knihyKeMne komentáře u knih

Zajímavá sonda do mozku čím dál víc podléhajícímu demenci. Otázkou jen je, do jaké míry je pravdivá. Nedokážu uvěřit, že by autor tak dobře tuto problematiku znal, hlavně v konečném stadiu nemoci. Myslím, že v tom období nevíme nikdo, co se tam uvnitř honí za myšlenky. Jako pokus dobrý.

26.10.2021

Skvostné. Ze začátku trochu rozvláčné, nevíte, kdo se nakonec stane hlavní postavou. Ale čím dál víc mě to chytalo. Jak se ty postavy vyvíjely, jak se role obracely. Nejvíc jsem si užívala ten závěr.

A celou knihu jsem se ptala, kolik z toho je skutečná autobiografie autora, protože určité prvky jsem v tom našla. Musel se při psaní scén v ordinaci královsky bavit, třeba když popisoval, co pacientka říká, a zároveň co si doopravdy myslí...

2 25.10.2021

Zprvu jsem knížku považovala za poklad, velmi ke mně promlouvala, popisovala zčásti i mé problémy (neboť já mám symptomy snad všeho, v určité míře). Výklad pohádky byl super. Knížka dále popisuje hlavní témata histrionských osobností i cestu, kudy by se terapie měla ubírat. A to je to - knížku nelze vzít jako příručku pro uzdravení svépomocí. Jako seznámení s tématem ale je dobrá.

24.10.2021

Zaujalo svou strukturou. První část vyprávěná z pohledu Amber je v podtatě čím dál nudnější - příběh dívky jdoucí si bezohledně za svým snem. Druhá část vyprávěná její sokyní ale vším otřese. To bylo super překvapivé. A v třetí části z pozice vypravěče se celý příběh vygraduje. Nicméně po tom prvotním šoku už je vše tak nějak předvídatelné a spíš jen tak čekáte, zda se zlo vytrestá samo. Závěr mě však moc nenadchl.

4 24.10.2021

Jung měl načteno fakt hodně (aspoň pokud jde o alchymii) a hodně o tom taky přemýšlel. Překvapilo mě, jak dokázal psychologii přenosu aplikovat jako paralelu k alchymistické mystice. To ale bylo taky všecko, čemu jsem dokázala porozumět z oddílu Psychologie přenosu, protože nějaký chytrák ho zařadil už do 3. dílu výboru, zatímco autor předpokládá znalost jeho díla Psychologie a alchymie, které se údajně vyskytují až v 5. a 6. díle, které v tomto novém vydání zatím nevyšly.

Pokud jde o první část tohoto svazku, Vztahy mezi já a nevědomím, bylo to takové zvláštní - chvílemi jsem nerozuměla vůbec a chvílemi jsem se zas nemohla odtrhnout, jak mi to přišlo zajímavé.

22.10.2021

Čtvrté a doufám už poslední pokračování této krásné série. Proč doufám v poslední - už se toho v předchozích dílech stalo tolik, že část tohoto zabírá nutně opakování, aby byli v obraze i noví čtenáři. Také pátrání po minulých životech Jesky se v tomto díle tak nějak uzavírá.

Témata současného dílu se opět mohou dotýkat každého z nás (zde hlavně jak vycházet s nepříjemnými lidmi, musím si sebe víc cenit, když teď vím, jakým jsem pro druhé drahocenným pokladem, hihi) a opět nám knížka nabízí i jejich odlehčení v přetransformování do kočičích problémů.

2 18.10.2021

Sci-fi povídky českých autorů, plus několik sci-fi básní Karla Sýse. Tak mám pocit, že sci-fi a poezie moc nejde dohromady. Povídky byly často zajímavé, někdy humorné, někdy smutné, nejvíc se mi asi líbily ty od Zbyňka Černíka, i když ani to mě neuchvátilo natolik, abych se na autora podívala blíže.

1 18.10.2021

Ke knížce jsem se dostala náhodou a vůbec mě nepotěšilo, že na db jsem ji našla hodnocenou na jen 66 %. Nic moc jsem od ní tedy nečekala.

