slabší povahy tam té krve bude asi zbytečně moc...koneckonců u konce bylo tělo hlavního hrdiny už tak děravé jak cedník a to se do něj ještě ani nepustili ti vlci.

Líbí se mi, že zvratem na konci se zase celý příběh překopává a přidává další úvahy k zamyšlení...jednoznačně není řečeno opět nic...jen jsou tam občas náznaky, a to hlavně u konce, kdy už je možná trochu pozdě. Nápad jako takový s rozdvojením nebyl špatný a měl originální myšlenku.
Možná, že si budu muset knihu přečíst znovu, aby to všechno do sebe pořádně seplo.

27.09.2023 4 z 5


Strach Strach Jozef Karika

(SPOILER) Tyjo, tak to byla pořádná pecka. Atmosférou to bylo srovnatelné s těmi nejlepšími mystery knížkami co jsem četla.
Doslova jsem k té knížce primrzla a nemohla se odtrhnou. Příběh byl složený z časem prověřených zapletek...jako je návrat na místo svého dětství, opakujici se zlo z minulosti, tragédie v životech a postav a vyrovnávání se. Zápletka s dětmi byla velmi silná a odstrašující, ale ne jen prvoplanove na efekt, mělo to tam hlubší smysl a bylo to umně zakomponovano do příběhu. No zkrátka to bylo dokonale mrazivé po tolika různých stránkách...bylo to skutečně návykové čtení...navykovejsi čtení než bych u domácích autorů čekala. Jednu hvezdicku ztrhavam za občas trochu nedopecene detaily a urychleny konec, jehož jedna ze zapletek se objevila trochu odnikud...ne vše je tu dovysvetleno nebo řečeno, někde mi to vadilo, někde třeba vůbec...ale občas jsem si přála víc vědět na čem jsem.

Celkový dojem je ale naprosto strhující a kniha i autor si mě ziskali.

04.09.2023 4 z 5


Vánoční prasátko Vánoční prasátko J. K. Rowling (p)

(SPOILER) Říkejte si co chcete o J.K., nevím jaký je to člověk, ale vím, že je zatraceně dobrá spisovatelka. A Vánoční prasátko to jenom potvrzuje.

...

Tahle knížka je prostě naprosto dokonalá, a upřímně krom toho trochu pomalejšího začátku jí nemám absolutně co vytknout. Měla by to být knížka, kterou si přečte každý a obzvlášt o Vánocích. Má naprosto krásná a i originální poselství o tom, jak těžké ale nutné je nechat jít naše blízké, o tom jak si máme vážit toho co máme. Sakra já když jsem to četla, tak jsem litovala úplně každé hračky nebo věci co jsem jako malá nebo i větší odhodila nebo někde zapomněla. Je to smyšlený příběh, ale i tak to ve mně takhle silně rezonovalo, že jsem co každou chvíli při čtení házela pohled na zatoulanou ponožku pod postelí nebo mi bylo úzko když jsem si vzpomněla kolik věcí už jsem ve svém životě zahodila nebo si jich nevážila. A to je prostě úžasné, jak silné pocity ve vás tato kniha dokáže vyvolat, ale není dobrá jen díky tomu....je tam toho o tolik víc. Všechna ta fantazie, krásně popsané prostředí, postavy, jejich vzájemné vztahy a interakce, ty nápady, fakt jsem se při čtení tetelila radostí. Mám slabost pro tyhle originální a výjimečné postavy s neotřelými postavičkami a prostředím a tahle kniha to splnuje na výbornou. Jsem z ní jako skutečně nadšená, a nejlepší na tom taky je, že je to ten typ knih, které vás, ale i vaše děti mohou ovlivnit. Dokážu si představit, že po dočtení téhle knížky si její čtenáři budou skutečně více vážit svých věcí, a doopravdy ocenuju jak nenásilně to J.K. do příběhu všechno natlačila, tak aby to pořád působilo dost přirozeně. A to je prostě úžasné, to že díky této knize si mohou děti začít více vážit svých věcí, protože vždycky když nikde odhodí svou hračku, tak si prostě musí vzpomenout na rozbité andílka nebo modrého králíčka, a tu hračku se pak radši vrátí sebrat. Opravdu silné.

