knihomolka27
komentáře u knih
Čtení o hradech, zámcích a městech
Eduard Petiška
Vždycky když se vydávám na nějaký zámek nebo hrad..mrknu do téhle knížky jestli se k němu nevztahuje nějaká zajímavá legenda, která by ve mně vzbudila ještě větší zájem zámek prozkoumat. A skutečně...většinou tu najdu něco co mě zaujme
České země v době obrození
Jitka Lněničková
Jedna z dalších knížek pro studenty nebo fanoušky historie. Já jsem obojí, takže knížka splnila očekávání....
Nejkrásnější filmové pohádky
Marie Formáčková
Knížka vlastně ani nemusela vzniknout, ale když už se tak přeci jen stalo, tak se s ní aspon mohou děti naučit číst a ostatní si připomenout oblíbené pohádky. Taková česká vánoční tradice přepsaná na papír.
Hrady, zámky a tvrze
Petr David
Knížka vás naláká na cestování po zámcích o kterých se v ní sice něco dozvíte, ale není to tolik, aby vám to stačilo. Pro milovníky historie hradů a zámků jeto spíš jenom takový velký přehled všech možných zámků........jinak se, ale nic moc nedozvíte. Jako inspirace, ale stačí.
Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka
Evžen Boček
Ze všech dílů určitě nejslabší, ale nemůžu říct, že bych se nesmála. Celá kniha utíká jako na běžícím pásu...jen je škoda, že se věnovala v podstatě jen jedné opravdu malé zápletce a trochu zapomínala na postavy. Jinak mám, ale autorův humor moc ráda a jeho další knížku si přečtu.
Všem kdo si chtějí přečíst rychlou, humornou oddechovku vřele doporučuji.
Farma zvířat
George Orwell (p)
Tak konečně přečtená další klasika. Navíc ta ze, které zítra píšu školní test. A dokonce světe div se, se na něj možná i těším.....hlavně proto, že mě čtení velmi bavilo...hlavně to jak se k samotnému dílu autor postavil( nebál se vyjádřit svůj názor a to ještě velmi dobře umělecky).
Knihu doporučuji všem. Její čtení vám nezabere skoro žádný čas, ale přemýšlet o ní budete ještě dlouho. Přiblíží vám to život lidí z ne tak dávné minulosti...jaké asi muselo být žít v takové době.
Mengeleho děvče
Viola Stern Fischerová
Kniha, která by měla být stejně jako Orwellovo 1984 antiutopií, ale bohužel není. Navíc tento příběh se skutečně stal se všemi jeho zvrhlostmi a a zrůdnostmi, které byly lidmi páchány na lidech.
Je to opravdu těžko k uvěření, jak mohli někteří lidé bez mrknutí oka vzít život nevinným lidem, kteří jim nic neudělali. Dokonce ani sama autorka přiznává, že vlastně neví proč to ty lidé dělali. Na toto téma bych opravdu ráda vedla dlouhé diskuze.
Tak co si myslím o knize? Předně kniha se velmi dobře čte. Je velmi subjektivní tudíž od první do poslední stránky soucitíte a vše prožíváte společně s Viou. Já jsem se nemohla donutit přestat knihu číst...byla daleko více naturalistická a emoční než jiné knihy s podobným tématem, a že jsem jich už přečetla hodně např: V pekle plynových komor. Dokonce se tu autorka zminuje o členech zvláštního komonda z Birkenau, ze kterých pocházel i Shlomo Venezia, jeho zážitky popsal v knize V pekle plynových komor a nebral si vůbec s ničím servítky stejně jako naše autorka. Bylo zajímavé vidět tedy mnoho událostí, které jsem četla už v jiných knížkách z pohledu různých pamětníků. Např vzpouru a vyhození do povětří krematoria a tak. Ty lidé ani netušili, že se všude kolem nich odehrávalo tolik příběhů jiných lidí, jejiž knihy si pak třeba mohli přečíst a poznat, že ty lidé byli vlastně tak moc blízko ikdyž je nikdy nepoznali.
Někdy sem si přála, aby autorka přestala v líčení těch mnoha tragických událostí, které se staly. Jenže ona jen popisovala to co se stalo. Prostě jen říkala takhle nechutnou a bolestivou pravdu.
Podtrženo sečteno bych knihu nahned zařadila jako maturitní četbu. Vím, že je kniha velmi bolestná a naturální, ale najednu stranu lidem ukáže to co by se už nikdy nemělo opakovat. Navíc seznámí čtenáře s velmi silnými a odolnými lidmi, kteří přežili až nemožné a přesto v sobě dokázali vydolovat chut k životu.