Nicméně mě chytla hned od první kapitoly, která je vlastně jen jakousi předmluvou, ale i od druhé. Knížka je psaná druhým důstojníkem na lodi a popisuje historii jedné plavby. Hlavní hrdina je klaďas každým coulem, zatímco posádka včetně ostatních důstojníků jsou záporáci až až, i když někteří se nakonec překvapivě jeví ambivalentně.

Souhlasím, že kniha obsahuje i sáhodlouhé popisy lodí nebo reálií života přelomu 19. a 20. století, což je trochu nezáživné, ale celkově mě dostala svojí atmosférou, prostě jsem se k ní pokaždé ráda vrátila pro další porci. Až mi je líto, že toto dobrodružství už skončilo.

1 11.10.2021

Výběr ruské fantasy tvorby, v podstatě spíš pohádkově laděné než sci-fi. Zde lze vidět potvrzení, že jakákoliv moderní variace na klasické pohádky nedopadá dobře. Naštěstí to nebylo jen o těch pohádkách. Přesto se musím ptát, to opravdu byl tak bídný stav ruské literatury, že se do knížky dostaly většinou slabší povídky, nebo na tohle téma prostě nic lepšího napsat nejde?

... můj hodnotící průměr se zde zdá být vysoko, ale asi je to zkreslené tím, jak jsem vždycky zajásala nad tím, když jsem narazila na povídku, která by se dala číst. Konkrétněji je uvedeno u jednotlivých povídek.

07.10.2021

Jedná se čistě jen o výtah z předchozích knih - Sensei ze Šambaly III a IV. Slovo od slova je tu zkopírováno vše, co Ahriman nebo Sensei říkal o zákulisí světové politiky. Možná je to tak důležité, aby to v předchozích knihách nezapadlo ve spoustě jiného textu, ale možná jsou to jen konspirace. Ale rozhodně se mi nelíbí, že je to jen jiné vydání předchozího - nic nového.

05.10.2021

O překonávání strachu ze smrti. Velice užitečná knížka. Každý má strach ze smrti, i kdyby jen podvědomý, a každý se tomuto tématu snaží vyhnout. Autor se k tomu staví čelem. Navíc oceňuju, že nemá žádnou víru v nadpřirozeno, a přesto má své metody, jak oslabit ten strach, a tyto metody předává dál.

2 05.10.2021

Nedočteno, skončila jsem někde uprostřed dvacáté první cesty. Téhle knížce nerozumím. Jedna absurdita za druhou, až se to ani nedá představit, natož se do děje nějak vžít. Navíc na mě působí tak nějak ponuře, buď nastíněním nepříjemné budoucnosti lidstva, nebo úmyslně špatnou náladou vypravěče. Tohle nedám.

Úžasný cestopis, nutnost pro každého, kdo podobný život zvažuje. Ukáže, co všechno může cestovatele v obytné dodávce po cestě potkat (a ne vždy to je příjemné), a je i plný praktických rad. Překvapilo mě, jak poutavě umí Forest psát (nevím proč, ale před přečtením jsem byla přesvědčená že to sepsala Bára). Pro mě bylo velmi poučné hlavně to, jak cestování snášel jejich pes, inu, každý si z toho může něco odnést :-)

4 30.09.2021

Tato tenká knížka je příjemným připomenutím, jak konzumně žijeme. Kromě receptů (variant "běžných" a zero-vaste) je obohacena i o další vychytávky, jako třeba pěstování vlastní zeleniny ze zbytků. Bohužel neuvádí, který měsíc je pro takové experimenty vhodný. Pokud jde o recepty, jsou spíš ze zdravé výživy už před obměnou, takže takové suroviny doma nevedu. Slupky taky konzumovat nehodlám, tedy ty nestandardní, např. banánové. Autorka se vůbec nezmiňuje o nebezpečí chemicky ošetřené zeleniny, jaká je k dostání v obchodech, zřejmě předpokládá, že samozřejmě kupujeme jen bio, nebo jak se tomu říká. Takže - rady berme radši s rozumem.