28.12.2022 5 z 5


Vesnice Vesnice Kristýna Trpková

(SPOILER) Na tuto knihu jsem slyšela jen samou chválu a není tedy divu, že už od začátku jsem měla opravdu velká očekávání. A musím říct....že ta kniha je prostě dobrá...ale že by byla jako něco úplně neuvěřitelného nebo extra ...to úplně ne. Jedná se o velmi povedenou a hlavně uvěřitelnou detektivku, která skvěle splnuje žánr, napínavá je hlavně u konce....můžu ji opravdu doporučit. Je pravda, že takhle seriozní českou detektivku jsem asi ještě nečetla...spíš znám takovéty černohumorové, komediální české detektivní příběhy. Autorka si jak s tématem tak knihou jako takovou poradila opravdu neskutečně šikovně, a asi málo který český autor by byl schopný napsat takto podařenou detektivku. Svým stylem lehce připomíná i komornější cizí detektivky a kdybych nevěděla, že je autorka češka a postavy by neměly česká jména, tak dám klidně ruku do ohně, že je napsaná nějakým ostříleným cizím autorem.


A ted už k ději - Postavy super, uvěřitelné, mají své chyby i strasti. Laura byla opravdu skvělá hlavní hrdinka, ale to, že bez vědomí svého partnera se vzdala jejich dítěte, mi přijde prostě neuvěřitelně sobecké a neospraveditelné, obzvlášt když tak jednala čistě ze sobeckých důvodů. Adam byl sympaták, i když je asi zuřivější než by musel být a Daniel mi přišel takový neslaný, nemastný. Doufám, že Laura a Beneš to dají zase do hromady, ale je pravda, že je před nimi opravdu neuvěřitelně velká překážka odpuštění.
Musím říct, že velká půlka knihy byla velmi rozvláčná, jako četlo se to dobře, ale přijde mi, že se děj posouval kupředu opravdu velmi, velmi pomalu....výslechy pořád nikam nevedly, některá témata se tam omílala pořád dokola, u konce se to zase rozjelo až příliš rychle. Na jednu stranu se mi líbilo, že se ve vyšetřování Laura postavila na vlastní nohy, na druhou mi bylo trochu líto, že jí v tom Adam kvůli osobním sporům nechal....prostě kvůli svým osobním problémům trochu flinkal svou opravdu hodně důležitou práci, což mi přišlo trochu dětinské, i když vcelku pochopitelné. Konec s Vojtou byl takový neukončený, ono to teda působilo autenticky, v reálném životě se málo co jednoznačně vyřeší, ale pro čtenáře je to trochu nepříjemná studená sprcha, že nějaký hajzlík kvůli kterému tohle všechno, a on si je pěkně hezky na svobodě....jako nevím, jestli to mělo takhle skončit. Těm dětem to život sice nevrátí, ale znáte to...spravedlnost a takový věci. Vždycky jako čtenáři detektivek máme pocit zadostiučení když skončí nějaký velký zloun za mřížemi, a tady u takového mega zlouna jsme oo to byly zrovna připraveni.

01.09.2022 5 z 5


Aristokratka u královského dvora Aristokratka u královského dvora Evžen Boček

(SPOILER) Marie je tu obzvlášt ze začátku opravdu pěkná fúrie a hysterka, která se asi jako každá žena ráda vyžívá ve svých milostných problémech. Ostatní osazenstvo zámku tu hraje spíše druhé housle....ale do toho příběhu to zapadá a je to, zase osvěžující závan vzduchu.
Jo a asi si pustím Žhavé výstřely ...zase - každopádně zase doporučuji a je to opět velmi pohodová oddechovka na léto jako dělaná.

