knihovniceS komentáře u knih

Dočetla jsem poutavě napsanou knihu, hltala jsem písmenka, ale čtení to bylo dost smutné. Děj se rozvíjí na počátku 20. století a příběhy své i rodiny postupně vypráví několik žen více generací jednoho rodu. Sledujeme zajímavé osudy za první i druhé světové války, poválečnou dobu, nástup socialismu a praktiky STB až do doby sametové revoluce a pár let po ní. Děj se odvíjí rychle a nedovolí nám přestat číst. Jediné, co jsem nepochopila (možná mi něco uniklo) je název románu: proč Slepá mapa? Úžasná kniha výborné spisovatelky si zaslouží 5 hvězd. Doporučuji

55 13.04.2021

Dočetla jsem Tiché roky. Chvíli mi trvalo než jsem se začetla, ale pak to byl fofr ... Nevím jak začít, mohu napsat, že je to silný příběh jedné nešťastné rodiny. Dobu, kterou příběh popisuje, jsem prožila, vím, jaké to bylo. Dnešní mladí o ní často slyší, ale kdo neprožil, nepochopí. Alena Mornštajnová píše čtivě a citlivě. Dočetla jsem a je mi líto, že je konec, že kniha nepokračuje ... , zajímaly by mě další osudy rodiny.

43 26.09.2019

Právě jsem dočetla a jsem toho plná. Silný příběh dívky - ženy Anny, který autorka napsala podle skutečnosti. Je neuvěřitelné, že to vše, co Anně osud připravil - vůbec se s ní nemazlil, zvládla. Smutné, napínavé a neuvěřitelné jak se po válce někde žilo. Žila jsem v té době a jsem ráda, že jsem byla v Praze a vyrůstala v zajištěné rodině.
Je to první román, který jsem od paní Körnerové četla a těším se na její další knihy.

43 01.11.2018

Dočetla jsem Šikmý kostel, román napsaný podle skutečnosti.
Kniha začíná obrovským důlním neštěstím roku 1894, které drsně zasáhlo do života obyvatel celého kraje. Seznamujeme se s rodinou Barbory, která ztratila manžela a teprve čtrnáctiletého syna … Dál sledujeme drsné osudy dalších rodin, které se dějově místy prolínají
Román je psán velmi čtivě a realisticky. Něco nám ve škole „zapomněli“ o té době říct. Nepokoje a týdenní válka při rozdělení území po I. svět. válce. Raději jsem četla víc ve dne, abych neměla divoké sny. Je to prvotina autorky a těším se na pokračování, věřím, že ač smutné, bude se líbit i Vám.

38 10.08.2020

Dočetla jsem útlou knížku Myšlenky za volantem. Marka Ebena mám moc ráda, má kultivovaný projev a jemný humor, který najdeme i v jeho „Myšlenkách“ či sloupcích, jak on je nazývá. Postřehy z denního života nejen šoféra. Moc pěkné čtení. Dávám 4 hvězdy a doporučuji.

30 28.05.2021

Knihonoš
Krásný příběh od první věty. Milá jednohubka, od které jsem se nemohla odpoutat. Příběh starého knihkupce, který rád roznáší lidem objednané knihy. Na pochůzky se k němu přidává malá Šáša milovnice knih, rozumbrada, se kterou se musíte smát. Starý pán se s každou knihou mazlí, když ji balí ... Příběh plný lásky ke knihám a k lidem. Příběh k zamyšlení, veselý , smutný, dojemný. Dávám pět hvězda vřele doporučuji.

