knihyKeMne komentáře u knih
No, klasická harlequinka. Jé kolik desetiletí už jsem žádnou nečetla! Až zas tuhle... Takže jako vždycky: elektrizující přitažlivost, on děsnej borec, hodně sexu, pak nějaký ten konflikt a šťastný konec. Akorát že mě to úplně nebralo. Nevím kde se stala chyba. Žádné čtení jedním dechem, žádné vžívání se do hlavní ženské role.
Jen chci ještě upozornit, že název v originále dává aspoň celé knížce smysl, zatímco ten český je jen obchodním tahem. A překladatelka by si měla ujasnit, jak bude skloňovat jméno hlavního hrdiny, bylo to nejednotné a občas matoucí.
Proti příběhu jinak nic nemám, jak říkám, klasická harlequinka.
Tahle knížka se mi dostala do rukou náhodou a zas pěkně pofrčí dál. Autor je možná znalcem panovnických rodů, ovšem tento jeho počin se moc číst nedá. V podstatě jde o bulvár, počínaje Klytaimnéstrou a konče sestrou královny Alžběty II.
Autor už v předmluvě konstatuje, že historie některých žen byla svými současníky značně upravena, aby se zdály co nejvíc hříšné. Autor na tom nicméně nehodlal nic měnit. Vzal tehdejší reálie, důvěryhodné i klepy, a sestavil z nich životopisy plné sexu a milenců. A jestli je jeho styl nazýván čtivým? Znovu podotýkám, je až bulvární. Možná by to bylo fajn po kouskách do nějakého vhodného časopisu, v kuse se to ale číst nedá. No navíc je to místy trochu zmatek, pro neznalce dané doby, autor místy nevysvětluje nebo použije najednou nějaké synonymum pro danou osobu a už vypadnu z obrazu.
Autor naštěstí vyhrabal i pár zajímavých osobností, které jsem dosud neznala, takže aspoň nějaký přínos. Vesměs ale chudinky ženský nešťastný to byly, je to jako pást se na jejich neštěstí.
Bichle nadupaná informacemi, která mi dala zabrat. Čte se nádherně, autor má talent psát čtivě, poutavě a k věci. Nicméně ten záběr je fakt široký. Jakožto programátor jsem si mohla odnést mnoho, některé kapitoly ale byly spíš pro návrháře, analytiky a možná i pro manažery.
Pokud jde o programování, autor se snažil psát co nejobecněji, ale s konkrétními ukázkami. Zaměřil se hlavně na Visual Basic, Javu a skupinu C jazyků. Programovací část pro mě byla velmi přínosná.
Autor je taky velký znalec literatury z oboru, kniha je dokonce napojena na jeho webovou stránku, aby mohly být zdroje udržovány stále aktuální. A překlep jsem našla jen jeden, gratuluji.
Rozhodně doporučím k přečtení kolegům!
Rad je v této útlé knížce skutečně pomálu, zato jsou podloženy tak dokonale, že si je snadno zapamatujete. Knížka se totiž převážně věnuje popisu volně žijících psů a jejich nejbližších psovitých příbuzných. Ale to bylo taky zajímavý.
Autorka je odbornice na fonetiku a majitelkou pěti koček. Spojením obojí je tato kniha. Rozdělení kočičích zvuků fonetickými metodami je jistě zajímavé, ale poněkud nepraktické. Zvlášť když se autorka dobrala výsledku, že kočka stejně svými zvuky vyjadřuje pokaždé něco jiného v závislosti na kontextu. A jak již bylo řečeno, kdo kočku vlastní, porozumí tomu i bez knížky.
Zajímavější mi přišly kapitoly nefonetické: obyčejné povídání o tom, jak autorka ke svým kočkám přišla, a o problémech ve vzájemném soužití. I ta část, kdy poskytuje rady, jak na problémy, to už je od původního záměru knihy hodně vzdálené, nicméně praktičtější.
Součástí knihy jsou i odkazy na nahrávky kočičích zvuků, k těm jsem se zatím nedostala, a ani nevím, jestli se mi chce, to je pro větší nadšence :-)
Nejužitečnější kniha, pokud se chcete profesionálně věnovat návrhářství zahrad. Úplně od začátku popisuje, jak začít, i co od vás bude zákazník očekávat. Zaměřuje se na výkresy na rýsovacím prkně, nicméně již bere v úvahu i modernější techniku. A je v ní fakt všechno. Přečetla jsem ji podruhé a stále mě baví. Člověk si při jejím čtení plní svůj sen.
Tak ani tahle mi nesedla. Zaměřená na spojení mindfulness a zaměstnání, v každé konkrétní situaci. Ale přijde mi to takové příliš východní, není mi jasné, jak tohle může fungovat v našich pracovních kolektivech. Zvonit si zvonečkem v práci na stole? Budu za mimoně. Ale tak jako životní styl pěkný, jen fakt mi přijde pro tuhle společnost málo proveditelný.