10.07.2022 4 z 5


Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka Evžen Boček

Návrat k oblíbené třetí aristokratce a zločinnosti na ní spáchané. Poprvé jsem hodnotila pouze třemi hvězdičkami, ted dávám plný počet, jelikož mám prostě pro celou aristokratku velkou slabost... a nemůžu být tedy asi jakože objektivní, ale k čertu s objektivitou, hlavní je, že pro mě je aristokratka série, kterou bych mohla číst pořád, která mi vždycky zvedne náladu a u které by mi nevadilo dalších nekonečno dílů...ÁMEN

31.10.2021 5 z 5


Romeo a Julie Romeo a Julie William Shakespeare

(SPOILER) Je těžké takhle známou knihu uchopit jinak než ostatní...tak aby sem nepsala to co bylo napsáno už asi tisíckrát.

Jediné co snad můžu říct je to, že toto dílo se právem řadí mezi klenoty literatury a to především díky Shakespearově hře se slovy a schopnosti tvořit nezapomenutelné příběhy. Docela mě překvapilo, že už i v době Shakespeara znali slova jako sorry, a takovoutu novodobou hatlamatilku, kterou v dnešní době považujeme za extrémně cool a novou. A přitom jí už uměl používat i někdo jako Shakespeare.

Příběh je samozřejmě velmi tragický......věci by šly vyřešit jinak, ale kvůli tragickým náhodám se z toho všeho stává takové menší krvavé řečiště. Osudová láska mezi Romeem a Julií........upřímně já ji moc jako osudovou nevnímá. Mladá, Naivní, Zaslepená ´, letní láska ...to určitě ano. Každopádně si myslím, že by z ní samy postavy možná i za těch pár let vyrostly a i pro ně by se jejich manželství stalo trochu stereotypním. Nějak si neumím představit Romea jak po třeba takovém 10 letém soužití s Julií jí pořád skládá básně. Možná i ty sebevraždy by si rozmysleli, kdyby nejednali tak ukvapeně a zasněně. Jenomže o tom to právě je, že v tu chvíli v oné spalující lásce co se zrodila spíš v naší hlavě a z touhy prostě milovat, spíš než milovat někoho, spíš než milovat někoho proto jaký je. Vždyt přece Romeo vidí Julii pořád jenom jako anděla, božskou královnu a neustále opěvuje její vzhled.....chce milovat a Julie je vhodná k tomu, aby jí měl rád...šlechtična v rytířských románech co opije svým vzhledem nejednoho mladého nezkušeného člověka. Romeovi jde o lásku jako takovou, Miluje, Chce milovat...poznat jaké to je. Otázka, ale je jestli miluje Julii. Je možné tak rychle na lásku zapomenout. Včera milovat Rosalindu a Dnes milovat Julii ?

Co tím chci vlastně říct? Zatvrzelí Shakespearovci možná v tomto díle opravdu vidí čistou, nehynoucí a nikdy nekončící lásku....která je hluboká a silná. A ona opravdu hluboká je. V tu danou chvíli skutečně působí osudově, pro postavy je osudová...protože jí takovou chtějí mít, chtějí milovat hluboce, zakusit onu sebezničující lásku......Přesto jednají, ale ukvapeně ....svatba hned ted, svatební noc hned ted....jako by se samy báli, že jejich láska je jen přechodná záležitost, vrtkavá . Stejně rychle jako se zjevila, může se i rozplynout...a nezbyde po ní ani stopa. Ale co víc taky čekat od mladické lásky. Je náhlá, vstává z povrchností, oplývá nafouklými, vznešenými slovy, milenci jí hluboce prožívají....dokud se jim neomrzí a nepřejdou na nový a vznešenější objekt svého zájmu.

11.05.2021 5 z 5


Dobrodruhům Dobrodruhům Tereza Ramba

Krásná životní filozofie a touha objevovat nová a nová místa napříč celým světem. Čtivé, zajímavé momenty z autorčina života. Nějakým hodně osobním věcem sice moc nerozumíte, ale to nemění nic na tom, že z knihy cítíte mnoho emocí.

