knihyKeMne
komentáře u knih
Columbo mezi dveřmi
Richard Ulman
Drobná knížečka překvapivě od českého autora, která má být holdem slavnému detektivovi. Slibovala jsem si od ní víc. Sice se v ní dozvíte, jak Columbo vznikl a názvy všech epizod, ale už ne jejich stručný děj. Výborným autorovým počinem bylo, že pozorným sledováním všech dílů a toho, co v nich detektiv prozradil, složil jak jeho životopis, povahu, záliby, informace o jeho autu, psovi i plášti a samozřejmě i vše, co šlo zjistit o legendární paní Columbové. Ovšem druhá polovina knihy je nějak mimo mísu - autor vybral pojmy, které se tak porůznu v seriálu vyskytly, a encyklopedicky je vysvětluje. Ehm...
Vědecká vysvětlení nejbizarnějších způsobů smrti
Cody Cassidy
Zábavná věda, to miluju. Akorát jsem si celou dobu myslela, že autorem této knížky je pan Munroe. Tak ono je takových chytrolínů víc, wow! Pokud jde o obsah, a pominu-li ty šílené překlepy, tak ačkoli mi bylo vcelku jedno, jakým mechanismem v jednotlivých kapitolách zemřu, je knížka nabitá spoustou zajímavých informací. Obohacující.
Jací jsou? – Irové
Frank McNally
Pro Irsko jsem vždycky měla nepochopitelnou slabost, ač jsem tam nikdy nebyla. A když tak čtu, jak to v Irsku chodí, snad své mínění radši přehodnotím. Kladem tohoto "průvodce" je to, že se zábavnou formou věnuje snad všem aspektům, jak lze zemi a její obyvatele charakterizovat. Složité dějiny, jazyk i povaha, autor byl odvážný, když se to snažil několika větami vysvětlit. Nicméně často převážil pokus o vtipnost nad obsahem, takže z toho stejně nejsem moc moudrá. No i tak tam lze najít spoustu zajímavých informací.
Rozbité okno
Jeffery Deaver
Když jsem v rámci čtenářské výzvy vybírala, který díl s Rhymem přečíst (je to mé první setkání s ním), zaujalo mě téma tohoto dílu. No a nelitovala jsem. Téměř nebylo znát, že jde už o osmý díl série.
Dobře a poutavě napsaná detektivka, která se vzhledem k postižení hlavního hrdiny točí spíš okolo jeho nejbližších spolupracovníků. Líbily se mi pasáže, které "píše" vrah. Rodinné problémy hlavních vyšetřovatelů možná až zbytečně natahovaly děj. A rušivě na mě působil autorův styl, kdy přeskočí do nějaké vyhrocené akce a až zpětně se dovídáme, co jí předcházelo. Udělal to v tomto díle několikrát a mátlo mě to. Ale odpouštím :-) Kniha je to fakt dobrá a hlavně s aktuálním tématem.
Divné hlášky z knihkupectví
Jen Campbell
Jako jo, pobaví, i když něco je spíš smutné než vtipné. Ale podobně jako doktorské historky, i tato knížka má asi největší význam zase pro lidi pracující v daném oboru. Mimochodem, naše knihovna vede toto dílko v oddělení "Citáty" :-)
Síla snů
Klausbernd Vollmar
První část mě moc nechytla, autor bere obecné pojednání o snech hodně zeširoka. Ale zaujalo mě, že varuje, aby se člověk nezabýval svými sny přespříliš. Tedy aby tak činil, pouze pokud cítí, že je to potřeba.
Praktická část mi přišla trošku pochybná. Způsob, jakým autor se sny (včetně práce se sny ve skupině) pracuje, se moc neshoduje s podobnými knížkami. Zapojuje též afirmace, jógu, akupresuru, menstruační cyklus, ba i velice vážně astrologii.
Jako jiný pohled je to zajímavé čtení, pro práci se sny bych ale spíš doporučila jiné knihy.
Celý život
Robert Seethaler
Přečteno v rámci čtenářské výzvy a upřímně mě to teda nechytlo. Celoživotní téměř osamělý život člověka v zapomenuté horské vesnici, ze které se postupem času stane lyžařské středisko, mi připomněl svou ponurou atmosférou Raisův Západ. Na mě moc depresívní. Akorát ten pokrok pomalu přicházející do vesnice bylo zajímavé sledovat.