Vůbec si nedokážu představit, jak bych to já zvládla....tolik toho ztratili, sebrali jim úplně všechno co měli...včetně jejich důstojnosti. Úplně mě z toho mrazí už jen proto, že bych se pravděpodobně jako jedno z dvojčat ocitla na pravé straně.
Miluj svůj život
Louise L. Hay
Samozřejmě všichni chceme věřit tomu, že všechno v knize je pravda.......a podle ní se pak můžeme řídit. Jenže nějaké části připomínají tak trochu pohádku. Každopádně si myslím, že kniha nese správné poselství a to zní.....užívejte si svého života. Pomůže vám zamyslet se, co vám vlastně v životě chybí, abyste mohli být štastní. Už jenom tím, že se tím začnete zabývat, si myslím, že můžete přijít na něco...co vám ve výsledku může pomoct.
Safa
Waris Dirie
Působivé čtení. Je zajímavé, jak je každá kultura velmi odlišná a rozdílná od těch jiných. Co je jinde nemyslitelné, je u nás třeba jako samozřejmost a naopak.
Kniha vás určitě donutí zamyslet se nad důležitými věcmi a uvědomit si, že jsou na světě lidé co potřebují pomoct.
Pavučina
Agatha Christie
Námět mi jednoduše sedl......příběh je nápaditý, místy vtipný, svižný a zajímavý.
Škoda, že neexistuje v modernějším televizním provedení.
Za mě určitě příjemný čtenářský zážitek, ke kterému se opět někdy ráda vrátím.
Gabrielovo inferno
Sylvain Reynard
Tak jsem zase dostala jednou chut osladit si život větami ...,, Jsi mé světlo", díky tobě jsem neštastnějším člověkem na zemi, né na zemi ve vesmíru. Doufala jsem, že tato kniha pro mě bude stravitelnější než 50 odstínů nudy. A zas tolik jsem se nespletla........jenomže
Přiznám se, že jsem přečetla knížku jen do nějaké 250 strany. Do 100 strany jsem děkovala bohům románové četby za příjemné čtení s docela pro mě sympatickou byt nemotornou a stydlivou hlavní hrdinkou a jejím životem na univerzitě. Přišlo mi jednoduché přečíst celou knihu.....jenomže čím víc jsem četla dál a dál, tím víc se mé čtení podobalo slézání Mont Blancu...až jsem došla do bodu, kdy se mi už nechtělo pokračovat.
Proč, že se mi to vlastně nechtělo pokračovat? Předně tím, že se pro mě knížka stala neskonale nudnou.....je to jako kdyby jste se prokousávali deníkovými záznamy, nějakého člověka od jeho mládí až po jeho 90 let.....ten člověk by vás neušetřil detailů, které by vás samozřejmě vůbec nezajímali.....jakože, šel místo 5 x na záchod jenom 3x a tak. Takhle jsem se u toho cítila.
Navíc jsem, se začínala dostávat do bodu....kdy mi začalo připadat, že se postavy začínají chovat jako totální martani z vesmíru.....o tom bych se tady mohla rezepisovat opravdu důkladně, ale bylo by to zbytečný.....takže na závěr řeknu jenom...
Knížka měla našlápnuto stát se, něčím víc než 50 odstínů naivity.....pro mě tu 50 překonala, už tak na straně 10....ale nebylo to vítěství na plné čáře.....na to byla knížka až moc dlouhá, naivní a nerealistická.
Paní Bovaryová
Gustave Flaubert
Je pozoruhodné jak mi ženy, dokážeme škodit sami sobě. Ženeme se za romantickými přeludy vybájenými v naší fantazii....do koutku mysli, která patří přitažlivým, dokonalým mužům rozvírající svou náruč do níž nás polapí a nepustí ze svého štastně až navěky.
Jenomže to bychom nebyly ženy, kdybychom od života nechtěly všechno a ještě něco navíc.
Emma je prostě nenapravitelná romantička, ubitá stereotypním životem na venkově s těžkopádným manželem. Hledá únik ze svého života, který je na hony vzdálený od jejich představ.....nakonec si uvědomuje, že svou pohádku nikdy nedostane a to směřuje k jejímu konci.