Velmi působivé fotografie, které lákají místa navštívit. Celkově po dočtení knihy se ve vás zvedne váš dobrodružný duh, a budete si přát prožívat svá vlastní dobrodružství. DOPORUČUJI

29.04.2021 5 z 5


Mrtvá a živá Mrtvá a živá Daphne du Maurier

Knihu určitě doporučuji víc než filmy. Zase jednou kniha, která naplnila opět mé knihomolské srdce na 110 procent a to z následujících důvodů:
S hlavní hrdinkou se docela ztotožnuju - neříkám, že ve všem....ale byla mi hodně sympatická a chápala jsem jí
Protipolem hlavní bezejmenné hrdinky je charismatický, tajemný muž - tak a máme tu romantickou linku - plus romantická linka v kombinaci s detektivní dramatickou zápletkou - TO JE PROSTĚ KOMBINACE SNŮ - nebo aspon těch mých
Popisy v knize jsou tak živé, že si připadáte jako kdyby jste byli na Menderley a procházeli jste se po lesích, loukách nebo po temných uličkách. Skoro až cítíte vůni bohatých hodů co si dopřávají postavy, nebo květin.....slyšíte zvuk tříštících se vln a cítíte takový zvláštní tlak chcete li předtuchu - za postavy. Zkrátka si připadáte, že jste tam s postavami...a dostanete se tím do jiného světa.
Takže určitě doporučuji - hlavně těm co mají rádi takové pomalejší, plíživější čtení s mnoha detaily ....

11.01.2021 5 z 5


Třináct záhad Třináct záhad Agatha Christie

Často se mi nestává, že bych knížku půjčenou z knihovny musela mít nutně doma. Ale tohle je přesně ten případ.

strašně mě baví myšlenka Agáty Christie udělat hlavní postavu z někoho jako je slečna Marplová. Škoda že s ní není víc knížek. Je to radost ty knížky číst. Vždycky se nad Agátinými knížkami naprosto rozplývám, jinak to ani nejde........vůbec nevím co bych jejím knížkám vytkla

27.06.2020 5 z 5


Padesát odstínů šedi Padesát odstínů šedi E. L. James (p)

Kniha by měla svůj potenciál, kdyby jí napsal někdo, kdo umí vytvořit zajímavé , charismatické postavy a barvitější děj . Jasně , že hlavním účelem je erotická, sentimentální sladárna, které obvykle ráda čtu at už je v nich klidně tisíce klišé, ale tohle jsem nedala. Děj je jednoduchý což by mi nevadilo, kdyby pořád nestál na jednom místě, za celou knížku, která má 600 stran se tam prakticky nic moc nedělo. Hlavní hrdinka mě vytáčela, neříkám že sem neměla chvilky kdy jsem si říkala, že třeba dospěje a bude to ok, nebo kdy mi připadala i v pohodě, jenže to nedokázalo vyvážet chvilky kdy se chovala strašně.....vůbec nechápu jak se do ní vůbec mohl někdo zamilovat.....neustále jenom kvůli něčemu fnuká a brečí, mění své názory jako na běžícím páse, neustále opakuje to jak se červená, vnitřní bohyně, protáčí oči, a samozřejmě nám neustále musí připomínat, že christian je jako fakt sexy. Její zajímavost je jedině v tom , že je pro Christiana totálně nezajímavá, což by hlavní postava bejt asi neměla. Zkrátka myslím, že i kdejaký čtrnáctka by se zvládla chovat líp jak ona. Postava Christiana určitě nebude patřit mezi mé ikonické mužské postavy , ipřesto že jeho jméno zná skoro každý , autorka z něho chtěla udělat neodolatelného sexy borce, ale nijak to nevyšlo(ale i tak byl lepší jak Anastázie), je tak známý a ani nevím proč, určitě by si to zasloužili jiní knižní hrdinové, kteří mají smysluplnější a zajímavější osobnost. Druhý díl
už nedám, fnukání Anastázie bych už asi nevydržela. Vůbec nechápu jak na obálku může nikdo napsat, že tahle holka má šarm a charakter. Je mi líto, že jsem se s takovouhle bichlí vlekla tak dlouhou cestu z knihovny.