26.09.2021

Knihu jsem dlouho sháněla, ve všech knihovnách je na ni dlouhý pořadník. A taky jsem se těšila, jak si konečně porozumím.

Lehkým zklamáním bylo, že se autorka zaměřuje na optimalizaci výkonnosti ambiciózních žen ve vysokých pozicích. Zní to tak nějak americky (přestože je autorka britka), i ty příklady afirmací týkající se peněz.

Nicméně z knihy si lze odnést nosnou myšlenku cykličnosti ženy. Nejsem plánovací typ, takže autorčiny rady, na kdy si co plánovat, jdou mimo mě. A abych si každý den sledovala, na co je vhodná doba, to je pro mě spíš práce navíc. A trochu to smrdí filmem Jáchyme hoď ho do stroje :-)

Zaujalo mě, jaký projekt se na základě knihy v českém prostředí rozjel, i zaměření na to, aby nejen ženy porozuměly samy sobě, ale i aby jim dokázali porozumět muži.

Takže - něco na tom je, ale na toto já jsem moc líná. Jedno přečtení stačilo, na praktikování kašlu.

5 26.09.2021

Průřez povídkovou tvorbou pana Součka. Líbí se mi jeho styl vypravování, takový odlehčený, humorný, čtivý. Také náměty mě občas překvapily. Celkově mě to ale úplně nenadchlo.

25.09.2021

Asi jsem na to už stará :-D Protože nejvíc mi na tomhle příběhu vadily ty sexuální scény. Možná to bylo jen to nešťastné spojení témat - hor s jejich krutou zimou, neustálými výčitkami za minulost, posttraumatickým syndromem, fóbií, strachem o život... a do toho ta sexuální přitažlivost. Spíš takový psycho thriller, žádné odpočinkové čtení toto.

19.09.2021

Překvapuje mě, že řada čtenářů hodnotí styl napsání této knihy tak negativně, já s tím problém neměla. Naopak mi to přišlo jako moderní popularizačně naučný styl, s jakým jsem se setkala i v jiných knihách.

Obsah knihy byl také dost zajímavý, i když výsledkem je poznání, že se skutečně nemůžeme na své vzpomínky spolehnout. Autorka se to v poslední kapitole snaží odlehčit hledáním pozitivní stránky věci, stejně je to ale frustrující. Protože člověk by se rád viděl dokonalejší, než je. Zajímavé byly dopady tohoto fenoménu např. na soudnictví. Určitě to stojí za přečtení.

P.S.: Jestli někdo chápete, proč jsou na obálce ty brýle, prosím písněte mi to. Ještě kdyby tak byly růžové, to bych možná ještě pochopila.

2 19.09.2021

Ke knížce jsem se dostala náhodou a byla jsem dost mile překvapena - nechtěla mě pustit už od první přečtené stránky. Nejprve tu byla zajímavá paralela s dnešní covidovou dobou, potom čím dál absurdnější politický vývoj USA i v tom výzkumném táboře. Už jsem i pochopila, proč se někteří čtenáři tak rozčilovali v první části knihy. Nicméně já vnímala jen tu absurditu a bavila mě - možná proto, že jsem žena :-) Překvapivě nejmíň mě braly poslední stránky, ale to nic neubírá na zajímavosti celé knihy, která je jako celek moc dobře a poutavě napsaná. Poohlédnu se po dalších autorových dílech.

6 18.09.2021

Je to vlastně smutné čtení. Nikdo vám nerozumí a berte to jako fakt. Autorka vám to rozhodně nevyvrací. Chybný úsudek o vaší osobě je na světě prakticky hned (autorka to dokládá různými studiemi) a vy se pak musíte setsakra snažit, abyste to napravili. A aby toho nebylo málo, i vy posuzujete zkresleně, i když to můžete popírat. Je fakt deprimující, že svět funguje takhle složitě.

Na druhou stranu, pár strategií, jak se tomu bránit, vám autorka nabídne, ale musíte se snažit. Vlastně velmi zajímavé téma a někde uvnitř cítíte, že ona má pravdu. I když možná lepší je to pustit z hlavy, aby se z toho člověk nezbláznil...

10.09.2021