Pragmatika lidské komunikace
Paul Watzlawick
Tak jsem dočetla údajně základní práci v oboru mezilidské komunikace. No byl to porod. Opět se jako laik podivuju tomu, nad čím si akademici lámou hlavu. Užitečným jsem shledala snad jen rozbor divadelní hry Kdo se bojí Virginie Woolfové, kterou jsem dosud neznala, a potom téměř závěrečnou sedmou kapitolu, která ukazovala, jak lze teorie z knihy využít pro psychoanalytickou praxi.
Kruh
Rona Halsall
Fujtajxl, tak tohle bylo pořádný psycho! Nervy nadranc a napětí do poslední stránky. Prolínání časových rovin i vypravěčů nevadilo, vlastně mi způsob zpracování připomíná Poslední paní Parrishovou :-) A efekt to teda mělo. Nicméně, nervy si ráda šetřím, takže podruhé už tohle číst nechci.
Vanga
kolektiv autorů
Malá knížečka o známé vědmě, ale netuším, co vlastně chce čtenářovi přinést. Autoři zřejmě vzali dostupné prameny a snažili se je nějak sjednotit, což šlo velice těžko, protože v tomto případě se život i slova Vangy staly spíš legendami s různými verzemi.
Knížka obsahuje životopis Vangy (sloučené různé verze, takže takový miš maš), pak nějaké její obecné životní rady, něco málo proroctví a něco o chrámu, který nechala postavit. Větší část knížky pak tvoří několik přepisů rozhovorů, které vedla s klienty. V závěru je pak seznam dostupné literatury o Vanze, vše azbukou. Texty jsou doplněny několika fotografiemi z domu Vangy a chrámu.
Před touto knížkou jsem narazila na pár článků o Vanze a řekla bych, že byly mnohem přehlednější než toto. Ne, nemám z této knížečky dobrý pocit. Zmatečná.
Prašné víry
Roger Smith
Knížku jsem vybrala namátkou v rámci čtenářské výzvy a tak nějak jsem očekávala, že tohle mě bavit nebude, protože tématika africké politiky jde mimo mě. No autor překvapil. Sice jsem dle očekávání nepochopila hlavní politické motivy, knížka byla ale hlavně o každodenním syrovém životě chudých Zuluů pod nadvládou mafiánského zbohatlíka s neomezenou mocí. Realita vykreslená do všech detailů (a vnitřností). A i když knížka není ani trošku veselá, je psaná velice zajímavým jazykem. Určitě přečtení nelituju.
Nástrahy zubařského křesla
Agatha Christie
Ačkoli mi vždycky Poirotovky připadaly jaksi překombinované se spoustou vedlejších zápletek, které jen ztěžují odhalení vraha, tak toto dílko bylo na mě až příliš. Dokonce ani při klasickém závěrečném vysvětlování mi to nezaklaplo a určité věci mi dávaly smysl jedině jako snad neuvěřitelná náhoda.
Líbilo se mi, že knížka je opět zpracovaná tak, aby názvy jednotlivých kapitol dávaly smysluplnou básničku a ze všeho nejvíc se mi líbil ten "epilog", neboli poslední kapitolka. Tahle pointa mě fakt pobavila.
Stromy pro malé zahrady
Simon Toomer
Opět jedna knížka, kterou lze považovat za poklad. Snaží se podávat informace pro "celosvětového" čtenáře, české vydání je navíc opatřeno upřesňujícími poznámkami pro české prostředí.
Potěšil mě i návod, jak o stromy pečovat, a to už od chvíle, kdy se je snažíme vsadit do půdy. Popisy jednotlivých druhů jsou přehledné, překvapivě si všímají i vzhledu kůry, fotografie super. Knížka je určena primárně vlastníkům zahrad, kteří hledají "něco zajímavého" do své sbírky. Já si to teda užila, i když je škoda, že nebylo možné dát větší prostor více kultivarům téhož stromu..
Saeculum
Ursula Poznanski
Čteno podruhé a nyní to bylo snad ještě lepší, když jsem si jen matně vybavovala hrubé obrysy děje. Líbila se mi ta proměna hlavní postavy i ambivalentnost některých dalších, člověk neví, kdo mu vlastně je nebo není sympatický. Vyvrcholení děje možná trošku přeplácané a při prvním čtení opravdu značně překvapivé, celkově se mi knížka stále líbí. Téma larpů mi vyvolává jistou nostalgii...
Nečistotnost u koček
Renate Jones
Čteno podruhé, stejně jako se potýkám s již druhou nečistotnou kočkou (z celkového skóre pěti). Opět jsem si připomněla, jak citlivá může být kočičí povaha a že pověstná kočičí čistotnost není samozřejmostí.
Autorka se zaměřuje především na nečistotnost týkající se močení a značkování, takže si to na toho našeho kadila budu muset trochu analogizovat. Úžasně přínosné jsou podle mě konkrétní kazuistiky několika případů i s výsledkem po přijatých opatřeních.