10.08.2019 1 z 5


Aristokratka ve varu Aristokratka ve varu Evžen Boček

Opravdu velká jednohubka. Četlo se to rychlíkovým tempem...trochu mi přišlo, že tu autor trošku vaří z vody co se týká nějakého ucelenějšího příběhu. Ale další díly dokazují, že tahle série nemá jen vtip, ale i příběh a pro čtenáře jasnou přitažlivost.

09.07.2023 5 z 5


Kill Creek Kill Creek Scott Thomas

(SPOILER) Čím víc jsem kritizovala knihy Darcy Coates za jejich unylost, nenápaditost a celkovou plochost žánru, tím víc jsem se sebe sama ptala, zdali existuje knížka, která by má očekávání od tohoto žánru splnila, a dala mi to co jsem chtěla od Darcy a jiných spisovatelů tohoto žánru. A ano, tahle kniha to všechno splnuje... a ještě překvapivější je, že jsem to vzhledem k rozpačitým komentářům ani nečekala.

Takže ...Kill creek je esencí tohoto žánru. A pokud po mě chcete, abych vám popsala co je pro mě mysteriozní, moderní horor...tak je to přesně tato kniha. Ale chci se vrátit k Darcy a jejím knihám. Jde o to, že Darcy píše přeci jen jinou literaturu, která určitě většině lidem sedne víc - po vzoru prázdné efektivity, ve svých knihách prolívá krev, má tu krvežíznivé duchy s profláknutou minulostí, jednoduché postavy a i celkem primitivní zápletky - její knihy jsou tedy takové jednohubky tohohle žánru, a i když zdaleka nedokáží navodit potřebnou atmosféru nebo prodat jejich příběh, pořád chápu proč i přes jejich né tak velkou kvalitu, je lidé pořád čtou.

Kill creek není pro každého, vůbec bych se nedivila, kdyby fanoušci uctívali Darcy Coates a tuhle knihu popsali jako nudnou, rozvleklou a o ničem - Kill creek je specifická a přitom klasická kniha, ale tyto dvě rozdílné poly umí neskutečně dobře vybalancovat, a t tak že ortodoxní fanoušci strašidelných domů dostanou to co chtějí, a ti co volají po originalitě to dostanou taky.

No nebudu tu rozpitvávat děj, nebo tak, ale kniha je prostě nehorázně dobře napsaná. Je čtivá, líbí se mi přirovnání až skoro k básnické mluvě, umí dobře vystihnout atmosféru a popsat místo - já vlastně nevím co knize vytknout upřímně. Ta kniha je tak úplná a komplexní, že mám pocit, že tam všechno do milimetru naprosto zapadá. To mě na knize fascinuje nejvíc jsou postavy - ty jsou totiž téměř hmatatelné, a právě tím jak jsou nedokonalé si k nim cestu najdete celkem rychle a na každém z nich si něco oblíbíte. Ono celkově to pojetí hororu je tu o level výš, než by se na první pohled mohlo zdát, autor si tu pohrává s novou neotřelou myšlenkou, která dává smysl a přitom navozuje zcela novou tíživou atmosféru - Dům strašidelný nebyl, ale stal se jím díky lidem co věřili, že strašidelný je, Domu něco obětuješ a on ti dá naoplátku to co nejvíc chceš...nebo to, že dům pořád potřebuje pozornost jinak chřadne... To bylo opravdu neskutečně osvěžující pohrávat si v tomto žánru zase s novou myšlenkou...navíc ten styl psaní tomu opravdu dost napomáhal, tím že autor je scénárista jako by ty scény ze stránek přímo vyplouvaly na povrch...asi nemusím dodávat, že jako film byl by to naprostý fanouškovský orgasmus, obzvlášt pokud by tvůrci využili všech těch příležitostí co tenhle příběh nabízí.

Jako co víc dodat,tohle je kniha, která tenhle žánr dokáže prodat a to hned několika způsoby...ta kniha mě neskutečně bavila, fascinovala, byl to prostě od začátku do konce opojný pocit to číst.