K onomu konci jí ovšem krom jiného dovedli i vlastnosti netypické pro romantické princezny a románové hrdinky....je sobecká, zazobaná, bezohledná ke všem lidem, kterým na ní záleží, Tak trochu mi připomíná Daisy s Gatsbyho. Když jsem se tak zamýšlela nad nejhoršími padouchy v mých přečtených knihách...přišla jsem na tyhle jména....Jago z Othella, Daisy z Gatsbyho, ten týpek co dostal hraběte Monte CHrista do vězení.......a další a další. Leckdy těmi největšími padouchy nejsou ti s nálepkou padouch na čele.
Verdikt: o knížce se dá velmi dobře povídat, takže se asi přidá na seznam čestných hostů na mém maturitním seznamu.....nepatří mezi mé top, ale je velmi dobře napsaná a stojí za zamyšlení
Nedokončený portrét
Mary Westmacott (p)
Agáta je spisovatelka, která prostě psát umí a je jedno jestli píše detektivku nebo psychologický román. Umí velmi věrohodně popsat pocity postav......které jsou možná subjektivnější než autorka chtěla přiznat.
Příběh mě nadchl, líbil se mi nápad propojit dva cizince aspoň na pár hodin společným zážitkem. Který ačkoli je krátký se jim vryje do paměti určitě navždy. Žena co ztratila chut do života a malíř co jí opět našel ikdyž je zmrzačený. Strašně se mi líbilo, jak mu povídala svůj příběh...bylo to tak neosobní ani nevěděli jména a přitom tak upřímné a otevřené. Bohužel jsem nečekala, že většina knihy bude rozebírat naprosto do detailů Celiin život. Doufala jsem, že se budou střídat kapitoly s Celiiným vyprávěním a potom jejím pomalým návratem do normálního života za pomoci malíře.
Vzhledem k tomu, že jsem četla Agátin životopis, mi hodně věcí přišlo přímo totožných s Agátiným životopisem.....a moc mě nebavilo je číst znova. Když se nad tím tak zamyslím, v této knize autorka líčí prostřednictvím postav svůj příběh ještě podrobněji než v životopise a hodně myšlenek ještě rozvíjí.
Na konci chci říct, že se nedivím, tomu že je Agáta nejprodávanější autorka. A každá její kniha je moc dobrá. Jen jsou prostě pro mě některé lepší než jiné.
Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše
John Gray
Věřím tomu, že cesta spokojenosti ve vztahu jde skrze vzájemné porozumění a kompromisy. Kdyby si tohle uvědomovala aspon polovina lidí, nebylo by třeba tolik rozvodů. Ale jsme lidi, takže je pro nás zkrátka těžké dělat něco co nám je proti srsti.....jenomže právě ta část lidí co se snaží si vzájemně vyhovět i když je to těžké, má určitě štastnější vztah. Být ve vztahu neznamená, že budete svého miláčka hlídat 24 hodin denně, když vám zapomene dát kytku tak to neznamená, že vás nemá rád, když má těžký den a chce být sám, tak to neznamená, že ho nezajímáte.
Já nevím jak vy, ale kdybych si mohla vybrat nějakou superschopnost tak bych si vybrala čtení myšlenek.....nebo aspon rozkličování myšlenek mého partnera alias co si vlastně myslí. Leckdy si totiž to co vidíme vyloží naprosto špatně, pak se podle naší klamné myšlenky zařídíme a jde všechno do pytle. Základem dobrého vztahu je tedy určitě taky komunikace....na rovinu říct, co mě ve vztahu sere a proč. Pak budete aspon vědět na čem jste.
Tahle knížka vám může pomoct v tom, že si uvědomíte, že se neshody ve vztahu dají řešit i jinak než totální stávkou.
Jáma
C. J. Tudor
Byla jsem rozhodnuta dát i plný počet, ale konec to docela zkazil. Vlastně trochu víc. To však nemění nic na napínavosti až návykovosti téhle knížky. Je stejně návyková jako alkohol pro našeho hlavního hrdinu. Ten se stal mým oblíbencem, a zajímal mě po celou knihu.
Autorka se vrhla do kombinace žánrů thriller a gotický horor, mysteriozní. Každý kdo četl někdy Kinga nebo byl před nějakou dobou v kině na Hřbitovu zvířátek, tu musí cítit dost velkou inspiraci autorky. Mě to moc, ale nevadilo.
Největším plusem pro mě je styl autorčina psaní, který ubíhá stejně rychle jako když hodíte kámen do jámy. Příběh mě totálně ztrhnul a doslova jsem nemohla přestat číst. Došlo to tak daleko, že mi mamka musela na chvíli knížku vzít, jinak bych byla schopná jí přečíst na jeden zátah.
