Knizniuchyl
komentáře u knih
Volání Kukačky
Robert Galbraith (p)
Z této knihy jsem zklamaná. Jsem fanoušek jak detektivek, tak Rowlingové, avšak tady mi přišlo, že se její fantazie kamsi vytratila. Příběh je od začátku velmi předvídatelny a po prvních pár desítek stránkách začíná být i nudný. Posledních 20 stránek bylo super, ale celkový dojem z knihy to o moc nezlepsilo.
Můj příběh
Michelle Obama
Ačkoliv autobiografie patří k mým oblíbeným žánrum, po této bych samovolně nejspíš nesahla. Vnutila mi ji kolegyně a ve finále jsem za to strašně vděčná. Jedna se o mnohem zajímavější příběh než bych čekala. Je v něm obsazeno úplně vše a Michelle je skvělá a silná žena. Díky za ni a za jejího úžasného muže. Díky nim je svět lepším místem.
Dobrovolník
Jack Fairweather
Tak. A tuhle knihu bych okamžitě zařadila do povinné četby. Kromě velmi vyjimecneho a neskutečně odvazneho příběhu je totiž plná i faktů, které jsem třeba slyšela poprvé. Nechápu, opravdu nechápu, že se o Witoldovi dozvídám poprvé až v této knize. Tenhle příběh by se měl vyprávět a učit na školách.
Poslední Herrmannovic holka – Cesta do Terezína
Eva Herrmannová
(SPOILER) Knih o holokaustu mám prectenych až až a čtu výhradně buď autobiografické nebo sepsane na základě nějakého svědectví, rozhovoru, apod. Nechci toto téma vůbec znevazovat. Ale řekněme, že jsem si pod tímto titulem představovala trochu něco jiného. První půlka knihy rozepisuje rodokmen rodiny Herrmannovych, nikoli nezajímavý, avšak kvůli tomu pravděpodobně po této knize nesahnete. Několik stránek ke konci je zase (na můj vkus) až moc dopodrobna vyprávění Evin kariérní růst co by operní pěvkyně. Tudíž nám na pobyt v Terezíně moc stránek nezbylo. Těch pár bylo samozřejmě skvělých, hrůzné utrpení psané očima dítěte je vždy velmi emotivní.
Byl jsem Mengeleho asistentem
Miklós Nyiszli
O Osvětimi jsem toho přečetla spoustu. Jeden strasnejsi příběh než druhý, a přesto každý v něčem originální. Tato kniha pro mě byla zajímavá především z lékařského hlediska. Byt takhle blízko šílenci je opravdu fascinující, samozřejmě v negativním slova smyslu.
Jak se dělá zoo
Petr Fejk
Absolutně nejlepší kniha jakou jsem kdy četla. Jdu si ji dát hned znovu.
Miluju Zoo a vždy jsem byla trochu na vazkach, jak ze to je s tou prospesnosti pro zvířata. Pan Fejk vám vysvětlí úplně všechno, od transportu, přes krmení, cvičení, finance, fungování zoo jako systému, veterine, až po povodně. Na každé stránce se zasmejete a na každé stránce se dozvíte něco nového. To vám garantuji.
Chlapec, kterého chovali jako psa
Bruce D. Perry
Je opravdu nepříjemně pozoruhodné, jak můžou mít různé situace negativní vliv na celý proces dětství. Je příjemně pozoruhodné, jak je Práce dětského psychiatra náročná a hlavně, jak dokáže vůbec takový doktor "prokouknout" jednotlivé spouštěče hruznych symptomů.
Osud jako šance
Thorwald Dethlefsen
Nejsem žádný fanoušek eza, a přesto jsem musela dát petk hvězd. Kniha si ke mně našla cestu v době, kdy jsem hledala cestu z pomyslného dna. Byla mi velkým přínosem nejen při změně mého myšlení, ale i celého postoje ke své psychice. Ačkoli to pravděpodobně nebyl její primární úmysl.