20.02.2023 5 z 5


Deník uprchlice Deník uprchlice Oksana z Ukrajiny (p)

Mezi pocity ze čtení této knihy jednoznačně převyšuje pocit smutku, smutku z toho jak je možné, že se nikdy neponaučíme jako lidstvo válkám předcházet a pak také provinilost, když si člověk uvědomí, jestli toho nedělal v této těžké době příliš málo. No ano, je zvláštní jak člověk dokáže úplně normálně žít svůj život a přitom se životy ostatních kolem něj mohou takto radikálně změnit...myslím, že je to kvůli té bezpečnostní bublině ve které člověk tak rád žije a raději si nevšímá toho co se děje kolem něj... a tak jsem si při čtení této knihy připadala. Jako někdo kdo měl po celou dobu této situace na očích a uších klapky a kdo si svou roční dávku dobročinnosti odškrtl tak, že na Ukrajinu poslal pytel s oblečením, které už stejně nikdy nevezme na sebe....pamatuju si ten pocit když jsme s rodinou přispěli právě do sbírky na pomoc ukrajině tím oblečením a několika dalšími věcmi, vybavuju si, jak heroicky jsem se v tu chvíli cítila a brala jsem to tak, že ted když už jsem něco udělala na Ukrajinu můžu s klidným svědomím přestat myslet....no a ted když jsem četla tu knížku, si říkám, jestli jsem se do toho nemohla víc vložit a pomoct někomu víc....

Každopádně dost už - díky této knize si člověk uvědomí jak moc je vlastně tato válka reálná a tragická stejně jako ty všechny před ní, zároven se dme pýchou nad těmi lidmi a Čechy co pomohli všem těm v nouzi . Je vidět, že sama autorka je velice umělecky založená žena, jelikož knížka je velmi dobře napsaná, čtivá což je pro čtenáře určitě velké plus. Největší poklona, ale patří samotné paní autorce, která v sobě dokázala najít sílu a rozhodnost v situacích, kdy ostatní ještě stále nevěřili tomu co se děje. Opravdu klobouk dolů.......velmi silná knížka.

09.10.2022 5 z 5


Volání Kukačky Volání Kukačky Robert Galbraith (p)

(SPOILER) Velmi zasloužených a solidních 3,5 hvězdiček. Už tak trochu předem jsem věděla do čeho jdu, tak předně tu byla mnohá varování, že to není zrovna rychločetba, a že se budete dopředu muset trochu obrnit... ale zase vás ta kniha naučí trpělivosti. No a ano, překvapivě tato 480 stránková kniha je jednoduše řečeno dlouhá, a nedivila bych se kdyby mnozí skončili někde v polovině. Ale za sebe musím říct, že jsem se do čtení nutila tak nanejvýš dvakrát, a pak mě až překvapilo jak rychle mi ta bichle docela utíkala, v podstatě jako nějaké 300 stránkové knihy možná dokonce víc, tudíž je to hlavně o tom začtení se a potom vás už charismatický Cormoran prostě ze svých spárů nepustí. A když už jsme u Cormorana, tak ten si mě získal... a asi nemusím dodávat, že jeden z těch největších důvodů, proč chci číst dál....je možná romance mezi ním a Robin. Oba jsou extrémně sympatičtí, zajímavý svým vlastním způsobem a já je naprosto žeru. Nakonec i ten detektivní příběh mi sedl, i když většina kniha byla převážně o dialozích a vyslýchání, ale přišlo mi to hodně autentické, taková mravenčí práce, které se žádný dobrý komisař nevyhne. Takže ano.... je to trochu jiný druh detektivky než na jaký jsme zvyklý. Je hodně živá, ale přesto jakoby taková klidná a hodně popisná, zároven tam vždy pod povrchem vřou silné emoce. Do dalšího dílu se určitě pustím, uvidím jak dlouho mi to vydrží, a kdy mě případně série ztratí, ale zatím to nevidím moc pravděpodobné.