Takže verdikt? Já říkám je to skvělá, úžasná knížka. Nemusí se líbit všem, ale mě sedla jak poklice na hrnec. Ta atmosféra byla doslova mrazící. Škoda, že si nejsem úplně jistá koncem.....co se teda vlastně stalo s Annie?
Hana
Alena Mornštajnová
Tímto chci poděkovat autorce, za úžasný knižní zážitek. Už dlouho jsem se nemohla odtrhnout od knížky tak jako u té její.
Téma holocaustu je ted na knižním tržním vrcholu, a proto je podle mě těžké napsat něco originálního s touto tématikou co tu ještě nebylo. Tahle knížka je, ale naprosto úžasná, a fungovala by i bez válečného tématu. Jelikož postavy jsou naprosto skvělé, své, a uvěřitelné a kniha neskutečně ubíhá.Téma holocaustu je tady zpracováno uvěřitelně, ale né přehnaně naturalisticky nebo morbidně.
Knížka k maturitě jak dělaná.....doufám, že si jí vylosuji. Na takovou knížku se totiž nedá zapomenout ani kdybyste chtěli.
Prostě skvělá knížka, opravdu. Jen na ten věneček co koupila včera mamka a přinesla domů, jsem koukala trochu podezřívavě. Takové jsou prostě dobré knížky....něco z nich se vám promítne i do normálního života
Paulus vs. Ihnačák / Ihnačák vs. Paulus
Marcel Ihnačák
Knížka je celkově udělaná tak aby nasytila vaše chutové, ale i umělecké pohárky. Grafika super, přehlednost taky, stylistika je přesně taková jaká by měla v knížce o vaření být.......z těch obrázků se vám skoro sbíhají sliny. Až mě zase zachvátí kuchynská horečka tak možná něco z toho vyzkouším. Do té doby se budu dívat na ty obrázky a představovat si jak to asi chutná.
Poirot a já
David Suchet
nenahraditelný Poirot a sympatický David Suchet....který je pro mě jediným Poirotem.
Knížka je nabitá spoustou zajímavostí, ke skoro každé epizodě patří nějaká pěkná historka ........např. ta s mangem( doufám, že to bylo mango)
Vražda v Orient-expresu
Agatha Christie
Pro milovníky detektivek je jako bible pro věřící. Nápad, který Agáta dostala je přesně jeden z těch milionových nápadů co všechny totálně dostanou, plus s kombinací jejího stylu psaní, exotického orient expresu a výborné psychologie postav a promyšlenosti zápletky se z toho nemůže stát nic jiného než naprostý klenot literatury.
Mlčení jehňátek
Thomas Harris
Tleskám autorovi za strhující námět do této doby ještě pořád dostatečně neokoukaný........,,jen šelma dokáže chytit další šelmu,,
Asi nemusím zdůraznovat, že největším tahounem pro mě byly postavy......vytvořené tak, že jejich jména jsou už v podvědomí každého milovníka filmů i knížek. Samozřejmě je to zaslouženě .
Máme tu charismatického, geniálního Hanibala Lectera....doktora Hanibala Lectera, bývalého psychyatra a sériového vraha, směsici krutosti i určitý druh nepocjopitelné přitažlivosti .....jeho protipolem a postavou s kterou naváže velmi zvláštní vztah je mladá studentka psychologie a kriminologie Claris, její ambice neznají mezi, chce všem i sama sobě dokázat, že i holky z balíkova můžou dosáhnout velkých věcí.
Žádá Hanibala o pomoc s dopadením sériového vraha......protože policie se vůbec nemůže pohnout z místa a další ženy umírají.........náš doktor si to všechno ale náramně užívá, jelikož ví, že má navrch a že nutně potřebují jeho pomoc...a tak se rozehrává podivuhodná hra kočky s myší.
Dokáže někdo obměkčit srdce Hanibala Lectera,? Dokáže někdo přechytračit jeho mozek a zchladit mu žáhu? Donutit ho aspon na chvíli se podívat pravdě do očí, obrátí se konečně hra a bude někdo vodit za nos tentokrát jeho? Vsadím se, že hodně lidí bude v tomto příběhu až po uši jako já, ale během jeho čtení si asi nedá jen tak něco na zub.
,,Vám se ještě nikdy nestalo, že k vám pořád někdo chodí a vy nemáte ani čas jít nakoupit? Musíte prostě vyjít s tím, co dům dá, Clarice."
"Lidi mají většinou rádi motýli ,a můry spíš nenávidí, ale můry jsou daleko zajímavější.....možná právě proto, že jsou to škůdci,,