Knížku doporučuji všem kočkařům, protože na pozadí řešení problémového chování zvířat je představen náhled do kočičí duše a empatické vžití se do jejích potřeb.
Fantastické a magické z hlediska psychiatrie
Vladimír Vondráček
"Duše neexistuje." Tak zní první věta této pozoruhodné publikace, a v tomto duchu přidává autor místy své komentáře. Kniha je stále znovu vydávána, ale nijak modernizována. Z textů dýchá duch doby prvního vydání.
V knize nenajdete to, co by její název mohl slibovat. Spíše jde o obšírné a velmi podrobné vyprávění různých mýtů, bájí a všeho, co souvisí s magií (například se dozvíte, jak si představovali peklo Kambodžané, obsahy několika literárních děl i jakou barvu milují trpaslíci), velmi volně spojené s učebnicí psychiatrie a s několika kazuistikami. Velmi zvláštní je poslední kapitola, která shrnuje téma knihy a volně přejde k podrobnému převyprávění dějin všech náboženství, filozofie i psychologie. Doporučuji jako studijní materiál.
Kniha má velkou hodnotu, co se týče faktů souvisejících se světem bájí a magického myšlení lidí z dob velmi dávných. Celkové propojení s vědou je ale dost mizerné a ty dějiny společenských věd jsou jako z jiného světa.
Potíže v ráji
Bethany Campbell
Docela příjemná (hurá, konečně tu nebylo tolik sexu jako v jiných podobných) harlekýnka na téma uzavřeného prostředí několika osamělých domků, kde se děje něco nepěkného, a jeden podezřívá druhého. Jako detektivka ale za moc nestojí, uhádnutelný konec.
Přírodní duchové - Elfové a skřítci
Marjorie Johnson
Autorka předpokládá, že o problematice už něco víme, protože se snaží oddělovat pojmy elf, gnóm a kobold. Nikde ale neuvádí, čím by se měli lišit.
Kniha je soupisem všech zážitků s těmito bytostmi, které se autorce ve své době podařilo nashromáždit. Snaží se je sice nějak tématicky třídit, přesto je to taková všehochuť. Jak ten a ten člověk šel tam a tam a viděl to a to. Většinou šlo o jednorázové zážitky, často v raně dětském věku, najdou se ale i výjimky, jako je sama autorka, kteří elfy vnímají pravidelně.
Jako připomínka neviditelného světa kolem nás je to účinné, ale to zpracování mě nenadchlo. Nejvíc mě zaujala předmluva Sira Quentina Craufurda, který tvrdil, že sestrojil jakýsi elektrický přístroj, jehož prostřednictvím mohl projevy elfů zaznamenávat. O tomto bych uvítala víc informací.
Na Větrné hůrce
Emily Brontë
Čteno podruhé a asi ne naposled. Je to takové ponuré čtení, depresívní, o několika nešťastných životech a jedné velmi ukecané vypravěčce. Ale má v sobě nějaké kouzlo.
Medardova kápě aneb Pranostiky očima meteorologa
Jan Munzar
Autor si dal tu práci, že sesbíral všechny pranostiky vyskytující se na našem území, které se týkají počasí. No týkají se prakticky hlavně úrody, proto taky obvykle vnikly. Autor nás seznámí s historickým vývojem pranostik i s historií předpovědí počasí, jak je známe z televize.
Sbírka je rozčleněna do jednotlivých měsíců i dní a autor k většině z nich podává nějaký komentář - které pořekadlo kdy nebo kde nebo proč vzniklo (pokud se to ví) a hlavně zkoumá, do jaké míry je pravdivé či snad jen založené na pověře.
Potíž je v tom, že pořekadla jsou hodně závislá na době (od té doby se mohlo změnit podnebí), místu (některá jsou převzatá z jiných zemí) i nadmořské výšce (první sníh, poslední mráz) a často se o jejich původu nic neví, takže nezbývá opravdu než si informace v nich obsažené ověřit empiricky. A tehdy nás autor ujišťuje, že některé opravdu neplatí.
Po přečtení této knížky docházím k závěru, že z hlediska historie a kultury je to cenná sbírka, ale v dnešní době bohužel už přežitek. Knížku nelze používat ani prakticky, protože co by mohlo platit a co ne je skryto uvnitř komentářů.
A docela by mě zajímalo to nové vydání, zda je alespoň modernizováno, protože verze z roku 1986 je opravdu dodně zastaralá co do reálií, které do textů autor v rámci popularizačního přístupu vkládá.