Jo a nebyla bych to filmový maniak, abych se nepokusila si pustit seriál na motivy této knihy....A musím říct: ... že ten mě teda moc neba. Ona ta látka není moc vhodná na filmování a díky těm popisům jí víc svědčí napsaná slova, takže to co mě na knize okouzlovalo tam z mého pohledu prostě chybělo, ale je pravda, že v tom nejdůležitěkším... a to jsou postavy, jsem se nezklamala. Oba herce mám moc ráda a do rolí mi sedli, byt třeba nebyli vybráni fyzicky úplně tak, aby na 100 procent odpovídali předloze, ale nakonec mě to tam tolik nerušilo, jelikož to hráli velmi přesvědčivě a ty postavy jsem v nich poznávala, i když zase skrz jiné scény než v knize... no a z toho jiskření mezi nimi by mohla lehnout střecha popelem...takže mé romantické srdíčko plesalo a krvácelo zároven... nejdřív určitě přečtu knihy a k seriálu se výhledově asi vrátím, ale hlavně kvůli té romantické lince.

14.06.2023 4 z 5


Zimní lidé Zimní lidé Jennifer McMahon

(SPOILER) Zimní lidé mi potvrdili, že CHCI číst knížky od této autorky. Její Tajemství pramenů se mi líbilo přeci jen o něco víc, ale jinak si autorku nemůžu vynachválit. Vlastně musím bez mučení přiznat, že autorčin styl a příběhy mi tak moc sedí, že se jí nebojím označit za jednu z mých nejoblíbenějších spisovatelek tohoto žánru.

Zimní lidé je extrémně návyková, elektrizující a v podstatě neodložitelná záležitost stejně je tomu bylo i u Pramenů . Autorka tu zase naprosto bravurně rozehrává hned několik příběhových linek, které na první pohled nemají zas tak moc společného, ale následně se ukáže, že jsou všechny vzájemně propletené a utváří opět ucelené a komplexní obraz. Když autorka o něčem píše, tak máte skutečně pocit, že tam jste s postavami, že cítíte ty vůně a jiné pachy, jste v té konkrétní vesnici nebo hrůzu nahánějícím lese. Navíc se autorce vždy podaří rozehrát všechny linky tak, že vás opravdu všechny zajímají, a né jako v jiných knihách, kde už nedočkavě vyhlížíte tu linku, která vás jako jediná baví.

Příběh jako takový mi tím zaměřením připomínal Hřbitov zvířátek. Byl hodně děsivý, ale spíš tím jak moc byl vlastně smutný. Už více než 100x omílané téma je tu zpracováno zase jinak a dostatečně kreativně a hlavně dostatečně silně, dokonce tak, že litujete i ty špatné.

A ted už co se mi zas tolik nelíbilo...
Kniha mi přeci jen přišla zpočátku trochu zmatenější, těch vedlejších linek se všemi rodinými příslušníky a generacemi tu bylo opravdu hodně, a nějaké by tam být asi ani nemusely, ale nakonec už jsem se chytala. To, že byla vražedkyní tetička pro mě osobně bylo vlastně celkem zklamání...moc jsem u ní necítila sílu toho motivu se mstít, autorka nám sice naznačuje, že je to celkem děsivá žena s výbušnými sklony, ale asi to tam pro mě nebylo podáno dostatečně přesvědčivě, abych potom uvěřila tomu, kolik špatností ta žena byla ochotná udělat. Takže v tomhle bych byla určitě radši, kdyby tam tahle část nebyla a ona prostě shořela v té chatě. Občas jsem si říkala, že by bylo fajn ty postavy udělat různorodější, přeci jen mi pak jejich chování trochu splývalo a žádná z těch postav neměla nějaké zajímavější odlišitelné vlastnosti, krom možná Kate, která stavěla ty zvláštní skřínky. To s Gertie mi na konci přišlo vlastně hodně fajn a líbilo se mi to, i to, že z ní neudělala autorka automaticky jen vraždící nepřemýšlející monstrum.