29 06.12.2022

Jelení vršek
Historický román z 16. století se odehrává v Čechách. Uf, to byla síla, přiznám se, nechtěla bych žít v té době moru, úkladů a šárvatek ...
Na hrad Hiršberk přijíždí mladá Francouzka, vdova po Vilémovi mladším bratrovi hradního pána. Jan má finanční problémy a příjezd vdovy, která hodlá uplatnit dědický nárok, tak ještě vyhrotí napjatou situaci. Diana věřila, že v Čechách najde nový domov, ale opak je pravdou. Brzy po příjezdu se ji někdo pokusí otrávit. Jediným ochráncem vdovy je Vilémův právník Václav Lešický, který se snaží vypátrat viníka.
V kraji vypukne morová nákaza, na hradě hledá azyl také početné Vilémovo příbuzenstvo. Mezi rodinnými příslušníky panují napjaté vztahy, které přináší další problémy, kdy jde o život…
Napínavý děj čtenáře nenechá vydechnout a musíte číst a číst. Tentokrát zapomeňte na romantiku. Večer před spaním jsem se rozrušila až měla jsem divoké sny ... Dávám 5 hvězd a doporučuji.

28 23.12.2022

Včera večer jsem začala číst Šikmý kostel. Je to síla! Krásně psané, ale asi ne na čtení před spaním. Ve 23 hod. jsem zhasla a v 01 jsem ještě nespala ... Co myslíte, že jsem udělala? Když nemohu spát budu číst a četla jsem do 3 do rána ! Jsem ve třetině a těším se na večer, až se zase začtu. Doufám, že to bude méně smutné. První příběh mě hodně rozhodil ....

28 06.08.2020

Sbírku Maminka miluji od dětství. V dětství jsem recitovala v různých soutěžích a moje nejoblíbenější báseň je První dopis mamince

28 12.11.2019

Jako hvězdy v temné noci
Krásně jsem si početla. Začátek byl pomalejší, pak to nabralo grady a rozvinul se hodně silný příběh. Odehrává se ve 30. letech 20.století na venkově ve státě Kentucky, kde vzniká tzv. „koňská knihovna“, kterou zajišťují dobrovolnice a na odlehlá místa zavážejí knihy na koních. K nim se přihlásí mladá Angličanka Alice, která se sem provdala. Drsná příroda, drsné poměry, kdy ženy jsou stále „podřadné“ bytosti, Alice jednoho nešťastného dne přijde mezi dobrovolnice ... Děj je plný popisů krásné přírody, různorodých postav, lásky i hrubosti a nenávisti. Chvílemi jsem měla husí kůži. Opravdu silné čtení. Doporučuji a dávám 5 hvězd.

27 06.04.2022

Hlas kukačky
Krásný román, i když moc smutný. To bylo silné čtení. Autorka nás opět vrací do historie prolínáním časových rovin, tentokrát příběh začíná na začátku 20. století a pokračuje v dobách válečných až do druhé poloviny 20. století. Je to vlastně historie žen jednoho rodu – matky Irmy, kuchařky Hedy a Irminy dcery Evy - Edity . Poznáváme složité rodinné vztahy, dívka se musela občas vdát i bez lásky, aby se vyřešila nepříjemná rodinná situace ... Eva otce Josefa nenáviděla a Josef nenáviděl ji. Irma se mu nedokázala vzepřít, porodila mu další vlastní dceru Magdu, ale ani ta Josefovi „nebyla vhod“, chtěl syna ... Eva utekla z domova, změnila si jméno na Edita. Našla si místo jako kantýnská na stavbě. Dostala se do podobného problému jako její matka. Otěhotněla, otec dítěte si ji nevzal. To bylo v době, kdy ze Sudet byli vykazování Češi a šli v bídných podmínkách také místy, kde pracovala už těhotná Edita. Edita byla v kantýně svědkem porodu a smrti rodičky ...
Edita ze stavby odešla, skrývala se, porodila syna, kterého si vzala její sestra Magda.
Koncem války Edita opět otěhotněla, a když přišel čas porodila u své matky, ale utekla od nich a novorozenou holčičku tam nechala... Další děj už prozrazovat nebudu
Opravdu silný příběh, dávám 5 hvězd a doporučuji.