Překvapivě čtivý bizár, jaký mi dosud dokázali naservírovat pouze bratři Strugačtí. A překvapivě dobře přeložený, protože hra s jazykem je taky silným prvkem díla. A s překvapivým závěrem pobízejícím přečíst si to celé znova ve světle poznání. Hodně komediálních prvků, vyvážených vážným tématem celého díla. Zkrátka líbilo.
Tak tahle mi nesedla. A není to tím, že je už přes 20 let stará a původem z nizozemského prostředí.
Autor hlavně působí napůl namyšleně a napůl zkostnatěle. Některé prvky nebo i rostliny označuje rovnou za zrůdnosti, například pestrolisté odrůdy rostlin. Nerozumím, proč jen nenapíše, že on s nimi nepracuje. Navíc preferuje styl zahrad přiměřený době, ve které vznikl dům (tedy téměř striktně i tehdy rozšířenými rostlinami), a zachování původních stromů i staveb za téměř každou cenu.
Nehledě na to je část knihy, která je věnovaná konkrétním projektům, značně nepřehledná. Popisuje jeden projekt za druhým a jen volně do toho vkládá nákresy či fotografie, často jsem nedokázala rozlišit, k čemu se vztahují. Osázení konkretizuje jen někdy. Zato se v projektech vyskytne třeba i osázení skleníku nebo hrobu! Jenže hrob stejně vyfotil jiný, prý pro zachování anonymity...
Autor, kterého jsem dříve neznala, a který dokáže zaujmout. O zahradách píše s nesmírnou láskou. Stejně tak působí fotografie, které často chtějí pouze vyjádřit určitou náladu, než aby knihu doprovázely prakticky.
Základem knihy je pohled na jednotlivá zahradní zákoutí jako na pokoje. Trochu rušivě to vyznívá, když autor tuto terminologii už od začátku důsledně užívá, zatímco vysvětlení daných pojmů se dočkáme až v druhé třetině knihy.
Oceňuju hlavně konkrétní ukázky zahrad spolu s povídáním, jak vznikaly, a praktickou část ke konci zabývající se konkrétními návrhy osázení. Samotná stěžejní část, tedy popis "pokojů", je na můj vkus příliš stručná a nekonkrétní. Představuje několik ukázek pro inspiraci uspořádání "pokoje", rozhodně ale ne všechny.
Celkově je to ale pozoruhodná kniha.
Nejpraktičtější kniha na téma zakládání zahrad, co jsem v poslední době četla. Plusem je už minimálně české prostředí a aktuálnost. Doprovodné texty jsou k věci, fotografie názorné.
Kniha se zabývá nejprve základními věcmi, co si o zahradě musíte zjistit, než se do něčeho pustíte. Potom samotnými zásadami plánování, jednotlivými prvky zadrady, několika ukázkami projektů (velmi zdařile podanými, včetně osazení), potom pár návody, jak si něco zhotovit svépomocí, a na konci je seznam použitých rostlin - i s fotografiemi.
Doporučuji, podle této knížky si zahradu opravdu lze udělat.
Ačkoli jde původem o německou knihu, neustále se zmiňuje anglický styl, ale dobrou práci odvedl i překladatel, takže tuto útlou knížku lze bez problémů využít i v českém prostředí, včetně i maličkého adresáře českých firem specializujících se na prodej zahradního nábytku či rostlin.
Knížka se sice točí kolem posezení v zahradě, zabírá ale i témata s tím související, např. materiály i pokládka cest, pergoly, altány, zídky, živé ploty a především rostlinstvo. Na základě této knížky lze opravdu vytvořit funkční místo k posezení na zahradě obklopené vhodným soukromím i rostlinstvem.
Velkoformátová knížka nadchne už od počátku, kdy rozdělí majitele zahrad podle jejich vkusu do čtyř kategorií a podle těchto kategorií jsou taky rozděleny zahradní projekty. Jen ke konci kvalita trochu pokulhává, ale možná je to jen posledním typem zahrad, takže fotky jsou plné květů a pořádně zarostlých zahrad, z nichž ale je vidět jen málo z toho, jak byly navrženy.
Jelikož se jedná o sbírku skupiny zahradních architektů (kteří působí v německy mluvících zemích), jsou i plány tvořené různými programy. Trochu to ztěžuje orientaci v nich. Jednotícím prvkem je ale informační okénko u každé zahrady, jak dlouho rekonstrukce probíhala, velikost zahrady, požadavky zákazníků, použité materiály a zajímavost daného projektu. Ale ty doprovodné texty, to bylo klišé na entou. No co ale psát k tomu jiného... Takže spíš doporučuju prostudovat si všechno kromě nich, i tak to stojí za to.
Knížky napsané podle filmů ráda nemám, jsou takové umělé a bez umělecké hodnoty. Tady jsem si ale dlouho myslela opak. Film jsem viděla tak dávno, že se mi jeho děj vykouřil z hlavy, a měla jsem za to, že naopak film vznikl podle téhle knížky. Ale víte co ji prozradilo? Ve chvíli, kdy je děj nejnapínavější, sklouzne autor ke stručným větám končícím vykřičníkem, který má umocňovat moment překvapení. Chytré. Ale jak říkám, bez umělecké hodnoty.