Podtrženo sečteno - pro mě je tam víc chybek než v Pramenech...ale i tak mě to bavilo číst stránku po stránce od úplného začátku do konce. Je to opravdu PARÁDNÍ duchařina, kterou by mi vůbec nevadilo mít u sebe v knihovně...a s autorkou určitě nekončím.

21.03.2023 5 z 5


Bílá nemoc Bílá nemoc Karel Čapek

Po Matce a Bílé nemoci vím naprosto jistě, že miluju Čapka. Je potřeba ještě něco dodávat?

16.03.2023 5 z 5


Pravda, nebo lež Pravda, nebo lež Colleen Hoover

(SPOILER) Tuhle knížku naprosto zbožnuju. Jako ono je to celkem blbý říct o knížce, která je dost drastická, drsná, má extrémně hutnou atmosféru a vážná témata...ale sakra, at se propadnu, jestli tahle knížka není dobrá. Jakože vážně hodně dobrá.

Patřím k těm lidem co jsi knížky, které se jim hodně líbí hned představují jako film. A u čtení této knihy jsem měla nehorázně neodolatelnou touhu k tomu filmu napsat scénář. Bylo by to úplně odzbrojující jako film, ale byla by to zároven fuška to zfilmovat, tak aby se zachovala ta atmosféra, která byla cítit z každé stránky. Ale říkám vám byla by to pecka.

Každopádně kniha mě prostě dostala. Neříkám, že budu hned číst všechny knihy od autorky. Jsem si totiž tak na 90 procent jistá, že tahle je top strop a jiná už mi tolik nesedne. I sama autorka psala, že Verity pro ní byla kniha, jenž se celkem dost odklání od jejího normálního stylu. A co si budem, mě ten žánr co ona normálně píše zas až tolik neláká, takže Colleen, nezabývej se životem teenagerů a jejich bolestnými láskami a prosím piš dál krimi.

Jako co říct ke knize...je to prostě maso. Od první stránky mě to hrozně chytlo, neskutečně mi sedl ten styl psaní, a ten příběh byl prostě drásající, smutný, vášnivý...líbila se mi hlavní hrdinka, to že to byla normální reálná ženská. Líbil se mi i Jeremy, ta jeho introvertnost, to jak zbožnoval svoje děti. No a Verity byla jakože hodně zajímavá, zezačátku jsem jí nenáviděla, ale po tom konci mi jí bylo hodně líto. Tohle si fakt nezasloužila, i když nechápu jak to dokázala napsat i když to byla jenom fikce. Ale co když je to fakt psychopatka a tohle byla její pojistka se kterou se mohla zachránit. Ráda bych na to znala názor autorky, k čemu se přiklání ona.

Bylo skvělé, že postavy působily opravdu živě, a nebyly jednoznačně ani dobří a ani špatní. Celkově to prostředí spisovatelů se mi opravdu zamlouvalo, kniha byla plná nápadů, a měla neskutečné hororové pasáže, všechno tam prostě fungovalo na jedničku a po celou dobu čtení jsem měla pocit, že je Colleen prostě mistr a ví co dělá. A na knize to bylo znát, bylo znát, že to doopravdy chtěla napsat a dala do toho všechno co mohla.

Jako ta kniha samozřejmě má svoje chyby. Nad některými pasážemi jsem se trochu pozastavovala, a ten konec byl vzhledem ke zbytku knihy hodně zrychlený. Zvrat jsem čekala že tam bude, né přímo tenhle, který to zase všechno zašmodrchal, a co si budem ten zvrat působí lehce děravě v určitých aspektech viz. Jeremyho urychlené a agresivní chování. Ale je zase pravda, že se to dá nějak okecat, tak aby člověk řekl - jo to by mohlo takhle být. Takže DOPORUČUJU, udělejte si na knihu vlastní názor. Ale pokud se vám líbila třeba Mrtvá a živá, nebo Ta přede mnou tak si myslím, že je tahle kniha jasně vaše parketa a nemůže vás ani zklamat.

07.12.2022 5 z 5