26 13.01.2023

Až uvidíš moře
Román podle skutečných událostí. Autorka ze svých rozhovorů s pamětníky napsala krásnou knihu. Postavy jsou vymyšlené, ale vdechla jim život pamětníků. Příběh dvou malých děvčátek Sotirie a Kouly začíná v r. 1948 v době občanské války v Řecku, kdy mnoho lidí utíkalo přes „hory a doly“ do Československa a do Jugoslávie, do zemí, které jim poskytly azyl. Jsme svědky utrpení, které je potkalo na cestě i v dočasných zařízení. Je to smutné čtení, ale tak poutavé, že čtenáře nenechá v klidu. Sledujeme proměny děvčátek v ženy až do jejich stáří. Nejen ony se naučili česky, za těžkých podmínek se zařadili do života v socialismu .
O těchto událostech jsme se ve škole neučili, byla jsem překvapená. Četla jsem s napětím, dojetím a úctou. Časem se ke knize vrátím, příběhy ve mně zanechaly hluboký dojem.
Dávám 5 hvězd a vřele doporučuji.

24 17.11.2022

Rybí krev
Dočetla jsem moc pěkný i smutný román z jihočeského prostředí. Příběh vypráví Hana, pocházející z vesnice, která musela ustoupit stavbě Temelína. V současnosti žije v zahraničí a vrací se k otci do paneláku, který je po operaci ... . Vzpomíná na mládí, kdy tvrdě bojovali o zachování chalup a málem na to doplatila životem. Hledá kamarádky a kamarády i bratra „černou ovci rodiny“. Přátelé z mládí byli nuceni vystěhovat se do různých míst ... Román má pomalý rozjezd, ale pak dostane grády, je čtivý a napínavý. Doporučuji.

23 08.09.2021

Dočetla jsem silný příběh od mé oblíbené autorky. Osud si někdy zahrává s lidmi - příběh neobyčejně silné Irmy není smyšlený. Nechybí napětí, příběh plný emocí, mateřské lásky proti lhostejnosti ... Čte se jedním dechem a vřele doporučuji.

22 14.11.2019

Knihu jsem přečetla, je to už dost dávno - byla jsem ještě mladá. Velice silný příběh, který mě zasáhl a děj si dodnes velice dobře pamatuji, přesto jsem si knihu po letech přečetla znova. Dávám 5 hvězd, kdyby to šlo, dala bych deset.

22 22.02.2018

Viděla jsem divadelní hru - Helenka Součková v podání Báry Hrzánové = skvost.
Dobu, ve které se děj odehrává, jsem zažila, tak jsem děj vnímala na 100%.
Hra se mi moc líbila. I za divadlo dávám 5 hvězd

21 11.05.2019

Ráda střídám žánry - teď jsem měla chuť na detektivku. Líbí se mi "lehké" české a vybrala jsem si dobře. Paní Klevisová píše pěkně, popis prostředí i postav se odvíjí jako film. Neumím vydedukovat pachatele a ani tady jsem do poslední chvíle nepoznala kdo je vrah. Za sebe mohu doporučit .

21 26.04.2019

Hotýlek na Islandu
Dočetla jsem čtvrtý díl Romatických útěků a podle mne je tento příběh z „ Islandu “ nejlepší.
Lucy mi přirostla k srdci a hned jsem jí fandila. Holka měla trochu smůlu v předešlém místě a teď se chce realizovat, což se daří přes nástrahy, které se jí v hotýlku dějí. Nechybí romantika a láska. Autorka pěkně popisuje přírodu a prostředí na Islandu. Dávám 4 hvězdy a doporučuji.

20 07.11.2022

Jé, to už je dost dávno, když jsem tuto knihu četla. Líbila se mi jako všechny knihy autora

20 02.11.2019

Dočetla jsem silné příběhy žen jednoho rodu od začátku 20. století. Život na venkově nebyl jednoduchý. Ženy tohoto rodu se netěšily dobrému zdraví a většina mužů těžkou práci v hospodářství jim neusnadnila. Nebylo to veselé čtení, ale autorka Vás nenechá v klidu, musíte číst dál a dál poutavé vyprávění. Krásně popsaná příroda, vykreslené životy prostých lidí, přechody režimů před válkou i po válce, nástup komunismu, okupaci vojsk Varšavské smlouvy až do doby kdy poslední žena z popisovaného z rodu dostala odvahu a odjela „za velkou louži“, kde se snad bude mít lépe. Dávám 5 hvězd a doporučuji k přečtení.

19 04.11.2020