Přesto mě knížka do děje rychle vtáhla a nepustila. Líbily se mi hlavně scény, kdy jde těžko rozlišit, co je realita, a pravda může být to i to. I když závěr byl trošku přeakčnělý, v knižní podobě na mě působil trochu směšně.
Škoda toho názvu, proč se prostě nejmenuje jako film? Až si ji budu chtít přečíst znovu, určitě ji podle názvu nepoznám.
Designově, obsahově i prakticky vyvážený obsah. Knížka je určena amatérům, kteří chtějí ušetřit za zahradního architekta.
Po základních informacích, jak s plánováním zahrady začít, se autor zaměřuje tematicky na několik typů zahrad (zahrady téměř bezúdržbové, s japonskými prvky, s vodou, skalkou, ekologické, malé, rodinné, ovocné a zeleninové a bylinkové), i když některá témata jsou pojata hodně volně.
Kromě fotek "pro inspiraci" a konkrétních zahradních projektů obsahuje kniha i tipy, jak některé prvky vyrobit svépomocí. Takže i užitečné.
Nevýhodou je, že kniha nejde víc do hloubky, osázení je značně zjednodušené a připadalo mi, že největší prostor dostaly malé zahrady.
Odborná kniha pro lékaře. Z německého prostředí. V české předmluvě se sice píše, jak jsme v tomto oboru daleko za Německem, tím ale veškeré srovnání s Českem končí. V knize se vyskytuje mnoho německých reálií (statistik, vztah zdravotních pojišťoven), hodilo by se do poznámek trochu počeštit, ale nic, překladatel prostě přeložil, jak to stálo, a víc práce za tím není. Škoda.
Kniha se věnuje hlavně způsobu komunikace lékaře s pacientem. Vliv psychiky na nemoce je pouze část tématiky. Spíše jsou to rady, že nestačí léčit jen tělo, ale je potřeba sledovat i životní situaci pacienta. Obvykle následuje doporučení psychoterapeuta, podrobněji tato kniha nezachází. Spíš radí lékařům, jak získat důvěru pacienta, aby si uvědomil i problémy na pozadí a aby ho k celostní léčbě přesvědčili.
Oceňuji zvláštní kapitoly, jak jednat s problémovými pacienty (toto je užitečné i z druhé strany, přečíst si to z pohledu takového pacienta) nebo s pacienty ožehavých kategorií (např. umírající). Zvláštní pozornost je věnována též psychosomatice samotných lékařů, neboli jak se z toho všeho nezbláznit.
To bude v každém díle nějaká kočka? Je to ale milé, autorka zná kočičí chování dobře, i když kočky jsou jen vedlejšími postavami :-)
Tahle série je pro mě taková červená knihovna duchařských knih. Příjemný naivní příběh s prvky až pohádky, který se dobře čte, jakkoli nepřirozeně působí.
Překvapivě dobrá kniha. Název je trochu zavádějící, čekala jsem nějaké veselé historky z daného prostředí. Ale ne, jednalo se o životní příběh jedné dívky, která začala jednoho dne pracovat "u pece". Krom toho je v knize hodně podrobností, co se děje "v zákulisí", i spoustu zajímavostí z historie, reálie ohledně amerického pohřebnictví a spoustu filozofických otázek kolem toho. Vcelku s jejím přístupem souhlasím.
Kdysi jsem viděla jen parodii v Scary Movie :-) Takže jsem vlastně děj neznala. Na to, jak je to slavná kniha, mi úvodní kapitoly přišly poněkud béčkové. Následné pátrání bylo napínavé, jen to japonské prostředí bylo pro mě trochu cizí. Konec byl sice taky napínavý, ale ve výsledku úplně nadšená nejsem, bylo to už takové překombinované. Myslím, že ani nemám potřebu číst další díly.
Trošku nemilé překvapení, že se jedná o "antologii" vybraných "esejí" od různých autorů, které dohromady sestavili a úvodem opatřili manželé Grofovi. Takže takový pel mel na dané téma.
Druhé překvapení bylo deset kategorií duchovní krize, tedy to, co všechno tam vlastně spadá. Ke každému bodu manželé Grofovi vybrali jednu esej.
První eseje celkem obecné, nepoužitelné pro seberozvoj, spíš takové naříkání, že lidé s nerozpoznanou krizí končí pod sedativy, místo aby si jí prošli pod dohledem terapeuta. Zajímavý byl článek pana Thompsona o tom, jak člověka posune zážitek s UFO (jeden z bodů), a článek Ram Dasse přibližující začátky duchovního boomu v šedesátkách a o úskalích, jimiž si prošli ti, z kterých se pak stali duchovní učitelé. A samozřejmě článek o probuzení hadí síly, netušila jsem, že to přináší tolik obtíží.
Plusem je obsáhlá doporučená literatura ke každému tématu.