Ani mouše by neublížili
Slavenka Drakulić
K této knize mám zvláštní vztah. Byla mi přidělena na střední škole v rámci referátu na Spolecenskovedni základ. Kniha mi natolik utkvela v paměti, že jsem si ji po letech pořídila do knihovny. Je to velmi silné Cteni, při kterém ale máte alespoň drobný pocit zadostiučinění.
Chladnokrevně
Truman Capote
Jednoznačně jedna z nejlepších knih všech dob. Jsem ráda, že takovéhle tituly jsou v povinné četbě, protože tam jsou absolutně pravem. Od té doby jsem na nic podobného nenarazila, jak unikátní je to dílo.
Doktoři
Erich Segal
Skvělá kniha, která vám ukáže temná i světlá zákoutí studia medicíny. Zhltla jsem ji za pár dní a opravdu se tam dozvěděla spoustu nových věcí, ačkoli jsem se o studium medicíny nikdy nezajímala. Kniha opravdu pro každého, bez výjimky.
Nazí
Iva Procházková
Pokud máte adolescenty a nevíte, jak je dotáhnout ke čtení, doporučuju tuto knihu. Myslím, že je to jedno z nejlepších děl určených této věkové kategorii.
Černý obelisk
Erich Maria Remarque (p)
Jediná kniha od Remarqua, kterou jsem nedočetla. Možná, že jsem na ni byla ještě mladá, proto se k ní určitě ještě někdy vrátím s odstupem času.
Léčba Schopenhauerem
Irvin D. Yalom
Mé druhé setkání s panem Yalomem bylo opět velmi přínosné a poučné. Je to velmi příjemná cesta k poznání nejen terapeutické Práce, ale i filosofie. Určitě to nebylo poslední setkání.
Hlad / Žízeň
Jozef Karika
Jsem zaujatá, Kariku miluji, jelikož jsem zřejmě začínala jednou, z jeho nejlepších. Takže tato kniha pro mě opravdu nebyla zklamáním, některé povídky si budu pamatovat ještě hodně dlouho.
Příběhy naděje
Heather Morris
Teď se pokusím, aby to nevyznelo špatně. Miluji příběhy, které Heather Morris vypráví a myslím, že dělá zasluznou práci. Stejně tak s touto knihou to asi myslela dobře a určitě je zajímavá pro ty, které zajímá pozadí Tatera a Cilky. Co se ale týče druhé linky - "návodu" ke správnému naslouchání... Možná jsem to nepochopila správně, ale přišlo mi, že autorka říká věci naprosto zjevné a dokonce se u nich často opakuje. Ale jak říkám, její příběh ohledně získávání informací je zajímavý a určitě se z něj dozvíte i něco nového.
BARF - otázky a odpovědí
Kateřina Novosádová
Při čtení prvního dílu vás určitě napadnou nějaké doplňující otázky. Ty autorka shrnuje v této knížce. Otázky má rozdělené dor uznyvh kategorii, tím pádem kdo se chystá číst celou knihu a ne pouze vybrané otázky, by se měl připravit na opakování určitých odpovědí.
Výcvik psa bez pamlsků
Christiane Schnepper
V této knize se dozvíte, jak nejlépe odměňovat a učit svého psa. Proč váš pes povely neplní a jak najít i jiné způsoby odměňování, než jen pamlsky. Naučíte se zde krok po kroku i různé užitečné věci, jako chůzi na vodítku, neskakani na lidi, výdrž v autě nebo doma, návštěvu restauraci, apod.
BARF - Krmení psa přirozenou stravou
Kateřina Novosádová
Jak sama autorka píše - řiďte se selským rozumem a to samé platí i o této knížce. Je fajn jako inspirace, k doplnění informací, vypoctum dávky, ale ne vším bych se řídila. Viz. Toastovy chléb, hroznové víno, apod.
Svědectví o životě v KLDR
Nina Špitálníková
Přesně, jak tady píše spoustu lidí - člověk se pak naučí vážit si toho, co má a kde to má. Mně spíš hlava nebere, že je tohle na dnešní civilizované zeměkouli vůbec ještě možné. Že to někde projde. Prostě to nechápu.
